Toulky po venkovních chovech - Jana Novotná

13. 02. 2017 05:00, Aktualizováno 23. 02. 2017 23:06

Obrázky: 14

Autor: Iveta Jebáčková-Lažanská Spoluautoři: Jana Novotná Foto: Jana Novotná Seriál: Venkovní chovy a inspirace Počet přečtení: 9394 Počet komentářů: 2 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Druhý díl našich "Toulek po venkovních chovech" nás zavede 20 km JZ od Prahy, na kopcovité, členité pastviny obklopené loukami, poli a lesy. Zde mají v létě krásně zelený, v letošní sněhové zimě bělostný ráj, navíc opravdu prostorný, převážně američtí koně Jany Novotné. Vychází jim tu ideální hektar na kus, a ještě o chloupek víc - což je sen mnohých z nás :-)

Požádala jsem Janu, aby čtenářům trošku představila sebe i své koňské "doma":

"U koní se pohybuji tak 18 let. Svého prvního koně jsem si přivezla do komerční stáje, do boxového ustájení. Výběhy byly dostačující, dokud se nezačal zvyšovat stav koní. Ustajovatelé i majitelé těchto rekreačních koní se neustále dohadovali, který kůň s kterým do výběhu může a nemůže, až se udělal radikální řez a výběhy se rozparcelovaly tak, že do každého čtverečku chodili koně skoro po jednom... to byl impuls ke stěhování. Další - sice též komerční, ale menší - stáj jsem měla blíž k domovu, a tak jsem mohla být u koní prakticky denně. Tehdy už jsem vlastnila dva. Výběhy byly prostorné, koní nebyl nadbytek. Chodili na noc do boxu (v té době už jsem měla pořízené své vlastní venkovní boxy). Jenže časem se to zvrtlo z jiné strany. Výběhy sice nadstandardní, ale krmení koní začalo váznout. Ve velkých mrazech na noc dostávali tak 2 kila sena a když ani opakované připomínky nezabraly, začala jsem hledat něco, kde by bylo koním prostě "do skoku".

Tehdejší náš dodavatel sena měl doma dva své koně, zeptala jsem se, zda by ještě pár dalších nevzal - a za chvíli jsme se stěhovali. :-) I s venkovními boxy. Ty jsme postavili na pastvině jako přístřešky. Tehdy - před 10 lety - to byl taky prostorově spíš velký výběh než pastvina, ale postupem času majitel-zemědělec oplotil další pozemky, a tak už několik let máme prostor cca 1 kůň na 1 hektar. A co mne vedlo k pastevku? No, i když koně chodili v komerčních stájích ven, tak mého tehdy čerstvě kastrovaného koníka pouštěli jen na 2 hodiny, aby se vystřídal s ostatními... bylo to žalostně málo, snažila jsem se mu to vylepšit procházkami, ale i tak mi ho bylo líto. Viděla jsem, že koně jsou venku šťastní, že potřebují pohyb, podněty, neustále něco oždibovat - trávu nebo sebe navzájem, v boxu byli jako vězňové... Od přesunu z boxového ustájení na pastevko se koním nejen zlepšila "nálada", ale i zdraví. Výrazně se vylepšila výživová kondice, kopyta se zpevnila, v zádech nabrali koně víc, než o co jsem se snažila celé roky na boxech. Momentální stav je 6 koní cca na 8 ha celkem."

1. Jak byste charakterizovala své ustájení, kolika koním slouží, jak dlouho je v provozu?

Pastviny se nacházejí asi 20 km JZ od Prahy. Pozemky pro koně jsou členité, kopcovité, koně zde získávají kondici přirozeným pohybem a jejich majitel-jezdec má s nasvalováním o trochu práce méně. Stáda jsou rozdělena tak, aby pro každé byl dostatek prostoru. Koně jsou zde opravdu spokojeni a jejich na osobní pohodlí nenároční majitelé také. Nemáme sice žádnou jízdárnu, žádnou kruhovku, žádnou vytápěnou klubovnu ani sedlovnu (pokud si sami nezatopíme v maringotce), ale pro koně je tu prostě ráj! Další informace jsou vztaženy pouze ke stádu a pozemkům, které mají k dispozici moji koně a které si obstarávám já, nikoli k celému pastevnímu areálu.

 2. Máte k dispozici i boxy? Pokud ano, jak často je využíváte?

Box máme k dispozici jen jeden, venkovní dřevěný o velikosti 3,5 x 3 m. Je umístěn přímo vedle letního přístřešku, v létě je otevřený a slouží jako další prostor poskytující koním stín a bezhmyzový pobyt. Za celých deset let byl box jako box v pravém slova smyslu využit jen jednou, a to když mi kobyla porodila hříbě ve velmi nepříznivém, troufám si říct odporném :-) počasí. To byla taková zima a déšť (v polovině dubna), že jsem to psychicky nevydržela a na noc kobylku s hříbětem do boxu zavírala. Zhruba týden. Posledních 7 let využit jako klasický box (tedy kde by byl kůň uzavřen) nebyl.

3. Jakou rozlohu mají koně k dispozici celoročně, jakou v pastevní sezóně?

Ač jsme poměrně blízko Prahy, kde je hustá zalidněnost, mám pro 5-6 koní k dispozici cca 8 ha. Tyto jsou rozděleny na dvě části (skoro stejně velké), jedna část slouží jako pastvina letní, druhá poskytuje koním zázemí v zimním období, většinou i pastvu v listopadu, někdy i v prosinci (sněhu tady až tak moc neužijeme).

4. Máte na pastvinách přístřešky? Jaké?

Na obou pastvinách je k dispozici dřevěný přístřešek chráněný ze tří stran, na zimní pastvině o velikosti "pouze" 3,5 x 6 m, na letní pastvině 3,5 x 9 m plus volně otevřený dřevěný box 3,5 x 3 m. Tedy krytého suchého závětří mají koně opravdu na výběr dost a dost.

5. Jak napájíte v létě, jak v zimě?

V zimě je napájení náročnější, na zimní pastvině není zavedena elektřina (ohradník máme napojený na autobaterie, každých pár dní je potřeba baterii dobít), takže se nedají použít nezámrzné napáječky ani nic podobného. Vodu navážíme v barelech, ve velkých mrazech led ve vaně dvakrát denně rozbíjíme. Víceméně odpadá práce s častým čištěním vany, protože řasy v zimě nerostou a koně vanu neznečišťují (například hrabáním nohou do vody). V létě máme tříkubíkovou cisternu, voda v ní vydrží týden pro 5 koní, ve vedrech je pořád chladná (kupodivu). Vanu dopouštíme ráno a večer, to je tak akorát. V teplá období se tvoří samozřejmě řasy, takže ji důkladně každé tři dny drbeme.

6. Jaký systém krmení senem se vám osvědčil?

Vzhledem k velkému počtu koní v celém pastevním areálu (6 stád o počtech od 5 do 15 koní na desítkách hektarů) není možné využívat přídělový systém, takže od začátku provozu jsou koním do výběhů dováženy velké kulaté balíky. Vždy minimálně dva, aby se koně pohodlně k senu vešli a i níže postavení jedinci měli šanci se pořádně nadlábnout. Z balíků síť nesundáváme, koně seno vyžírají vždy z prostředku balíku, co vytahají a nepokálí, to odneseme do přístřešku a tam si pak mohou dát druhý chod.

 7. Jak krmíte jádrem?

Běžně zdravé koně ničím nepřikrmujeme. Pouze vysokobřezí klisny, je-li to nutné, případně klisny kojící. Pokud potřebujeme podat příkrm některým z ostatních koní, bývá to v zimě, jde-li o jedince, který i přes neomezený přísun sena hubne. Pro dokrmování máme na pastvinách vytvořené ohrádky oplocené elektrickým ohradníkem, takže dokrmovaný kůň má na žrádlo klid a dostatek času, bez nevítaných návštěv ostatních soudruhů. :-)

8. Jak a čím máte zpevněné povrchy kolem krmišť a před přístřešky?

Plochy kolem přístřešků a krmišť zpevněné nemáme, většinu roku je tam podklad dostatečně pevný sám o sobě. Pouze pokud několik dní vytrvale prší, tak u letního přístřešku bývá bahno. Ale nikdy ne tak, aby tam koně stáli po spěnky. Prostory mají k dispozici totiž opravdu natolik rozsáhlé, že se nám v jediném místě nikterak přehnaně nekumulují.

 9. Nastýláte koním? Kam?

Nastýláme spíše v zimě, přístřešek. Už roky koním slibuji, že žádná podestýlka nebude, protože ji stejně používají jen jako záchod. Ale když pak vidím upláclou slámu a seno od ležícího koně, tak se slituji a podestýlat, i přes práci s kydáním navíc, nepřestávám. :-)

10. Používáte nějaké zpomalovače (sítě, rošty) při krmení senem?

Ne, v zimě koně nechávám, ať si sami řídí, kolik a jakým tempem zbaští. Březí nebo kojící kobyly ještě ve větších mrazech přikrmuji vojtěškovými granulemi a müsli. V létě kromě pastvy mají koně k dispozici i seno, ale to si jen tak párkrát za týden zobnou, tam fakt není co zpomalovat. :-) Ovšem pastva je u nás přes léto opravdu vydatná a jelikož nemám čas odjezdit denně všechny koně, samozřejmě mají sklony k tloustnutí. Řeším to rozdělením pastvin na menší části, které přepásáme postupně. Narodilo se nám tu 8 hříbat, žádné z nich nemělo problémy s postojem. Pravda, že některá díky kombinaci mléka a trávy rostla rychleji, pak jsme tedy omezili pasenou výměru a růst se zase ustálil do normálu. Jinak hříbatům naopak velké plochy dělají moc a moc dobře, případné vady postoje po narození (prošláplé spěnky například) se srovnají za pár týdnů skotačení. Výborně naše kopečky působí na kondici nejen omladiny, ale i dospělých koní, trénují záda i plíce. Ani pastevní náhubky nepoužívám, nejsou mi sympatické - z mého pohledu je pro koně komfortnější raději na čas pást trochu omezené prostory. S majiteli mnou odchovaných hříbat jsem ve spojení, takže vím, že všechna jsou i v dospělosti zdravá, bez vad postojů, bez poškození kloubů.

 11. Dekujete v zimě, používáte masky a repelenty přes letní sezónu?

Nedekuji, koně mají v zimě kožichy jako medvědi, jak mladí, tak i koně důchodci. V létě koním citlivým na mouchy dávám síťovou masku přes hlavu, zamezím tak zbytečným zánětům spojivek. Nedávám celé léto, ale vždy podle muší situace. Koním, kteří mají bílý čumák, ještě ve velmi slunných dnech patlám opalovací krém s vysokým faktorem.

12. Máte nějaké osobní vychytávky (např. větráky v přístřešcích pro tropické dny, drbadla, hračky pro koně, brouzdaliště,...), o které byste se podělila se čtenáři?

Není třeba, rozsáhlost a členitost pastvin, porost stromů a keřů, společnost stáda - to jsou nejlepší "hračky" pro každodenní zábavu. :-) Koně se drbou o větve stromů, spoustu času tráví hledáním nějaké té nadstandardní "ňamky" např. v podobě třešní, později švestek, jablek, hrušek, dokonce si troufnou i na ostružiny.

13. Kolik času denně vám péče o koně a prostory zabere? Stíháte jezdit?

Protože zde mám koně v nájmu, samotné pastevko nevlastním, tak mám práci pouze s běžným úklidem v přístřešku a kolem krmiště. To v zimě zabere na pět koní cca hodinu, přesto ve všední dny, jakožto zaměstnaná osoba s normální délkou pracovní doby, jezdit určitě nestíhám (zatracený zimní čas, kdy je tma už skoro ve čtyři!). Jezdím pouze o víkendech. Jakmile se čas změní na letní, nastane aktivnější období, to už je času díky délce dne najednou trochu více a aspoň krátká vyjížďka bez sedla se v březnu dá absolvovat i v pracovních dnech.

Jani, moc díky za pěkný a dlouhý rozhovor. Na závěr se ale ještě musím přeptat na porody: vím, že s tebou kobylky "laškují", že i přes poctivé hlídání vysokobřezích a dokonce nocování na pastvině jsi snad žádné s porodem nepomáhala, vždy jsi přišla k hotovému?

 Vezmu odpověď trochu obšírněji: :-) Můj úplně první porod zde mi kobyla naservírovala v pravé poledne, o víkendu, tak, aby u toho bylo co nejvíc lidí, aby se všichni pořádně přiučili, jak to má vypadat. :-) Když jsem ji navlékla do ohlávky, že se půjdeme kousek projít, kobyla sice poslušně šla, ale ve výběhu kousek od východu zastavila, spustila vodopád - a porod začal! :-) Tak jsem ohlávku zase sundala, navolila číslo své veterinářky a s ní na mobilu jsme všichni jen tiše sledovali, jak nastávající matka chodí po pastvině (ostatní koně jsme odvedli do vedlejšího výběhu) a hledá vhodné místo, kde by potomka přivedla na svět. Byla nás spousta diváků, ale kobylce to bylo úplně jedno, prostě pro nás pořádala představení. :-) Všechno šlo hladce, za deset minut bylo hříbě na světě. Kobyla počkala, až k ní dojdu, hrdě mi mrně představila a když se postavilo na nohy, pomalu s ním obcházela tu tříhektarovou pastvinu, ukazovala mu, kde je jeho doma... :-)

 Další hříbata jsem hlídala, ale už nikdy neuhlídala. Stačilo si přes den, po probdělých nocích, na chviličku zdřímnout - a hned bylo hříbě na světě. Vždy bez pomoci. Poslední holčička se narodila úplně bez hlídání, o skoro dva týdny dříve, v ranních hodinách. A ve stádě. Stádo složené z klisen je v pohodě, ovšem když jsem měla s kobylami ještě valachy, bylo to složitější. Jsou nejen zvědaví, ale až otravní, nedají kobyle pokoj, jak moc se cpou k seznamování. Vždy jsem je pak na pár dní raději oddělila. Porody záměrně plánuji na teplejší roční dobu, ale jeden rok byl obzvlášť studený ještě konec dubna, to si nastávající matka sama dobrovolně zalezla porodit do otevřeného boxu. Věděla, že je tam nastláno, sucho, klid, tak výjimečně využila výdobytku civilizace. :-)

Možná jsem měla štěstí, ale všechny porody tří různých klisen proběhly absolutně bez problémů, hladce, samostatně, bez nutnosti pomoci. Březí klisny nechávám až do posledního dne vždy ve stádě, v prostředí, na které jsou zvyklé, volně venku, většinou jsou i jezdecky využívané až skoro do porodu (byť na konci už jen krokovky bez sedla). A když tak o tom přemýšlím, tak mi jedinkrát rodila kobyla v noci, ostatní vždy za bílého dne :-) (tady u nás je dopoledne hodně klid, je to stranou za vesnicí, takže asi proto).

Děkujeme za rozhovor!

Další díly

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. Filomenka

    Sběr hoven

    07:15 - 14. 02. 2017

    Zajímalo by mě, jak je to na těchto větších pastvinách se sběrem hoven. Chodit po osmi hektarech s kolečkama je blbost, ale zas 6 koní něco nasere. A v případě, že jste v nájmu, o údržbu pastviny (popř ohradníků a tak) se staráte sami, nebo zajišťuje majitel?
    Díky za odpověď :-)

  • 2. holly

    sběr bobků

    10:39 - 14. 02. 2017

    Reaguje na 1.

    O ohradníky se starám já i majitel pastvin. Co zvládnu opravit, předělat, udělám, co ne, dělá majitel. Sběr bobků s lopatou a kolečkem se koná denně pouze v boudě a kolem balíků sena (i tak to vydá na hodinu práce, zvlášť v zimě), používané pastviny pak po přesunu koní na druhou pastvinu majitel přetáhne bránami. Půl roku je pak nevyužívaná, jen udržovaná.

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 1 čtenářů. Celkový počet bodů: 5.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: