Headshaking je celosvětový problém vyskytující se u koní na všech kontinentech. Prvně byl tento syndrom popsán kolem roku 1800 u koní v New Yorku jako nemoc „překrmených a nepracovaných koní" (v originále "disease of overfed and underworked horses"). První pokus o léčbu se datuje do roku 1897 – postižený kůň podstoupil operaci, během níž byl infraorbitální nerv blokován pomocí kokainu a nerv byl vyříznut – překvapivě léčba nebyla úspěšná… řezání nervů není řešení.
Je třeba odlišovat normální, občasné a dobrovolné zatřesení hlavou za účelem odehnání nepříjemného hmyzu nebo jiného dráždivého elementu, a časté a silné třesení hlavy bez zjevného podnětu, většinou ve vertikálním směru, i když lze někdy pozorovat i třesení ze strany na stranu, zvané jako headshaking syndrom.
Třesení hlavy se nejčastěji vyskytuje během fyzické aktivity po zahřátí koně, obvykle při klusu, a výrazně narušuje pohodu koně, jezdci znepříjemňuje manipulaci s koněm a ježdění může být až nebezpečné. Spolu s třesením se vyskytují i další příznaky jako nadměrné frkání, slzení, ohýbání horního rtu, úzkostný výraz obličeje, nazální výtok nebo tření nosu a lící o různé předměty. U některých koní je headshaking natolik intenzivní, že se s koněm nedá téměř pracovat.
Nevíme přesně, jak se kůň cítí, ale někteří lékaři přirovnávají stav k migréně – je mnoho individuálních spouštěčů a také mnoho individuálních přístupů k léčbě. Předpokládá se, že headshaking syndrom má multifaktoriální podstatu. Původci mohou být různé poruchy a záněty horních cest dýchacích, ústní dutiny, očí nebo uší, dráždění očí, uší a nosu (např. vystavením jasnému světlu, proudění vzduchu, přílišnému hluku a vůním nebo prachovým částicím), ale často jsou příčinou neurologické a muskuloskeletální poruchy.
Termín „idiopatický headshaker" pak označuje koně, u něhož nelze určit přesnou příčinu syndromu. Pravděpodobně důležitou roli hraje trigeminální (trojklanný) nerv. Poškozením nebo zánětem tohoto nervu vzniká bolest (neuralgie trigeminu), tak nesnesitelná pro koně, že začne házet hlavou. Zcela z jiného soudku – zdá se, že rizikovým faktorem headshakingu může být i nadváha koně nebo prodělání šoku… Existuje mnoho potenciálních příčin, které dohání koně k třesu hlavou, mnohdy je kombinováno i více faktorů najednou.
Hlavní příznaky headshakingu teď shrneme v přehledu:
Další běžné klinické příznaky zahrnují:
Doprovodné příznaky:
Někdy se považuje headshaking za projev netrpělivosti a špatné ovladatelnosti – to je samozřejmě zcela mylná představa. Kůň trpící záchvaty třesu hlavy pravděpodobně prožívá intenzivní fyzickou i psychickou bolest a s tím spojený strach. Jakákoli snaha o vynucení poslušnosti je neúčinná, naopak způsobuje koni větší trauma.
Existuje jistá podobnost headshakingu s lidskou neuralgií trojklaného nervu – intenzivní záchvatovitá bolest obličeje, často v okolí 2. a 3. větve trojklanného nervu. Ataky se opakují, pacienti jsou bez zjevných neurologických nálezů, někdy je projev sezónní. Experimentální léčba postižených koní spočívá v blokování místa větvení nervu – tato léčba byla úspěšná u 30 % koní, u ostatních měla bohužel nepříjemné vedlejší účinky.
Během let bylo provedeno několik výzkumů. Kolem 60 % postižených koní mělo sezónní projev třesení, kdy nástup symptomů je na jaře a postupně mizí koncem léta a na podzim. Je asi nepřekvapivé, že většina těchto koní byla zakoupena během podzimu a zimy, kdy se headshaking neprojevoval.
Sezónní výskyt příznaků naznačuje, že tento syndrom může být úzce spjat s neurohormonálními změnami závislými na fotoperiodě, teplotě a vlhkosti prostředí. Roli může hrát i expozice sezónním environmentálním alergenům, které způsobují alergickou rhinitidu, tedy zánět nosní sliznice s rýmou. Alergická rýma je možná jedním z důležitých spouštěčů – pro svědčí i to, že někteří koně se syndromem třesení hlavy reagují na léčbu antihistaminiky, lokálně nebo systémově podávanými kortikosteroidy a kromolynem sodným (inhalací nebo očními kapkami).
Jednou z věcí, kterou můžeme udělat ve snaze odhalit podstatu headshakingu svého koně, je alergologický test. Doporučujeme screeningový alergologický test alergenů prostředí, potravy a hmyzu, který zjistí, je-li kůň alergický na některý okruh alergenů. Cena testu je 2890 Kč s DPH a je dostupný v laboratoři Genomia. Výsledky testů jsou do 14 dnů. Stačí jen zaslat vzorek krevního séra. Bude-li výsledek testu pozitivní na některý okruh alergenů, je možné navázat post screeningovým detailním testem, který již určí konkrétní alergen. Nakonec je možné zahájit individuální imunoterapii, která v 85 % případů projev alergie potlačí. Cena imunologické léčby je 2990 Kč až 3400 Kč dle složení imunovakcíny přibližně na půl roku, doporučuje se aplikovat léčbu 1-2 roky. Pokud bude výsledek alergologického testu negativní, alespoň víte, že příčina problémů je jinde.
Syndrom třesení hlavy se vyskytuje napříč plemeny. Nicméně jisté rozdíly nalezeny byly – studie provedená v USA zjistila mezi postiženými koňmi následující zastoupení plemen:
A z pohledu pracovního zařazení:
Sezónní projevy se v jasných a slunečných dnech výrazně zhoršují a zlepšují se v deštivých dnech, v noci a v interiéru. Někteří koně jsou velmi citliví na vítr.Existují čtyři základní kategorie:
Je-li spouštěčem světlo, minimalizujte přístup koně na přímé slunce – stínítka očí, síťky, přístřešky, pobyt uvnitř v jasných dnech.
Je-li spouštěčem zátěž, použijte síťku přes nozdry, ústa a uši, aby se snížil „průvan". Toto jednoduché opatření zaznamenává velkou úspěšnost.
Jsou popsané úspěchy s léčbou headshakingu pomocí chiropraxe a akupunktury.
Snížit nadváhu. Bude trvat docela dlouho, než zaznamenáte, jestli má váha na projevy třesu vliv.
Potravinové doplňky: podávání doplňků v každém případě konzultuje s ošetřujícím veterinářem, který by měl průběžně monitorovat stav koně.
Melatonin jako doplněk stravy. Je to hormon, jehož hladiny jsou silně závislé na střídání světla a tmy. Podáním melatoninu lze navodit pocit, že je jiná část roku – dojde k přepnutí fotoperiody na zimu a tím se zmírní reakce sezónních headshakerů. Toto ošetření je nejúčinnější, když začnete na jaře. Ze studií vyplynulo jako nejúčinnější podávat 12-18 mg melatoninu orálně každý den v 17:00. Hodina je zásadně důležitá, neboť odpovídá přirozenému nárůstu melatoninu s nástupem tmy v 17:00 v zimě. Pro dosažení nejlepších výsledků podávejte tuto dávku v 17:00 hodin po celý rok. Je velmi obtížné manipulovat s fotoperiodou a zajistit podávání dávky po celý rok, ale zvýší se pravděpodobnost úspěšnosti léčby. Je možné, že koně při terapii melatoninem nezačnou na jaře línat, a proto bude potřeba jejich srst oholit.
Hořčík: hořčík je elektrolyt kriticky zapojený do nervových funkcí. Doplnění stravy pomocí hořčíku může pomoci snížit stimulaci trojklanného nervu. Je třeba průběžně sledovat hladinu hořčíku v krvi, aby nedošlo k předávkování.
Zde uvádíme některé přípravky, které se při headshakingu používají: Cyproheptadin, Karbamazepin, Atarax (hydroxyzin), Fluphenazin, Fenobarbital. Je zásadně důležité, aby medikaci vedl lékař. Všechny uvedené léky mají řadu vedlejších účinků a je nezbytné léčbu náležitě posoudit, aplikovat a sledovat.
Genomia s.r.o.Janáčkova 51
32300 Plzeň
laborator@genomia.cz
www.genomia.cz
Facebook
tel: +420 373 749 999 nebo +420 373 317 478 (v pracovní dny volejte přednostně mezi 7-17 hod)
tel: +420 777 907 952 nebo +420 724 028 493 (v pracovní dny volejte přednostně mezi 17-19 hod)
Syndrom žaludečních vředů u koní (Equine Gastric Ulcer Syndrome – EGUS) je dnes právem považován za civili...
První lednové předvýběry se uskuteční 28. ledna 2026 v Zemském hřebčinci Tlumačov a 29. ledna 2026 v Zemsk...
