Světový pohár ve skocích: 40 let trendů chovu

21. 08. 2019 07:00

Obrázky: 20

Autor: The Horse Magazine Foto: © archiv Horse Magazine Rubrika: Chov koní Zdroj: Horse Magazine Překladatel: Eva Holubcová, Martina Cerhová Počet přečtení: 632 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Šampióni a jejich krev. Jak si vedly plemenné knihy v letech 1979, 1989, 1999, 2009 a 2019 při Světovém poháru a co vše se změnilo během této doby ve světě parkúrového skákání?

Článek vyšel v dubnu 2019 na webu The Horse Magazine: Forty Years of World Cup Breeding

Předmluva Christophera Hectora

1979

První finále Světového poháru se odehrálo v Göteborgu roku 1979 a bylo inspirací pro švýcarského novináře Maxe Ammana, který s požehnáním vévody z Edinburgu napsal knihu The Volvo World Cup – The first ten years (Světový pohár: prvních deset let). Vévoda z Edinburghu, prezident FEI, totiž viděl Světový pohár jako příležitost, jak udržet špičkové jezdce, kteří se nedostali na olympijské hry, pod hlavičkou FEI. Max napsal mnoho knih, které jsou úžasným zdrojem informací, ale o chov se nezajímal a samotná FEI, až na výjimečné příležitosti, také ne.

Až později Max ve spolupráci s Joepem Bartelsem napsal knihu The World Cup Dressage – The First Ten Years (Světový drezúrní pohár – prvních deset let), kde už pozornost chovatelským detailům věnoval, a pomohl tak začít vnímat i chovatelskou stránku Světového poháru.

Když se podíváme na výsledky prvního finále Světového poháru na webu Hippomundo, zjistíme původ u pěti z 27 finalistů a špatnou informaci o šestém z nich: jako otec Romana, koně Gerda Wiltfanga, je zaznamenán Romadour II. Romadour II byl hřebec po Romulus I. Není to zanedbatelný detail, zvláště z toho důvodu, že se věřilo, že Romadour II je ve skutečnosti po Dulft III, který v sobě nesl drezúrní krev Duellanta, zatímco Romadour I vypadal mnohem více jako Romulus I, což byl vnuk Radetzkého. U Romadoura II bylo prokázáno, že v té době byla matka kryta jak Dulftem III, tak i Romulem I.

O mnoho dní později jsem byl schopný identifikovat původy 18 z 27 finalistů úvodního ročníku.

Když se na úvodní ročník podíváme optikou roku 2019, více než třetina finalistů byli plnokrevníci, tj. 8 z 27, které můžeme s různou mírou jistoty brát jako plnokrevné. Zjistíme, že plnokrevníci jsou nejvíce zastoupenou plemennou knihou a to zde ještě byli koně, kteří byli více plnokrevníky než teplokrevníky. Např. oba z Selle Francais finalistů měli mnoho plnokrevné krve. Mateřský otec Val de Loire byl po plnokrevném Orange Peel (Pozn. překl.: dodávám, že Val de Loire po Ibrahim byl na Orange Peel prochován 3x3), zatímco matka dalšího finalisty Faon Rouge byla poloviční plnokrevník. Další finalista Ryan’s Son byl po Ozymandias xx (pozn. překl.: původní text uvádí Oxymandids, což je bohužel překlep, správně se jedná o Ozymandias z linie Prince Rose xx). A pokud bychom zkoumali původy ostatních irských koní, vsadím se, že bychom našli mnohem více plnokrevné krve. Byl jsem ohromen, když jsem zjistil, že Zangersheide není schopné zjistit původ Romeo Z, protože to bylo před vznikem jejich PK.

V té době se většina lidí nezajímala o původy, když to skákalo. Např. americká parkúrová hvězda Bernie Traurig na dotaz o původu koně The Cardinal odpověděl poněkud zvláštně: „Omlouvám se, přál bych si to vědět, ale nevím to a neznám nikoho, kdo by to mohl vědět. Všichni jsme předpokládali, že je to plnokrevník. Kdybys to mohl zjistit, byli bychom ti vděční.“ Nyní je však už trochu pozdě to zjišťovat...

Jinak to byla éra valachů, žádná klisna ani hřebec nejsou evidováni na listině z roku 1979.

1989

O deset let později se konalo finále Světového poháru v Tampě a mezitím se začalo k chovu přistupovat mnohem seriózněji. Princezna Anna jako prezidentka FEI svolala mítink odborníků na chov sportovních koní o rok dříve v září 1988, a tato iniciativa vedla k založení World Breeding Federation for Sport Horses v roku 1994 a k tlaku na pořadatele závodů, aby informace o původu zahrnuli do startovních listin. (Pozn. překl.: tato informace je pro člověka z dostihového prostředí absolutně nepochopitelná, neboť tyto základní informace byly nedílnou součástí dostihů od počátku).

Nicméně listina z roku 1989 má daleko k dokonalosti. Hippomundo dokáže identifikovat více či méně 33 koní ze 46. Byli jsme schopní identifikovat nakonec až 42 původů, a tak vyplnit nějaké mezery.

Vítězství Iana Millara a jeho Big Bena (Etretat x Flevo) bylo signálem příchodu nového hráče na scénu, belgické plemenné knihy (BWP), která se stávala stále silnější. Bylo to úžasné ve světle faktu, že vznikla teprve v roce 1953.

V počátcích belgické plemenné knihy byli Selle Francais plemeníci jako otec Big Bena Etretat (Vagabond x Protee xx, 82,88 % plnokrevník) velmi důležití. Matka Big Bena Oekie (Flevo x Oregon) dala 14 hříbat v letech 1973 až 1989, 11 z nich byly klisny, které daly úžasné množství hříbat. Belgická plemenná kniha byla prezentována také hřebcem Darco (Lugano van la Roche x Codex), který byl 12. a stal se velmi významným plemeníkem v Belgii a tváří vzestupu belgického teplokrevníka na mezinárodní scéně.

KWPN také ukázala své svaly, když je zastupovalo osm koní ve finále, v čele s nesmrtelným Miltonem (Marius x Any Questions). Plnokrevníci nicméně drželi dál své pozice se 6 identifikovanými zástupci, následováni 5 koňmi plemene Selle Francais a pěti holštýnskými teplokrevníky.

1999

V roce 1999 KWPN měla stále nejvíce zástupců (8), ale byli vyzváni Selle Francais v čele s vítězem World Cupu Baloubetem du Rouet (Galoubet A x Starter), který zrovna získal druhý World Cup ze tří v řadě. Otcové koní, kteří se zúčastnili World Cupu 1999, představovali síň slávy skokových plemeníků, byli jimi: Polydor, Le Tot de Sémilly, Quick Star, Voltaire, Quidam de Revel, Jalisco, Cantus, Darco, Caletto II, Irco Marco a Pilot. Pilot byl ve finále reprezentován dvěma koňmi.

2009

Program hannoverské plemenné knihy, který vznikl v roce 1993 a měl za úkol zabránit připouštění dobrých skokových klisen drezúrními plemeníky, byl velmi úspěšný v oživení chovu koní pro skoky. Jedním z úspěchů tohoto programu bylo vítězství hannoverského valacha Shutterfly ve World Cupu 2009, jednoho ze tří hannoverských koní, kteří se dostali do finále.

Dále zde bylo deset koní z KWPN knihy, 7 Selle Francais a 5 z holštýnské PK.

Do finále Světového poháru 2009 se dostal i hřebec belgického teplokrevníka Cornet Obolensky (Clinton x Heartbreaker), jeden z nejlepších koní všech dob. Byl jedním ze 4 zástupců belgického teplokrevníka, v čele s klisnou Sapphire (Darco x Hedjaz), která skončila druhá.

Světový pohár 2009 zdůraznil význam Libera H, šampióna z roku 1994 a skvělého plemeníka. Ve finále měl dva koně, včetně čtvrtého LB No Mercy.

2019

Před 40 lety byli největší skupinou ve finále World Cupu plnokrevníci, kdežto nyní v přehledu není žádný, ale mám podezření, že celkový podíl A 1/1 krve je vyšší než v minulosti. Jak řekl Arnaud Evain, nepotřebujete plnokrevníky k tomu, abyste měli vysoký podíl plnokrevné krve. Když smícháte 50 % ginu s 50 % jiného nápoje, pořád máte sklenici nápoje s 50 % ginu.

To byla moje teorie, než Gemma (spoluautorka článku) vytvořila tabulku s pevnými daty, kterou můžete vidět v přiložených statistikách.

Dalším prvkem dnešního parkúrového skákání je fakt, že dnes už nejsou plemeníci, kteří by ovládli dané odvětví. Byli upozaděni, protože je nyní tolik dobrých hřebců, že je těžké se všeobecně prosadit. Existují pouze čtyři plemeníci s více než jedním zástupcem: Toulon a Chacco-Blue se třemi; a Kashmir van Schuttershof a Caretino se dvěma.

Hodně toho bylo napsáno o Chacco-Blue, Kashmirovi a Caretinovi, ale Toulon je tichým společníkem elitní skupiny. Zatímco Chacco-Blue vede WBFSH rankings druhý rok za sebou, a Kashmir se posunul z šestého místa na páté, Toulon teprve letos je v první desítce, když se posunul z 16. místa na sedmé. 68 jeho potomků se zasloužilo o celkový počet bodů 10,943.

Toulon je po skvělém plemeníku Heartbreaker, zatímco mateřský otec Jokinal de Borvinal je synem Almé Z a z matky po Rigoletto.

Toulon je 4x4 prochován na plnokrevného Uppercuta, který obdržel status preferovaného plemeníka od KWPN a byl synem 16 licentovaných plemeníků a mateřským otcem rovných 24, včetně Arama, otce De Sjiem, OH vítěze v jednotlivcích v Sydney.

Toulonova mezinárodní skoková kariéra s Francouzem Hubertem Bourdym zahrnovala mimo jiné i vítězství v Global Champions Tour roku 2007 v Sao Paulo.

Belgická teplokrevná kniha se ujala vedení se sedmi zástupci, zatímco holštýni jich mají šest, stejně jako KWPN, ačkoliv u KWPN jejich výžehy zakrývají skutečnou krev, která je často holštýnská.

Oldenburská plemenná kniha byla stejně jako Selle Francais zastoupena 4 koňmi, zatímco vestfálská a Zangersheide měly po třech zástupcích.

Pokud jste zaskočeni zkratkou SLS u úřadujícího šampióna Beezie Madden jménem Breitling LS, je to plemenná kniha La Silla, která byla založena Alfonsem Romou v Mexiku roku 2001.

Trendy v parkúrovém skákání v letech 1979 – 2019

Nitty Gritty a Gemma Alexander

Napřed se podíváme na finalisty Světového poháru z hlediska pohlaví. První ročník byl skutečně rokem valachů, s výjimkou jedné klisny Katapulte (Orphelus de Mesnil), ježděné Belgičanem Christianem Huysegomsem. Rok za rokem rostl počet klisen i hřebců ve finále Světového poháru, až do roku 2019, kdy v zastoupení koní 24 % byly klisny a 26 % hřebci. Pravděpodobně je to způsobeno dnešními možnostmi dvojí kariéry, dnes již nemusí cenné zvíře být pouze ve sportu nebo jen v chovu. A i dnes roste význam sportovní výkonnosti na obou stranách rodokmenu.

Průměrný věk účastníků Světového poháru lehce během 40 let vzrostl. V letech 1979 a 1989 byl 11 let, zatímco v letech 1999, 2009 a 2019 už 12 let. Osobně jsem to shledala překvapivým, protože se mi zdálo, že dneska sportují ve velkých soutěžích čím dál mladší koně, ale statistika mi ukázala, že se mýlím.

V posledních 40 letech se také měnilo zastoupení plemenných knih. V roce 1979 dominovali plnokrevníci, následováni hannoverskou PK, ISH, vestfálskou PK a Selle Francais. Do roku 1989 se vliv plnokrevníka zmenšil, když byli druhou nejpočetněji zastoupenou PK společně s holštýny, zatímco KWPN byla nejvýznamnější. KWPN dominovala i roku 1999, následovaná Selle Francais, holštýni a hannoverská PK byli společně třetí. V roce 2009 byli KWPN a holštýnové vedoucími PK, následováni belgickým teplokrevníkem a Selle Francais. Roku 2019 byla nejvíce zastoupena belgická plemenná kniha, když druzí byli společně holštýni a KWPN.

Roku 2019 byl k vidění i významný skok dopředu v podání ostatních PK, např. 4 ze Zangersheide, SBS měla 3 a jednotliví zástupci pak prezentovali SLS (mexická Studbook La Silla), SP (polská PK), LHBA (lotyšský teplokrevník) a DSP (předtím známá jako bavorský teplokrevník). Pro mě rostoucí počet jiných PK zastoupených ve Světovém poháru je důkazem, jak se stal sport na nejvyšší úrovni mezinárodním. Kůň může být odchován kdekoliv na planetě a dostat se na špičku s jezdcem z libovolné země. Je to skutečně vzrušující vývoj!

Není překvapením, že nejvyšší procento A 1/1 krve bylo roku 1979 na úrovni 67,95 %, což bylo způsobeno vysokým počtem čistých plnokrevníků. Do roku 1989 poklesl na 53,87 % s tím, že na listině byli i nadále plnokrevníci. Roku 1999 kleslo % plnokrevné krve na nejnižší úroveň ve sledovaném období, a to 36,10 %. Je pravděpodobné, že si v té době jezdci a chovatelé uvědomili, že více než jen hrubou sílu potřebují také rychlost a obratnost, kterou je třeba udržovat přiléváním krve. Procento krve vzrostlo během deseti let na 41,98 % roku 2009 a v roce 2019 na 42,83 %, což je možná ideální situace.

Listiny koní ve finále Světového poháru v letech 1979, 1989, 1999, 2009 a 2019

 

Příště se můžete těšit na druhou část překladu, která se bude zabývat drezúrní částí Světového poháru.

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 0 čtenářů. Celkový počet bodů: 0.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: