Terapie hudbou? Terapie hudbou!

9. 3. 2019 Gabriela Rotová Autor fotek: Gabriela Rotová

Aplikace terapie hudbou u člověka není žádná převratná novinka. V posledních letech ale probíhá po celém světě nesčetně studií, které vyhodnocují léčebné působení hudby i na psy, kočky, koně a další savce. A zdá se, že se rozhodně nejedná o slepou uličku. Výsledky jsou v mnoha ohledech překvapivé.

Terapie hudbou

Nejstarší zmínky o spojení hudby a humánní medicíny nalezneme již ve Starém zákoně. Také v předoasijských kulturách, v Egyptě a antickém Řecku byly zformovány koncepce, které měly za cíl ovlivnit vnímání a chování člověka působením hudby. Exaktní věda, která nastoupila koncem 19. století, zavrhla muzikoterapii jako neopodstatněné šarlatánství a terapie hudbou začala být znovu brána vážně až koncem století dvacátého.

V současné době je již terapie hudbou pevně zakotvena a využívají se různé metody její aplikace. Mimořádné výsledky má u autistických pacientů, při léčbě alkoholismu a toxikomanie, užívá se k léčbě potíží s adaptabilitou, komunikací nebo v souvislosti s neurózami.

Hudba a rytmické zvuky ovlivňují vegetativní funkce organismu. Srdeční rytmus, krevní tlak, dýchání, svalový tonus, motoriku i termoregulaci. Úspěšně se tedy užívají i ke zmírnění bolesti, úzkosti, strachu (například při chirurgických a stomatologických zákrocích), u postinfarktových stavů a mrtvic a také k léčbě chorob dlouhodobých, jako je například tuberkulóza.

Muzikoterapie a koně

Vrcholový sportovec, který se před výkonem uvolňuje se sluchátky na uších, je dnes již zcela standardní záležitost. Představa desítek závodních koní na opracovišti, kterým je pouštěn ze specializovaných sluchátek playlist uklidňujících klasických melodií, je již ale tak trochu z říše sci-fi.

Nové výzkumy, které probíhají na různých místech světa, ale naznačují, že tímto směrem se zřejmě můžeme bez obav ubírat. Vnímat terapii hudbou u zvířat jako šílenou fantasmagorii je, zdá se, poněkud nevhodně zvolený postoj. Hudba je totiž přesně to, co nejspíše bude mít v chovu koní i výkonnostním jezdeckém a dostihovém sportu velmi zářnou budoucnost.

Namátkou si představíme několik výzkumů zaměřených na vliv hudby na chování a fyziologické projevy koní.

Příkladem může být výzkum, který se uskutečnil ve francouzském Národním hřebčíně Haras du Pin a který podrobil experimentálnímu působení hudby 48 zdejších jezdeckých koní. Vedoucí výzkumu, Dr. Claire Neveuxová, ve spolupráci s Univerzitou ve Štrasburku a Univerzitou v Caenu v této studii doložila, že aplikace určitých druhů hudby může významně urychlit proces obnovy normální srdeční frekvence u koní, kteří prodělali stresovou zátěž a také intenzitu stresu významně snížit.

Zajímavá je v této souvislosti i skutečnost, že pokud se podaří snížit akutní stres (přeprava, veterinární zákrok, změna prostředí) je vyšší pravděpodobnost, že nedojde k nástupu chronického stresu, který je v současné době středobodem výzkumů souvisejících s welfare koní.

Přínosem aplikace hudby při stresových situacích pak může být i fakt, že kůň, který je ovlivněn nižší mírou stresu, projeví s menší pravděpodobností nebezpečné chování (panický útěk, kopání), což snižuje riziko i pro lidi, kteří s koňmi v takových chvílích musí pracovat.

Obdobným způsobem zaměřený výzkum se uskutečnil i v Polsku. Tým vědců sledoval vliv hudby na projevy strachu, agrese a stresu, a to i v souvislosti s jejich výkonem. Skupina tříletých arabských koní byla nucena poslouchat pětkrát denně po dobu tří měsíců speciálně vybranou hudbu.

Výzkum jasně potvrdil pozitivní vliv hudby nejen na emociální stav koní, ale i na jejich výkon. Stav koní zařazených do výzkumu byl posuzován z výsledků měření jejich srdeční frekvence v klidu, při sedlání a při krokování. Zaznamenáván byl i závodní výkon koní a počet jejich výher. Srovnání získaných údajů s kontrolní skupinou koní, kteří účinkům hudby vystaveni nebyli, prokázalo významný rozdíl mezi oběma skupinami ve smyslu pozitivních účinků hudby.

Tentýž polský vědecký tým sledoval i reakce srdeční frekvence koní na různé žánry hudby. Do studie bylo zahrnuto 26 jezdeckých koní ve třech věkových skupinách. Testovány byly tři hudební žánry. Rock, country a relaxační hudba.

Koním byla v terapii měřena srdeční frekvence. Zjištění byla založena na vyhodnocení údajů získaných z měření průměrného HR (srdeční frekvence) v prvních dvou minutách hudebního testu, extrémním HR, rozdílu mezi maximální HR a HR měřeném v klidu.

Výsledky studie doložily, že nejsilnější pozitivní efekt měla na testované koně relaxační hudba, následovalo country a nejnižší míru pozitivního vlivu měl rockový hudební žánr.

Tyto výsledky v některých aspektech korelují i s další studií, která se uskutečnila na vysoké škole Hartpury College v Gloucesteru v Anglii. I zde byl testován vliv různých hudebních žánrů, a to na skupině osmi anglických plnokrevníků.

Použita byla hudba klasická (Beethoven), country (Hank Williams Jr.), rock (Green Day) a jazz (New Stories). Studie doložila, že koně při poslechu rocku a jazzu vykazovali, na rozdíl od poslechu klasické hudby a country melodií v objemu do 21 decibelů, dokonce zvýšené projevy stresového chování. Poslech těchto hudebních žánrů tedy nebyl pro koně přínosný. Naopak poslech klasické hudby a country měl na koně vliv pozitivní.

Zajímavých výsledků dosáhl obdobným způsobem zaměřený výzkum, který se uskutečnil na téže univerzitě v roce 2016. Ojedinělý výzkum, rovněž orientovaný na vyhodnocení vlivu audionahrávek na chování zvířat, v tomto případě psů, vedla Dr. Tamara Montroseová a Dr. Clarissa Brayleová. Testováno bylo 31 psů umístěných v Devonském záchranném centru.

Psi byli vystaveni čtyřem různým zvukovým nahrávkám - záznamu audioknihy, klasické hudbě, popové hudbě a hudbě zkomponované odborníky speciálně pro psy. Kontrolní skupina pak nebyla vystavena žádným zvukovým nahrávkám.

Chování psů bylo monitorováno a vyhodnocováno podle předem přesně zvoleného postupu. Výzkum prokázal, že poslech audio adaptace knihy "Lev, čarodějka a skříň", měl na psy statisticky více pozitivních účinků (snížení stresu, více projevů relaxace) než poslech klasické hudby "The Best of Beethoven".

Tento závěr je překvapující, protože pozitivní vliv určitých druhů hudby na chování a snižování abnormálních projevů chování byl již zdokumentován nejen u koní, ale například i u goril nebo slonů a obdobné výsledky se tedy očekávaly i u psů. Zdá se, že psi, v důsledku své pevné vazby na člověka, jsou v tomto výjimkou a pozitivní emoce si fixují spíše v návaznosti na zvuk lidského hlasu.

V souvislosti s využitím hudby jako terapie můžeme zmínit i studii specificky zaměřenou na geriatrické koně: "Use of music therapy in aiding the relaxation of geriatric horses", která se uskutečnila v roce 2018. Cílem studie bylo zhodnotit vliv muzikoterapie na změny v parametrech popisujících variabilitu srdeční frekvence a srdeční frekvence (indikátory excitability) u geriatrických koní.

Do studie bylo v tomto případě zahrnuto 20 teplokrevných geriatrických koní (ve věku dvacet a více let), kterým byla systematicky pouštěna audionahrávka "new age" hudby.

Zvířata byla po dobu experimentu držena ve dvou identických stájích jednoho chovatelského zařízení. Koně ve stáji jedna byli považováni za experimentální skupinu, koně ve stáji dvě za skupinu kontrolní.

Měření srdeční frekvence a variability srdeční frekvence prokázalo, že denní poslech hudby v určitém časovém úseku mělo pozitivní vliv na uvolnění geriatrických koní a to již do jednoho týdne od zahájení terapie.

Studie ale také doložila, že tento pozitivní efekt po dvou až třech týdnech aplikace terapie vymizel. I v této souvislosti je tedy prostor pro další výzkum.

Závěr

Terapie hudbou u koní ještě rozhodně není oblast, která by byla již dostatečně a fundovaně zmapována. Je jisté, že pro její cílené praktické využití bude nutné získat ještě velmi mnoho dat a informací.

Potřebujeme lépe pochopit nejen účinek hudby na vegetativní funkce koňského organismu, ale i důkladně zmapovat působení jednotlivých hudebních žánrů a upřesnit výši decibelů, která by byla úrovní ideální.

Přesto se ale otevírá rozsáhlá oblast možného terapeutického využití hudby v chovu koní a jejich sportovním a dostihovém využití. Experimentovat můžete i vy ve svých stájích, při svých lekcích a aktivitách. Zkuste to!

Zdroje

Podobné články

Ne vždy má kůň svůj den. Někdy je roztěkaný, jindy otrávený - a práce s ním vyjde vniveč. Jak může míra jeho klidu či rozrušenosti ovlivnit výsledky…

Vědecký tým z Agronomické fakulty MENDELU vyvíjí granulovanou funkční směs pro koně s ostropestřcem mariánským, která bude mít minimální obsah škrobu…