Lidé, kteří hledali příležitost, jak snadno a rychle získat finance na pokrytí nezbytných životních výdajů, v něm spatřovali svého anděla strážného, neboť – i když byl často nabízen ve velice nízkém sázkovém kurzu – sázka na Phar Lapa v nestabilní době paradoxně představovala jedinou jistotu.

Podceňovaný outsider dal lidem naději. Jeho popularita sílila každým dnem. Často téměř neuvěřitelná vítězství vynesla ryzákovi status veřejného idolu. Austrálie Phar Lapa zbožňovala, ba víc, byla jím přímo posedlá.

Stroj na peníze

Telford, Davis a Woodcock se ocitli na výsluní veřejného zájmu. Dave. J. Davis si na rozdíl od samotářského Telforda publicitu opravdu užíval, ale ještě víc ho těšily tučné podíly z Phar Lapových výher, které pravidelně inkasoval. Telford si na zájem novinářů nikdy nezvykl. Býval k nim odměřený a nedůvěřoval jim. V očích sportovních reportérů zůstával „tajemným mužem v pozadí, který Phar Lapa objevil a vytrénoval“.

V těžkých časech deprese, kdy všichni okolo stěží přežívali, měli Davis a Telford zajištěn silný zdroj financí: Phar Lap byl bez nadsázky dokonalým strojem na peníze.

Na sklonku roku 1929 mohl již Telford nabídnout Woodcockovi stálou spolupráci. Mladík nabídku bez váhání přijal. „Bobbymu“ byl k dispozici sedm dní v týdnu po celých dvacet čtyři hodin denně.

Telford a Davis, zaslepeni vidinou peněz, obsazovali koně bezohledně do každého dostihu, který se naskytl. Tyto praktiky by dozajista každého jiného dostihového koně brzy zničily – ale Phar Lap, ten mírný gigant, nikdy nezklamal.

V každém dostihu se opakoval na vlas stejný scénář. „Phar Lap první, denní světlo druhé,“1 tak zněla populární hláška dostihových hlasatelů. Nepřehlédnutelný ryzák pokaždé prolétl cílem jako blesk a s drtivou převahou zvítězil. S každým vítězstvím se lidem vracel do tváří smích. Phar Lap přišel „ze spodiny“ a lehce porážel drahé čtyřnohé investice bohatých dostihových aristokratů. V ten krátký okamžik lidé zapomínali na těžký život, který nechali před branami dostihového závodiště, a nadšeně oslavovali svého hrdinu.

Phar Lap, doprovázený věrným ošetřovatelem, předváděl výkony, nad kterými dostihovým odborníkům i laikům dodnes zůstává rozum stát. Kdo viděl některé z archivních záznamů z jeho dostihů, nemůže soudit jinak.

Poté, co nalezl sám sebe, šokoval Austrálii sérií téměř po sobě jdoucích vítězství, mezi kterými byl často odstup jen několika málo dní! To je v současném turfu situace naprosto nemyslitelná. Takové tempo by jednoduše žádný dostihový kůň nevydržel. Ryzák byl však fenoménem, jehož převaha zůstává nadčasová. Vizuálně ji lze spolehlivě prokázat nejen z historických fotografií, ale i novinových textů a archivních záznamů.

Mediální hvězda

Vezmeme-li v úvahu nepříliš oslnivé počátky ryzákovy dostihové kariéry, musíme uznat, že jeho příchod na veřejnou scénu měl dokonalé načasování. V době, kdy Austrálii lámala ekonomická krize, lámal Phar Lap rekordy.

V letech 1930 a 1931, v době vrcholné krize, se stal životabudičem Australanů. Drogou, na kterou si vypěstovali chorobnou závislost, což bezpochyby vedlo k jeho dobové nesmrtelnosti. Neméně důležitý byl i další historický mezník – Phar Lap žil, závodil i uhynul v době, ve které se formovala podoba moderní mediální komunikace. Právě 30. léta dvacátého století se stala klíčovými pro rozvoj tzv. masových médií. Informace ve velkém šířilo rádiové vysílání, novinové deníky či jiná periodika. Dynamická fotografie, filmové týdeníky a filmové záznamy výrazně ovlivnily i vizuální stránku médií. Novinové články usnadňovaly čtenářům orientaci na stránkách přehlednými nadpisy a podtitulky. U většiny textů nechyběly ani poutavé ilustrační fotografie. Lidé navíc měli možnost detailně sledovat své sportovní idoly nejen v novinách a rádiu, ale také na plátnech kin.

Na titulních stranách kůň

Inovace v mediální komunikaci a z nich plynoucí změny v tištěných médiích vedly mimo jiné k různým druhům typografických experimentů.

Ústředním tématem se stala vizualizace, která kráčela ruku v ruce se zásadními technickými pokroky v rozvoji moderní dynamické fotografie. Fotografové tak bezezbytku využili možnosti zachytit Phar Lapův dostihový styl.

Zmíněné inovativní techniky ovlivnily přímo či nepřímo vývoj a popularizaci Phar Lapovy sportovní legendy nejen v samotné Austrálii, ale také v zahraničí. Dobová periodika pravidelně přinášela aktuální informace ze života této čtyřnohé superstar. Někteří lidé si články a fotografie dokonce vystřihovali a lepili do speciálních deníčků nebo si portréty slavného koně věšeli doma na zeď.

Pro noviny a dobové časopisy byl Phar Lap každodenní senzací na titulní stranu. Jeho popularita byla dokonce tak silná, že v mnoha ohledech zastínila leckteré lidské hvězdy této dekády. Periodika pravidelně pěla chvalozpěvy, které ještě napomáhaly v šíření davového šílenství jménem „Phar Lap“. Austrálie žila, spala a vstávala s Phar Lapem. Konkurenční deníky typu The Sydney Morning Herald, Townsville Daily Bulletin a jiné soutěžily o to, kdo zveřejní nejpoutavější titulek či zprávu o veřejném idolu. Mezi nejfrekventovanější poetické titulky oné doby patřily zvláště tyto: „Fenomenální Phar Lap!“„Hvězda australského dostihového nebe“, „Rudý teror opět vítězem!“ „Australský zázračný kůň!“ anebo „Phar Lap, synonymum neporazitelnosti“.

Hvězda rádiového vysílání

Fotografie a novinové články byly jedním, nikoliv jediným médiem, které si Phar Lap za svého života podmanil.

Rozhlasové vysílání v Austrálii existovalo bezmála 20 let, ale k jeho prudkému rozvoji došlo ve 30. letech, kdy se rádiový přijímač postupně stal běžnou součástí domácnosti. Zkrátka však nepřišli asi chudší spoluobčané. Stačilo jim totiž zajít do hospůdky nebo k obchodu, odkud znělo vysílání po celý den. Lidé tak ve skupinách poslouchali své oblíbené programy. Od roku 1926 se v programu začaly pravidelně objevovat také přenosy z dostihů. Rádiové programy2 typu Listener In se vysílaly každou středu a sobotu. Tisíce lidí je začaly sledovat pravidelně, jen aby se dozvěděly nejnovější zprávy o čtyřnohém idolu.

Když ryzák 23. února 1929 běžel svůj první dostih a skončil poslední, nikdo ho v Austrálii neznal. O necelých devět měsíců později, když jako favorit nastupoval na start nejslavnějšího australského dostihu – Melbourne Cupu 19303, upírala se k němu pozornost celého národa.

Ti, kdož se z nějakého důvodu nemohli jeho dostihů účastnit osobně (nikdo si ovšem nezapomněl na svého hrdinu vsadit), vzali zavděk alespoň programem Listener In, který atmosféru závodiště dokázal alespoň zčásti zprostředkovat.

„Nadšený rozhlasový hlasatel ‚Musket‘ vzrušeně křičel do mikrofonu: ‚Ano, a teď nadešla Phar Lapova chvíle. Phar Lap zrychluje. Vypadá to, že si běží pro další neuvěřitelné vítězství! Ano, je to Phar Lap! Přátelé! Tento mohutný ryzák se opět ujímá vedení a nechává ostatní daleko za sebou! Phar Lap dnes nemá soupeře! A Phar Lap opět vítězem! Tak to bylo neuvěřitelné, přátelé, Phar Lap přišel, běžel a vyhrál, jako v tomto roce tolikrát, což ho řadí nad všechny ostatní koně. Tenhle kůň doslova láme všechny rekordy. Je to hvězda australského dostihového nebe. Je to kůň, o kterém by se měly psát romány! Je to fenomén, který se na našich dostihových drahách ještě neobjevil…‘“4

Phar Lap se v Austrálii stal „nepřímým členem“ každé domácnosti. Lidé masově sbírali jeho fotografie z dobových periodik a se zájmem se nořili do vln radiového vysílání. Se svým hrdinou intenzivně prožívali nejen jeho slavná vítězství, ale též ojedinělé prohry. Jednu z takových proher utrpěl Phar Lap i v Melbourne Cupu 1929, když jej porazil jeho rival Nightmarch. I přes porážku však ryzák „neodcházel domů bez peněz“, protože cílem proběhl na dotované třetí pozici.

V následujících dostizích Phar Lap opět lehce navázal na předchozí vítěznou formu a potěšil fanoušky sérií dalších neuvěřitelných vítězství. Zdaleka ne všichni ale měli radost z jeho neporazitelnosti. Bookmakeři na něho nabízeli stále nižší a nižší kurzy. Vzhledem k milionovému počtu ryzákových obdivovatelů však přesto dostávali jeden finanční úder za druhým. Pro majitele konkurenčních stájí, bookmakery a zástupce Victoria Racing Clubu (dále jen VRC) začal „neporazitelný“ kůň představovat nevítanou konkurenci.

Snad nejvíce byl proti Phar Lapovi zaujatý předseda VRC, pan Lauchlan Kenneth Scobie Mackinnon (1861–1935), který měl na sklonku roku 1929 prohlásit, že „ten kůň (míněno Phar Lap) zabíjí dostihový sport! Sázkové kanceláře se bouří. Nikdo z majitelů nechce posílat koně do dostihu, ve kterém běží Phar Lap“.5

Mackinnon sehrál v tomto příběhu zásadní úlohu. Snažil se prosadit změnu v dostihovém řádu. Požadoval, aby v dostizích kategorie G16 mohli startovat pouze klisny a hřebci – nikoliv valaši. Je jistě zajímavé, že se Mackinnon novelou začal intenzivně zabývat až poté, co Phar Lap lehce deklasoval oba jeho koně – Carradala i Honoura. Paradoxem je, že Honoura zakoupil Mackinnon v roce 1927 na téže dražbě jako Telford Phar Lapa, jenže za cenu 2300 guinejí.

 

Poznámky:

• 1 - Reason 2009, s. 15.
• 2 - Vysílání tehdy neprobíhalo naživo jako v současnosti, ale zprávy se do stanic předávaly telefonicky.
• 3 - Melbourne Cup – nejvýznamnější australský dostih na 3 200 metrů, druhý nejlépe dotovaný dostih světa.
• 4 - Mahler 1992, s. 48.
• 5 - Mahler 1992, s. 48.
• 6 - G1 – dostihy, kterým byl Jockey Clubem přiznán statut graded 1, patří mezi nejdůležitější výkonnostní zkoušky anglických plnokrevníků.

Zdroje:

• Reason, Michael. Phar Lap (A true legend). Melbourne (AU): Muzeum Victoria, 2009, ISBN 978-09806190-1-0.
• Mahler, Zdeněk. Slavní koně. Praha: Orbis Pictus, 1992, ISBN 80-85240-02-5.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Občas se zkrátka objeví kůň, který se dotkne srdce, pronikne hluboko do Vaší podstaty a uchvátí Vaši duši jako žádný jiný… takovým koněm je pro BcA. Inéz Chehaibiovou australský dostihový kůň Phar Lap, který ji provází celým jejím životem.  Od patnácti let sbírá archivní a historické materiály pro vydání ucelené publikace, která by mapovala život tohoto fenoménu australského dostihového sportu ze 30. let 20. století.

Phar Lapovi založila vlastní web.