S vícedenními závody jsme se v našich krajích naposledy potkali v roce 2005 v rámci Mistrovství ČR v Zábřehu na Moravě. V loňském roce se pár našich jezdců zúčastnilo prvního ročníku East European Endurance Ride, která vedla z Bratislavy do Bábolny, kdy během tří dnů urazily jezdecké dvojice 253 km (odkaz na článek ZDE). Jinak je pro naše jezdce tento styl soutěží spíše výjimečností, ty jednodenní prostě vládnou.

Program byl navržen tak, že i když se po všechny dny závodilo, přesto vládla pohoda a krom výjimek se ve veterinách netlačila hlava na hlavě. V pátek v jednu hodinu odstartovaly na svou první padesátku čtyři dvojice: Kateřina Hemzalová s Aristou, Petr Jadlovský se Sultánem Sharkasi, Tereza Kopecká s Tuzemcem 13 a Barbora Pflugová s Ahmedem. Půl hodiny po nich se vydali na stejnou distanci také jezdci z dvoudenní soutěže: Miroslav Jadlovský s Aksha El Nil, Silvie Lorenzová s Shakiro, Ladislav Smudek s Uvou, Markéta Terberová s Kievem de Villeneuve a Markéta Wimmerová s Hagalli. Nejprve všechny čekalo kratší, 20 km dlouhé kolo, které bylo více technické, ale zavedlo závodníky mj. k zřícenině hradu Borotín, který se zde tkví už od druhé poloviny 14. století.

Soutěžní čtyřka se do první veterinární kontroly vrátila téměř pospolu. Nejprve se ukázaly Tereza a Bára, čtyři minuty po nich Petr se Sultánem a dalších pět minut po něm i Katka. Veterinami prošli všichni bez potíží, čekal je odpočinek a druhé kolo, dlouhé 30 km, vedoucí na opačnou stranu než to první, až pod Jistebnici.

Jezdci z dvoudenní soutěže se hned v prvním kole rozdělili na dvě skupinky. Nejdříve přijely dvě Markéty, šest minut po nich ostatní. Tempo neměli nijak extrémní, všichni se drželi kolem 12 - 13 km/hod. Také oni prošli bez problémů veterinárními kontrolami a po pauze se vydali na třicítku. V pátek vládlo skutečné léto, slunce pražilo a nijak to jezdcům neulehčovalo.

V druhém kole dohnal Petr Jadlovský dvě vedoucí jezdkyně a do prostoru cíle se vrátili pohromadě. Katka Hemzalová v sedle Aristy měla za úkol kobylu maximálně šetřit, protože byla po rekonvalescenci. Jela na pohodu a do cíle dojela více jak čtvrt hodiny po ostatních. Také druhé veteriny absolvovali všichni bez újmy a šli čerpat síly na další den. Dvojice z kratší soutěže se během druhého kola trochu pomíchaly, Mirek Jadlovský dorazil spolu s vedoucími Markétami. Silva s Láďou zvolnili a do cíle přijeli až 25 minut po nich. Také oni všichni prošli kontrolami v pořádku a mohli si odpočinout na druhý, pro ně závěrečný den.

Sobota, druhý den závodů, přivítala závodníky se zataženým nebem a tato nálada jí vydržela až do odpoledne. Nahrávalo to jezdcům, kteří mohli přidat na tempu. Nejlépe toho využila jezdkyně soutěže ST, Tereza Kopecká s Tuzemcem, která v druhém kole utekla svým soupeřům a po absolvování druhého kola a dalších 50 km vedla o více než půl hodiny. Veterinárními kontrolami prošli všichni dobře a mohli relaxovat před závěrečným, třetím dnem. Pro jezdce soutěže S na 2 x 50 km byla sobota dnem finálním. Startovní pole bylo rozděleno z prvního dne na dvě skupinky a tak to vydrželo až téměř do konce soutěže. Vedla trojice Markéta Wimmerová, Markéta Terberová a Miroslav Jadlovský. O více než 20 minut zaostávali zbylí jezdci, Silvie Lorenzová a Ladislav Smudek.

Po prvním kole se Mirek Jadlovský s Aksha el Nil opozdil na vedoucí Markéty o 4 minuty a tento odstup mu vydržel až do konce. V naprosté pohodě a přátelském duchu dojely do cíle obě jezdkyně a o vteřinu rychlejší Markéta Terberová se mohla těšit z prvního místa. Samozřejmě až po úspěšné závěrečné veterině. Tou prošli koně bez obtíží.

Bylo kolem druhé hodiny odpoledne a hnala se bouřka. Na trati byli ještě dva zbylí jezdci soutěže S a také závodníci z hobby soutěží na 20 a 40 km. Černé mraky se přitáhly velmi rychle a po chvíli bičovaly krajinu provazy vody a četné blesky. Postupně dojížděli „hobíčkáři" a očekával se návrat Silvy a Ládi. Ti nám nakonec předvedli krásný finišový souboj a to v doprovodu vydatného lijáku. Uva byla o vteřinu rychlejší a postarala se o čtvrté místo. Při tom čekání na dojezdy koní nám nejednou zatrnulo. Pod klasickým „pártystanem" se nás choulilo zhruba patnáct lidí, z boků nás máčel déšť, kolem dokola jsme viseli na tom stanu, aby úplně neuletěl, zmáčení v nacucané louce a ... najednou velmi blízko třískl blesk ... Ti, kdo drželi stan za kovové trubičky, začali počítat šanci, s jakou do nás další blesk udeří. Naštěstí neudeřil.

Bouřka se vybouřila, mraky odešly a ukázalo se slunce. Připravovalo se vyhlášení hobby soutěží a nálada díky vyjasněnému počasí a úspěšnému dni vícedenních závodníků byla skvělá. V hobby soutěži Z na 40 km zvítězila Veronika Deutscharová s klisnou Sahirka a to s průměrnou rychlostí 13,425 km/hod. Velkým překvapením v této soutěži byli manželé Tůmovi, kteří jsou pravými matadory hobby závodů. Se svými čtyřnohými partnery, haflingem Argem a huculem Johanem, se účastní téměř každých závodů a téměř vždy svou jednokolovou soutěž úspěšně dokončí. Tentokrát ovšem okusili trať delší a bylo z toho pěkné 4. místo pro Lenku Tůmovou v sedle Arga a 5. místo pro Vladimíra Tůmu s Johanem. Soutěž hobby ZM na 20 km vyhrála Veronika Štenberková s Dafnee z domácí stáje JS Koloušek. Jejich vítězný vstup do veterinární kontroly byl 5 minut a 21 vteřin.

Hobbíčkáři měli vše úspěšně za sebou a veterináři už měli plné ruce práce s přejímkami koní na nedělní národní soutěže. Mezitím se připravovala k svému hudebnímu vystoupení kapela Pittband, která hrála až do pozdních nočních hodin. Přítomné děti se dosyta vyřádily na trampolíně či balíkovém koni. Jezdci a jejich týmy absolvovali technickou poradu k nedělním soutěžím. Sobota se loučila krásným západem slunce...

Ovšem nevyzpytatelnost přírody je známá a tak nás při probuzení do neděle nemohla překvapit hustá mlha a viditelnost na pár metrů.
V šest hodin ráno odstartovalo sedm statečných do bílé „tmy", čekalo je 80 km rozdělených na 3 etapy. V půl sedmé se na klusových drahách sešla čtveřice z třídenní soutěže ST, aby předvedla své koně v klusu (stejně tomu bylo i v sobotu ráno). Po úspěšném odklusání měli jezdci hodinu do startu, respektive jen Tereza s Tuzemcem, kteří měli z předešlého dne více než půlhodinový náskok. Další startovali v časovém odstupu podle toho, jak dojeli a prošli veterinou v druhém dni. V sedm ráno odstartovali soutěžící z L na 60 km a hodinu po nich „Zetkaři", které čekalo 40 km.

Mlha se postupně rozplynula, slunce se usadilo na obloze a opět vládly letní teploty. To však nebránilo svižnějšímu tempu Lucie Škábové s klisnou Lamia 1. Stylem start - cíl ovládla soutěž st. S a po necelých pěti a půl hodinách v sedle si dojela pro jisté první místo. Velmi pěkně se v soutěži předvedl shagya-arabský valach Shekel, který je jedním z našich želízek v ohni pro Mistrovství světa seniorů (poběží se 25. srpna v britském Euston Parku). Tréninkovou osmdesátku odběhl se svou jezdkyní, Magdalenou Prikrylovou v průměrné rychlosti 13,632 km/hod. Dvouminutové vstupy do veterin a tepové hodnoty pod 50 tepů za minutu jasně napovídaly o skvělé kondici tohoto koně. To vše potvrdilo také získání ceny kondice.

V soutěži L byla nejrychlejší Martina Drásalová, sedlající arabskou klisnu Maret. Martinini rodiče zase ovládli soutěž Z. Gentlemansky přenechal první místo své ženě Mirek Drásal s valachem Essay 1 a spokojil se s místem druhým. Vítězná Vlasta Drásalová s Polou zvládla soutěž v průměrné rychlosti 15,8 km/hod. Dalšího kolegiálního přístupu jsme byli svědky u dojezdu třídenní soutěže ST na 3x50 km. Vedoucí Tereza s Tuzemcem si udržela náskok a do cíle přijela o více než půl hodiny dříve než další jezdci. O druhé a třetí místo se měli utkat Petr Jadlovský a Bára Pflugová. Skutečně dojeli spolu, ale před závěrečným finišem vyzval Petr Báru, ať přidá a druhé místo jí přenechal. Bylo to jeho poděkování za pomoc, kterou mu během závodu poskytl Báry chladicí tým.

V půl druhé už byli zpět z trati všichni soutěžící. Úspěšné absolvování veterinárních kontrol koní z vícedenních soutěží tak znamenalo 100% úspěšnost těchto soutěží. Veterináři ještě posoudili stav koní pro vyhodnocení cen kondice a ve čtyři hodiny se na slavnostní vyhlášení sešli jezdci v sedle svých koní v prostoru jízdárny, kde probíhaly veterinární kontroly. Na obzoru se zase kupily mraky a objevily se první blesky. Na nic se nečekalo, přešlo se k vyhlášení kompletních výsledků a předání cen. Cenu kondice, tj. cenu pro nejlépe natrénovaného koně, získali: Sultán Sharkasi (soutěž ST 3x50 km), Hagalli (soutěž S 2x50 km) a již zmíněný Shekel (soutěž S 80 km).

Celé tři dny v Borotíně byly moc fajn, obrovské díky za to patří manželům Hrdinovým, celému organizačnímu týmu a funkcionářům, úžasným koním, přátelským jezdcům a krásné jihočeské krajině. A v neposlední řadě také „matce přírodě", díky které jsem se spálila, zmokla na kost, neviděla téměř na krok v mlze a nakonec si postála hodinu a půl v dopravní zácpě ... ale za to ta příroda asi ani moc nemohla ... Druhý ročník se jednoznačně vydařil a já doufám, že se do Borotína budu moci za rok vrátit.

Kompletní fotoalbum ze závodů najdete v galerii Míši Litovové www.litovova.cz.