Tarpan nebyl divoký kůň. Jen zdivočelý kůň domácí, ukazují zahraniční výzkumy

5. 08. 2015 12:00

Obrázky: 3

Autor: Tisková informace Rubrika: Různé Počet přečtení: 1850 Počet komentářů: 7 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Desítky let se tarpan objevoval v zoologické literatuře jako poslední divoký kůň Evropy. Moderní výzkumy však ukazují, že tarpan byl pouze zdivočelý kůň domácí, případně kříženec domácích a divokých koní. Na závěry zahraničních vědců v českém prostředí jako první upozornila studie Divoký kůň a pratur: klíčové druhy pro formování české krajiny, na jejímž vzniku se podíleli vědci z Biologického centra Akademie věd, Jihočeské univerzity, Univerzity Karlovy a Ústavu biologie obratlovců Akademie věd.

Tarpan byl v literatuře tradičně popisován jako šedivě zbarvený kůň. Až genetické analýzy archaické DNA z tisíce let starých kostí publikované v roce 2009 ukázaly1, že sázka na šedé zbarvení byla omyl. Na vzorku několika desítek pleistocénních a holocénních divokých koní od Iberského poloostrova přes střední a východní Evropu až po Sibiř se totiž ukázalo, že původním zbarvením divokých koní byl hnědák. Tedy srst v odstínech hnědé, hříva, ocas a spodní části končetin černé," vysvětluje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky, který je spoluatorem české studie.

O tarpanech si můžete přečíst na EQUICHANNELu celý seriál z pera Filipa Tesaře: Tajemní tarpani

Hlavním zdrojem popisu tarpana se stalo pozorování botanika a cestovatele Samuela Gottlieba Gmelina, který sledoval stádo koní v roce 1769 u Voroněže. Zbarvení zvířat bylo podle něj myšovité, ale ve stádě se vyskytovala také zvířata bílá a šedá, přičemž šedou považoval za typickou pro divoké koně. Již sám Gmelin však ve svém popisu upozorňoval na silný vliv domácích koní.

Kresba tarpana z Gmelinovy expedice (1768)Někteří kriticky smýšlející vědci následně závěry Gmelina a jiných autorů o původnosti šedého zbarvení zpochybňovali. Například Colonel H. Smith v roce 1841 vyslovil myšlenku, že již od starověku cestovatelé zmiňující koně s šedivým zbarvením a vzpřímenou hřívou popisují ve skutečnosti zdivočelé domácí osly. „Tyto kritické pohledy ale zůstaly na mnoho desetiletí v menšině a informace o šedivě zbarvených tarpanech především od 30. let 20. století převažovaly ve většině literatury," upozorňuje Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina a spoluautor studie.

Až moderní analýzy archaické DNA definitivně ukázaly, že šlo o omyl. Příslovečný hřebík do rakve zasadila tarpanovi srovnávací morfologická analýza jediných dvou zachovaných lebek ruských tarpanů a 83 vzorků různých plemen koní. Ukázalo se, že v jednom případě jde evidentně o lebku koně domácího, ve druhém přinejlepším o křížence s koněm domácím, což autoři uzavřeli konstatováním, že tarpan nesplňuje kritéria pro klasifikaci jako samostatný druh2.

Název tarpan je přitom jako označení pro divoké koně v Evropě relativně nový a nepůvodní. Po tisíce let byl na starém kontinentu pro ušlechtilé, nedomestikované lichokopytníky používáno prosté a jednoznačné označení divoký kůň. Až od poloviny 19. století se začíná objevovat pojem tarpan. Toto označení používali asijští kupci, kteří přes oblasti Střední Asie obchodovali s Ukrajinou.

Kolorovaná ilustrace tarpana podle Hamilton Smithe (1841)Původně tímto termínem označovali lehké divoké, či spíše zdivočelé koně z oblasti Střední Asie. V dobové literatuře bývá tarpan rovněž uváděn jako předek rychlých arabských koní a popisován v protikladu k menším a robustnějším koním evropským. Až později se začal termín tarpan používat také pro poslední divoké koně přežívající v Evropě.

Pochybnosti o tom, že tarpan je skutečný divoký kůň, se v literatuře objevovaly po celá desetiletí. Na to, že šlo spíše o zdivočelé koně domácí či křížence domácích koní upozorňovala řada autorů3. Někteří z nich označují tarpana od počátku za mýtus, který jako biologický druh nikdy neexistoval, a tvrdili, že šlo zdivočelé křížence pravděpodobně mongolských a arabských koní4. Již v roce 1888 označil profesor Carl Vogt tarpana jako „zdegenerovaného koně z Asie".

Na základě zjištění moderních výzkumů se tedy vědci začínají vracet k původnímu pojmenování divoký kůň. „Popis divokého předka domácích koní, tedy druhu Equus ferus, je formálně neplatný, takže do budoucna bude nutné zásadní objevy posledních let zohlednit a znovu popsat divokého koně E. ferus jako biologický druh na základě evropského či eurasijského divokého koně neovlivněného domestikací," uzavírá Miloslav Jirků.

Mýtus o tarpanovi dal navíc vzniknout dvěma plemenům koní. Šedivě zbarvený polský konik a německý Heckův kůň měli být rekonstrukcí přesné podoby původních divokých koní Evropy. V současné době jsou tak živou upomínkou na omyl některých vědců, který v literatuře zakořenil na dlouhá desetiletí.


Odkazy na literaturu:

1. Ludwig A. a kol.: Coat color variation at the beginning of horse domestication. Science 324: 485-485. 2009.
2. Spasskaja a Pavlinov: Comparative craniometry of "Shatilov's tarpan" (Equus gmelini Antonius, 1912) a problem of species status. Sb. Tr. Zoomuzeja. t. 49 („Zoologičeskije isledovanija"). 428-448 pp., 2008
3. Mohr E. 1971: The Asiatic Wild Horse. 2nd edition. J.A. Allen and Co., London, 124 pp.
Nobis G. 1971: Vom Wildpferd zum Hauspferd. Koin: Bohlau Verlag, 96 pp.
Zeuner F. E. 1963: A History of domesticated animals. London: Hutchinson, 560 pp.
4. Speed J. G., Speed M. G. 1977: The Exmoor pony: Its origins and chararacterictics. Countrywide Livestock Ltd. Devon

Odkaz na studii Divoký kůň a pratur: klíčové druhy pro formování české krajiny: http://www.ceska-krajina.cz/divokykunapratur


*

O společnosti Česká krajina: Ochranářskou společnost Česká krajina (www.ceska-krajina.cz) založil v roce 2007 Dalibor Dostál, politolog, novinář a bývalý šéfredaktor celostátní redakce Deníku. Jako novinář se dlouhodobě věnoval právě tématům ochrany přírody, životního prostředí, ale i filantropie a neziskového sektoru. Za to obdržel v roce 2009 Poděkování Výboru dobré vůle - Nadace Olgy Havlové a v roce 2011 cenu Mediální čin roku od Nadace OKD. Spolupracuje s Fórem dárců, je členem poroty Starosta roku, členem novinářské poroty ceny Via Bona a členem hodnoticí komise občanského sektoru v ČR pro USAID.

Připojené obrázky

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. bkocovsky

    blbiny

    11:52 - 06. 08. 2015

    Nevím nevím, ale již před 20 lety mi docent Dušek povídal, že žádnej tarpan nikdy neexistoval, že to je jen zbožné přání polských nacionalistů a rádoby hipologů. Tedy jsem se tím řídil a nikdy na tarpana, stejně jako na Santu Klause nevěřil.
    Stejně tak nevěřím na Převaláka, křížence zdivočelých ruských koniků a mongolských jezdeckých koní. Nu nic, čas to ukáže :D

  • 2. Filip Tesař

    Blbiny?

    07:57 - 08. 08. 2015

    Kde je málo dokladů, je vždycky prostor ke spekulacím a pak je to samozřejmě hodně o přáních, přesvědčení, víře nebo nevíře. Polský argumenty, je polski konik je vzkříšenej tarpan, stojej podle mýho dost na vodě, nicméně ani pan Dušek toho o neví tolik, aby se jeho údajný "žádnej tarpan nikdy neexistoval" - pokud se to netýká čistě tzv. lesního tarpana, ale je myšlený všeobecně - opíralo víc než o přesvědčení.

    To s Převalákama mi už přijde z krajjiny fantazie, jako ten Santa Claus. Ruský koníci v 19. století někde v Gobi? Zdivočelí mongolský budiž, kříženci s nima, proč ne? Ovšem srovnání DNA (i když se neporovnává zdaleka celej genom), který vypovídá o tom, že všechny domestikovaný plemena, včetně mongolskejch, jsou navzájem různě příbuzný, ale Převaláci tvořej zcela samostatnou větev, a navíc je ta početně nesmírně omezená skupina Převaláků v lecčem geneticky různorodější, než všichni ostatní koně dohromady, vypovídá přesně o opaku toho, že by Převaláci mohli bejt potomky kříženců nějakejch domácích koní.

    Navíc, jak vysvětlit stojatou hřívu, stejnobarevnost a vůbec jednotnej fyzickej typ, výraznější stádovej pud než u domácích atd.? Podobně by se dalo tvrdit, že neexistujou ani žádný vlci, že to jsou jen kříženci zdivočelých kavkazáků a německejch ovčáků...

  • 3. žofré

    re

    10:07 - 08. 08. 2015

    Reaguje na 2.

    Počet chromozomů se liší , u převaláků, a genetika chromozomální i mitochondriální myslím ukazuje taky spíš na podíl převaláků na těch domácích plemenech než na původ převaláků z domácích, ani časově na ose to asi nesedí..ale je fakt, že jsme líná to precizně dohledávat:-).
    A určitě jsem nechtěla zlobit Bohouška, který mě s tím gůglem naučil:-).

    Filipe- u tarpanů pro mě v konkurenci České krajiny jasně vedete, na čtivost, ucelenost i zdroje, možná by vás mohli integrovat do týmu, myš jste měl taky lepší:-).

  • 4. Filip Tesař

    re

    17:21 - 08. 08. 2015

    Neberu to jako soutěž, a myší jsem měl stálý přísun.

    Pan Kočovský ví o koních a zná koně mnohonásobně líp než já, takže s ním se nechci v žádným případě nijak přetahovat, co jsem psal, psal jsem výhradně k tomu napsanýmu výš.

    Pan Dušek byl nepochybně člověk, co o chovu koní věděl jako málokdo, s ním už se nějak neporovnávám vůbec, ale samozřejmě ani člověk, který ví nesmírně mnoho, neví všecko.

    Za pochvalu dík!

  • 5. žofré

    re na re

    17:51 - 08. 08. 2015

    Reaguje na 4.

    Někdy mi opravdu není rozumět.
    A téměř každý tady zná koně mnohonásobně líp než já, včetně vás- a nějak mi z toho nic neplyne, dokonce ani apriorní nechuť se eventuelně přetahovat, kdyby bylo oč a proč, ne kvoč:-).

    Úplně zřetelně a jasně: podle mého nejhlubšího přesvědčení pánové Kočovský i Dušek vědí o koních a znají koně opravdu hodně moc.

  • 6. Filip Tesař

    re re na re

    10:56 - 11. 08. 2015

    Žofré, vám bylo rozumět dokonale. Měl jsem akorát pocit, že to já psal trochu moc arogantně.

    A o koních toho zdaleka nevím tolik.

  • 7. žofré

    re, poslední:-)

    12:22 - 11. 08. 2015

    Filipe, já myslím, že arogance vy v sobě nemáte ani gram, tak odkud by se bralo.:-) Sice se mohu plést, ale jsem si dost jistá v kramflecích, po vizualizaci netových nicků v realitě jsem se zatím v odhadu za deset let vážněji nespletla .Laskavější byl snad jen JaroK.

    No pádokaždně zkusím ještě do konce dovolené podumat nad těmi chromozomy a časovou řadou, o převalákovi jsem zatím moc nepřemýšlela, brala jsem ho jako axiom./ ale to tarpana taky:-)/.

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 2 čtenářů. Celkový počet bodů: 6.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: