Tváře současné drezury: Christoph Hess

18. 07. 2011 05:00

Obrázky: 4

Autor: The Horse Magazine Seriál: Tváře současné drezury Překladatel: Kateřina Lipinská Počet přečtení: 4978 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Dnes vám přinášíme rozhovor s mezinárodním drezurním expertem a německým rozhodčím Christophem Hessem na téma „horse friendly“ drezurní úlohy. Tedy jaké změny by se daly provést v úlohách, aby se lépe odlišili koně v tenzi, vyprodukovaní nekorektním výcvikem.

hessKdo je kdo: Christoph Hess

Christoph Hess je rozhodčí FEI pro drezuru a všestrannost. Německá jezdecká federace ho ocenila titulem „cvičitel profesionálního ježdění" (orig. Professional Riding Instructor). Tento titul potvrzuje jeho expertní znalosti a činí z něj i cvičitele profesionálních jezdců. Od roku 1978 pracuje na ústředí Německé jezdecké federace, aktivně se podílí na vzdělávání rozhodčích a cvičitelů nejen v Německu, ale po celém světě. Vede mezinárodní semináře, fóra i kliniky pro rozhodčí, trenéry i jezdce. Přezkušuje rozhodčí a trenéry i nejvyšších úrovní. Je spoluautorem několika knih, článků i instruktážních videí.

Je prý nesmírně milý, pozitivně laděný a šíří kolem sebe přátelskou atmosféru. Ale ve chvíli, kdy vkročíte do obdélníku, rychle a přesně odhadne jak vaše silné stránky, tak slabiny. Klíčem k dosažení nejvyšší drezurní úrovně je podle něj především trpělivost.

 

Potřebujeme více 'horse friendly' drezurních úloh?

Rozhovor s Christophem Hessem, rozhodčím, komentátorem a pedagogem připomíná jízdu na horské dráze. Christoph myslí ještě rychleji než mluví (a že mluví rychle) a když mluví, je dobré ho poslouchat. Christoph je klíčovou postavou německého Bundesšampionátu, tohoto svátku mladých koní. Sedí v budce s rozhodčími v kategoriích pěti- a šestiletých drezurních koní a jeho úkolem je výborně vzdělaným divákům vysvětlit důvody, proč bylo známkováno právě takto. Nedávno došlo k významné změně ve způsobu hodnocení Bundesšampionátu, zdá se, že rozhodčí začínají preferovat přirozenější, uvolněnější pohyb a snižují hodnocení oslnivých, ale stresovaných koní, kteří byli vysoko hodnoceni v dřívějších letech.

"S tím stoprocentně souhlasím. Nakonec, i hodnocení rozhodčích se musí vyvíjet. Podíváme-li se do minulosti, rádi jsme v budce sledovali pěti- a šestileté koně, kteří ukazovali oslnivé chody, ale absolutně nebyli uvolnění. Koně, ježděné profesionálními jezdci, kteří pro ně mají zvlášť vyvinutý cit a někteří používají i hodně tlaku. Málo jsme si uvědomili fakt, že tito koně nejsou trénováni přirozeně, ale s použitím velkého tlaku."

„Pak jsme změnili naše národní úlohy tak, aby obsahovaly víc cviků na dlouhé otěži a nabídnutí otěže v naději, že bude patrné, kteří koně jsou opravdu uvolnění - a aby se ukázali ti, kteří uvolnění nejsou."

„Myslím si, že je dobré diskutovat o negativních jevech v drezuře - jako je hyperflexe - protože to znamená, že rozhodčí musí přezkoumat své vlastní reakce. Myslím si, že tato diskuze o hyperflexi a nevhodném tréninku koně byla dobrá k tomu, abychom si ujasnili, co chceme vidět. Čím víc jsme o těchto věcech diskutovali, tím víc jsme viděli, že potřebujeme opravdu uvolněné a prostupné koně a ne koně s oslnivými chody, ale plné napětí. Nyní hledáme opravdu uvolněné koně, pohodové a trénované korektně. Čím méně jezdec dělá, čím méně maká, tím lépe."

„Na posledních dvou Bundesšampionátech jsme změnili způsob známkování. Původně jsme dávali pouze jednu známku za celý test, nyní jich dáváme pět - krok, klus, cval, způsob pohybu a celkový dojem, uvolnění koně. Myslím, že tenhle způsob hodnocení vede k většímu soustředění a preciznosti; musíte nyní dávat velmi přesná čísla. Loni byl v kategorii pětiletých kůň ježděný zkušeným jezdcem a jako čtvrtou známku dostal 6,5, protože se nám zdálo, že kůň byl pod přílišným tlakem a jezdec moc pracoval rukama na tom, aby ho zvedl. Ten kůň byl v hezkém plnokrevném typu, možná trochu víc dámský koník a nám se zdál pod příliš velkým tlakem. Takže dostal dobré známky za krok, klus a cval a pak tu nízkou 6,5. Pro mě bylo docela zajímavé zjištění, že diváci to zřejmě vidí stejně. Další kůň, také ježděný zkušeným jezdcem, byl trochu podobný, v klusu superstar, ale trochu moc blízko k pasáži, krok byl trochu svázaný... byl to trochu podobný způsob pohybu. Doufáme, že s naším způsobem hodnocení můžeme koně dovést zpět k normálnějšímu způsobu pohybu, zpátky od té 'velkoleposti'. Doufáme, že návratem ke kořenům můžeme změnit způsob tréninku mladých koní."

damonMyslíte si, že tato změna v myšlení se může dostat až do Grand Prix? Velkolepý pohyb, vyvolaný tenzí, nevídáme jen ve třídách mladých koní, ale i na nejvyšších drezurních stupních a rozhodčí za tuto nekorektní práci dávají osmičky a devítky...
"To je zajímavá otázka, ale máte naprostou pravdu. Ano, tohle je probíhající proces. Když rozhodčí sedí společně a dávají pět známek, víc začnou přemýšlet o správném způsobu trénování a vzdělávání koní. Čím víc z tohoto pohledu vycházíte, tím víc se díváte na uvolnění koně a tím méně jen na kvalitu cviků a tím kritičtější se stáváte ohledně základů. Je to můj osobní názor, myslím, že to zabere trochu času, ale myslím že vliv kategorií mladých koní bude dalekosáhlejší a rozhodování se změní po celém světě. Myslím, že to byl před deseti lety úžasný posun, když FEI zahrnula kategorie mladých koní do pravidel FEI. Čím více soutěží pro mladé koně máme na mezinárodních závodech CDI, tím lepší je úroveň posuzování i na mezinárodních soutěžích od SG do Grand Prix."

"Osobně si myslím, že to je běžící proces a doufám, že v budoucnu budeme moci změnit i Grand Prix. Potřebujeme změnit úlohu, protože v ní potřebujeme víc ukazatelů, na nichž budou moci rozhodčí posoudit, zda je kůň opravdu uvolněný či ne. Co je důležité, máme krokové piruety, možná bychom také měli vrátit cvik 'houpačka' - nebo alespoň couvání - tak snadno uvidíme, zda je kůň trénován korektně nebo ne."

hill„V roce 1996 jsem pískal na německém mistrovství a v minulosti již velmi úspěšný olympijský jezdec se tam snažil kvalifikovat na další olympiádu. Nekvalifikoval se a jediným důvodem bylo - jednalo se ještě o tu starou soutěž Grand Prix - zastavení a pak couvání, kde měl opravdové problémy zacouvat. Na jednu stranu, ten kůň byl superhvězda, ale těžký na ježdění, protože nebyl úplně prostupný a to se ukázalo v couvání. Takže dostal nízkou známku nejen za tento cvik, ale i celkové známky, protože tak rozhodčí dobře viděli, že kůň nebyl vůbec prostupný. To je jen jeden příklad, kdy si pamatuji, že jsme měli v úloze couvání - to je cvik, který vám snadno ukáže, jestli je kůň trénován správně. Od ledna tohoto roku máme novou úlohu Grand Prix s couváním. Jsem moc rád, že máme tento cvik znovu v úloze. Teď je pro rozhodčí snazší vidět, jestli je kůň trénován správně nebo špatně."

Možná bychom se měli smířit s tím, že se v následujících letech drezura stane méně zajímavou podívanou, aby byla pro koně „přátelštější"?
"FEI úlohy i naše národní úlohy jsou vždy zrcadlem doby, v níž byly sestaveny. Nedávno se tlačilo na čas, aby nebyly delší než pět nebo šest minut, protože máme televizi a sponzory a ti chtějí vidět hodně jezdců v krátkém čase. Ale teď vidíme, že pokud tyto prvky, které ukazovaly, zda je kůň korektně trénovaný, v úlohách nemáme, musíme se vrátit zpět ke kořenům. Musíme si klást otázky, které kladly starší úlohy."

„Dřív jsme v Grand Prix měli střední klus na diagonále a na střední čáře, letmý přeskok ve středním cvalu - tenhle cvik miluji, ale je velmi těžký. Nevyžaduje víc času než střední cval, shromážděný cval a přeskok na konci diagonály - ale ve středním cvalu je mnohem těžší. Pak byl v C přechod do kroku, pak jsme měli dvě krokové piruety a pak se šlo na poloviční překroky. Staří odborníci, kteří tyhle úlohy připravovali, mysleli na to, že je třeba po jezdcích a koních chtít takové kombinace, aby ukázaly, zda jsou správně trénovaní či ne. Úloha Grand Prix tak, jak ji známe teď, podle mého názoru neklade příliš otázek ohledně „přátelskosti ke koním". Těším se na novou úlohu, jistěže není možné tam zahrnout všechny tyto prvky, to by úloha trvala 20 minut, ale alespoň některé."

„Moje idea je, abychom neměli pouze jednu úlohu Grand Prix. Aby byly tři nebo čtyři. Myslím, že je i pro koně nudné chodit pořád tu stejnou úlohu, to je stejné, jako mít jen jeden kurz cross-country. Pro jezdce, koně i diváky je zajímavější mít víc než jednu úlohu na každém stupni."

Je dobré mít ve sportu na špičce takového člověka, jako je Christoph Hess, který vždycky hledá způsoby, jak drezuru vylepšit a učinit přátelštější ke koním.

Tento článek byl původně publikován v srpnovém vydání The Horse Magazine v roce 2009.

Další díly

Připojené obrázky

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 2 čtenářů. Celkový počet bodů: 10.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: