Termín porodu významně ovlivňuje vývoj plodu i velikost novorozených hříbat

16. 07. 2019 06:00

Obrázky: 5

Autor: Gabriela Rotová Foto: Gabriela Rotová Rubrika: Odborné studie Zdroj: Theriogenelogy Překladatel: Gabriela Rotová Počet přečtení: 1925 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Většina klisen, která měla být v letošní připouštěcí sezóně zapuštěna, už nejspíše zapuštěna byla. Pokud ale právě vaše klisna ještě nezabřezla a vy si nejste jisti, jestli má smysl letos ještě v reprodukčních aktivitách pokračovat, rozhodně byste neměli klesat na mysli. Pusťte se bez obav do toho! Nejnovější výzkumy totiž naznačují, že hříbata narozená na začátku léta nejsou žádní konkurence neschopní chudáčkové... naopak – z pozdního data narození hříbata profitují a zřejmě i ve svém dalším vývoji profitovat budou!

Sezónní a denní rytmy ovlivňují životní cyklus, chování, reprodukci i metabolismus mnoha živočišných druhů, koně nevyjímaje. To se samozřejmě netýká jen divokých druhů koňovitých, jako je kůň Převalského, ale i koní domestikovaných.

I u domestikovaných koní, kteří jsou v průběhu roku ovlivněni stájovým managementem (výživa, dekování, umělé prodlužování dne), se v zimních měsících mění metabolická aktivita. Koně v průběhu zimních měsíců svou metabolickou aktivitu snižují, aby tak omezili tepelné ztráty. Přestože je tato skutečnost známa již několik let, účinky snížení metabolické aktivity u koní v zimním období nebyly doposud vědecky prozkoumány.

Věda se ale nyní začala aktivně zabývat vlivem biorytmů a to mimo jiné i v souvislosti s jejich působením na vývoj plodu klisen. Posledních několik týdnů březosti klisen je obdobím intenzivního růstu plodu a tato fáze v mnoha moderních chovech připadá na zimní období.

Protože právě tato fáze je klíčovým momentem ve vývoji hříbat, pokusil se výzkumný tým Univerzity veterinárního lékařství ve Vídni, vedený Christine Aurichovou, a Institutu Graf Lehndorff - Gestüt Neustadt Dosse, vedený veterinární lékařkou Elisabeth Beythien, zjistit, zda tyto metabolické změny mohou mít objektivně negativní vliv na vývoj plodu a průběh gravidity. Vědci předpokládali, že snížení energetického metabolismu klisen v zimním období by mohlo negativně ovlivnit fetální i perinatální vývoj plodu.

Snížení metabolismu ovlivňuje kritickou fetální fázi vývoje plodu

Za účelem doložení této hypotézy studovali vědci 27 klisen a jejich hříbat. V rámci výzkumu byly klisny s hříbaty rozděleny do tří skupin podle data narození jejich hříbat.

První skupinu tvořily klisny s hříbaty narozenými v únoru a počátkem března. Druhou skupinou pak byly klisny s hříbaty narozenými v období mezi začátkem března až počátkem dubna a třetí skupinu klisny s hříbaty narozenými v období od poloviny dubna do konce května.

Všechna hříbata byla pravidelně měřena, vážena a byly sledovány některé jejich fyziologické parametry, a to až do věku tří měsíců. Mimo to byla zaevidována i hmotnost a velikost placenty.

Hříbata narozená v zimě jsou menší

Hříbata v jednotlivých skupinách byla srovnávána nejen podle hmotnosti, ale měřen byl i obvod hrudníku, výška v kohoutku, délka končetin a velikost lebky. Všechny získané údaje jasně prokázaly, že hříbata z první skupiny, narozená v zimním období, nebyla schopna vykompenzovat svůj růstový deficit a to ani do data ukončení tři měsíce trvajícího experimentu.

Mezi hříbaty v jednotlivých skupinách nebyl zaznamenán žádný významný rozdíl v porodní hmotnosti, jediným měřitelným rozdílem byla váha a velikost placenty, která byla u hříbat narozených v zimním období menší a její hmotnost nižší, než u hříbat narozených později v průběhu roku.

Menší velikost a hmotnost placenty indikuje snížení schopnosti placenty transportovat živiny z matky do plodu. Přesto se ale všechny placentární funkce jevily jako dostatečné i v zimě. Zdá se tedy, že velikost a hmotnost placenty nejsou jedinými faktory, které určují velikost plodu.

Předpokládalo se také, že vliv by mohla mít i parita, tj. počet porodů, které klisna měla, ale v této studii nebyl vliv parity doložený. Všechny klisny zavedené do studie měly srovnatelný předchozí počet porodů a i poměr pohlaví narozených hříbat se významně nelišil.

Zimní hříbata jsou v přírodě extrémně vzácná

U divokých koní se v zimních měsících rodí hříbata velmi vzácně.

Kůň patří mezi sezónně polyestrická zvířata. Většina klisen vykazuje pravidelný reprodukční cyklus vázaný pouze v omezené období jara a léta. Vzhledem k tomu, že březost koní trvá jedenáct měsíců, je tak zajištěno, že většina hříbat se narodí v období, kdy teplota a dostupnost živin bude ideální. Tato skutečnost je pro přežití hříbat ve volné přírodě zásadní.

Geneticky fixovaný reprodukční cyklus klisen dnes ale dokážeme pozměnit hormonálními přípravky, umělým prodlužováním dne, optimalizací stájového managementu a změnami výživy.

Časně narozená hříbata ale i přesto potřebují minimálně 12 týdnů, aby se vyrovnala s růstovým deficitem, který, v porovnání s hříbaty narozenými v pozdějších částech roku, vykazují.

Účinky rozdílu ve výživě mezi jednotlivými skupinami klisen byly v této studii vyloučeny. Všechny klisny byly krmeny obdobnými krmnými dávkami po celou dobu studie, což dokládá geneticky podmíněné sezónní změny v metabolismu matky jako příčinu odlišného fetálního vývoje a následné velikosti novorozených hříbat.

Rozdíly ve velikosti hříbat byly přítomny po celé tři měsíce pozorování, po tomto období data nebyla shromažďována, protože klisny s hříbaty byly odvedeny na pastviny, kde přesná měření nemohla být prováděna. Přesto jsou závěry studie jednoznačné.

Doporučení pro chovatele

Pokud jsou hříbata narozená na přelomu února a března předváděna na jarních svodech, je jisté, že budou vyšší a vyvinutější než hříbata narozená v květnu, protože v tuto dobu jsou březnová hříbata přibližně o osm týdnů starší. Právě z tohoto vizuálního dojmu chovatelé vyvozují, že dříve narozená hříbata mají jisté výhody v soutěžích mladých koní, které se konají ve věku tří až čtyř let, oproti hříbatům narozeným v jarních měsících.

V konečném důsledku ale připouštění klisen s cílem posunout termín porodu do zimních měsíců nepřináší hříbatům žádné prokazatelné výhody. Je tomu právě naopak. Některé další uskutečněné studie totiž naznačují, že nižší příjem energie, plynoucí z nedostatečně efektivní činnosti placenty klisen, přináší hříbatům dlouhodobý deficit, který může přispět ke zdravotním problémům v době jejich dospělosti.

Výzkumný tým tedy dospěl k závěru, že chovatelé by měli změnit své zavedené postupy tak, aby se hříbata rodila v jarním období (tedy v období mezi dubnem a zářím), protože jedině tak lze zajistit, že hříbata budou dlouhodobě profitovat z přirozeně lepších podmínek svého prenatálního vývoje.

Připojené obrázky

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 1 čtenářů. Celkový počet bodů: 5.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: