Tváře současné drezury: Isabell Werth

12. 03. 2010 05:00

Obrázky: 1

Autor: The Horse Magazine Foto: archiv The Horse Magazine Seriál: Tváře současné drezury Zdroj: The Horse Magazine Překladatel: Kateřina Lipinská Počet přečtení: 7614 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

V dnešních Tvářích... se dozvíte něco o Isabell Werth. O tom, jaké to je, když člověk vyhraje olympiádu a co všechno najednou musí řešit. A že se záští a závistí se potýkají i ti na vrcholu. Podělí se i o to, co je podle jejího názoru důležité, aby byl člověk úspěšný, a k čemu jsou dobré chyby v úlohách.

Kdo je kdo: Isabell Werth (*1969)

Asi nejúspěšnější německou drezurní jezdkyni nesmíme opomenout. Osmkrát se zúčastnila olympiády a vždy přispěla k týmové zlaté medaili. V Atlantě zvítězila i mezi jednotlivci, v ostatních případech byla vždy druhá. V letech 1994, 1998 a 2006 získala i titul mistryně světa a pomohla i svému týmu k prvnímu místu. Sedmkrát zvítězila na mistrovství Evropy v jednotlivcích nebo týmech a dvakrát získala stříbro.

Až do roku 2000 byla spojována s hvězdným Gigolem, v součastnosti jsou její nejúspěšnější koně Satchmo, s nímž se zúčastnila i poslední olympiády, a Warum Nicht. Aktuálně se "proslavila" nejen narozením syna Fredericka, ale také dopingovou aférou u koně Whisper.

Isabell Werth
Rozhovor s Bernadette Faurie

Isabell WerthZískání zlaté olympijské medaile v soutěži jednotlivců nezměnilo od základu její život, ale přecejen ji Atlanta posunula o hodný kus kupředu. Být čtyřnásobnou mistryní Evropy i mistryní světa je jedna věc, ale získání olympijské medaile jí otevřelo dveře do mnohem širších vrstev společnosti... Isabell se potýkala se vzrůstající poptávkou po jejím čase i s dalšími věcmi. Najala si špičkového sportovního manažera, jehož svěřenci jsou i někteří nejlepší evropští fotbalisté.

Isabell říká: "Nejdůležitější je, abych se mohla soustředit na ježdění, které vede Dr. Schulten-Baumer. Pan Koester ví všechno o tom, jak zvládnout a zorganizovat to ostatní, média, sponzory, pozvánky - poradí, co přijmout, co odmítnout, protože nemůžete zvládnout všechno. Bylo to dobré rozhodnutí, je to veliká pomoc."
Po Atlantě vzrostl i tlak... "Hodně lidí předpokládá, že to takhle bude pokračovat pořád. Jsem ráda, že mám takový přísun koní, ale neznamená to, že jsou neporazitelní." A pak přišel Verden... Isabell se stala mistryní Evropy jednotlivců, ale následky na sebe nedaly dlouho čekat - vlna kritiky ze strany Holanďanů byla sice směřovaná primárně proti rozhodčím, ale stopa vedla k Isabell. Vyrovnaná osmadvacetiletá závodnice sice zůstala v klidu, ale zasáhlo ji to.

"Říkalo se o nás i o rozhodčích hodně ošklivých věcí, ale podle mého názoru šlo o politikaření, ne o sport. To, co se říkalo, byla nepravda a manipulace. Pro mě, s mou povahou bylo těžké to přijmout, protože jednat podle své přirozenosti, musela bych vykřičet do světa "to není pravda", ale nechala jsem to být, protože cokoli, co bych řekla, by mohlo být chybně vykládáno."

"Musím to hodit za hlavu. Není konstruktivní o tom přemýšlet. Rozhodla jsem se udělat za tím tlustou čáru a řekla jsem si, že nejdůležitější věcí je teď jezdit a být na obdélníku ještě lepší. Máme hodně dobrých mladých koní, na jejichž výchovu jsem pyšná a na to se budu soustředit."

Po olympijských hrách se Isabell vrhla na složení státních zkoušek z práva, které úspěšně složila. Má v úmyslu se v této oblasti kvalifikovat a získat praxi. "Je důležité, abyste v životě měli i něco jiného, protože pokud myslíte jen na koně, můžou se z vás stát tak trochu fanatici a to je trochu nebezpečné."

Dalším studijním krokem je pozice advokátního koncipienta, nejprve v soudní praxi, potom v soukromé. Isabell čeká na místo, kde by mohla začít. "Záleží na tom, zda najdu někoho, kdo mě k sobě vezme a zároveň mi umožní i ježdění. Doufám, že dostanu šanci pokračovat s právy teď, pokud ne, budu muset počkat." "Ježdění je pořád mojí prioritou. Bylo by hloupé se teď zaměřit jen na jedno, protože nevíte, co bude za pár let. Práva jsou něco, k čemu se můžu vrátit, ale teď mám hodně dobrých Grand Prix koní a chci je jezdit."

Ve stáji Schulten-Baumer je pro první jezdkyni stáje k dispozici celá řada koní v čele s jedinečným Nobilis Gigolem FRH. Dál pak jedenáctiletí Amaretto a Antony, desetiletý licentovaný hřebec Welcome, devítiletý Wootticeil a osmiletý Giorgio. A to jsou jen ti do Grand Prix!!! Příští rok dávejte pozor na Ferraru, šestiletou klisnu, která loni vyhrála spolkové mistrovství.

"Samozřejmě, každý považuje své koně za ty nejlepší, ale mám štěstí, že mám příležitost udržet se ve vrcholovém sportu. Hodně lidí se mě ptá, který kůň je číslo dvě, tři, čtyři nebo kdovíkolik, ale v naší stáji není pořadník. V jiných stájích by byl stájovou jedničkou kterýkoli z našich Grand Prix koní. Každý z nich může mít špatný den, ale každý z nich může být i jeden z nejlepších. A to je opravdu úžasný pocit."

Zdánlivě nenucená koncentrace, tak by se dal popsat Isabellin styl. Když nepracuje s koňmi, dobře vychází s lidmi, pro legraci nejde nikdy daleko. Co se ale týče ježdění, závodění nebo souvisejících věcí, včetně plánované právnické kariéry, čas je priorita...

"Společenský život? Nic moc! Momentálně jsou můj život koně. Není to napořád, ale teď je doba, kdy můj život stojí na ježdění a závodech. Koně budou vždycky součástí mého života, ale později to bude trochu jiným způsobem."

Isabell bydlí nedaleko dr. Schulten-Baumera s rodiči, kteří chovají mladé koně a nechávají dožít koně penzionované. "Je moc fajn přijít domů do normálního rodinného života. To je pro mě hodně důležité, je to místo, kde můžu dobít baterky."

Jak vypadá recept na výhru?

"Základem je být opravdu dobrý. Můžete udělat normálního koně lepším, ale neuděláte z něj superhvězdu. Proto jsem v první řadě ráda, že mám hodně opravdu dobrých koní s dobrými základy. Na tom se dá stavět."
"S dr. Schulten-Baumerem jsme dobrý pár, on vidí, jak to vypadá a já mám z koně nějaký pocit. Samozřejmě, že jsou dny, kdy si myslím 'to je hrůza, co mám dělat?' ale díky každému špatnému dni uděláte další krok vpřed."

"Takže začnu s tří a čtyřletými koňmi, a procházím s nimi celým vývojem; když udělají první přeskok, první poloviční překrok, všechny jejich první krůčky, nevěřili byste, jaké to ve mně vzbuzuje štěstí!" „Myslím, že je moc důležité růst spolu s koněm, protože tak proniknete dovnitř do jeho osobnosti. Snažíme se umožnit každému koni, aby zazářil svým vlastním způsobem. Netěšilo by mě mít koně, který jen dělá svou práci. Samozřejmě, jsou dny, s vámi kůň bojuje, je to stejné jako s lidmi, ale víc je těch, kdy bojuje za vás. Naši koně musejí chtít pracovat, stejně jako každý jiný atlet."

"Například Gigolo dobře ví, jak je důležitý. Je velmi zkušený, je to opravdu 'sportovní kůň'. Rád si dá pauzu, ale pak je otrávený, když se nejede na závody. Skáče a vyhazuje, jakoby říkal 'hej, zapomínáte na mě'." "S každým z nich to samozřejmě může být měření sil, když se nesoustředí, chybuje nebo má moc síly, ale normálně mě neuvidíte na koni, který vyvádí. S Antonym to někdy může vypadat trochu divoce, ale pak se zlobím na sebe, ne na něho. Protože mu to myslí mnohem rychleji než mně a když protestuje proti práci, je mým úkolem jako jezdce to usměrnit."

"Je zábavné a někdy i docela těžké se jim jezdecky přizpůsobit, když na závodech jezdím jednoho za druhým, protože jsou tolik jiní s tak různými charaktery. Ale to je to, co chceme, aby si každý zachoval a rozvinul svůj charakter. Stejně jako rodiče milují každé ze svých dětí a vědí, že každé je svým způsobem zvláštní."

Isabellinou nejsilnější stránkou je její klid na závodech...
"Nedělám před úlohou nic zvláštního. Možná je to mou povahou, když vjedu dovnitř, chci předvést to nejlepší. A také jsem se naučila bojovat, nevzdávat to." "Měla jsem neuvěřitelné štěstí, že jsem našla dr. Schulten-Baumera. Když jsem začínala, nebyla řeč o olympiádě ani mistrovstvích. To vše přišlo časem. Posledních deset let s ním je nejlepší škola mého života."

"Také už jsem závodila s mnoha koňmi, což mi pomohlo zjistit, že uděláte-li chybu, můžete za ní udělat tlustou čáru a příště můžete být klidně jedni z nejlepších. Někdy vlastně potřebuji odjet úlohu s několika chybami. Přiměje mě to k většímu soustředění a profesionalitě." "Další důležitý faktor je, že dr. Schulten-Baumer nikdy neřekne po krátké době, že kůň není dost dobrý a neuvažuje o prodeji. Musíte se snažit, řešit problémy, nevzdávat se, když narazíte na překážku. Samozřejmě za tento sport utrácí mnoho peněz, ale je to jeho vášeň, ne že by jich měl tolik, aby mohl jít a koupit si co chce."

"Vloží peníze do koně, ale pak musíme pracovat, aby dosahoval těch nejlepších výsledků. To je důležitý faktor. Myslím, že někteří jezdci mají problém v tom, že mají své limity a nic je netlačí přes ně. Pokud si musíte věci řešit sami, nemáte nikoho kolem sebe, kdo vyřeší problémy za vás, až tehdy se s koněm dostanete k jedinečným okamžikům."

Pozn. překl.: rozhovor byl pořízen před cca deseti lety, takže informace o koních již nejsou úplně aktuální, ale vhodnější článek k překladu o Isabell jsem k dispozici neměla.

Isabell Werth a Satchmo: http://www.youtube.com/watch?v=DUI5IFVhFK4

Další díly

Připojené obrázky

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 0 čtenářů. Celkový počet bodů: 0.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: