Trakéni vrací úder I.

18. 01. 2019 08:00

Obrázky: 8

Autor: The Horse Magazine, Jan Toenjes Foto: @ archiv The Horse Magazine Rubrika: Chov koní Zdroj: The Horse Magazine Překladatel: Eva Holubcová, Katka Lipinská Počet přečtení: 1971 Počet komentářů: 3 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Smíchejte vzhled Cate Blanchett, mozek George W. Bushe mladšího s trochou hysterické extravagance Dame Edny a co dostanete? Zvíře, které vypadá skvěle z dálky, možná je skvělé na chvíli, ale natrvalo jej nechcete. Před patnácti lety byste našli hodně koňařů, kteří by řekli, že to je typický trakén, krásný, ale víceméně neužitečný a někdy i nebezpečný. V několikadílném článku o trakénech zjistíme, že mnohé předsudky musí být znovu přezkoumány.

Článek vyšel v The Horse Magazine v prosinci 2014: The Trakehners Strike Back: Part 1

(Pozn. překladatelky: Dame Edna je fiktivní postava ženy, kterou hraje komik Barry Humphries a nejlepší bude, když se podíváte na video https://www.youtube.com/watch?v=2_N5TRk1Qt8, aby bylo jasné, k čemu přirovnává trakéna :))

Mluvíme-li o trakénech, je to vždy o historii. Ať už je máte rádi či ne, nenajdete jiného jezdeckého koně, který má delší historii než trakén. V roce 1732 pruský král Fridrich Vilém I. založil první chov trakénského koně ve Východním Prusku, v regionu, který nyní dílem patří Rusku a Polsku. Samozřejmě v tamním chovu byli často využiti plnokrevníci. Chov jezdeckých koní v té době byl o produkci koní pro armádu. Byl to tedy chov koní vhodných pro armádní účely: zdravých, odolných a vytrvalých. Do roku 1920 nikdo nebral v úvahu jakékoliv jiné využití mimo armádu, např. pro sport, ačkoliv všestrannost vzešla z lovu na koních a samotný hlavní chov trakénského plnokrevníka mnoho takových akcí organizoval.

Typická práce s mladými tříletými koňmi byla o obsednutí, přípravě na hony a jejich následném prodeji. Tyto dražby byly později inspirací pro Hanse Joachima Köhlera, když zakládal pověstné dražby ve Verdenu v padesátých létech.

Počátkem 20. století bylo registrováno ohromné množství 25 000 chovných klisen a 1 500 plemeníků, jen samotný hlavní chov měl přes 1 200 koní.  To se však po druhé světové válce změnilo.

Templehüter – výjimečně úspěšný plemeník let 1909 až 1932. Jeho dcery byly nejcennějšími v trakénském stádě.

Jedna z trakénských hvězd na Olympijských hrách 1936 - Absinth s majorem Friedrichem Gerhardem

Vzestup a pád trakénů

Válka, která ukončila všechny války, jak zaznívalo v britské propagandě, nedosáhla jen tohoto historického milníku, kterým bylo zničení Hitlerova režimu v Německu a přinést mír všem národům, které byly okupovány Třetí říší, ale také chvíli vypadala jako válka za ukončení chovu trakéna. Před rokem 1941 byli trakéni jedním z nejpočetnějších plemen v Německu a také s nejmodernějším chovatelským programem. Holštýnská a oldenburská PK měly za prioritu chov tažných a pracovních koní, zatímco hannoverská produkovala koně pro armádu; a vestfálští chovatelé by se složili smíchy při zmínce, že by mohli chovat koně vhodné jen do sportu. Pokud zde byly nějaké přehlídky koní, tak se jich účastnily klisny, které denně tahaly kočár či pluh.

V roce 1936 se konaly olympijské hry v Berlíně a trakéni ukořistili šest zlatých medailí. Kronos s Absinthem vyhráli zlato a stříbro v drezuře, zatímco Nurmi byl šampiónem ve všestrannosti. Čistokrevní trakéni mohli mít za předky pouze trakény, plnokrevníky, angloaraby či araby. To bylo to, co dělalo tyto koně unikátní vůči všem ostatním teplokrevníkům v Německu, z nichž většina byla chována primárně pro zemědělství, nikoliv pro jezdectví.

Trakéni ovlivnili řadu plemen, zejména hannoverány. Chovatelé hannoverského teplokrevníka učinili velký skok směrem k modernímu jezdeckému koni, když poloviční trakén Absatz (Abglanz) vynikl jako špičkový otec, zvláště koní pro drezúru. Potomci Absatze nebyli vždy ideálním exemplářem koně – někdy byli slabí v zádech, někdy nebyli aktivní odzadu a samozřejmě, byli blázniví, ale Absatz změnil svět. Náhle se totiž objevila elegantní hříbata vedle těžkopádných neohrabaných matek. Vliv Absatze je stále k vidění skrze hřebce jako Akzent II nebo Argentinus.

Top plemeník hřebčína Celle a mezinárodně úspěšný skokan s Evou Bitter jménem Stakkato byl také trakénského původu, když skrze Spartan/Servus/Sesam/Senator směřuje zpět k Semper Idem (Dampfross).

Ale vraťme se zpátky o krok do historie. V padesátých létech byli nejznámějšími jezdci v Německu Willi Schultheiss, Harry Boldt nebo Otto Lörke, kteří jezdili na trakénských koních, v 70. a počátkem 80. let byl trakén Ultimo jezdkyně Gabriely Grillo jedním z nejlepších drezurních koní a člen zlatého týmu na OH v Montrealu. Skvělým příkladem sportovních koní byli také Hirtentraum ježděný Uwe Sauer a úžasná černá klisna Kleopatra, jedna z posledních koní George Theodorescu.

Hvězdy 80. let - Ultimo a Gabriella Grillo

Ve všestrannosti to byl pak Habicht ježděný Martinem Plewou, který se později stal trenérem německého národního týmu, a pomohl získat trakénskému teplokrevníkovi dobrou reputaci mezi sportovními jezdci. Také Abdullah, legendární bělouš Conrada Homfelda, a Livius Anny Kursinské byli dalšími mezinárodními sportovci, kteří šířili dobrou pověst výžehu se dvěma losími parohy.

Krize chovu

Úspěšný vzestup trakénů, kteří zazářili jako fénixové povstavší z popela rozpadlého hlavního chovu zničeného v důsledku druhé světové války, má jedno velké ALE. Chovatelská politika trakénské plemenné knihy nabrala špatný směr v 70. létech, kdy myšlenka mít „něco speciálního“ se přetavila ve falešný cíl – krásu. Víc a víc chovatelů trakéna se soustředilo jen na to mít krásné koně, a zapomněli na jezditelnost a skokové schopnosti.

Na konci 70. let někteří z moudřejších chovatelů poznali, že čelí problému pravděpodobně mnohem vážnějšímu, než tomu po druhé světové válce. Plemeníci se slabou horní linií, plochým pohybem a neochotou k práci se stali velice populárními. Pokud potomstvo tohoto typu plemeníků odmítlo pracovat, chovatelé mohli snadno problém bagatelizovat a vinu shodit na jezdce se slovy: „Není vhodný na ježdění něčeho tak speciálního a senzitivního jako trakén“. Jedním z největších problémů byl tuhý, plochý pohyb trakénů bez akce. Koně se pohybovali při zemi, mnohem více jako bruslaři než tanečníci, kteří byli žádaní v drezurním kolbišti.

Zájem o trakény ze strany ostatních plemenných knih poklesl ve stejné době, kdy klesl počet sportovních jezdců hledajících speciálně trakéna  a naopak se na výsluní dostala další sportovní plemena jako vestfálský, oldenburský, hannoverský či rýnský teplokrevník. Absence skokových vlastností se stala u trakénů příslovečnou v 80. létech a nikoho již nezajímalo, jak dobře a vysoko skákal Abdullah.

Nicméně bylo zde ještě hodně military koní, kteří odváděli skvělou práci jako např. Habicht, jehož otec angloarab Burnus byl ježděn Dr. Reinerem Klimkem. O třicet let později to byla dcera Reinera Ingrid Klimke, která soutěžila s Windfallem, synem Habichta, na mezinárodní  tříhvězdičkové úrovni. Matkou Windfalla byla plnokrevná Wundermädel a Windfall byl rezervní kůň německého týmu pro OH v Sydney 2000 předtím, než byl prodán do USA, kde pokračoval v kariéře s Darrenem Chiacchiou. Vyhrál panamerický šampionát a byl členem bronzového amerického týmu na OH v Aténách 2004 a v individuální soutěži dvanáctý.

Moderní trakén ve všestrannosti - Windfall a Darren Chiacchia

Trakéni zase na výsluní

Sixtus

Zdaleka nejdůležitějším mezi 16 licentovanými syny Habichta byl Sixtus. Černý krasavec, vysoký sotva 165 cm, byl na licitaci ohodnocen jako prémiový a jmenován nejlepším skokanem. Jako šestiletý přišel do tréninku k Gilbertu Böckmannovi, se kterým se dostal na Mistrovství světa mladých koní v Zangersheide.

Sixtus mezi trakény opravdu vynikal, neboť se více než 50x umístil v soutěžích do 140 cm a 4x zvítězil. Jeho skokový index založený na výsledcích potomstva z výstav, licentací a přehlídek byl 138 – žádný jiný trakénský plemeník se nebyl schopný této hodnotě v posledním desetiletí přiblížit. Sixtus vždy vypadal, že o své výjimečné pozici ví – že je něco jako mužská diva.

Sixtus

V chovu Sixtus dal Altefled’s Rob Roy, který byl po vítězství na spolkovém šampionátu na špičce v německé všestrannosti, když vítězil v místních regionálních šampionátech. Mezi prvními plemeníky po Sixtus byl i Buddenbrock, jiný černý moderní trakén, který našel nový domov v chovu v Gestüt Hörem u rodiny Pollových, kteří jsou velmi významnými chovateli. Buddenbrock  tam stál vedle legendárního polokrevníka Consula. Buddenbrock se vypracoval až na střední úroveň ve všestrannosti a stál také nějakou dobu ve stáji německého reprezentanta Andrease Dibowského, který se s ním umístil také na Bundeschampionatu. Buddenbrock jako jeho otec Sixtus a děd Habich dával potomstvo, které je výborné ve skocích i v drezúře.

Výsledky licentací přelomu tisíciletí vzbudily rozruch, když Buddenbrock z prvního ročníku měl šampióna King Arthura a prémiového hřebce Conneryho. King Arthur byl koupen za 350 tis. německých marek Petrou Wilmovou, členkou německého drezúrního B týmu a prezidentkou trakénské asociace, zatímco Connery zůstal u Pollových, kteří ho objevili jako hříbě a do dospělosti dochovali jak jeho, tak King Arthura. Connery, ačkoliv stál na Gestüt Hörem, se stal také státním hřebcem pro hannoverskou PK. Jako ideální exemplář trakénského teplokrevníka padl totiž do oka doktoru Burchardu Bademu, řediteli hřebčína v Celle, který usoudil, že by mohl být perfektním partnerem pro určitý typ hannoverských klisen, které postrádaly moderní vzhled. Ačkoliv Connery nenaplnil plně očekávání v hannoverské PK, ve své domovské plemenné knize byl schopný se prezentovat rezervním šampiónem na licentacích roku 2005.

King Arthur byl také otcem licentovaných synů – jedním z nich byl vznešený hnědák prezentovaný Paulem Schockemöhlem na licentacích v rámci oldenburské PK roku 2005. Paul Schockemöhle by se dříve se nikdy nerozhodl koupit trakéna, což dokazuje, jak se změnilo plemeno v posledních letech. King Arthur se zúčastnil finále Světového šampionátu mladých drezurních koní a soutěží na mezinárodní soutěži v malých rundách.

Buddenbrock také dal jiného plemeníka, In Flagranti, který je nyní vlastněn bavorským státním hřebčínem Schwaiganger, jižně od Mnichova. Nějakou dobu to vypadalo, že Buddenbrock bude otcem spíše licentovaných plemeníků než sportovních koní, ale v posledních dvou letech vzrostl počet jeho potomků úspěšně soutěžících. Jeden z nich je Hinnerk, vlastněný Holgerem Schmezerem, německým národním trenérem, a ježděný Carolou Koppelmann.

Hinnerk a Carola Koppelmann na Bundeschampionatu

Axis je dalším synem Sixtuse a byl akceptován hannoverskou PK poté, co úspěšně finišoval v testu Neustadt/Dosse. Tento černý hřebec, který je vlastněný britským párem Seanem a Marcem Readovými z Bluewood Trakehners, byl nejlepším skokanem v testu a jeho syn Hirtentanz úspěch zopakoval v roce 2005. Tento trakén je bezpochyby dokonalým protikladem všech předsudků, které kolují o trakénech. Není skutečným krasavcem, skáče jako holštýn a je typem koně, kterého si snadno představíte v jakékoliv třídě na mezinárodních soutěžích.

Consul

Ještě slavnějším mezi sportovními jezdci, ale nikdy ne tak populární jako Sixtus, byl Consul po plnokrevném Swazi. Jak by mohli Australané dobře vědět, jediným top koněm v  drezurních soutěžích byl Crisp, kůň australské jezdkyně Ricky MacMillan.

Consul byl velmi pěkný kůň s velkýma krásnýma očima a impozantním vzhledem. Jeho majitel Hubertus Poll by ho mohl předvádět na kousku provázku, stál jak z kamene vytesaný, jedno jestli se kolem vyskytovaly klisny nebo hříbata. Opravdový gentleman, skutečně úžasný. Consulovo potomstvo ale zřídka zdědilo krásnou hlavu svého otce, Crisp byl skutečná výjimka. Ve skutečnosti mělo spíše vzhled muly, velkou hlavu s dlouhýma ušima, což byl typický znak pro Consulovy potomky. V začátcích Consulovy kariéry vypukla mánie, takže měl mnoho licentovaných synů, což slibovalo zajistit přežití linie, ale v současné době počet plemeníků nesoucích tuto krev klesá.

Chovatelé měli totiž problém prodat jeho hříbata a získat tak dobrá hodnocení potomstva. Takže začali používat jiné plemeníky a ignorovali fakt, že Consul je otcem mezinárodně úspěšných koní v drezúře a ve všestrannosti (např. Vilano, který byl členem německého týmu ve všestrannosti na WEG 2002 v Jerezu) a dal velký počet skutečně dobrých skokanů.

Bylo to až v posledních letech Consulova života (uhynul roku 2000), kdy kvalita Consulových dcer začala být vyhlášená, zejména v hannoverské PK. Gestüt Hörem je pouze půl hodiny od sídla vedení hannoverské PK a hannoverský plemeník Don Frederico, který je chválen za své vydařené potomstvo, je z Consulovy dcery, a dalším je plemeník stojící v Celle – Don Vino. A konečně zde byl Donnerberg TSF, který pomohl pověsti Consula – vyhrál více než 150 soutěží stupně Prix St Georges a intermediate. Tento valach s pozoruhodným klusem byl dalším příkladem trakéna, kterého byla radost jezdit.

Připojené obrázky

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. getka

    Eol

    11:30 - 18. 01. 2019

    A co ruští trakeni? Zejména Eol?

  • 2. Eva Holubcová

    Eol

    11:44 - 18. 01. 2019

    Dobrý den, je to pouze překlad, nikoliv originální článek, s dotazy bych se tedy obracela na Horse Magazine, konkrétně autora Jan Töenjese, ale já tipuji nedostatek originálních zdrojů a jazyková nedostupnost.

    Ale ani ty další články z série se ruskými trakény nezabývají, pouze "západní sekcí". Kdybyste věděla o kvalitním článku, který se zabývá "východními", tak můžeme zkusit je oslovit a přeložit.

  • 3. getka

    Eol

    19:03 - 21. 01. 2019

    Reaguje na 2.

    Dobrý den,samozřejmě opět skvělý článek,díky vám za vaši práci.Velmi ráda vaše články čtu.Mražené inseminační dávky Eola a jeho syna Chersona nabízí Equinní reprodukční centrum Mnětice.A co se týče trakénů a to i těch ruských,o těch by mohl poreferovat MVDr.Vít Holý.Viz článek uvedený zde v r.2012 http://www.equichannel.cz/trakensti-kone-s-historii

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 2 čtenářů. Celkový počet bodů: 9.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: