Ustajovatelé a koně venku

30. 05. 2018 10:00

Obrázky: 6

Autor: Iveta Jebáčková-Lažanská Foto: Iveta Jebáčková-Lažanská + archiv (se svolením autorů) Rubrika: Ustájení a péče o koně Počet přečtení: 5798 Počet komentářů: 6 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Každou chvíli se na internetových diskuzích objeví vzdechy a nářky nad ustájením – jednou vzdychají klienti nad cenou versus kvalitou služeb, jindy zase ustajovatelé nad požadavky majitelů koní versus jejich ochotou platit. Sem tam někdo z majitelů areálů sepíše náklady a vyčíslí i svoji práci. Na to konto se rozvine okamžitě slušně dlouhá bitka o to, zda je výčet dostatečný či nedostatečný, naprosto reálný či vycucaný z prstu, podhodnocený či nadhodnocený a zda je vůbec možné sehnat u nás v Česku kvalitní areál se „vším všudy“…

Ustajovatelé mají pocit, že možná zrovna ten jejich mezi ty kvalitnější patří, klienti ale většinou konstatují, že v dojezdově rozumné vzdálenosti od bydliště dostatečnou kvalitu nenaleznou. Ustajovatelé věří, že se u nich koně mají jako prasátka v žitě, majitelé vidí nedostatky a rezervy v péči o své miláčky. Ustajovatelé pracují od nevidím do nevidím a opravují, udržují a budují, až se z nich kouří, majitelé ale přesto migrují z areálu do areálu, protože pokroky ve zvelebování ustajovacích prostor nejsou takové, jaké jim byly slibovány, když se do stájí stěhovali. A což teprve, když stáj podraží! Ustajovatelé argumentují stále vyššími a vyššími nákupními cenami sena, což se nutně musí odrazit na ceně ustájení, majitelé chtějí seno většinou non-stop, ale jelikož ne vždy je kvalita taková, jak za své peníze očekávají, nechce se jim zdražení akceptovat. A takto by se dalo pokračovat do nekonečna...

Opravdu je to tak složité a nákladné, ustájit někomu koně?

Opravdu je nemožné najít si stáj snů?

Zeptala jsem se několika ustajovatelů, provozujících ustájení venkovní/pastevní, s alespoň nejnutnějším zázemím jak pro lidi, tak pro koně, v čem všem spatřují největší obtíže? A aby článek nebyl jen jednostranně zaměřený, samozřejmě jsem se zeptala i pár majitelů koní, jak to vidí oni...

Pojďme se na tuto ožehavou problematiku tedy podívat očima několika zcela různorodých (věkově i zkušenostmi) lidí.

Lucie Janovská Faltová – ustajovatel

Lucko, v jaké části republiky působíte a jak dlouho ustajujete?

Působím v Královéhradeckém kraji, konkrétně u České Skalice a Náchoda, tedy menších měst.

Co nabízíte a za jakou cenu?

Koně ustajuji druhým rokem, jako jedna z mála stájí nabízíme chov koní venku formou 24/7 s možností použít box za 60 kč/noc – tedy naši majitelé se mohou sami rozhodnout, zda na noc box chtějí a kdy ho chtějí. Časem se ale tak nějak stalo, že v tuto chvíli máme 12 boxů, které nikdo nepoužívá. Trend je jednoznačně takový, že lidé od boxování ustupují a dávají přednost kvalitnímu venkovnímu chovu na velikých pastvinách.

Jsem za to moc ráda, veliký důraz kladu na pohodu a blaho koní, takže musím popravdě uznat, že pobyt venku bez boxování našim koním zde u mne silně prospívá – a to po všech stránkách, i psychické. Cena ustájení je u nás v tuto chvíli měsíčně 3 000 Kč + 1 služba v měsíci + 60 Kč příplatek/box/noc (kdykoliv si majitel přeje).

V ceně je vše od neomezeného použití jízdárny, haly, sedlovny, šatny, ovsa, veškerých služeb, zajištění kováře a veterináře, informování majitele kdykoli si přeje, seno nebo tráva non-stop. Senem krmíme v sítích s oky 3,5 x 3,5 cm – aby nedocházelo k přežírání lépe krmitelných koní ve stádě (hafling, hucul).

Jak hodnotíte krmnou kondici vašeho stáda?

Na to, že koně vystavujeme poměrně krutým podmínkám, tedy bez boxu stále venku, jsou všichni v nadstandardním výživovém stavu, stejně tak i kvalita srsti a kopyt je skvělá – a to bez nutnosti zkrmovat různé drahé preparáty. Za dva roky jsme nezaznamenali žádné nachlazení či nemoc jako takovou. Krom sena a trávy dostávají naši koně jen minerální liz a mrkev v zimě na přilepšenou... (pokud by měl některý majitel potřebu cokoli dokrmovat, samozřejmě příkrm koni podáme).

Věřím, že dobrý zdravotní stav je zapříčiněn právě naším způsobem chovu, kdy se koně přirozeně otužují napříč ročními obdobími a soustavným pohybem na pastvině, kde se také učí koordinaci a zvedá se jim výkonnost následně pod sedlem. Jsou potom klidní, spolehliví a vyrovnaní, což majitelé oceňují.

Jaký počet koní u vás v areálu nejčastěji „bydlí“?

Koní máme v ustájení 10–12 podle situace. V našem místě pobytu máme k dispozici 3 ha pastvin, což je již pro tyto počty zvířat žalostně málo. Proto se od příštího měsíce stěhujeme na novou lokalitu o cca 10 km vedle, kde budeme mít k dispozici až 3x více travnaté plochy. Stěhujeme se kvůli větším rozlohám pastvin i za cenu, že tím přijdeme o krásné zázemí s halou a boxy, které ale stejně nevyužíváme...

Co vidíte jako nejobtížnější na práci ustajovatele?

Největším problémem jsou asi konkrétní přání majitelů koní a snaha o individuální přístup, dřina roste exponenciálně s připomínkami a přáními lidí. Trávím celé hodiny s majiteli u mne ustájených koní a píši si s nimi o problémech (i „problémech“) jejich miláčků. Pokud máte lidí hodně, tak se to nasčítá, věřte mi...

Ještě větší problém nastává, pokud musíte separovat jedince, nebo rozdělit stádo na více skupin. Nejjednodušší na provoz je jedno veliké stádo, jeden zdroj vody a jeden sena, jedna elektrika, jeden výběh...

V případě dělení (například koně na dietě a ostatní) máte 2x více práce se zajištěním základních zdrojů, ale i s komunikací s majiteli (ne všichni jsou spokojeni s rozdělením stáda) a i finanční náklady jdou ihned nahoru. Což se pak těžko vysvětluje, proč je to při dvou stádech jiné, než při jednom – naštěstí se mi to již nestává příliš často a majitelé, které mám momentálně v ustájení, se mi v takové situaci snaží spíše vypomoci.

Na jakých cenách a na jakém počtu koní se ustajováním již dá živit?

U nás funguje model, kdy já zajišťuji každodenní provoz u koní od samého rána, kdežto manžel chodí do práce, tudíž vypomáhá až odpoledne. To mi potom pomůže s technikou (jezdí s traktorem) a opravuje, co je třeba... V tomto modelu ustájení jsme zatím na nule. Tedy rozhodně nemohu říci, že by se tím dalo živit. Poplatím všechny náklady a zaplatím za sebe sociální a zdravotní, pokud něco zbude, tak to obratem investujeme do oprav a nového vybavení. Například motorové kolečko, které je můj veliký pomocník, nebo skruže na krmení senem, neustálá obnova nářadí či bedna k ozvučení jízdárny – je to fakt každý měsíc něco (a ne malé částky).

Přišla jste coby ustajovatel cestou o nějaké ideály nebo naivní představy?

Koním jako takovým věnuji denně 3 hodiny, prací ustajovatele 5–8 hodin. Dříve jsem měla koně ustájené jinde a vůbec jsem si neuvědomovala, o jaký rozsah práce vlastně jde. Běžný člověk vidí jen to na povrchu, to do očí bijící – dolití vody, navezení balíku sena. Přitom ta největší dřina je schovaná hluboko pod tím.

Mrzí mě, že jsem to dříve neviděla. Myslím, že to je i díky tomu, že člověk, který přijede do ustájení za svým koněm, vidí jen sebe a svého miláčka. Takže nemá důvod nebo potřebu uvědomovat si, že v ustájení je dalších 10 zvířat, že ustajovatel nosí v hlavě i ostatní koně a jejich majitele, ne jen toho jeho.

Lucie napsala před časem na FB, cituji: Ahojda, všem ustajovatelům, kteří ustajují koně v režimu 24/7. Včera se na mě obrátila jedna slečna v ustájení, která mi platí 80 kč/den/kůň. S tím, že neví, za co mě platí. Dovedlo mě to tedy k tomu, že jsem sepsala součet toho... za co vlastně si ty peníze bereme. Třeba to někomu pomůže...

POLOŽKA

CENA

DALŠÍ SPOJENÉ PRÁCE

Nájem pastviny

15 000 Kč / ročně

obíhání pronajímatele – 6 telefonických hovorů, nervů, dohadování, hodiny práce při samotném rozchození nájmu a následně návratu do původního stavu

Skruž na krmení

4 000 Kč

údržba, přesun skruží, manipulace s nimi při každém krmení

Síť na seno

3 000 Kč

oprava děr v sítích, ob den, instalace sítí

Kůl na ohradu 50 Kč x 40 ks

2 000 Kč + 1 000 Kč

 instalace kůlů do země pomocí techniky 1 000 Kč, jejich obměna a údržba

Páska ohradníková, izolátory, otvírání – pouze nákup

10 000 Kč

+ nákup zkoušečky na proud na přeměření, samotná instalace izolátorů, pořízení vrtačky k navrtání izolátoru, namotání pásky a její vracení do izolátoru, když vypadne

Lavor na vodu

250 Kč

dolévání vody

Kanystr na vodu 3x 50 Kč

150 Kč

 

Motůčko a jeho opravy + provoz

20 000 Kč

 

Pojištění při útěku koní a poškození cizí věci

6 000 Kč

4 návštěvy v pojišťovně ročně, nespočet e-mailů, hodiny práce

Údržba pastviny: lištová sekačka

20 000 Kč

 

Údržba pastviny: křovinořez

3 000 Kč

 

Údržba pastviny: traktor

60 000 Kč

 

Příslušenství k těmto strojům

2 000 Kč

 

Hnojní vůz

15 000 Kč

 

Odvoz hnoje

2 000 Kč / měsíčně

 

Práce na opravě, údržbě a vlastním provozu této mechanizace

100 Kč/h

 

Práce při samotném použití této mechanizace

100 Kč/h

 

Sklad krmení – seník = plachta, karabiny, lana k uchycení palety

2 000 Kč

asistence každý měsíc při naskladnění sena, telefonáty s dodavatelem, kontrola kvality; komunikace se záložním dodavatelem sena, kdyby aktuálnímu seno došlo

Objekt a jeho části (jízdárna, hala), nájem objektu

100 000 Kč

 

Údržba jízdárny, oprava oplocení, natření oplocení, barva, nové panty

2 000 Kč

 

Vazák pro koně kroužek 2x 50Kč, montáž (potřebné nářadí, vrtačka prodlužka, někdo, kdo to udělá, opět cena těchto strojů)

100 Kč

 

Nafta do traktoru při navážení sena, slámy

800 Kč

 

Hadice k napuštění vody, vodovodní baterie k napuštění vody, studna a její provoz, samotný výkop studny

50 000 Kč

 

Jízdárna – údržba, bránování, plení, nátěr, cena barev

2 000 Kč

 

Přístřešky a jejich spravování

60 000 Kč

 

Gumy a zpevněné povrchy

6 000 Kč

 

Sedlovna, držák na sedlo, uzdu, skříň; šatna, skříň; sociální zázemí, WC, umyvadlo

 

 

Platba za vyřízení legislativy, evidence hospodářství, hlášení KVS, evidence koní, hodiny času s nastudováním legislativy a jejich dodržování k nezaplacení….

Samotná práce: krmení, dolévání vody, vybírání bobků… to se ztratí.

Jana Synková – ustajovatel

Jano, v jaké části republiky působíte a jak dlouho ustajujete?

Jsem kus od Brna, přesněji jmenovat nebudu.

Co nabízíte a za jakou cenu?

Jsem zaměřená na klientelu, která své koně chce mít neustále venku, bez zavírání na boxech (těch tu mám jen pár, pro případ nouze, v podstatě se nevyužívají). Cenu ustájení mám nastavenou v základu na 4 000 Kč, ale dle momentální výše nákladů s ní občas hýbu. Jde především o poslední dobu s návazností na problematické ceny a dostupnost sena – trápí nás tu kolem Brna již několikátý rok sucho, takže právě nákupní ceny objemu nám tu momentálně zdražují nevídaným způsobem provoz. Dvoumetrákový balík za 1 500,- si asi v Čechách ustajovatel moc neumí představit... :-)

Seno je totiž u koní naprostý základ, alfa a omega provozu. Nakupuji ho od různých dodavatelů, takže předem se nikdy nedá určit, jak dobře (nebo také špatně, v poslední suché roky), pořídím. Takže například loni jsem přes zimu vybírala měsíčně ještě 500,- navíc, protože nákup kvalitního sena s dopravou se nedal realizovat levněji – a něco vydělat musím.

Mám tu naštěstí jen samé výborně krmitelné koně amerických plemen, takže mohu přimíchávat i slámu a používat sítě s malými oky na snížení ztrát a korekci rychlosti žraní – balík vydrží déle. Představa, že by mi tu stáli koně hůře krmitelní, kteří musí žrát plnou hubou, mě děsí – to bych určitě musela zdražit výrazněji a stabilně.

Jaký počet koní u vás nejčastěji „bydlí“?

Momentálně tu mám 7 placených koní, to je pro mne absolutní strop.

Co vidíte jako nejobtížnější na práci ustajovatele?

Samozřejmě pro ženskou tu nekonečnou dřinu. Nemám techniku, takže si musím poradit sama s velkými několikametrákovými balíky, musím ručně odvozit hnoje, natahat v zimě vodu, protože nezámrzné napáječky nemám. Pokud mi pomůže přítel, je okamžitě znát, o kolik méně unavená večer jsem.

Dál je pro mne osobně hodně náročný pocit zodpovědnosti za cizí zvíře – velmi jsem s tím před 12 lety, když jsem začínala ustajovat, bojovala. Ten pocit, že když se něco stane (ve stádě se koně navzájem zraní natošup), jste za to zodpovědní, a když natrefíte na majitele, který se po vás bude vozit a snažit se vytřískat co nejvíc ze zdravotního problému, za který ani nemůžete – to je prostě moje noční můra!

A do třetice je obtížná technická stránka údržby areálu – u koní, kteří jsou velcí ničitelé, je neustále něco rozbité, poškozené, okopané a okousané. Sebere mi fůru času vypořádat se ráno s netekoucí napáječkou, ze záhadných důvodů nekopajícím ohradníkem nebo se zaseklým zámkem od nářaďovny. Což jsou ještě prkotiny, oproti třeba střeše poničené větrem...

Obecně je tedy pro mne hodně náročná především nezbytnost ustájení neustále udržovat (vlastnoručně i formou shánění a placení firem), což je mazec sám o sobě, ale i postupně dobudovávat a přidávat mu na hodnotě a atraktivnosti pro klientelu – to je také záhul, protože musíte stále hledat levnější a výhodnější ceny, musíte pořídit vybavení, které lidé vidí u konkurence v sousedství, musíte si umět poradit v každé denní i noční situaci – a občas také musíte být kouzelník, abyste dostali řemeslníky do stájí a navíc jim mohli posléze zaplatit požadovanou částku. :-)

Už se i stalo, že jsem stála před volbou, zda objednat velkou opravu seníku za cenu zdražení ustájení, nebo se obejít bez dobře uskladněného sena, ale lidem na cenu nesahat. Stabilnímu navýšení taxy za měsíční ustájko jsem se až do letoška všechny roky bránila zuby nehty, bohužel tu nemám natolik solventní majitele koní, abych za vyšším příjmem neviděla oběti, které to bude tu kterou rodinu stát. Ale i ti trochu lépe finančně situovaní reptají a mají výhrady, pokud se byť na zimu měsíční částka za koně zvedne. Nezajímá je, jak dobře/špatně jste pořídila dřevo na nový přístřešek pro jejich koně, ani jak výhodně/nevýhodně jste sehnala granule, kterými krmíte – oni chtějí svoji cenu, se kterou na začátku souhlasili a díky které třeba odešli z dřívějšího ustájení a přešli k vám... Fakt je občas těžké, berete-li na ty lidi ohled, s penězi na ten který měsíc vyjít...

Na jakých cenách a na jakém počtu koní se ustajováním již dá živit?

Živím jen sebe, přítel si vydělává v úplně jiném oboru. Děti mám již dospělé, takže si mohu dovolit nemyslet na výdělečnost podniku tolik, jako když bych byla matka dvou malých dětí a potřebovala uživit i je. Navíc už nejezdím, takže momentálně neživím ani svého koně, mám tu jen klientské. :-)

Přesto, pokud si chci i platit na důchod a myslet na zadní kolečka (jako každý normálně zaměstnaný člověk), mám občas pocit, že bych to měla zabalit a jít raději do Lídlu sednout si do pokladny – že bych na tom byla mnohem lépe, s lepší pracovní dobou a menší dřinou i starostmi. A s klidným spaním – protože pokladnu po ránu „pohádanou“ se stádem a dokopanou, s naštíplou kostí, nenajdu... :-)

Přišla jste coby ustajovatel cestou o nějaké ideály nebo naivní představy?

Ano – přestala jsem věřit na „dojem“ z lidí. Již několikrát se mi stalo, že někdo, kdo působil mile, přátelsky a bezkonfliktně, se při prvním problému ukázal být solidním „trapičem“ všech – celého osazenstva ranče. A dávám si dobrý pozor, abych měla vše černé na bílém – lidé často tvrdí, že něco neřekli, nikdy neslyšeli, v životě neviděli... – takže je lépe pro obě strany, když se dohody a pravidla jasně zformulují a sepíší. Čestné slovo je sice krásné, ale občas vznikají nedorozumění – a to ani ne úmyslně, prostě proto, že se lidé nepochopili...

Svatava Punčochářová – nájemce

Sváťo, kde máš ustájené(ho) koně a jak jsi tam spokojena?

Už šest let sídlím s koňmi (teď už tedy jen s jedním) v Gabrhelích a nikdy jsem nikde nebyla spokojenější. Každá stáj má klady a zápory, ale pro mě zde jednoznačně klady vedou.

Jakou cenu jsi ochotna akceptovat za jaké služby?

Jelikož jsem z okolí Prahy, průměrná cena za ustájení typu 12/12 je okolo 7–8000 korun měsíčně. Jsou samozřejmě i dražší stáje s vytříbenějšími službami, ale platit například za solárium, kolotoč či luxusní zázemí třeba s restaurací je pro mne zbytečné, na druhou stranu je pro mě zásadní, aby můj kůň chodil s ostatními do výběhu (na pastvinu) za každého počasí a pokud je to jen trochu možné, trávil tam celý den.

Splnění jeho potřeb je primární, i když samozřejmě jsem už rozmazlená přístupem na jízdárnu, do haly a možností se vyčůrat a převléct v teple. :-) Ale kdyby na to došlo, obešla bych se bez toho, zato bych se neobešla bez výběhů a prostor pro volný pohyb mého koně se stádem.

Jelikož jsem vystřídala dost stájí, jednoznačně jsem ochotná platit zejména za to, že ustajovatelům důvěřuji – že o mého koně bude skutečně postaráno, a to i v případě, že se něco přihodí a bude potřebovat ze zdravotních důvodů zvýšenou péči. To, že můžu v noci v klidu spát (nepřeháním, jsem neurotik:-)), je pro mě naprosto k nezaplacení.

Co vidíš jako výhody a co jako nevýhody majitelů koní v ustájení?

Výhody jsou jednoznačné – mohu být v klidu nemocná a nebo odjet na dovolenou. :-) Nevýhody jsou očividně v tom, že se za koněm skutečně každý den nedostanu, netrávím s ním tolik času, jak bych si v ideálním světě představovala, nemohu si dělat vše „po svém“, protože musím brát ohled na ostatní, kteří s mým koněm přijdou do styku, či na managament stáje.

Zkusila jsi někdy delší dobu pracovat kolem koní se vším všudy, tedy i se starostí o rentabilitu podniku?

Práci u koní jsem si vyzkoušela pouze v pozici stájníka. Rentabilitu tohoto podniku jsem na krku nikdy neměla, a ani bych po tom, upřímně řečeno, netoužila:-)

Potkala jsi někdy ustájení, které bylo „zlý sen“? Proč?

Jak jsem zmínila, za dvacet let u koní jsem stájí prošla celou řadu a těch z kategorie zlého snu bylo více, ale jedno obzvlášť vynikalo a bylo to jednoznačně jeho provozovatelkou, která rentabilitu podniku zajišťovala minimálním krmením a nulovou péčí o vlastní i svěřené koně. Popravdě jsem tam strávila jen pár týdnů, než jsem pro naše tři oře našla jiné ustájení, a i těch pár týdnů mi přivodilo spánkovou poruchu. :-)

Tehdy jsem udělala velkou chybu, musela jsem koně stěhovat z hodiny na hodinu pryč a do této stáje jsem se předem nebyla ani podívat, dala jsem na doporučení někoho, kdo o poměrech nebyl dost dobře informován. Jinak by mě trkla velmi špatná výživná kondice všech koní v oné stáji. Dotyčná paní (mimo jiné se věnovala i množení psů a chovala je v domě v jejich vlastních výkalech a v naprosto šílených podmínkách) naštěstí ten jinak hezký areál prodala a já upřímně doufám, že se chovu jakýchkoliv zvířat již nadále nevěnuje. Noví majitelé stáj vedou dobře, proto nebudu nikoho jmenovat, aby to na ně zbytečně nevrhalo stín.

Čeho si vážíš na práci svých ustajovatelů, co ti naopak vadí?

Už jsem to zmínila: vážím si toho, že je na ně spolehnutí, že se nemusím obávat jim svěřit péči o svého koně a že se starají o ty nájemní stejně jako o vlastní. Také je velkým bonusem, že se shodují naše představy o tréninku, a proto se v zásadních věcech nenajdou žádné třecí plochy, rozumíme si.

Co mi vadí, že je někdy dost znát, že chod stáje poněkud narušuje jejich soukromí – mají stáj u domu a tím pádem je pochopitelně nutné dodržovat nějaká pravidla, není to nic zásadního, ale ani mně není příjemné jim v tomto ohledu komplikovat život. Obecně považuji za lepší, když jsou stáje a prostory pro klienty v ustájení situovány zcela odděleně od soukromých prostor majitelů stáje tak, aby nedocházelo k narušování jejich soukromí a nebylo tak nutné omezovat ani jednu stranu.

Nicméně, abych to shrnula, snažíme se o vzájemnou vstřícnost a ohleduplnost – proto celkem dobře fungujeme už šest let. :-)

Daniela N. – nájemce

Danielo, kde máš ustájeného koně a jak jsi tam spokojena?

S dovolením nebudu tolik konkrétní, protože v naší stáji potřebuji ještě chvíli zůstat. :-D Jen řeknu, že je to v okolí Vyškova. Spokojená tam momentálně moc nejsem. Nebo, aby to nevyznělo hloupě, spíš musím říct, že jsem spokojená byla, ale teď, co se mi klisna ohřebila, již ne.

Co se změnilo?

No jde o více maličkostí, není to jedna věc. To nejpodstatnější ale je, že stájné je u nás dost vysoké, platím teď už 5 000 Kč měsíčně, protože vlivem sucha podražilo seno, a tak se u nás zvedala cena. Jenže můj ustajovatel po mně chce ke zdražení jako takovému ještě 500 Kč měsíčně navíc za narozené hříbě – a to už se mi prostě nelíbí, je to vzhledem k výši mých příjmů mnoho za nic (tedy podle mne – vždyť co takové hříbě sežere?). Takže se poohlížím jinde.

A jakou cenu jsi ochotna akceptovat a co by v ní mělo být?

Tady mám v ceně pro klisnu s malým hříbětem samostatnou pidipastvinku s přístřeškem, přístup do hlavního stáda na velké pastviny (to ale zatím nevyužívám), v případě potřeby tedy i box – ale tam se mi kobyla jen hřebila a chodí na něj jen v nepřízni počasí na noc, jinak ne.

Seno sice neomezeně, ale poslední dobou je kvalita o dost horší než roky před tím. A jen 2 kg krmné směsi, což klisně v laktaci nestačí. Takže bych ráda ustájení, kde by mi v ceně do 5 000 Kč dali alespoň 3 kg jádra na den, seno non-stop v kvalitě, která je vhodná pro laktující klisnu, a abych nemusela platit nic navíc za hříbě do půl roku.

Co vidíš jako nevýhody majitele v nájemní stáji, co je naopak z tvého pohledu výhoda?

Vidím převahu nevýhod – nemohu o spoustě věcí rozhodovat, nemohu si dělat vše po svém, jsem odkázaná na místní zvyklosti a musím se podřídit, ať se mi věci líbí nebo nelíbí. Chtěla bych do budoucna koně doma, protože nejsem cestovatelský typ, takže mi nevadí být „uvázaná“ u zvířat.

Vzala bys domů ke svým koním i cizí koně na ustájení?

To ještě nevím, záleží, jak bych stíhala. Navíc vím, že bych se o cizího starala stejně jako o svého, takže bych musela najít majitele, kteří by byli spokojeni s mým přístupem ke koním. A když vidím v naší současné stáji, jak moc se názory lidí na to, co je pro koně dobré, liší, vážně netuším, jestli bych si troufla. Přece jen doma bych chtěla mít klid, ne se dohadovat s těmi majiteli, kteří koním moc nerozumí a přitom ale trpí pocitem, že vědí všechno nejlíp... a navíc se muset denně dívat na to, jak kazí třeba mladé koně při obsedání... no, tak to vážně nevím nevím, jak bych dávala! :-)

Zkusila jsi někdy delší dobu pracovat kolem koní se vším všudy, tedy i se starostí o rentabilitu podniku?

To sice ne, ale myslím, že to zase nebude jaderné inženýrství, i když to tedy rádi tvrdí všichni ustajovatelé, obzvláště ti, co mají vyšší sazby... :-)

Potkala jsi někdy ustájení, které bylo „zlý sen“? Proč?

Tady, kde nyní jsem, je to moje první stáj coby majitele koně.

Čeho si vážíš na práci svých ustajovatelů, co ti naopak vadí?

Vadí mi, že vůbec nemají představu, kolik který z jejich nájemců vydělává. Jak mohu, coby student, platit stejnou cenu, jako bohatí podnikatelé, pro které pětistovka sem pětistovka tam nic neznamená...?

Vážím si těch ustajovatelů, co jsou ochotni vyjít lidem vstříc a mají pochopení i pro nás mladé, nevýdělečné a dovolí nám si třeba část ustájení odpracovat.

Helena Smutná – nájemce

Helo, kde máš ustájené(ho) koně a jak jsi tam spokojena?

Jednoho koně mám ustájeného 500 m od našeho domu, druhého – ne zcela zdravého – na pastvinách u nejmenované úžasné ustajovatelky. :-) Spokojená jsem v obou případech velmi.

Jakou cenu jsi ochotna akceptovat za jaké služby?

To se dá těžko říct. Cena se pro mne jako majitele skládá nejen z poplatku za samotné ustájení, ale také z dalších položek: benzín, různé nutné přídavky do krmné dávky neposkytované ustajovatelem, náklady na veterinární péči. Důležitá je i spokojenost koně v daném ustájení a konkrétním stádě – i od toho se odvíjí četnost úrazů a problémů.

Jsem zaměstnaný člověk s dlouhou pracovní dobou, takže potřebuji ustajovatele, který koni poskytne například po návštěvě veterináře i následnou péči. Podle mé zkušenosti ne každý je ochoten nebo schopen se do ní zapojit a poctivě ji dodržovat. Navíc ne všichni ustajovatelé se dokážou „chytit za nos“ a uvědomit si, že některé nemoci koní mohou být způsobeny například chybnou krmnou dávkou, na které oni ovšem vehementně trvají; chybnou léčbou či neléčbou něčeho, čeho si buď nevšimli, nebo všimli, ale neřešili (a neřekli o tom majiteli)...

Úrazy zase neuklizeným výběhem, příliš malým prostorem pro příliš mnoho koní, nevhodnou skladbou stáda (ve kterém se navíc co chvíli mění složení)...

Obecně: raději si připlatím za kvalitu, než koně svěřit levné, ale pochybné stáji.

Co vidíš jako výhody a co jako nevýhody majitelů koní v ustájení?

Inu – někdy to tak je, že buď má na koně člověk peníze, nebo čas. :-) Živí mě náročná práce a koně u domu bych časově nezvládala. Takže nemít dobrou nájemní stáj (v mém případě stáje), koně bych nemohla vlastnit vůbec. A to bych těžko nesla...

Výhody koně v ustájení: vědomí, že se má dobře i beze mne, že je o něj postaráno, i když sedím v práci a budu tam sedět ještě i večer... Navíc – v mém případě – velká zkušenost obou ustajovatelů. Poradí, pomohou, řeknou mi svůj názor na rovinu a mohu jim věřit. Když ke koním nemohu, povypráví mi, jak se kůň choval, jak se tvářil na nového souseda v boxu, jak zvedal nohy kováři... Tyto podrobnosti jsou pro mne velice cenné.

Nevýhody: jednoznačně absence kontaktu s koněm den co den, ráno i večer.

Zkusila jsi někdy delší dobu pracovat kolem koní se vším všudy, tedy i se starostí o rentabilitu podniku?

Kdysi jako mladé děvče jsem měla za úkol pořádky u dvaceti koní. Přes léto. Rozhodování ne; jen ty pořádky plus nějaké ježdění. Byla to docela síla, ale byla jsem mladá. To rozhodování mě naučil až vlastní kůň, toho jsem měla až ve čtyřiceti. Do té doby jsem nevěděla nic – jak jsem zjistila. Až zodpovědnost naučí...

Po koupi vlastního koně jsem několik týdnů moc nespala – dožije se rána? Nezanedbala jsem něco? :-) Dnes se (jako účetní i větších stájí) poměrně slušně orientuju v té rentabilitě, takže ustajovatele v mnohém chápu – i u koní je potřeba s výnosem počítat. Jako u každé poskytované služby.

Potkala jsi někdy ustájení, které bylo „zlý sen“? Proč?

Z mého pohledu ano. Stáj dobře vedená – ale ty zlé drby, to klima! To se nedalo unést. Jinak – za ta léta jsem pár stájí a ustajovatelů viděla, takže za mne osobně: snad nejhorší jsou typy „všude jsem byl, všechno znám a od všeho mám klíče“. Člověk, kterého koně nenaučí pokoře, je z mého pohledu člověk pro koně nebezpečný. S takovým si nerozumím...

Čeho si vážíš na práci svých ustajovatelů, co ti naopak vadí?

U svých ustajovatelů si nesmírně vážím jejich zkušeností a jejich upřímnosti. Však jsem dlouho hledala... Je mi znám fenomén nevyžádaných rad. Těch dobře míněných hlavně. Takže si velmi cením toho, že mi řeknou své, když nabudou dojmu, že dělám nějakou pitomost. Po pravdě, dalo to práci a nemálo ujišťování, že to takhle opravdu chci. Protože jakkoli mohou být rady cenné, odpovědnost za rozhodnutí, a to i chybné, mám já a ne oni. Díky tomu si všechno vysvětlíme hned a koním to jen prospívá – a o ně jde, že ano.

A co mi vadí? Vlastně... nic. Kdyby to tak nebylo, neměla bych přece u nich koně. Svěřit někomu svého koně v tom pojetí, jak to mám já – to už je věc hodně intimní, nebo jak to říct... Je to kus mého já, je to pro mne nesmírně důležité. Ano, umím si představit zelené pastviny pro oba své koně – má je jen jeden z nich –, ale podstatné je, že ve stáji, kde je ten druhý, nebyly před lety nejen pastviny, ale ani výběhy – a ty už jsou. Posun je znát, a trvá. Někdy nejde všechno hned, ale když je snaha, třebas budou jednou pastviny i zde. A kdyby se to povedlo, vím, že můj ustajovatel nevyžene koně na mladou jarní pastvu zrána a bez přípravy, jen aby ušetřil za seno. A to je zas o té zkušenosti a rozumu... A spolehlivosti.

Tak co, poznáváte v něčem z vyslovených názorů sami sebe? Nebo své ustajovatele? Souzníte? Nesouhlasíte? Pojďme si shrnout vše, co padlo, do několika stručných bodů.

Ať jste ustajovatel, nebo nájemce:

  • Komunikujte
  • Zdůvodňujte
  • Vytvářejte přátelskou atmosféru
  • Neberte dotazy jako útok
  • Připomínky servírujte vždy v přátelském duchu
  • Jasně a srozumitelně vymezte hranice
  • Změny ihned hlaste, nejlépe s předstihem
  • Dodržujte domluvená pravidla
  • Buďte chápaví
  • Komunikujte
  • KOMUNIKUJTE!

Opravdu bych komunikaci zařadila jako naprosto stěžejní bod jakékoli spolupráce. Umět si promluvit o věcech nejen příjemných, ale i velmi choulostivých, nepříjemných a často osobních, je první krok na cestě, která má být dlouhá a hladká. Samozřejmě, že s některými lidmi ani sebekošatější a sebepřátelštější komunikace nikam nevede – ale takovým se vyhněte. Obklopte se těmi, kteří komunikovat prostě a jasně zvládají natolik, že má smysl s nimi občas i delší debatu vést.

A ještě něco – komunikace má být přímá, bez odboček od tématu (to si nechte na potom, až je věc pořešena) a hlavně musí probíhat vždy s odpovědnou osobou, nikoli se všemi možnými lidmi okolo. Vytváření drbů ještě žádný kolektiv nestmelilo. Pokud se dokážou přátelsky dohodnout a vyjít si vstříc jak majitelé koní s ustajovateli, tak ustajovatelé s majiteli, je to na atmosféře ustájení znát, a to velmi!

Vysvětlit si finanční rozvahu, proč se zdražuje, proč určitá služba zpoplatňuje, proč vyžaduji pro svého koně to a to, proč si naopak nepřeji tohle a tamto – a předem se dohodnout, jakým způsobem mi ustajovatel je schopen a ochoten vyjít vstříc, to vše by měly být samozřejmé kroky v budování tak křehké věci, jako je DŮVĚRA. Na té stojí a padá vztah ustajovatel – ustajovaný.

Nezapomínejte také, že chvíli v nové stáji bude trvat, než se „usadíte“, než si vy a váš kůň zvyknete a najdete s ošetřovateli a majiteli areálu společnou řeč bez potřeby nadbytečných slov. Majitelům ustájení zase bude chvíli trvat, než se sžijí se specifickými potřebami vás a vašeho koně, než se naučí řeči „vašeho kmene“ :-) Jakmile se ale jednou shodnete, ve stáji zdomácníte a shledáte chod a provoz uspokojivý, jakmile ustajovatel najde v koni i klientovi společnou strunu, která jim ladí, nedělejte, ani jedna strana, předčasné závěry z menších pochybení. Snažte se vždy najít řešení, která budou vyhovovat oběma stranám.

Jiný recept na spokojenost než poctivá práce pro klienta a poctivé odvedení ceny za služby totiž neexistuje. A děkujte! (Nejen ustajovaní, i ustajovatelé!) Plus pohodová atmosféra – bez ní se nedá společně žít na jedné hromádce. :-)

Tak ať se vám daří nalézat ustájení snů – a ustajovatelé ať potkávají samé fajn klienty, kteří jejich práci a snahu dokážou ocenit /ale i zaplatit :-)/!

Připojené obrázky

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. arwen

    Pro Danielu

    13:25 - 30. 05. 2018

    Velice jste mě pobavila. Samozřejmě, že za hříbě se připlácí - hříbě žere, s.re a musí se kolem něj chodit. Je to prostě práce navíc.
    Jak byste platby chtěla rozdělovat? Ty jsi podnikatel - máš to za 7tis, ty jsi student tak 5tis a ty jsi na mateřské tak mi dej 2 litry?
    Jinak krásně napsaný článek

  • 2. nugetka

    Daniela - krmení

    14:50 - 30. 05. 2018

    Taktéž mě zarazil trošku "naivní" komentář slečny Daniely - ohledně krmení. Sama jsem prošla několik nájemních stájí a většinou bývá zvykem, že je jasně stanovená základní KD, kterou kůň dostává v rámci hrazeného ustájení. Cokoliv navíc se po domluvě doplácelo, nebo si majitel dodal pytel krmení a ustajovatel koni dával. Pokud tedy máte pocit, že potřebujete dát laktující klisně víc jádra (což je naprosto v pořádku), tak není problém si krmení koupit, nebo připlatit a ustajovatel přidá. Pokud jde o hříbě - někde se připlácí od narození, jinde až po odstavu, ale je pravda, že pro ustajovatele je to vždy práce navíc, víc slámy, víc sena, vody..... tak to prostě je. Ale na to třeba příjdete sama, časem :)

  • 3. LeaLea

    Poplatek za hříbě

    15:06 - 30. 05. 2018

    Přesně jako předchozí komentující, zarazilo mě, že by hříbě mělo "bydlet" zadarmo. Chápu, že 5000 Kč za ustájení je dost, ale pokud byla taková domluva, pak samozřejmě musím něco přihodit i za další přírůstek. Kdyby slečna neuvedla, že by si klidně část odpracovala, ale na to ustajovatel neslyší, myslela bych, že je to názor desetileté holky. Tak nebo tak bych doporučila přečíst si první příspěvek ustajovatelky Lucie Janovské, kde je jasně vidět, co vše se muselo/musí platit, aby tam ti koně vůbec mohli být :)

  • 4. zuzka100

    Odpracovat si ustájení...

    14:07 - 31. 05. 2018

    Jako ustajovatel, pokud už někomu z nájemníků nabídnu nějakou brigádu, tak mu zaplatím a ať si ty peníze utratí za co chce. U nás to běžně možné není protože a) zaměstnanci mají stálý plat, takže pokud si to člověk nedělá sám, tak těžko budu zaměstnanci vysvětlovat, že mu nedám peníze, protože si někdo potřebuje přivydělat na ustájení. Kvalitní zaměstnanci se špatně shánějí. b) Nespolehlivost - prostě s tímto má špatnou zkušenost a se 40 koňmi a vlastní honičkou kolem své práce, mi opravdu vadí, když mi podobné děvče jako Daniela ráno oznámí, že nepřijde, protože je jí "blbě". Ji by asi taky nezajímalo, že je blbě někomu, kdo má koně krmit. Za to si platí. c) Otázka další je, zda dotyčný majitel koně na brigádě odvede svou práci poctivě, umí se chovat ke koním a je ochotný a spolehlivý.
    Především z výše zmíněných důvodů to odmítám udělat jako paušál a funguji pouze s nárazovkami, když mi někdo vypadne. Na to mám ve stáji vytipovaných pár majitelek, které nemají problém se přizpůsobit časově a jsou za to rády. Takže otázka je, proč se majitel stáje s Danielou nechce domluvit na odpracování části ustájení. Rozhodně bych se na podobné věci nedomlouvala předem, s člověkem, kterého neznám (přichází do ustájení).

  • 5. MonicaEtc

    Daniela

    12:33 - 01. 06. 2018

    Nepatřím mezi jedince, co by se nějakým způsobem vyjadřovali v diskusích, ale tohle mi nedá. Stěžovat si na příplatek 500 Kč za hříbě? To jako vážně? Mám vlastního koně a jsem taky student a upřímně, pokud někomu dělá problém platit měsíčně o 500 Kč víc, měl by se na to vykašlat. Kde potom vezme peníze na to, když se něco náhodou stane? Návštěva na klinice a deset tisíc je pryč ani člověk nemrkne. Nehledě na to, že i o hříbě je starost a nevidím důvod, proč by někdo měl platit za ustájení víc a někdo míň. To je jako kdyby v obchodě zboží stalo podle toho, kdo kolik vydělává. Když na něco nemám, tak si to prostě nepořídím, co se dá dělat. To samé příplatek za krmení... Jen mě napadá, co bude slečna dělat, až jí hříbě vyroste, pokud tedy nemá v plánu jej prodat.

  • 6. otinka

    Daniela je snad smyšlená osoba. . .

    13:13 - 01. 06. 2018

    . . . pevně doufám, že se jedná o figuru z pera autorky článku. . . Přece nemůže být někdo tak nebetyčně hloupý. Nemám na ustájení - koupím si koně, nemám na krmení - pořídím si hříbě. . . Pokud se jedná o opravdovou osobu - Danielo prosím prodej rychle klisnu i s hříbátkem - koně si majitele bohužel nevybírají!
    Vlastnit koně je velká odpovědnost a pokud pro něj nemám na zajištění kvalitního života, nepořizujte si jej.
    A provozovat v dnešní době kvalitní ustájení - hluboce smekám.

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 3 čtenářů. Celkový počet bodů: 15.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: