Trauma očí: poranění rohovky

7. 04. 2020 06:00

Obrázky: 5

Autor: MVDr. Kateřina Junghansová Foto: MVDr. Kateřina Junghansová, Gabriela Rotová Rubrika: Zdraví a veterinární péče Počet přečtení: 658 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

V minulém článku jste se dozvěděli něco o anatomii koňského oka a o tom, jak koně vidí. Dnes se v tomto seriálu o traumatech očí u koní zaměříme na poranění rohovky. Minule jste si přečetli, že rohovka je průhledná struktura na vnějším povrchu oka, která nemá vlastní krevní zásobení, ale na druhou stranu je velmi dobře inervovaná, což z ní dělá jednu z nejcitlivějších tkání v těle. Rohovka je částí oka, která je nejvíce exponovaná vnějšímu prostředí. Vzhledem k tvaru a umístění očí u koní a také prostředí, ve kterém se tato zvířata obvykle chovají, jsou různě závažná poranění rohovky relativně častým jevem.

Jak ke zranění rohovky dochází? Kůň si může poranit rohovku v podstatě o jakýkoliv předmět v prostředí, které obývá – o trčící hřebík, o běžné vybavení stáje, o větvičku stromu nebo o tvrdé stéblo trávy při pasení. Tupé trauma rohovky může utrpět po nárazu hlavou nebo v důsledku kopnutí druhým koněm. K poranění rohovky někdy dochází i z důvodu jiného onemocnění – například, když se kůň válí při kolikových bolestech.

Klinické příznaky

Jak už jste se dozvěděli, rohovka je tkáň, která je výrazně inervovaná, což z ní dělá jednu z nejcitlivějších tkání v těle. To má svoji logiku, protože oko je orgánem zraku, tedy smyslem, který v průběhu evoluce koně hrál zásadní roli v přežití, a proto si dnešní koně nesou po svých divokých předcích poznatek, že oko je potřeba si chránit. V praxi to znamená, že i mírné poškození rohovky je pro koně velmi bolestivé. Bolest koni slouží jako okamžitý výstražný signál. Z toho pak vycházejí klinické příznaky.

Podezření na zranění rohovky můžete mít, když zjistíte u svého koně některý z následujících příznaků:

  • Přivřené nebo zavřené oko, někdy až křečovitě sevřená oční víčka (v odborné literatuře se můžete setkat s názvem blefarospasmus)
  • Zvýšené slzení (příležitostně se objevuje i jiný výtok z oka)
  • Světloplachost (světlo dopadající na poškozené oko může být vnímáno jako bolestivý podnět)
  • Edém (otok) rohovky – ten se projeví jako zakalené, namodralé místo v okolí defektu
  • Změna chování koně: Zejména, pokud pozorujete koně na větší vzdálenost (například ve výběhu), může vás na možné poranění oka upozornit to, že kůň se snaží mnout si postižené oko o přední končetiny, o hrazení, o stromy ve výběhu a podobně. Při manipulaci může být kůň citlivý nejen na oko, ale i na celou hlavu. Může se například bránit nasazení ohlávky tím, že bude hlavu zvedat.
  • Samotné poranění rohovky a jeho celkový rozsah nemusejí být laickým pohledem bez důkladného vyšetření rozeznatelné.

Typy poranění rohovky

Rány rohovky se dělí podle své závažnosti na tři typy. Teď si k jednotlivým typům něco řekneme. Vzpomínáte si na to, jak jsem v minulém článku psala, že rohovka má pět vrstev? Tak podle toho, kolik z těchto pěti vrstev je poškozených a jak hluboký je tedy defekt na rohovce, můžeme rány rohovky rozdělit na povrchové, hluboké a perforující.

Aby vám u jednotlivých typů poranění bylo jasné, které vrstvy rohovky jsou poškozené, zastavíme se ještě na chvíli u její anatomie.

Na povrchu se jako první z výše jmenovaných pěti vrstev nachází rohovkový epitel. Ten si můžete představit jako buňky v několika řadách nad sebou, které jsou zespodu ohraničené takzvanou bazální membránou. Protože zdravé oko je neustále zvlhčované slzami, je epitel rohovky pokrytý takzvaným slzným filmem.

Pod vrstvou epitelu se nachází Bowmanova membrána, což je druhá vrstva rohovky. Třetí a nejsilnější vrstvou je rohovkové stroma. Pod ním se nachází Descemetova membrána (4. vrstva) a poslední, pátou vrstvou rohovky je endotel. Za ním už se nachází přední oční komora.

Nyní se podíváme na jednotlivé typy ran rohovky

Nejméně závažným typem jsou různá povrchová poranění. Nazýváme je také eroze rohovky. To jsou různě velké defekty, které ale nejsou hluboké. Při povrchovém zranění rohovky nedochází k poškození jejího stromatu. U koně se objevují výše popsané klinické příznaky, jako je blefarospasmus a slzení oka.

Protože skutečný rozsah poranění nemusí být pouhým okem viditelný, používá veterinář k jeho zjištění takzvaný fluoresceinový test. Ten spočívá v tom, že veterinář pomocí speciálního fluoresceinového papírku nebo kapek nanese do oka koně toto barvivo, které obarví poškozenou rohovku do zelena. Po vypláchnutí přebytečného fluoresceinu z oka zůstane obarvená jen poškozená rohovka. Tento jednoduchý test také veterináři poskytuje informace o průběhu hojení rány.

Dalším typem poranění rohovky jsou hluboké rány. Ty zasahují až do rohovkového stromatu. Hluboké rány jsou rozpoznatelné i bez fluoresceinového testu, každopádně fluoresceinový test je v tomto případě (stejně jako při povrchovém poranění rohovky) pozitivní. Zatímco povrchové rány se většinou řeší konzervativně – to znamená lokální aplikací léků do oka, případně doplněnou o celkovou léčbu, v případě hlubokého poranění, které postihuje více než 1/3 rohovky, je doporučeno chirurgické řešení.

Nejzávažnějším typem jsou perforující rány rohovky. Perforující poranění zasahuje přes všechny vrstvy rohovky až do přední oční komory. V případě perforujícího poranění je oko koně zavřené. Tento stav provází výrazné slzení, edém (otok rohovky) a výpotek (fibrinový, krvavý) v přední oční komoře. Na pohled to můžete poznat tak, že oko koně nebo jeho část je zbarvená do žluta, nebo do červena. Tento stav je velmi závažný a vyžaduje okamžité ošetření! Perforující rány rohovky vždy vyžadují chirurgické řešení a intenzivní péči o koně.

Jak se hojí poranění rohovky

To, jak dobře a jak rychle se bude hojit zranění rohovky, záleží na několika faktorech. Prvním z nich je velikost defektu. Malé defekty, kdy dochází v podstatě jen k poškrábání nebo mírnému poškození epitelu rohovky, se při správně zvolené péči hojí velmi rychle. Epitel rohovky má obrovskou schopnost regenerace. K úplnému vyhojení malého poškození dochází během několika dnů.

Hojení hlubokých ran, které zasahují do rohovkového stromatu, trvá výrazně déle (i několik měsíců), protože vyžaduje „opravu“ stromatu pomocí nově syntetizovaného kolagenu. Jelikož rohovka nemá vlastní krevní zásobení, k transportu látek potřebných k jejímu hojení dochází tak, že k místu defektu prorůstají krevní cévy.

Dalším faktorem, který ovlivňuje rychlost hojení defektu na rohovce, jsou možné komplikace. Mezi ty patří například infekce rány a vznik rohovkového vředu, to, že se nedaří koni zabránit v opakované traumatizaci oka (kůň má pořád tendenci si oko o něco mnout), nebo i to, že se nedaří realizovat adekvátní terapii, protože kůň nespolupracuje.

Co dělat při podezření na poranění rohovky? 

To, že by kůň mohl mít zraněné oko, poznáte snadno – oko je zavřené, slzí, může být i oteklé, kůň je světloplachý. Co dělat v případě, že toto zjistíte?

Zranění očí jsou nepříjemná a bolestivá. Když vám spadne něco do oka, nebo se vám tam dostane nějaký dráždivý prostředek, většinou máte nutkavou potřebu s tím ihned něco udělat. Kůň to má stejně. Ovšem ten si s největší pravděpodobností nezačne oko vyplachovat, ale začne si ho třít o přední končetiny nebo o vybavení výběhu či boxu. V tom byste mu určitě měli zabránit, protože to může problém zhoršit.

Nesnažte se koni silou otevřít sevřená oční víčka. Pokud vidíte, že je v oku zapíchnutý nějaký cizí předmět, nevytahujte ho – s tím počkejte na veterináře. Pouze zajistěte, aby si kůň oko dále netraumatizoval.

Sami určitě do oka nic neaplikujte. Nesprávně zvolená léčba může mít za následek prodloužení doby (a prodražení) léčby nebo i trvalé poškození zraku koně.

Vždy myslete na to, že zranění koňského oka je vždy záležitost, kterou by měl co nejdříve vidět a ošetřit veterinář. Včasná diagnostika a dobře zvolená terapie je v tomto případě (a vlastně u jakéhokoliv očního problému) velmi důležitá pro záchranu plnohodnotného zraku a v závažnějších případech i oka.


Použitá literatura:

  • Lavoie J.-P., Hinchcliff K. W.: Blackwell‘s Five Minute Veterinary Consult: Equine. Second Edition
  • KRISOVÁ Š., ŽERT Z., ŽUFFOVÁ K.: Rány rohovky u koní. Veterinářství 2009;59:358-364

MVDr. Kateřina Junghansová je praktickou veterinární lékařkou specializující se na medicínu koní. Po studiu na Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně, v rámci kterého absolvovala několik zahraničních stáží, působila dva roky na Veterinární klinice Heřmanův Městec. Od začátku roku 2016 provozuje vlastní terénní praxi. Kromě toho také pořádá přednášky a semináře s veterinární tematikou určené pro širokou jezdeckou veřejnost. http://katerina-junghansova.cz/

Připojené obrázky

Připojené články

12.03. 2020 06:00 Jak vidí kůň
03.03. 2020 06:00 Jak vidí stárnoucí kůň? Jste si jisti, že právě ten váš dobře?

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 1 čtenářů. Celkový počet bodů: 5.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: