Ve víru koňských emocí

31. 03. 2020 06:00

Obrázky: 5

Autor: Natalie Steinmann Foto: Lisa Rädlein Rubrika: Etologie koní Zdroj: Cavallo Překladatel: Michaela Burdová Počet přečtení: 1004 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Radost, náklonnost, smutek, hněv, žárlivost – ponořte se s námi do oceánu koňských emocí. Co o nich víme, na to jsme se zeptali různých odborníků - od vědce přes fotografa divokých zvířat po trenérku kaskadérských koní.

Emoce v nás spouští opravdový ohňostroj. Nervové buňky v mozku předávají elektrické impulsy a vyvolávají reakci srdce, kůže a hormonů. Naše jednání najednou řídí nějaké „pocity v břiše“. Vztek, smutek nebo radost naše chování ovlivňují, ať už vědomě či nevědomě. Vědci dosud nemají jasno, zda i koně prožívají část emocí vědomě, ale tu nevědomou část zvířata prožívají podobně jako lidé. Výzkumů emocí u koní je dosud méně než u skotu a prasat. Přesto je vědcům jasné, že musíme chápat svět pocitů u koní, od averze po náklonnost, pokud mají u nás mít dobrý život.

Náklonnost

Máte opravdu rádi svého koně? Pokud ano, pak máte ty nejlepší předpoklady navázat s ním úzký vztah – alespoň u zamilovaných párů lidí srdce bijí ve stejném rytmu. Také dech se vyrovnává, jak ukázaly výsledky studií z Kalifornské univerzity v Davisu. Náklonnost se u lidí projevuje i synchronizací tělesných procesů a Dr. Hans-Ulrich Balzer, odborník na chronobiologii a vědec na poli výzkumu chování zvířat, si je jistý, že podobné to může být u koní.

 

Co si lidé myslí o emocích koní

V rámci jedné studie se vědci v Brazílii dotazovali 687 majitelů koní a jiných osob na jejich vztah ke koním (81 % majitelů koní, 8 % trenérů, 5 % provozovatelů ustájení, 6 % veterinářů nebo vědců včetně studentů; 63% se považuje za zkušené ve světě koní).

Procenta respondentů, kteří přičítají koním následující emoce:

  • Bolest 94 %
  • Strach 92 %
  • Radost 77 %
  • Smutek 68 %
  • Nuda 65 %
  • Žárlivost 41 %

Je zajímavé, že žárlivost u koní vidí spíše majitelé koní než lidé, kteří nejsou od koní. Také více žen než mužů věří, že koně mohou vyjadřovat bolest, žárlivost, smutek, strach a nudu.

 

Dr. Hans-Ulrich Balzer s pomocí chronobiologické regulační diagnostiky zaznamenal pocity koní podle hodnot odporu kůže nebo svalového napětí. Náklonnost je ovšem velmi komplexní emoce a není snadno měřitelná, protože s ní úzce souvisí radost a pocit pohody. Není divu, vždyť kdo říká, že láska je jednoduchá?

Dobrovolná blízkost prostá hrozby je mimochodem nejlépe vědecky prozkoumaný projev přátelství mezi koňmi. Expertka na chování koní Dr. Verena Hauschildt dokonce prokázala, že synchronizované chování v rámci skupiny je odrazem kvality přátelství. Vzájemnou péči o srst vědci nepovažují za nezbytný důkaz přátelství: sice vzájemné drbání posiluje vztahy, ale může to být stejně tak hra jako způsob odbourávání stresu.

Jak se dají změřit emoce

Vědci vyvinuli několik metod pro rozpoznání pocitů koní. Některé z nich mohou využít i samotní jezdci.

  • Měření tepové frekvence: Vzhledem k tomu, že pro zvýšení tepové frekvence stačí menší stres, dá se z této hodnoty posoudit, zda měl kůň strach nebo radost.
  • Chronobiologická regulační diagnostika: Měření svalového napětí, potenciálu a odporu kůže vypovídá o stavu tělesných funkcí, kterémv každém organizmu periodicky probíhají. Vnější a vnitřní vlivy jako stres urychlují nebo prodlužují tyto regulační procesy. Podle toho, jak daný průběh vypadá, můžeme jej přiřadit ke čtyřem základním pocitům-emocím (pohoda, radost, smutek a hněv). Metoda vytvořená v 80. letech profesorem Karlem Hechtem a Dr. Hans-Ulrichem Balzerem se dosud používá a rozvíjí.
  • Krevní test: Vyšetřením krve se dá u koní stanovit koncentrace především stresového hormonu kortizolu. Je tu ovšem jeden problém. „Injekce také vyvolá menší či větší stres, což výsledky ovlivňuje,“ podotýká Dr. Hans-Ulrich Balzer.
  • Výraz: Škála výrazů v obličeji pomáhá k rozpoznání bolesti, ale také může být využita pro detekci jiných pocitů. U šesti čerstvě kastrovaných hřebců se posuzoval projev bolesti na základě mimiky v šesti samostatných oblastech obličeje na stupnici od jedné do dvou. Celkový počet bodů odrážel míru bolesti. S pomocí aplikace zdarma ‚Horse Grimase Scale´ lze v praxi rozeznat u koně bolest (jen pro Android, přes Google Play).
  • Oční vrásky: Vědecký tým v čele s Dr. Sarou Hintze prováděl v roce 2016 výzkum, jak se mění vrásky kolem očí u koní v negativních a pozitivních situacích. Závěr: úhel mezi nejhornější vráskou a horizontální linií oka je při uvolnění koně (drbání) menší než při stresu (např. nedostane krmení, zatímco jiní koně ano). Hintze doufá, že to bude v budoucnu důkazem déletrvající nálady koně.
  • Judgement bias (předpojatost): Zda je sklenice zpola plná, nebo zpola prázdná, to závisí na našem rozpoložení. U zvířat je to podobné. Abyste zjistili jejich skutečnou náladu, musíte je nejdříve naučit, že dostanou odměnu, když přiběhnou ke zdroji vysokého tónu. Při nízkém tónu nezískají žádnou odměnu. Pokud pak zazní středně vysoký, nejednoznačný tón, musí se sám kůň rozhodnout, zda přijde ke zdroji, tedy počítá s odměnou, nebo nepřijde (pesimista). Tyto metody mohou především pomoci posoudit vliv ustájení a tréninkových metod na náladu koně.

Pro rozpoznání náklonnosti pomocí chronobiologických měřicích přístrojů by Dr. Hans-Ulrich Balzer nejraději vybavil senzory celé stádo. „Tak bychom viděli, která zvířata se podle svého emocionálního rozpoložení přizpůsobí jiným, a kdy k takové synchronizaci dojde.“ Zatím je obtížné na koně připevnit senzory tak, aby jim vydržely. Zatímco jsou pro Balzera rozhodující přístroje, Marc Lubetzki ze Seedorf sází na momentky – ale ne na všechny, které jako fotograf divokých zvířat zachytil. Hledá ty, kdy se hřebec hrne ke klisně, která se vrátila do stáda. „Pozoroval jsem, že mezi hřebci a klisnami je velmi úzký vztah, který nemá ani tak co dělat s tím, že by byli pořád blízko sebe, ale spíše s častými, krátkými kontakty,“ říká Lubetzki, který strávil od roku 2012 šest měsíců mezi volně žijícími koňmi, například v Bosně nebo v severním Portugalsku.

Smutek

Tam, kde je náklonnost, tam je také smutek. Zažila to šéfredaktorka časopisu Cavallo Linda Krüger. Její klisna quarter horse během pobytu své nejlepší kamarádky na klinice byla apatická a stáhla se do rohu ohrady. Přes takto zjevné projevy není smutek u domestikovaných a hospodářských zvířat středem zájmu výzkumu. „Zatím se nikdo nezabýval hledáním důkazů,“ říká Dr. Sara Hintze, vědkyně v oboru chování zvířat v Institutu pro hospodářská zvířata na Vídeňské zemědělské univerzitě. Fotograf koní Marc Lubetzki se naproti tomu se smutkem u volně žijících koní setkává často. Mají tvrdý život, téměř na každé cestě za fotografováním je svědkem uhynutí nějakého zvířete. „Koně truchlí podobně jako lidé,“ říká Lubetzki. „Zvláště čitelný je smutek u klisen, které přišly o své hříbě.“ Asi týden trvá intenzivní fáze smutku, kdy klisna málo žere a chová se apaticky. Zbytek stáda zaměřuje svou pozornost ke klisně, která často ještě jeden den zůstává na místě, kde hříbě uhynulo. „Koně často potřebují celý den na to, než zpracují, že je nějaký kůň mrtvý.“ Pro truchlící koně je také typické ržání charakteristické při opuštěnosti – prakticky je tento projev stejný jako v případě, že kůň ztratí svou skupinu. „Je třeba si uvědomit, že koně nerozlišují „mrtev“ a „odešel" – ale pokud by tyto situace prožívali často, znamenalo by to pro ně enormní stres," dodává Lubetzki. Na rozdíl od smutku existuje řada studií o depresích u koní.

Není pocit jako pocit

Jedno je jisté: Koně jako sociální zvířata žijící ve stádech mají bohatý repertoár pocitů. Dobře se dají rozeznat emoce jako radost, zármutek, hněv a strach. „Tyto emoce vznikají určitými chemickými a fyzikálními procesy v mozkovém kmenu, což je vývojově nejstarší část mozku, vysvětluje Marlitt Wendt, odbornice na biologii chování. Místo aby se tyto situace vědomě v mozku analyzovaly, reagují koně rychle a bez ohledu na pocity. To může být v nebezpečných situacích důležité.

Také Dr. Hans-Ulrich Balzer, expert na chronobiologii a chování zvířat, definuje čtyři základní emoce, které lze celkem snadno poznat: Apatie/smutek, pohoda, radost a hněv. Mezi nimi jsou přechodné stavy jako strach a nejistota. Balzer pracuje pomocí chronobiolocké regulační diagnostiky a určuje emoce na základě hodnot odporu a potenciálu kůže a svalového napětí.

A jak to vypadá s komplexními emocemi? „Žárlivost není dosud vědecky dokázána,“ říká Marlitt Wendt. Podobně reaguje i Hans-Ulrich Balzer: „Žárlivost a náklonnost jsou komplexní kombinace základních emocí a výzkum je obtížnější.“

U volně žijících koní probíhají podobné procesy zármutku jako u lidí. Přitom prokazatelně projevují ztrátu radosti ze života, což se odborně nazývá anhedonie (skleslost). Je to jeden z hlavních příznaků deprese stejně jako u lidí. Studie z roku 2014 (Fureix a kol.): „Výzkum anhedonie u nekonvenčních druhů: Projevují se u jezdeckých koní Equus Caballus příznaky deprese?“ ukázala, že koně trpící depresí mají menší zájem olizovat kostku cukru na rozdíl od ne-depresivních jedinců. Chybí jim radost z mlsání. Depresivní koně jsou zpravidla apatičtí a lhostejní, s nezájmem o okolí a často setrvávají v neměnné pozici s týlem v přibližně stejné výšce jako kohoutek.

Cítím se tak, jak se pohybuji

Hero Merkel skáče s koňmi přes oheň a předvádí dechberoucí volnou drezúru. Umí divákům rozbušit srdce. Přední trenérka kaskadérských koní využívá jejich emoce v tréninku v souladu s moderním výzkumem embodimentu. Embodiment se zabývá působením tělesných projevů na emoce a jiné mentální procesy – dosud existují výzkumy spíše u lidí. Výsledky ukázaly, že mimika a držení těla nás ovlivňují. Když se například člověk narovná, cítí se hned jistější, nebo smích způsobí, že se cítíme lépe.

Hero Merkel přišla k embodimentu díky svému otci. Doučoval studenty a například pracoval s klienty, kteří měli strach ze zkoušky. Merkel používá určité lekce tak, aby vyvolávaly v koních cílené pocity. „Každá lekce vychází z volného pohybu a různé pohyby ve výběhu navozují různé pocity. Při výcviku je důležité, aby koně vykonávali cviky ochotně a na jemný signál. Pokud ne, tak se vrátím k jednoduššímu cviku, který znají a umí. Kdybych je k nějakému cvičení nutila, mělo by to na výcvik negativní účinek,“ vysvětluje Merkel.

Oblíbené embodiment-cvičení Hero Merkel

VYROVNÁVACÍ LEKCE - U DOMINANCE

Poklona, kleknutí a plié

Kůň se sníží – zmenší a ztratí část své dominance.

Dovnitř plec

Postavení proti směru pohybu je jako spínač, kterým zapneme - zvýšíme pozornost koně.

UVOLŇUJÍCÍ CVIKY - KDYŽ JE KŮŇ NERVÓZNÍ

Lehání

Lehání (obr. vlevo) ve volnosti souvisí s uvolněností a pocitem bezpečí, které tím lze také vyvolat nebo posílit. To však funguje, jen když se kůň nebojí si lehnout.

Mrkání

Když jsou koně v napětí, mrkají méně. Mrkání můžete aktivně vyvolat a podpořit tak uvolnění, když koně hladíte na hlavě nebo jemně přejíždíte přes oči.

 

Olizování a slinění

Typický projev uvolnění po stresové situaci můžete vyvolat, když držíte v pěsti pamlsek, který nakonec kůň může sníst – předpokladem je dobrá výchova.

CVIKY PRO ZVÝŠENÍ SEBEVĚDOMÍ, KDYŽ JE NEJISTÝ NEBO PRO MOTIVACI

Španělský krok (vlevo), vzpínání, chození po zadních, španělský pozdrav

Kůň se udělá větším. Všechny tyto cviky imitují gesto odehnat a bránit svou pozici. Vzpínání není vždy ve volnosti obranná pozice. Často se také koně vzepnou, otočí se a odcházejí. Korektní provedení (především bezpečné dopadnutí nohama na místo) je pro efekt embodimentu důležité.

Piafa/pasáž

Oběma cviky, jak je známe v korektním drezurním provedení, koně ve volnosti vyjadřují sebeprezentaci a nadřazenost.

Travers 

Kůň se dělá větším, vysílá partnera ve hře od sebe a přitom se na něj dívá (postavení ve směru pohybu).

CVIČENÍ PRO LEPŠÍ DOPŘEDNOST

Přeskoky

V přírodě koně mění cval, když se chtějí pohybovat rychle – toto cvičení může dodat koni více elánu.

Piafa

Piafou lze koně „zamknout“ a dodat mu přitom více radosti z pohybu dopředu – protože v přírodě koně „caplují“ na místě, když sami sebe brzdí, aby pak s potěšením vyrazili. Při piafě je sice pohyb na místě naučený, ale pořád tu tato souvislost s chutí dopředu je.

Radost

Pryč od apatie a věnujme se radosti. Co se vlastně děje, když se kůň raduje? „Radost jde ruku v ruce s vyšší aktivitou, jak emocionální, tak motorickou,“ vysvětluje Hans-Ulriche Balzer. Další projevy: „uvolněné držení těla, nesený ocas, plynulé pohyby, často našpicované uši, měkké oči, pysky a nozdry,“ říká odbornice na biologii chování, Marlitt Wendt z Grosshandsdorfu. Je důležité dobře tyto projevy znát, aby člověk neviděl radost tam, kde jde o pouhé uvolnění napětí. To tvrdí kaskadérka a trenérka kaskadérských koní Hero Merkel z Rastattu, která ve výcviku emoce koní využívá (viz cvičení embodimentu výše). „Pokud se má kůň zbavit adrenalinu, pohybuje se mnohem ztuhleji, často s hlavou vysoko. Vyhazování ve volnosti je však projev zábavy a radosti.“ Pro Merkel je radost ve výcviku velmi důležitá – a měla by vycházet i z ní samotné. Snaží se být pozitivní, hodně chválí. „Myslím, že koně od lidí potřebují tohle ujištění. Jsme přesvědčená, že se cítí lépe, když jsou pochváleni, stejně jako my.“ Podobně to vidí Marlitt Wendt, která pracuje s koňmi pomocí pozitivního posilování. „Odměna – ať už pamlsek, pohlazení nebo slovo – působí na to, jak se kůň cítí.“ Tohle motivuje: „V ideálním případě můžeme dosáhnout dlouhodobé motivace prostřednictvím radosti z pochvaly.

Zdá se, že to potvrzují i vědecké poznatky: pokud je zachráněný kůň během rehabilitačního programu trénován pomocí pozitivního posilování, je motivován ke spolupráci a projevuje větší zvědavost než při výcviku negativním posilováním (Ines a McBride: „Negativní versus pozitivní posilování: vývoj strategií výcviku u rehabilitovaných koní“, 2008). U volně žijících koní odpadá radost z pamlsku. Z čeho se tedy volně žijící koně radují? „Když například po dlouhém, mokrém a chladném období zase vysvitne slunce, koně reagují projevy radosti,“ říká fotograf divokých zvířat, Marc Lubetzki. „Poté, co stáli k sobě namačkáni, než nepohoda přejde, začnou být aktivní, pohybují se a dochází k více sociálním kontaktům.“ I věda považuje toto chování za projev pohody, dobrého pocitu.

 

Příště se pustíme do vod negativních pocitů koní. Když se vztekají nebo žárlí.

Tento článek obsahuje originální materiály z německého časopisu CAVALLO vydávaného společností Motor Presse Stuttgart GmbH & Co.KG.

Připojené obrázky

Připojené články

19.03. 2015 07:00 Jsou koně chytří, nebo hloupí?
14.02. 2019 08:00 Proč je můj kůň náladový?

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 1 čtenářů. Celkový počet bodů: 5.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: