Tip na výlet: Za exmoor pony do Národního parku Podyjí

26. 07. 2018 08:00, Aktualizováno 27. 07. 2018 09:16

Obrázky: 10

Autor: Gabriela Rotová Foto: Gabriela Rotová, David Grossmann, Petr Lazárek Rubrika: Různé Počet přečtení: 892 Počet komentářů: 2 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Národní park Podyjí je jediným moravským národním parkem. Byl vyhlášen v roce 1991 a svou rozlohou je nejmenším národním parkem České republiky. Celková rozloha je pouhých 63 km2. V květnu letošního roku se NP Podyjí stal další lokalitou, o jejíž druhovou diverzitu se "stará" stádo exmoor pony, kteří k nám přijeli přímo ze své domoviny, z Britských ostrovů. NP Podyjí se tak stal i skvělým tipem na hipologicky laděný prázdninový výlet.

NP Podyjí se rozkládá podél toku řeky Dyje, která protéká 40 km dlouhým, hlubokým, meandrovitým údolím mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem. Na jihovýchodním okraji NP se mezi Znojmem - Hranicemi nalézá unikátní pásmo stepních vřesovištních lad, které skutečně stojí za to navštívit.

Údolí řeky Dyje je kaňonovitého charakteru a řeka Dyje zde svými meandry obtéká impozantní skalní útvary a ojedinělá kamenná moře.

Na vyhlášení Národního parku Podyjí navázalo v roce 2000 vyhlášení Národního parku Thayatal na rakouské straně hranice. Území NP Thayatal bezprostředně navazuje na území NP Podyjí a návštěvu obou NP lze tedy uskutečnit současně.

Hodnota obou těchto národních parků spočívá v jedinečné geomorfologii a celkové zachovalosti geografických podmínek říčního kaňonu Dyje. Délka říčního údolí je téměř 42 kilometrů a jedná se o nejzachovalejší a civilizačními vlivy nejméně dotčené říční údolí v České republice.

NP Podyjí je výjimečný i tím, že většina obdobných říčních údolí byla zničena např. výstavbou přehrad nebo chatovou zástavbou a s krajinou obdobného typu se již nesetkáváme. Za svou zachovalost Podyjí vděčí především náročnému terénu a jeho situování v hraničním území, existence hraničního pásma v 50.–80. letech park izolovala. Neuskutečnila se zde žádná funkční výstavba, pouze na rakouské straně hranic najdeme malé městečko Hardegg, kde sídlí i správa rakouského parku Thayatal.

Nejvýznamnějším procesem ve formování krajiny bylo rychlé zařezávání Dyje do krajiny v období třetihor, a to do hloubky 100–200 metrů, a následná mrazová modelace krajiny v geologicky nedávném období. Vyskytují se zde skalní amfiteátry, strmé skalní stěny, meandry i pseudokrasové jeskyně. Typické jsou pro Podyjí rozsáhlá kamenná a balvanitá moře, kde se vyskytuje mimořádně pestrá a specifická fauna a flóra.

Exmoor pony v NP Podyjí

S novými obyvateli parku, stádem jedenácti představitelů plemene exmoor pony, se můžete setkat ve dvou unikátních lokalitách parku. První lokalitou je Havranické vřesoviště a druhou pak Mašovická střelnice.

Havranické vřesoviště

Havranické vřesoviště rozhodně stojí za návštěvu. Jedná se o nejrozsáhlejší vřesoviště na území Národního parku Podyjí. Významné jsou zdejší porosty vřesu a kručinky chlupaté, ale pro lokalitu je typický i výskyt další unikátní flóry a fauny. V minulosti na tomto  území převažovaly listnaté lesy. V období středověku však byly vykáceny a půda byla následně využívána jako pastvina pro hospodářská zvířata. Na pastvinách se následně začalo dařit vřesu a řadě teplomilných stepních rostlin. Původní druhovou diverzitu zde od jara letošního roku pomáhají obnovit a také udržovat velcí kopytníci - exmoorští pony.

Lokalita patří k evropským unikátům, nachází se zde největší vřesoviště na území jižní Moravy. Rostou zde kostřavy, vřes obecný, kručinky, koniklece, divizny i janovce, suchomilnou faunu zastupují kudlanky nábožné, dudci a ještěrky. Vzácným obyvatelem je pavouk stepník rudý.

Oblast vřesoviště byla zařazena do I. zóny národního parku a procházka touto lokalitou je možná pouze po značených cestách. Do oblasti vřesoviště se můžete podívat také na kole, prochází tudy značená cyklistická trasa.

Exmoor pony v České republice

Již na začátku roku 2015 bylo do České republiky importováno stádo čtrnácti exmoor pony. Domovem se jim stala lokalita nestátní rezervace ve středočeských Milovicích. Pastva těchto velkých kopytníků zde pomáhá zastavit ústup otevřené a polootevřené krajiny, což souvisí s mizením různých druhů rostlin a živočichů, kteří právě otevřenou krajinu obývají. Již nyní lze tento experiment označit za úspěšný. Do vymezených lokalit milovického vojenského prostoru se skutečně vrací původní druhová diverzita. Navracejí se jak různé druhy rostlin, tak i živočichů, vzácnými motýly počínaje, ptáky a dalšími ohroženými obratlovci konče.

Proč exmoor pony?

Genetické a archeologické analýzy potvrdily, že právě tito koně svým zbarvením, velikostí i typem nejvíce odpovídají koním, kteří původně žili v oblastech střední a západní Evropy. V rámci analýz byli testováni i huculští koně, polští konici a některá další plemena koní. Zdá se ale, že všechna tato plemena jsou modernější a proto ne tak vhodná jako exmoor pony. Kdo se o toto plemeno hlouběji zajímá, nalezne mnoho dalších informací a fotografií na webu této organizace - Exmoor Pony Society.

Projekt návrat velkých kopytníků do NP Podyjí

Do NP Podyjí přijela na začátku května dvě stáda exmoor pony. Všechna zvířata jsou nepříbuzná, aby nově vznikající "česká populace" byla po genetické stránce variabilní a "životaschopná". První stádo, které tvoří plemenný hřebec a čtyři klisny, bylo vypuštěno na všesovištích Havraník, druhé stádo, jeden hřebec a pět klisen, našlo nový domov v lokalitě bývalé střelnice nedaleko obce Mašovice.

Návrat velkých kopytníků do české krajiny je součástí rozsáhlého projektu Military LIFE for Nature financovaného z evropského programu LIFE. Cílem projektu je podpora a zachování vzácných druhů rostlin a živočichů, které se specializují na prostředí s různorodou nelesní vegetací. Projekt zajišťuje péči o krajinu v pěti bývalých vojenských územích, chráněných v rámci evropské soustavy Natura 2000, a to na několika lokalitách v České republice.

Projekt vede ochranářská organizace Beleco, která na něm spolupracuje se společnostmi Wetland a Česká krajina. Ta také za zavedení pastvy koní v NP Podyjí odpovídá. Česká krajina má s velkými kopytníky již zkušenosti z rezervace ve středočeských Milovicích.

Působení divokých koní v Podyjí finančně podpořil Jihomoravský kraj.

NP Podyjí a rakouský NP Thayatal patří do kategorie chráněných území, které rozhodně stojí za to navštívit. Zdejší krajina, nově obydlená i exmoorskými pony, zapůsobí nejen na nás hipology, ale okouzlí každého, koho zajímají unikátní přírodní lokality.

Připojené obrázky

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. Darling d`Agua

    Chybička

    00:27 - 27. 07. 2018

    Obec se správně jmenuje Mašovice, ne Malšovice

  • 2. Gabriela Rotová

    Mašovická střelnice

    09:14 - 27. 07. 2018

    Reaguje na 1.

    Máte pravdu, děkuji za upozornění! :),

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 0 čtenářů. Celkový počet bodů: 0.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: