Tajemný hlavní histokompatibilní komplex a reprodukce

19. 02. 2020 06:00

Obrázky: 3

Autor: Gabriela Rotová Foto: Gabriela Rotová Rubrika: Chov koní Počet přečtení: 919 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

O důvodech úspěšnosti či neúspěšnosti našich chovatelských snah jsme si zvykli moc nepřemýšlet. Naučili jsme se kupovat sperma jako housky na krámě a saháme Matce přírodě bez uzardění pod sukně, kde a kdy se nám zachce. Soustředíme se na výběr hřebce, i na přípravu klisny k reprodukci. Vše ostatní ale obvykle házíme za hlavu a přenecháváme v kompetenci veterinářů či inseminačních techniků. A takový přístup nemusí být přístup nejmoudřejší. Reprodukce je totiž věda! :)

O tom, zda naše klisna zabřezne a donosí zdravé hříbě, rozhoduje celá řada faktorů, o kterých bychom my, chovatelé, měli alespoň něco málo vědět. Obzvláště pak, pokud naše klisny mají v oblasti reprodukce problémy. Ono je to celé totiž přece jen o něco komplikovanější, než si někdy myslíme.

Hlavní histokompatibilní komplex (MHC)

Není žádnou žhavou novinkou, že u mnoha živočišných druhů je sociální komunikace a volba partnera ovlivněna tělesným pachem. Proč tomu tak je? Významnou roli v procesu výběru partnera totiž hrají geny hlavního histokompatibilního komplexu (MHC).

Vysoce polymorfní geny hlavního histokompatibilního komplexu (MHC) mají důležitou funkci ve fungování imunitního systému. Detekují cizorodé částice, které jsou obvykle patogenního původu.

Protože molekuly MHC zásadním způsobem ovlivňují náchylnost organismu k infekci, je udržení dostatečného stupně diverzity MHC v přirozených populacích klíčovým parametrem pro přežití, protože spektrum patogenů, s nimiž vstupujeme do kontaktu, se stále mění.

Molekuly MHC proto hrají významnou roli i v oblasti reprodukce. Výzkumy, které se uskutečnily u různých druhů obratlovců, naznačují, že MHC geny ovlivňují pachovou stopu jedince a jeho preference při výběru partnera.

Mnoho jedinců vykazuje preference MHC partnera, který je geneticky podobný a kompatibilní, ale není příbuzný. To má zajistit, že vzniklé potomstvo bude odolnější vůči širšímu spektru infekcí. Platí tedy preference sexuálních partnerů s odlišným MHC profilem vede k potomstvu, které má vyšší variabilitu MHC genů a má tak i lepší obranyschopnost vůči širšímu spektru patogenů. Pokud tedy jedinec preferuje partnera s odlišným MHC profilem, pak z této jeho volby bude jeho potomstvo profitovat.

Výběr partnera za pomoci čichu má tedy skutečně nezanedbatelný význam. Dlouho se nevědělo, jakým způsobem ovlivňují proteiny imunitního systému tělesný pach. Pach samotných proteinů to být nemohl, protože jejich molekuly jsou příliš velké. Nedávné výzkumy ale odhalily, že zodpovědné mohou být peptidy, které se na molekuly MHC vážou. Tyto peptidy (tzv. ligandy – signální molekuly, které se vážou na vazebné místo cílového proteinu) totiž čichem vnímány být mohou a vykazují i vysokou variabilitu, která je schopna odrážet i variabilitu v MHC. Teď tedy již víme, jakým způsobem k přenosu pachů, a tak i informací, dochází. MHC ale před nás staví mnoho dalších otázek, na něž potřebujeme najít odpovědi.

MHC má vliv reprodukční úspěšnost klisen

Mohou mít tělesné pachy vliv na reprodukční úspěšnost klisen? Zdá se, že ano! Právě na tuto otázku se zaměřila studie, která se uskutečnila na University of Bern and Agroscope v Avenches.

Výzkum, který vedl D. Burger z University of Bern a C. Wedekind, PhD., z University of Lausanne, totiž doložil, že klisny, které jsou sociálně stimulovány v době ovulace, si vybírají partnera podle jeho tělesného pachu a tato jejich volba dokonce významně ovlivňuje i jejich reprodukční úspěšnost.

U klisen, které byly v kontaktu s hřebcem odlišného MHC v době těsně před inseminací a až dva dny po ní, byla totiž zjištěna asi o 20 % vyšší pravděpodobnost úspěšného zabřeznutí než u klisen, které byly v kontaktu s hřebcem podobného MHC. A to je skutečnost přinejmenším zajímavá!

Průběh studie

Do studie bylo zavedeno 191 teplokrevných klisen, které byly v době, kdy měly být inseminovány, ustájeny v boxech v několika stájích. Klisny byly v době ovulace v sociálním kontaktu s několika vybranými hřebci, přičemž jeden z nich byl ustájen ve stáji společně s klisnami a měl možnost se 17 hodin denně pohybovat stájovou uličkou mezi boxy. Vědci následně odebrali vzorky krve jak klisen, tak i hřebců, a to za účelem určení jejich MHC sérotypů.

Následně byly klisny v době ovulace inseminovány spermatem hřebců dle požadavků jejich vlastníků, žádná klisna tedy nebyla inseminována spermatem žádného z hřebců, s nimiž přišla v průběhu experimentu do sociálního kontaktu, tedy ani hřebcem, který byl ve stáji v průběhu experimentu stabilně ustájen. Březost klisen byla zkontrolována za pomoci transrektálního ultrazvuku, a to čtrnáctý a sedmnáctý den po inseminaci.

Výsledky studie

Výsledky studie byly překvapivé. Ultrazvukové vyšetření klisen, které se uskutečnilo čtrnáct dní po inseminaci, doložilo, že úspěšnost zabřeznutí byla významně vyšší u klisen, které byly v kontaktu s hřebcem, který měl odlišné MHC, a to přestože klisny neměly žádný reálný kontakt se skutečným otcem jejich embryí.

Organismus klisen tedy "předpokládal", že hřebec, s nímž klisny byly v kontaktu, je otcem embrya. Je tedy prokazatelné, že pach hřebce, na němž se podílí MHC, má vliv na plodnost klisen a klisny jsou schopné spontánně přerušit ranou graviditu, pokud vyhodnotí, že otec má podobné MHC.

Závěr

Psychofyzikální a neurofyziologické studie, které v současné době na mnoha místech probíhají, ukázaly, že MHC peptidové ligandy zprostředkovávají informace o genotypu MHC a mohou tedy představovat část přirozených MHC-dependentních signálů vůně těla. Uskutečněný švýcarský výzkum naznačuje, že jeho výsledky by mělo být možné generalizovat. Tedy že podobným způsobem by mohla fungovat reprodukce u všech savců.

Vědecký tým v současné době intenzivně pracuje na praktických aplikacích tohoto výzkumu tak, aby mohl chovatelům poskytnout obecná doporučení. Jisté je ale již nyní, že na nás v oblasti reprodukce čeká ještě nejedno překvapení a je dost možné, že budeme muset výsledky těchto studií v chovu koní zohlednit.

 

Použité zdroje:

Připojené obrázky

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 1 čtenářů. Celkový počet bodů: 5.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: