Velcí kopytníci mohou zmenšit riziko požárů v krajině, ukazují vědecké výzkumy

1. 08. 2018 16:00, Aktualizováno 2. 08. 2018 17:47

Obrázky: 1

Autor: Tisková informace Foto: Vojtěch Lukáš Rubrika: Různé Počet přečtení: 175 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Návrat velkých kopytníků do české přírody může snížit riziko požárů v krajině. Oheň je tradičně vnímán jako jeden z důležitých faktorů, který přispívá k otevřenému charakteru krajiny. Vědecké výzkumy však naznačují, že jeho role narostla až poté, co člověk v krajině v minulosti vyhubil velké býložravce.

Rostoucí počet studií podporuje hypotézu, že ztráta takzvané megafauny, jejíž významnou část tvořili právě velcí kopytníci, měla za následek kaskádovité účinky na složení rostlinstva a struktury vegetace a zásadně změnila fungování ekosystémů, včetně nárůstu požárů,“ konstatuje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Historicky se přitom tyto změny neprojevily jen na kontinentech, kde žili velcí kopytníci. Například také v Austrálii s její starobylou faunou existuje jen málo důkazů o požárech z doby, než člověk nevyhubil místní megafaunu, v tomto případě velké vačnatce.

Využít potenciál velkých kopytníků by lidé mohli právě v současnosti, kdy klimatické změny vedou k rychlé proměně některých biotopů a častému výskytu extrémního sucha. Velcí kopytníci velmi efektivně odstraňují suchou trávu, takzvanou stařinu. Činí tak navíc na rozsáhlých plochách, čímž z celých krajinných celků odstraňují hořlavou biomasu, která je právě z hlediska vzniku požárů nejrizikovější.

Souvislost mezi rozsahem požárů a činností velkých kopytníků je dodnes patrná všude tam, kde se tyto dva krajinotvorné fenomény dosud setkávají. Jak v severoamerických prériích, tak v afrických savanách intenzivně hoří právě plochy, které kopytníci nespásli, zatímco spasené plochy hoří málo, nebo vůbec,“ doplňuje Miloslav Jirků.

Zároveň mohou velcí kopytníci preventivně pomáhat snižovat riziko požárů v lesích zasažených suchem. „Suchý podrost patří v lesích k rizikovým faktorům zvyšujícím nebezpečí požáru. Velcí kopytníci tak mohou sehrát pozitivní roli i v této oblasti,“ konstatuje Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina. Ochranářská organizace v roce 2015 založila v bývalém vojenském prostoru rezervaci s divokými koňmi, zubry a zpětně šlechtěnými pratury.  

V některých oblastech Pyrenejského poloostrova nebo Severní Ameriky začali lidé používat jako prevenci před požáry pastvu ovcí a koz. Ta však není pro ekosystém často ideální. „Ovce a kozy totiž nepatří v evropské krajině k původním druhům. Odstraní sice část travnatého podrostu, ale spolu s ním také kvetoucí byliny a přispívají tak k ochuzení druhové pestrosti. Ovce a kozy navíc nejsou schopny potlačit hrubé a špatně stravitelné trávy, které jsou z hlediska vzniku požárů nejvýznamnější. Naproti tomu například divocí koně preferují právě tyto hrubé trávy, a to jak v létě, kdy je seschlá biomasa hrubých trav pro ovce a kozy prakticky nestravitelná, tak v zimě, kdy ovce a kozy zimují na farmách. Výsledkem pastvy velkých kopytníků je tak zároveň zvýšená květnatost a tím i zastoupení motýlů a dalších druhů vázaných na otevřenou krajinu,“ doplnil Dalibor Dostál.

Oheň sice patří k důležitým krajinotvorným činitelům, vědci se však stále více přiklánějí k tomu, že jeho význam v krajině výrazně narostl až v souvislosti s člověkem. Poté, co lidé vyhubili velké kopytníky. Jejich návrat tak nyní může snížit riziko požárů v krajině a tím i škody, které plameny každoročně napáchají.

Českou republiku i celou Evropu zasáhla extrémní sucha, které v řadě oblastí provázejí požáry. V České republice v současnosti platí nebezpečí požáru vyhlášené Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ) až do odvolání v Praze a ve všech okresech Středočeského, Pardubického, Královéhradeckého, Libereckého, Ústeckého a Jihomoravského kraje. Území platnosti výstrahy se bude v dalších dnech pravděpodobně rozšiřovat. Dnes by měly teploty místy dosahovat i 36 stupňů Celsia, v dalších dnech budou na většině území nad 31 stupni. Kvůli hrozbě požárů již některé kraje vydaly zákaz rozdělávání ohňů, město Mladá Boleslav zakázalo lidem vstup do lesů, pohybovat se tam mohou výhradně po lesních cestách.  

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět také veřejnost zasláním ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz. 

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Nadační fond rodiny Orlických, JK Jewels, Semix, Megabooks CZ, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou.

Pro více informací volejte:

Dalibor Dostál: 606 635 303

Miloslav Jirků: 739 014 817

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

O společnosti Česká krajina: Ochranářskou společnost Česká krajina (www.ceska-krajina.cz) založil v roce 2007 Dalibor Dostál, politolog, novinář a bývalý šéfredaktor celostátní redakce Deníku. Jako novinář se dlouhodobě věnoval právě tématům ochrany přírody, životního prostředí, ale i filantropie a neziskového sektoru. Za to obdržel v roce 2009 Poděkování Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové a v roce 2011 cenu Mediální čin roku od Nadace OKD. Spolupracuje s Fórem dárců, je členem poroty Starosta roku, členem novinářské poroty ceny Via Bona a členem hodnotící komise občanského sektoru v ČR pro USAID.

Připojené obrázky

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 0 čtenářů. Celkový počet bodů: 0.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: