Tři zásady nekonfliktního ošetření koňského pacienta

5. 08. 2019 06:00

Obrázky: 8

Autor: MVDr. Kateřina Junghansová Foto: Gabriela Rotová Rubrika: Zdraví a veterinární péče Počet přečtení: 727 Počet komentářů: 1 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Máte pocit, že před každým očkováním nebo odčervením vašeho koně si nejspíš osud hodí korunou, jestli to dneska půjde, nebo to zase bude záležitost na hodinu? Utrpěl váš kůň zranění, které teď musíte každý den ošetřovat, a ochota vašeho koně spolupracovat je stále menší a menší? To jsou celkem časté situace, které bohužel umí péči o koňského pacienta pěkně zkomplikovat. V tomto článku si posvítíme na to, jak je řešit, nebo jak se do nich ideálně ani nedostat.

Svého koně nestřílejte!

Ve své praxi se setkávám s koňmi, kteří mají problém s některým z rutinních veterinárních úkonů (nebo s veterináři obecně), relativně často. Několikrát se mi také stalo, že když jsem chválila vzorného a klidného pacienta, vyslechla jsem si povzdechnutí jeho majitelů: „Tenhle je zlatíčko, to támhletomu, kdyby se něco stalo, to bychom ho snad museli zastřelit.“ I když tato povzdechnutí byla evidentně myšlena žertem, vždycky zazněla s takovým nahořklým podtónem… Nedivím se. Ošetření nespolupracujícího pacienta je výrazně limitované, často až téměř neproveditelné.

Nedalo mi to, abych v nadpise tohoto odstavce neparafrázovala název mé oblíbené knihy od světoznámé trenérky zvířat Karen Pryor (kniha se jmenuje Svého psa nestřílejte, v originále Don‘t shoot your dog).

Tato kniha je jedna z prvních svého druhu a zabývá se porozuměním a modifikací chování psů na základě vědeckých poznatků. Stejně tak lze modifikovat chování koní, a to i v případě problematických pacientů.

Řešení existuje!

Čas od času se setkám s dotazy ohledně kontaktů na veterináře, kteří vlastní foukačku nebo rovnou narkotizační zbraň. Zato dotazy, jak nežádoucí chování koňského pacienta řešit, se neobjevují téměř vůbec. Avšak to, že kůň je postrachem veterinářů, nemusí být definitivní stav. Proto je z mého pohledu prvním a nejdůležitějším krokem k nápravě problematického pacienta uvědomit si, že řešení existuje.

Samozřejmě je třeba přihlédnout k tomu, že každý kůň je individualita. Zejména u koní s velmi závažnými projevy nežádoucího chování nebo u koní, jejichž problémy trvají už dlouho, neexistuje univerzální recept na to, jak je jejich „neduhů“ zbavit. Modifikace chování takových koní je bývá běh na dlouhou trať. Překonat strach a přepsat zažité vzorce chování prostě chvíli trvá.

U těchto koní se mi velmi osvědčilo použití pozitivní motivace. Nyní tímto způsobem pracuji se starší klisnou, ke které se podle slov majitele nebylo možné přiblížit s jehlou... no, už pěkných pár let. Během několika lekcí udělala neuvěřitelný pokrok!

Takto závažné případy ale tvoří jen špičku pomyslného ledovce. Mnohem častějším úkazem jsou koně, kteří dokáží svým majitelům i veterinářům ošetření pěkně okořenit, ale které je možné v klidu ošetřit, „když se to s nimi umí“. V tomto umění hraje velkou roli cit pro koně a schopnost zůstat v klidu. Ale jeho součástí jsou také aspekty, které se lze naučit nebo si je prostě jen uvědomit a začít je používat v praxi.

Nekonfliktní ošetření koňského pacienta

Ve své podstatě je veterinární ošetření koně víceméně o přidávání a odebírání nějakých ne úplně příjemných podnětů. Představte si, že jdete koni čistit ránu: Vezmete gázu – přiložíte ji na ránu (to může kůň vnímat jako nepříjemný či bolestivý podnět, nebo mu to může nahánět strach) – ránu vyčistíte – a pak se rukou s gázou přestanete dotýkat koně.

Vakcinace funguje na tom samém principu: veterinář přijde ke koni – kůň několik vteřin cítí vpich jehly – hotovo – veterinář odchází. Takových příkladů bychom mohli uvést celou řadu. Úplně stejný vzorec můžeme vypozorovat při odčervení koně, aplikaci kapek do oka, stříhání koně, ultrazvukovém vyšetření a tak dále.

Kůň má logicky tendenci se bránit podnětům, které jsou mu nepříjemné, nebo kterých se bojí. Vy máte ale možnost mu vysvětlit, že když bude v klidu stát, bude mít ošetření dřív za sebou. Jak? Vlastně je to velmi jednoduché.

V tomto článku jsem pro vás připravila 3 nejdůležitější zásady nekonfliktního ošetření koňského pacienta.

1. Vysvětlete svému koni, o co při vyšetření půjde

Umění předcházet vzniku konfliktu není o tom, že se budete snažit koně nějak přechytračit, nebo úkon provést tak, aby si toho „ani nevšiml“. Místo toho si rozdělte úkon do několika dílčích kroků a postupně s nimi vašeho koně začněte seznamovat. Myslete na to, že před vámi pořád stojí kůň, nejen jeho zdravotní problém nebo veterinární úkon, který je třeba provést. Proto jako první věc, kterou uděláte, než začnete s úkonem, koně podrbejte na kohoutku, v hřívě, na krku…

Pak postupujte následujícím způsobem: Řekněme, že chcete koni třeba vyčistit ránu, kterou má nad karpem. Vy ji budete čistit pomocí namočené gázy s Betadine. Vezměte do ruky gázu a pak hřbetem ruky pohlaďte koně v oblasti lopatky. Dokud kůň klidně stojí, zase svoji ruku s gázou oddalte. Takhle to ještě dvakrát až třikrát zopakujte. S každým opakováním se přibližujte k ráně. Několikrát jemně přejeďte gázou po ráně, jako byste ji chtěli čistit, ale netlačte a ve chvíli, kdy kůň klidně stojí, opět ruku s gázou oddalte. Kůň bude postupně tolerovat stále důkladnější čištění rány bez toho, aby měl potřebu se bránit. Naučil se totiž, že právě klidné stání je chování, kterým může zastavit působení tohoto nepříjemného podnětu.

2. Všímejte si jemných náznaků stresu

Základem nekonfliktního přístupu je, že ošetření probíhá v klidu. Na pozadí toho, co se na povrch jeví jako projevy stresu, probíhají v organismu koně fyziologické reakce. Jako reakce na nepříjemný nebo neznámý (a potenciálně podezřelý) podnět stoupá v těle hladina stresových hormonů, které mobilizují energetické rezervy a připravují koně na útěk nebo obranu.

Stoupající hladina stresových hormonů se navenek projeví jako zrychlené dýchání, zvednutí hlavy, zatnutí svalů, vyvalení oka, rozšíření nozder, olizování pysků, zívání a podobně.

Pokud v tu chvíli nereagujeme na tyto jemné signály a nedopřejeme koni chvilku na uklidnění, hladina stresových hormonů stále stoupá a kůň cítí stále větší potřebu utéct nebo se bránit.

3. Vědomě trénujte požadované chování

V textech, které jsem publikovala v rámci svého projektu Kůň, spolupracující pacient, jsem několikrát zmiňovala, že kůň se učí i během veterinárního ošetření. V podstatě i návštěva veterináře je z pohledu koně tréninková lekce. Moment, kdy se rukou s gázou přestanete dotýkat těla koně, má z hlediska procesu učení obrovský význam.

Jak už jste se v tomto článku dočetli, veterinární ošetření koně je založeno na přidávání a odebírání více či méně nepříjemných podnětů. To znamená, že pokud chcete koni vyčistit ránu, nevyhnutelně musíte vzít do ruky gázu, přiložit ruku na ránu, tam působit určitým tlakem, pak zase ruku oddálit a tlak tím odstranit. Vtip je v tom, udělat to ve správném okamžiku. V tréninkové terminologii bychom tento postup označili jako korektní použití negativní motivace.

Většina koní se začne bránit ošetření prostě proto, že se to naučí. Přirozeně se snaží zbavit nepříjemného podnětu. Pokud kůň přestane cítit tlak po tom, co uskočil, nebo po vás kopl, vnímá toto chování jako správné řešení situace.

Proto, jak už jsem popisovala v zásadě č. 1, před i v průběhu úkonu opakovaně odstraňujte tlak v momentě, kdy kůň klidně stojí. Naprostá většina koní tato pravidla velmi rychle pochopí a ochotně na ně přistoupí. Je to, koneckonců, výhodné i pro ně – nespotřebují tolik energie, jako kdyby se ošetření bránili.

Pár slov závěrem

Řešení popsané v tomto článku samozřejmě není jediný způsob, jak lze ošetřit koňského pacienta bez konfliktu. Existují způsoby, které ještě více zohledňují proces učení a dobrovolnou spolupráci koně.

Osobně ale tento přístup považuji za nejjednodušší. I když se vám výše popsaný postup i tak možná zdá zbytečně složitý a zdlouhavý, věřte, že vám zabere stejný čas jako „běžné“ ošetření a rozhodně výrazně kratší čas, než který strávíte bojem s nespolupracujícím pacientem.

Autorka je praktickou veterinární lékařkou specializující se na medicínu koní. Po studiu na Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně, v rámci kterého absolvovala několik zahraničních stáží, působila dva roky na Veterinární klinice Heřmanův Městec. Od začátku roku 2016 provozuje vlastní terénní praxi. Kromě toho také pořádá přednášky a semináře s veterinární tematikou určené pro širokou jezdeckou veřejnost.

Připojené obrázky

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. Fifonzo

    Bezva článek

    08:58 - 05. 08. 2019

    Děkuji za další , skvělý článek :)

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 1 čtenářů. Celkový počet bodů: 5.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: