Toulky po venkovních chovech - Kaktus ranch

2. 02. 2017 05:00

Obrázky: 17

Autor: Iveta Jebáčková-Lažanská Spoluautoři: Kaktus Ranch Foto: Kaktus Ranch Seriál: Venkovní chovy a inspirace Počet přečtení: 14100 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Venkovní chov koní, označovaný často zkratkou 24/7, je čím dál rozšířenější a oblíbenější systém držení koní po celé České republice (ale i ve světě). A není divu, většině koní velmi prospívá, a pokud je praktikován s patřičnou dávkou znalostí, empatií k potřebám zvířat, přihlédnutím k individualitě konkrétního koně a s chutí průběžně budovat a vylepšovat podmínky pro pěkný život koníků, výsledkem bývají celoročně spokojená, zdravá zvířata.

Venkovní držení koní má svá konkrétní místní specifika, každému chovateli se osvědčuje v jeho podmínkách trošku jiný systém provozu, jiné potřebné zázemí. Rozdílný náhled na potřebu kvalitních, prostorných přístřešků bude mít chovatel z větrných plání bez možnosti využití lesa a terénních nerovností, oproti takovému šťastlivci, který má na rozlehlých pozemcích četná převýšení, hustá přírodní závětří v podobě lesíků a křovinatých větrolamů. Jinak se na potřebu dekování bude dívat chovatel, jehož koně hojně a spolehlivě využívají přístřešky, tudíž nemoknou a nestojí na větru, oproti chovateli, kterému zvířata na dešti a větru prostojí hodiny. Jedni přísahají na seno nonstop, jiní na přídělový systém. Někde jsou hektary pro stádo tak početné, že majitelé téměř neznají bláto, jinde, převážně na menších plochách, by bez zpevněných povrchů kolem krmelců a přístřechů nemohli existovat.

 Oslovila jsem majitele venkovních ustájení z různých koutů republiky a poprosila je, aby se podělili se čtenáři EQUICHANNELu o své, mnohdy dlouholeté, zkušenosti. V příštích měsících se tedy budeme setkávat nad povídáním o koních venku. Pod pokličku své praxe nám dají nahlédnout jak větší chovatelé, tak malé, rodinné stáje. Podíváme se do pečlivě udržovaných chovů, s poctivě promyšleným zázemím a funkčně řešenými přístřešky, i tam, kde jsou koně chováni opravdu hodně svobodně a střechu nad hlavou jim poskytují košaté stromy a vysoká obloha - přesto jsou krásní, zdraví, vitální.

Věřím, že v seriálu "Toulky po venkovních chovech" si každý najde to svoje, že si čtenáři s potěšením poslechnou široké spektrum názorů a zkušeností majitelů koní, kteří neholdují zavírání svých svěřenců na boxy. Že oceníme všechny statečné, kteří nám dovolili nakouknout k nim "na dvorek" prostřednictvím písmenek a fotografií.

Tak pojďme na to!

Představuje se Kaktus Ranch.

Jako první nám 13 otázek "na tělo" zodpověděla Petra Trabalková ze slovenského Cífera, která o sobě říká: "Od roku 2002 se zaobíráme nekonvenčním odchovem, etologií, fyziologií a biomechanikou koní. Snažíme se jejich potřebám porozumět a připravit tak pro jezdecké využití a sport psychicky vyrovnaná, zdravá zvířata. Od roku 2006 se specializujeme na chov amerických plemen quarter horse a appaloosa. Protože vzdělávání a hledání informací je nezbytnou součástí koňařství, jezdíme na kurzy do zahraničí a některé z nich již několik let organizujeme i na našem ranči. K nejnavštěvovanějším patří, kromě jezdeckých seminářů, semináře o výživě, horsemanshipu, extrem trailu a bosonožství. Chceme, aby Kaktus Ranch byl jednou synonymem pro korektní zacházení s koněm, vzdělání a osvětu koňařské veřejnosti."

1. Jak byste charakterizovala své ustájení, kolika koním slouží, jak dlouho je v provozu?

Naše ustájení slouží momentálně pro 6 koní, ale i s tímto menším počtem zde máme typovou všehochuť - a tedy nemalé potíže jim všem zabezpečit krmnou dávku "na tělo", vhodný přístřešek, ale i celkovou pohodu fyzickou či psychickou. Chováme ve venkovním odchovu plemenného hřebce, koně pro sport, březí klisny a taky důchodce ve věku nad 25 let. S drobnými obměnami fungujeme takhle již 9 let. Každý z koní má své specifické nároky na prostor nebo péči a ke všem přistupujeme individuálně.

Vnitřní box2. Máte k dispozici i boxy? Pokud ano, jak často je využíváte?

Máme k dispozici pevný vnitřní box o rozměrech 4,5 x 4,5 m, který je součástí haly, a dva mobilní skládací. Vnitřní box je určen pro koně, který potřebuje klid třeba po zranění či operaci, nebo pro případ, že by se u nás vyskytla jakákoliv přenosná nemoc a potřebovali bychom koně oddělit od zbytku stáda. Také jej lze využít v období připouštění pro cizí klisny, nebo jako porodní box, pokud je klisna na hřebení raději o samotě. I když momentálně box nevyužíváme, je lepší být připraven na komplikované situace, které se bohužel u koní vyskytují, ať už je chováte jakkoliv dobře a pečlivě.

3. Jakou rozlohu mají koně k dispozici celoročně, jakou v pastevní sezóně?

Tady bude odpověď komplikovanější, jelikož se nám to rok od roku krapet mění. Ze začátku jsme poskytovali koním výběhy k dispozici celoročně o rozměrech 2 ha. Postupem času, jak se vyvíjely naše ambice a možnosti, nebo se komplikoval zdravotní stav starších koní, jsme přistoupili k vyhrazení zimních výběhů určených k devastaci povrchu a k těm pošetřeným pro pastevní období. Jelikož máme hřebce, který je v připouštěcím období oddělen, vytvořili jsme si vlastní způsob, jak výběhy zmenšovat i zvětšovat nebo rozdělovat dle aktuálních potřeb koní.

 4. Máte na pastvinách přístřešky? Jaké?

Přístřešky jsou součástí výběhů, které na sebe navazují a lze je různě kombinovat. Máme tři samostatné přístřešky, technicky spíše dvouboxy, a k nim navazující samostatné zimní výběhy a pak za nimi ty pastevní. Koně lze oddělovat po dvojicích nebo pouštět spolu, a to jak v zimních, tak pastevních výbězích, nebo je rotovat. Jelikož musíme řešit vzájemné sympatie i antipatie koní, odstav hříbat, nebo jiné podobné situace, kdy stádo nelze jednoduše nechat pohromadě, osvědčilo sa nám tohle "párování". Ani hřebec u nás nestojí sám a každý z koní se může během dne věnovat sociálním aktivitám s těmi ostatními, ale taky mít svůj klid se svým parťákem. Také máme lepší přehled o jejich stavu, lépe se korigují krmné dávky a taktéž víme, že každý z koní má pohodu, spokojeně a v klidu se nají nebo vyspí.

5. Jak napájíte v létě, jak v zimě?

Napájíme stejně, máme větší 80litrové nádoby, kde denně obměňujeme vodu. Jsou dobře manipulovatelné, v létě je lze snadno očistit od řas nebo zbytků krmiva, v zimě kontrolujeme ledovou krustu. Je lehce znatelné, jestli voda dochází, a na rozdíl od napaječek je ihned evidentní, že koně pili, kdy a taky kolik. To je pro nás důležitá informace a pokud je extrémní úbytek vody, nebo naopak koně nedostatečně pijí, můžeme to okamžitě řešit. Nádoby máme umístěné mimo přístřešky, což jednak motivuje koně k procházce, a také je voda méně znečištěná, ať už senem, jádrem nebo amoniakem z koňské moči.

6. Jaký systém krmení senem se vám osvědčil?

My síťkujeme. Je to asi komplikovanější, ano, prošli jsme si krmením senem ad libitum, kupičkami na zemi nebo v dřevěných bednách. Nyní máme pověšené sítě, které plníme ručně. Máme tak přehled, kolik sena se zkrmí, a přizpůsobíme tomu návozy u dodavatele, těší nás, že máme minimální ztráty, nemusíme řešit znečištěné seno po výbězích. Taky máme přehled, jakou kvalitou krmíme a jelikož každé seno, které jde do sítě, opticky kontrolujeme, vyhneme se případným nevhodným rostlinám pro zkrmování. Možná to zní trochu perfekcionisticky, ale kvalitní objem je pro nás absolutní gró krmné dávky. A ani nejlepší dodavatel vám nikdy nezabezpečí, že se nějaký ten balík nepovede. Minimalizujeme tak rizika. Sítě se dají taky lehce průběžně zvážit. Našli jsme si svůj systém věšení, takže pro koně, kteří lehce nabývají na váze nebo je pro ně krmení se životní prioritou :-), umíme sítě pověsit tak, aby si víc hráli, než se cpali. A příjem koní, kteří naopak potřebují dostat sena více, regulujeme sítěmi s většími oky zavěšenými klasicky.

Plemeník7. Jak krmíte jádrem?

Krmíme vlastní směs a vojtěškové granule, pro koně v zátěži ještě granulované směsi. Jelikož koně udržujeme na nízké hladině jadrného krmiva, někteří jej mají pouze pro přimíchání minerálních suplementů, krmíme pouze jednou. Pracující koně a koně se speciální péči mají ještě extra dávku na úvazišti. Je to hlavně z technických důvodů, je komplikované dát koním správnou dávku tak, aby si vzájemně nechodili kontrolovat krmení a nesnědli porci někoho jiného, případně dávku s léky nebo jinými doplňky. Pro tyto momenty je separujeme. Výhodou je, že se jim dostane zvláštní péče, lze je na úvazišti ještě překontrolovat, případně ošetřit, a benefitem je, že každý z těchto koní se pak na uvazování "těší" a jakoukoli manipulaci tak bere za odměnu.

8. Jak a čím máte zpevněné povrchy kolem krmišť a před přístřešky?

Krmíme v přístřešcích, které jsou zpevněny betonem a i v okolí přístřešku máme betonové panely. Pokud to čas a finance dovolí, zpevníme i zimní výběhy. Již tyto úpravy nám ale velice usnadnily zimní období a období deště a bláta. Pro nás je to "suchou nohou", pro koně ještě ne úplně všude.

9. Nastýláte koním? Kam?

Kromě letního období nastýláme přístřešky slámou. Sláma je osvědčená stará klasika. Má skvělé izolační schopnosti, na rozdíl od pilin, kde vlhkost vzlíná, udržuje koně v suchu a teple, pohlcuje pachy. Také je to pro koně extra porce hrubé vlákniny, pokud ji právě potřebují.

 10. Dekujete v zimě, používáte masky a repelenty přes letní sezónu?

Ano. Někteří z našich koní jsou dekováni pouze na období deště, někteří po celou zimu. Pro sportující koně nebo pro koně se zdravotními potížemi je velice důležité správně ohodnotit jejich diskomfort a vyhnout se tak zbytečnému úbytku na váze nebo dalším zdravotním komplikacím. Musím také podotknout, že máme možná trošku komplikovanější povětrnostní podmínky než jinde, hodně u nás fouká severní vítr a jelikož jsme ranč zakládali na orné půdě, máme zde poněkud komplikovanější situaci. Chybí lesy, větrolamy a v létě stín. Půda je erodovaná a přetížená předešlým využitím a "nakopnout" ji k přirozenému fungování není tak jednoduché. Optimální přírodní podmínky prostě nemáme, tak je musíme kompenzovat.

11. Máte nějaké osobní vychytávky (např. větráky v přístřešcích pro tropické dny, drbadla, hračky pro koně, brouzdaliště,...), o které byste se podělila se čtenáři?

BazénekNeumím tak úplně posoudit, co je pro čtenáře zajímavé nebo nové, máme samozřejmě drbadla, aby nám koně nezbourali přístřešky, máme v přístřešcích také protiprůvanové průhledné clony, které chrání koně jak před větrem, tak deštěm, a také jsme si udělali kopytní vanu, kde můžeme koním v období sucha poskytnout kopytní péči.

Jelikož chceme mít koně psychicky vyrovnané a v pohodě, a chceme, aby nás práce s nimi bavila a aby se jak koně, tak jezdci učili správným návykům, udělali jsme si místo obyčejné jízdárny trailovou trať. Zde koně učíme v bezpečných prostorách neznámým předmětům nebo zvukům, učí se chodit přes závěsy, pěnové zábrany, učí si šlápnout na PET láhve nebo překlápěcí můstek. A jezdci se zároveň učí, jak vypadají přirozené reakce koně a jak je korektně zpracovat. Těší nás, že krok po kroku si u nás všichni mohou zkusit nejrůznější "strašáky" a bezpečně najít řešení pro situace, které by se velice špatně řešily, kdyby na to nebyli připraveni.

 12. Kolik času denně vám péče o koně a prostory zabere? Stíháte jezdit?

Nejzáludnější otázka na závěr :-) Tak jako koně u nás žijí 24/7, tak s nimi žijeme i my. Pokud se klisna chystá k porodu, jsme u ní, ať je den nebo noc, pokud nám koně poškodí ohrady, musíme to řešit i ve 4 ráno. Standardní péči bych odhadovala na cca 3-4 hodiny denně, bohužel u koní padla neexistuje. Takže z jara se upravují výběhy, dosívají, bránují, odplevelují, v létě se kosí nedopasky nebo porost pod ohradníkem, části zavlažujeme, a krom toho všeho jsme ještě s celým rančem a s prostory pro klienty ve výstavbě. Máme zde jezdeckou školičku pro děti a organizujeme různé semináře a koňské akce. Asi není dne, kdy bychom neřešili něco navíc, co je potřeba udělat nebo vymyslet. Ježdění samozřejmě nestíhám tak, jak bych si přála, ale je to věcí priorit. Na prvním místě jsou spokojení koně, funkční areál, pak aktivity pro klienty. Vtěsnat do toho vlastní ambice je hodně těžké. Já dělám koně pro radost. Pokud mi radost dělá práce s koněm na ruce, nebo poklizené zelené výběhy, nebo jejich hrátky na pastvě, nebo to, jak spokojeně křupou seno, je to pro mne dost. A korektní překroky nebo prosluněná vyjížďka je pak bonus...

Děkujeme za rozhovor a poskytnuté fotografie!


Kto je Kaktus ranč?

Náš ranč vznikol tak trochu ako sabotáž pseudo-profesionálnych trénerov a chovateľov koní, ktorí na Slovenskom westernovom poli rastú ako huby po daždi. My sme rezistentní voči klamavým reklamám aj voči brutálnym tréningovým metódam donucovacími prostriedkami pri náprave pseudo-problémových koní a voči hrubiánskemu jazdeniu pre vlastné potešenie. Kone sme sa rozhodli chovať na profesionálnej úrovni a predsa trochu inak. Radi Vám vysvetlíme prečo - na adrese Kaktusranch.wordpress.com.

Další díly

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 3 čtenářů. Celkový počet bodů: 15.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: