Toulky po venkovních chovech - Lucie Latochová, JK Vělopolí

24. 04. 2017 05:00

Obrázky: 31

Autor: Iveta Jebáčková-Lažanská Spoluautoři: Lucie Latochová Foto: Lucie Latochová Seriál: Venkovní chovy a inspirace Počet přečtení: 9088 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Pátý díl našich Toulek po venkovních ustájeních směřuje do obce Vělopolí, v okrese Frýdek-Místek, kde bydlí Latochovi. Lucie za pomoci své rodiny vybudovala svůj koňský areál doma, a přestože nemají koňácké kořeny, žijí nyní koňmi všichni.

Vize Lucky se od začátku ubírala směrem k co nejhojnějšímu pobytu zvířat pod širým nebem, mimo box. Takže logicky se budování zaměřilo na komfortní pobyt koňského osazenstva venku. A jak se jim to povedlo? Trošku jsem Lucii vyzpovídala, takže můžete posoudit sami:

1. Jak byste charakterizovala své ustájení, kolika koním slouží, jak dlouho je v provozu?

 První kůň k nám přišel před 5 lety, další rok přibyl poník a po rekonstrukci stáje a vybudování pastevního ustájení se počet zvýšil na současných 14 koní a 1 oslíka. V naší stáji provozujeme pony klub a malokapacitní ustájení pro koně jezdců bez sportovních ambicí. Ale začnu úplně od začátku - pocházím z nekoňácké rodiny, ke koním jsem se dostala díky dědovi, když mě ve čtrnácti letech vysadil na mohutného tažáka. Hřívy jsem se tehdy chytla tak pevně, že jsem ji dosud nepustila. :-) Jezdila jsem různě. Půjčovala si koně od soukromníků, navštěvovala kluby, absolvovala kurzy v Anglii. Pro vlastního koně jsem se rozhodla až ve třiceti, v letech, kdy jsem už měla dostudováno a uspokojila své cestovatelské touhy. Založení rodiny a pořízení koně se mi zdálo být v symbióze - a nemýlila jsem se. :-)

Původní záměr bylo držet koně v nájemní stáji. Neměla jsem žádné velké požadavky, jen běžný základ: kůň trávící maximum času venku, stále něco v hubě, nějaké závětří a aby v deštivém období nestál po kolena v bahně. Mému požadavku vyhovovaly jen dvě stáje. Jedna zbytečně drahá (disponovala i krytou halou, o kterou jsem zájem neměla) a v té druhé potřebovali brzy místo pro vlastní koně. Takže co teď? Téměř zoufalství, a také vytrvalost v přesvědčení o dobrém rozhodnutí (vlastnit koně), zlomilo po generace vžitý životní styl malohospodářského chovu všeho možného zvířectva... Nakoupily se betonové sloupy, masivní fošny (snad z obavy, aby mi ten sen opět nepláchnul :-)) - a pustili jsme se do stavby pevné ohrady, jako základního kamene chovu koní u nás, ve Vělopolí č.p. 34. Aby kobylka nebyla v samotě, přibyl poník jako společník - a to měla být tečka. Tedy vlastně jsme připouštěli možnost, vzhledem k nákladné rekonstrukci stáje, dvou koní na ustájení, "ať se to časem trochu rentuje". :-)

 2. Máte k dispozici i boxy? Pokud ano, jak často je využíváte?

Ve stáji jsou 4 boxy. 3 boxy ze 4 mají kromě posuvné stěny také půlené venkovní dveře. Slouží pouze pro nové koně, než se začlení do stáda, a jako manipulační prostor (např. při nepřízni počasí nebo k vysušení koní po práci v chladném počasí). Uvidíme, zda nevzroste zájem o ustájení v boxech s novou jízdárnou, kterou jsme zprovoznili v listopadu loňského roku. Severní prostranství je určeno pro návštěvníky stáje. Horní zahrada je soukromá část pro rodinu. Máme štěstí na členy a povedlo se nám skloubit rušný život okolo koní s občasným klidem, který rodina potřebuje. Musím podotknout, že se příjemně relaxuje, když pozorujete ruch na jízdárně. Ta je chloubou naší stáje. :-) Stavbu jsme zahájili 18. 9. 2016 a do provozu uvedli 4. 11. 2016. Byla by hotová i za 3 týdny, ale déšť nám práci hodně komplikoval a prodražil. Spodní stavba je klasické odvodnění, hrubé kamenivo. Jako povrch jsme po dlouhém zvažování nechali dovézt hotovou směs nášlapné vrstvy z Polska. Má znamenité reference. My ji zatím zkoušeli jen v dešti a mrazu - a jsme více než nadšení. V létě by měla být i bez zavlažování málo prašná a soudržná (tj. značně odolná vůči vyšlapávání brázd) - necháme se překvapit, i když rozvod vody je podél dlouhých stěn již nachystaný.

 3. Jakou rozlohu mají koně k dispozici celoročně, jakou v pastevní sezóně?

Bohužel patříme k těm méně šťastným, co se rozlehlosti pastvin týče. V našem případě se spíš jedná o zelené výběhy. Pro 9 koní, 5 malých poníků a jednoho oslíka máme 4 ha ohrazených ploch. Jediná výhoda, že schvácení z bohaté jarní pastvy je u nás velmi nepravděpodobné. Z důvodu úspory místa si nemůžeme dovolit mít hnojiště a jsme nuceni hnůj pravidelně odvážet. Kontejnery nám odváží stejný zemědělec, který také dodává většinu sena. Komplexnost a množstevní požadavky nám zohlednil v ceně, tak se to dá zvládnout. Výběh v pevné ohradě čistíme denně. Ty 4 ha "pastvin" máme rozdělené na 3 díly, stádo v nich rotuje. Jsme poblíž lesa s velkým množstvím ptáků a sousedé mají slepice... ti se postarají o úklid pastvin. Hmyz a červy vyzobou a zbytek rozhrabou. Do pastvin mají koně přístup v letní sezóně a v zimě, kdy se teploty pohybují pod bodem mrazu. Za blátivých zim mají k dispozici výběh v pevné ohradě o rozloze 3000 m2, kde je 300m2 zpevněných ploch (v místech delšího vystávání koní jsou položeny To.Si.-Plast rohože, jinak betonové panely a dlažba, je to cca půl na půl.)

Naše stádo nyní čítá 14 koní: ČMB, Kinský, haflinger, appalosa, WMP, ČSP, ahetland a oslička Lola. Všichni žijí pěkně dohromady, v souladu v jediném stádě. Rozárka (ČMB) šéfuje. :-) Pro potřeby naší jezdecké školy a pony klubu vlastníme mimo jiné 3 kvalitní klisny zapsané v HPK (Ornela K - Kinský, Evita Castanea - haflinger, Tom's Courtcookie - welsh mountain pony). Letošní rok pro nás může (a nemusí) znamenat další významný krok kupředu, stát se rokem ve znamení chovu koní. :-) Pokud se nám povede klisny připustit a odchovat hříbata, přednostně pro naše vlastní využití, posuneme se zase do další roviny snažení, do oblasti náročné a krásné, která naši stáj obohatí o další zkušenosti a, jak vřele doufáme, také o velikou radost. :-)

 4. Máte na pastvinách přístřešky? Jaké?

Pastevní přístřešek má velikost 6 x 3 m, koně se nám tam schovávají jen za velmi větrného počasí. Zastřešený krmelec 8 x 7,5 m (až pro 5 velkých balíků sena) je přes zimu nejoblíbenějším místem, koně zde tráví většinu zimního času. U pastevního přístřešku je dost důležitá přizdvižená střecha (mezera mezi vrškem stěny a střechou) - mouchy to nesnášejí. Proti zimním vánicím se dá otvor jednoduše zabezpečit protiprůvanovými plachtami (např. ty zelené, které se objevují na plotech). Do budoucna naše venkovní ustájení plánujeme doplnit o seník na skladování 250 balíků sena, s krmelcem na 10-15 balíků k dispozici koním, tím by přibylo významné závětří navíc plus samozřejmě nové metry zpevněných ploch.

 Po celé zadní stěně, tj. hned za přístřeškem, krmelcem a budoucím seníkem, bychom chtěli postavit stěnu z prken. Asi 2 m vysokou a 30 m dlouhou. Takové závětří, ale zase aby na léto profukovala. Musím najít vhodný kompromis. V chladných a větrných dnech nám tam chybí. Oproti tomu v parném létě ale není pro koně lepšího místa, než to, které nabízí současný stav krmelce. Po obvodu části výběhu s pevnou ohradou se snažíme vypěstovat větrolam ze 100 ks boroviček, máme je vysázené do tvaru L ve 2 řadách podél hrazení 50 x 30 m. Musím tedy podotknout, že pěstování dárce stínu - přírodního větrolamu - je dosti náročné. :-) Chráníme jej oplocenkou i elektřinou, museli jsme 2x ročně stromky obsékat kosou či křoviňákem (jinak ty malé tráva zdusila), na podzim natírat proti okusu zajíci a proti jednomu všudevlezoucímu malému shetlandovi. :-) Prostě vše pro víru v krásně zelenou stěnu, která nás (ta víra :-)) nechce opustit ani přes fakt, že mnohem jednodušší by zcela určitě byla plná stěna např. z prken. :-)

5. Jak napájíte v létě, jak v zimě?

Ve stájích i ve výběhu máme nezámrzné napáječky (jazykové elektrické ve stáji, míčovku venku). Nemohu si je vynachválit a všem tuto investici vřele doporučuji - úspora práce by se vyrovnala dovolené v Karibiku. :-)

6. Jaký systém krmení senem se vám osvědčil?

Krmíme hlavně do krmelce. Kupičkujeme jen občas, koním pro zábavu. Třeba v zimě, když jsou zmrzlé pastviny, motivujeme koně tímto způsobem opustit jejich milovaný krmelec a jít se trochu projít zasněženou loukou. Před pár týdny jsme si nechali vyrobit na zakázku síť s oky 5 x 5 cm, 8 m dlouhou a 1,5 m širokou. Nejde nám ani tak o zpomalení krmení, jako o ochranu sena před vyházením z krmelce a zašlapáním. Odhaduji to na 15% úsporu. Samozřejmě se nám také zpomalí plnění kontejnerů na hnůj a ušetříme značnou část fyzické práce. Síť je bodově zachycena po obvodu krmelce a koně mohou tahat seno volně z boku, ne jen přes očka. Poklesne-li seno pod boční hrazení, síť sundáme. Šlo nám hlavně o odstranění oblíbené koňské zábavy, kdy vrazili hlavu hluboko do sena a značnou dávku pak vyhodili z krmelce ven. Plníme pěti balíky 1x týdně. Bez sítě bývalo první 2-3 dny bohužel něco sena vytaháno a zašlapáno, ztráty nebyly sice až tak velké, přesto nás to donutilo situaci řešit.

7. Jak krmíte jádrem?

Nekrmíme. Koně máme zatím jen k rekreačnímu využití a do nižšího sportu. Vypadají dobře a energie mají pro naše potřeby dostatek. Bude-li nutné dokrmovat jádrem, vyřešíme to pomocí boxů.

 8. Jak a čím máte zpevněné povrchy kolem krmišť a před přístřešky?

Začnu tím, že shrnu naši "jednozimní" zkušenost s nezpevněnou podlahou pod novým zastřešeným krmelcem - KATASTROFA! Naštěstí jsme byli nuceni přežívat v bahně promíseném s močkou (největší paseku nenadělaly ani tak deště, jako močení koní pěkně pohodlně přímo u sena) jen jedinou zimu - a věřte, že bohatě stačilo! Díky této "hutné" :-D zkušenosti jsme přišli velice rychle na to, že bez podlah to opravdu nepůjde! Když jsme do půli lýtek v bahně z té hrůzy tahali denně patero koleček hnoje... no... jsme rádi, že jsme to zažili, alespoň se dneska bavíme historkami o bahenních koupelích. :-)

Oddrenážované plochy pod krmištěm a pod přístřešky (místa, kde koně nejvíce postávají plus ta, kde lehají) máme zpevněné děrovanými plastovými rohožemi To.Si.-Plast se základem 25 cm hrubé drti, 3 cm jemné drti a zasypané pískem. Celkem 60 t na 110 m2. Místo obrubníku jsme použili dřevěné pražce. 500 Kč/m2 komplet (materiál + práce). Musím zde vyzdvihnout velice vstřícné jednání výrobce To.Si.-Plastů! Škoda, že to do Příbrami máme takovou dálku (taháme rohože přes celou ČR), jinak bychom určitě využívali jejich výrobky v ještě větší míře! Z toho důvodu jsme na chodníky a manipulační plochy (např. pod vlekem na hnůj) volili dlažbu a betonové panely. Pozor! - doma namíchaný beton dle klasické receptury se nám vůbec neosvědčil, začal se loupat, nic nevydržel - a tak jsme tato místa nakonec museli překrýt rohožemi. Takže pokud doporučuji beton, mám na mysli zásadně kvalitní profi výrobu!

 V kostce bych u nás využívané typy zpevnění shrnula takto:

  • DOMÁCÍ BETON - bohužel se časem začíná loupat.
  • BETONOVÁ DLAŽBA - neloupe se, jsou typy, které při námraze/jinovatce kloužou více a jiné méně, dáváme ji do míst, která chceme mít pěkně zametená a uklizená.
  • PANELY - super, musely by být pod ledem, aby klouzaly, jsou z nich chodníky pro koně.
  • TOSIPLASTY - jsou v místech, kde si koně lehají nebo stojí celé hodiny (přístřešky, krmelce), jsou teplejší a šetrnější ke kopytům. Máme pod nimi 25 cm štěrku.

A jelikož se ptáte i na budoucí výhledy :-), zmíním, že šetřím na benzinový smeták, vhodný na listí i bláto. Postupně jsme tak zpevňovali a zpevňovali terén, až jsme se vyzpevňovali (započítám-li naprosto všechny plochy, i ty kolem stájí) na 700 m2 - a tohle vyčistit, to je tak na odpravení zad! :-) Ještě upřesním, jaký je typ půdy pod současným krmištěm: bývalá orná, hnědozem, v hloubce 20 cm začínal žlutý jíl, vše v mírném svahu. Drenáž jsme pokládali, protože to bylo jen pár korun navíc a když už bylo všechno vykopáno, tak raději pro sichr... Koupila jsem obyč trubku, tu jsem si pak zabalila do zbytku geotextilie, kterou jsem měla doma. Výsledek nám rozhodně stojí za všechnu námahu! Před stájemi na betonu máme To.Si.-Plasty plné. Tam jsme je položili z technických důvodů. Výškové dorovnání původního betonového chodníku s dlažbou neumožnilo položit nic vyššího než 5 cm. Nyní se na tomto místě uvazují koně kovaní na přední nohy, aby zbytečně neničili dlažbu.

9. Nastýláte koním? Kam?

Koním nastýláme do přístřešku pouze s příchodem podzimních plískanic. Koně lehávají tam a pak v našlapaném seně okolo krmelce, ale jen když je okolí v hlubším blátě. V letní sezóně a mrznoucích zimách odpočívají mimo zpevněné plochy.

10. Dekujete v zimě, používáte masky a repelenty přes letní sezónu?

Deky pouze odpocovací a to jen na hodinku po práci. Repelenty před jízdou. Koně se v létě schovávají v přístřešcích, které svou konstrukcí, jak jsem již zmiňovala, značně omezují výskyt obtížného hmyzu.

 11. Máte nějaké osobní vychytávky (např. větráky v přístřešcích pro tropické dny, drbadla, hračky pro koně, brouzdaliště,...), o které byste se podělila se čtenáři?

Zcela určitě doporučuji přizvednutou střechu v přístřešku, případně škvíry mezi prkny. My přístřešek stavěli z čerstvého dřeva a po vysušení se vytvořily mezery cca do 0,5 cm. Mouchy tam opravdu nejsou. Koně dali přístřešku přednost před stínem stromů i v čase, kdy byl vnitřní prostor plně exponován slunci. Pro zábavu koním občas naděláme spoustu malých a od sebe vzdálených kupiček sena nebo slámy (samozřejmě jako doplněk k plnému krmelci). Přemýšlím, jestli mám uvést jako "vychytávku" pořízení border-kolie :-D - náš Eda totiž tráví se stádem snad 24 hodin denně. Kopanec dostal jen jednou, jako štěně. Od té doby je vždy o vteřinu rychlejší. Má ty pohyby koní pěkně naštudované. :-) A nesmím zapomenout na osličku Lolu! Neříci pár slov o největším mazlíkovi na statku rovnalo by se vlastizradě :-D Kamarádsky má blíže k psovi než ke koním. Lidé ji zajímají více než koně, pořád nám strká hlavu pod rameno nebo se o nás různě otírá a dožaduje se hlazení, drbání, šťourání v uších... prostě miluje jakýkoliv kontakt s člověkem. V květnu jí bude rok. Je to opravdu miláček s velkým M!

 12. Kolik času denně vám péče o koně a prostory zabere? Stíháte jezdit?

Krmelec plníme 1x týdně a zabere nám to cca 40 minut, více času krmení nevěnujeme. Pravidelně kontrolujeme funkčnost napáječek, elektrického ohradníku a dostatku minerálního lizu, to činí zhruba 5 min. Čistění výběhu mám zabere průměrně hodinu a půl denně (v létě méně, v zimě více). Investice, které jsme věnovali koním, aby měli vše, co potřebují (nonstop seno a vodu, prostorné výběhy, vyhovující závětří) s důrazem na úsporu lidské práce, by se sice vyrovnaly slušnému rodinnému vozu, ale nyní máme koně opravdu jen pro radost.

Jak jsem psala již dříve - člověk míní, život mění... Kůň měl stát v nájemní stáji a já dál obíhat kancelář v kostýmku. Jsem moc ráda, že ty koně máme doma a místo lodiček častěji obouvám gumáky! :-)

Myslím, že tímto závěrem řekla Lucka naprosto vše... :-) A věřím, že čtenáři budou mít z dalšího krásně vychytaného a funkčního venkovního ustájení se zázemím radost taktéž! :-) Moc děkuji za příjemný rozhovor, obrovskou ochotu i za poskytnuté fotografie!

Klub rodiny Lachotových se jmenuje JK Vělopolí z.s. a provozuje Pony klub Jurášek, jezdeckou školu a nabízí ustájení koní.

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 0 čtenářů. Celkový počet bodů: 0.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: