Svatá trojice vytrvalostního jezdce: Hydratace

11. 11. 2009 05:00, Aktualizováno 18. 11. 2009 18:46

Obrázky: 3

Autor: Michaela Burdová Foto: archiv autorky Rubrika: Zdraví a veterinární péče Počet přečtení: 6150 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Hydratace, peristaltika, energetická rovnováha - to je "svatá trojice" všech, kteří chtějí jezdit (nejen) vytrvalostní dostihy, svému koni neublížit a pokud možno i vyhrávat. V prvním článku si řekneme o tom, jak je to s vodou v těle; proč je potřebná, kam a kolik jí během dostihu mizí a jak ji v těle udržet.

Vždycky věřím, že jezdec chápe různá „proč" ve výživě a fyziologii, protože pak je pro něho snazší správně se rozhodnout, „jak" krmit před jízdou a během jízdy. Tento článek je první z připravovaného krátkého „seriálu", který aspoň trochu vysvětluje, co se děje v těle koně při vysoké zátěži, a zároveň přináší rady, jak aplikovat tyto znalosti pro jeho lepší metabolickou integritu a výkonnost.

Voda je základ života - i v endurance

chlazeníAť už je cílem být v první desítce na mezinárodní úrovni nebo jen návrat do základního tábora, než začne grilování, obvykle jde všem jezdcům o jedno - aby kůň dojel v pořádku. Nemusíte být v tomto odvětví vystudovaní, abyste poznali, zda je kůň metabolicky fit: jeho "břišní zvuky" jsou normální, dobře žere, pije, není dehydrovaný, má zájem o okolí, je čilý. Většina z nás už však viděla i opačný konec této škály: prázdný výraz, z krku trčící hadičky infúzí, které znamenají, že vet vyčerpal své možnosti na místě a kůň je na cestě na kliniku. Rozdíl mezi koněm, který je fit, aby mohl jet dál, a koněm na cestě na kliniku, je dán třemi hlavními faktory metabolismu: hydratací, peristaltikou a energetickou rovnováhou. První dva spolu tak úzce souvisí, že by se dali shrnout do jednoho, a také představují nejkritičtější faktor udržení metabolické integrity. Třetí faktor, energetická rovnováha, je v současné době středem zájmu a samozřejmě hraje roli v tom, jestli zvítězíte nebo dojedete „v balíku".

Na druhé straně ani dostatek raketového paliva na palubě vám nepomůže, jestliže je kůň dehydrovaný, má koliku nebo jakýkoliv metabolický problém.

Nejdřív hydratace a peristaltika, a „pak" energetická rovnováha.

Jestliže si máte z těchto článků něco zapamatovat, pak je to tohle: nejdřív hydratace a peristaltika, a „pak" energetická rovnováha. Takže pokud máte v rukách trénovaného koně a věnujete pozornost hydrataci a peristaltice v každé fázi dostihu, zjistíte, že kůň má větší výkon a výdrž, než kdybyste řešili před startem „jak do něj dostanu víc energie?"

Funkce hasicího přístroje

Při 80kilometrovém dostihu vydá průměrný kůň tolik tepla, které by dokázalo rozpustit 80 kg vážící kus ledu a poté vzniklou vodu přivést k varu.

Tento první článek je o hydrataci, což není jen o tom, dát koni na každém servisním bodu napít a polít ho vodou z PET lahve. U vytrvalostních koní hraje nejkritičtější roli odstraňování tepla vznikajícího během zátěže. Při 80kilometrovém dostihu vydá průměrný kůň tolik tepla, které by dokázalo rozpustit 80 kg vážící kus ledu a poté vzniklou vodu přivést k varu. Kdyby nebylo teplo odváděno, teplota by rychle stoupla tak, že by se tělo - obrazně řečeno - samo uvařilo. Ve skutečnosti většinu přebytečného tepla zredukuje ochlazováním pomocí odpařování a dýchání; pokud se nenachází ve stavu dehydratace.

A když se nehasí...

infuzeDehydrovaní koně velmi rychle ztrácejí schopnost ochlazovat se pocením, dostávají se do stavu tzv. anhidrosis, což má za následek horší chlazení a narůstající teplotu. Dehydratace způsobuje zmenšení objemu plazmy, kardiovaskulární systém je méně výkonný při přepravě kyslíku a jiných látek do různých částí těla. Tělo kompenzuje tento nedostatek zvýšenou činností srdce, tepová frekvence narůstá, takže kůň, který v pohodě cválal při 120-130 tepech za minutu, zvyšuje tep o 20-30, když je dehydrovaný, aby dokázal pumpovat do celého těla houstnoucí krev. To se projeví nejen na pomalejším zklidňování, ale i na funkci svalů. Aby udržel stejnou intenzitu práce, stále více spoléhá na anaerobní výkon, což přispívá k rychlejší únavě a vyššímu výskytu metabolických problémů, jako jsou koliky nebo tying-up.

Jak se zvyšuje úsilí a snižuje účinnost, tělo reaguje jako ve stavu nouze (což vlastně je), a začíná odvádět krev z méně důležitých orgánů, jako je trávicí trakt, aby zůstalo dost krve pro srdce, plíce, svaly a centrální nervovou soustavu. Když krev opouští trávicí trakt, zpomaluje se peristaltika, až se někdy zcela zastaví, a dochází ke kolikám. Tento stav pomine, až když se krev do trávicího traktu vrátí.

Už není ani žízeň

Když víte, že kůň dlouho těžce pracoval, potil se, a přesto nepije, nemyslete si, že se nepotřebuje napít.

Progresivní dehydratace také ovlivňuje normální fungování „centra žízně" v mozku. Potom dehydrovaný kůň, který nutně potřebuje doplnit tekutiny, nejeví zájem se sám od sebe napít. Takže když víte, že kůň dlouho těžce pracoval, potil se, a přesto nepije, nemyslete si, že se nepotřebuje napít. Ve skutečnosti mu hrozí metabolická krize, jestliže se tento stav neřeší. Neudělejte chybu tím, že si řeknete „on ví, co je pro něho nejlepší", ale použijte vaši hlavu, abyste se správně rozhodli jeho jménem.

Ztráty, ztráty...

Ani při ideálních podmínkách není kůň schopen vypít tolik, aby nahradil ztráty tekutin pocením, takže dochází k progresivní dehydrataci.

Horko a náročná jízda má za následek vypocení 5-15 l tekutin za hodinu. Po 80kilometrovém dostihu stoupne celkový výdej tekutin potem až na cca 40 l a více. Studie, kterou prováděl Gary Carlson na universitě v Davisu, ukazuje, že průměrný kůň v Tevis Cupu ztratí mezi startem a cílem až 20 l tekutin (což představuje přibližně 4% tělesné hmotnosti koně vážícího cca 500 kg). Ztráta 40 l znamená ztrátu skoro 10% tělesné hmotnosti. Mějte na paměti, že zde hovořím o množství tekutin, které kůň ztratí poté, co byl v průběhu dostihu průběžně napájen. Tyto výsledky ukazují, že ani při ideálních podmínkách není kůň schopen vypít tolik, aby nahradil ztráty tekutin pocením, takže dochází k progresivní dehydrataci.

hydrataceOdhaduje se, že už ztráty dehydratací menší než 3-4 % (tzn., že kůň ztratí 3-4 % své tělesné hmotnosti ztrátou tekutin) mají nepříznivý vliv na výkon, i když kůň nemusí jevit příslušné klinické příznaky dehydratace. Koně, jejichž ztráta tekutin činí 8%, vykazují plnění kapilár (CRT) za 2-3 vteřiny, mají pomalou reakci kožní řasy, suché sliznice, suché koblihy (nebezpečí koliky) a obvykle vysoký neklesající puls. Koně s 10% dehydratací jsou ve vážných problémech, vyžadují intenzivní veterinární intervenci, u ztráty 12 % jsou koně v ohrožení života. Samotný test dehydratace kožní řasou je jen nepřesná metoda stanovení stupně dehydratace a často se za skutečnými změnami hydratace opožďuje. Z tohoto důvodu musíte - ve spolupráci s veterinárními lékaři - vzít v úvahu všechny metabolické faktory včetně stavu sliznic, peristaltiky, tepové frekvence, plnění kapilár, způsobu pohybu.

Jak dostat vodu do těla koně?

Jaký je rozdíl mezi klinicky normálním koněm se stupněm dehydratace 4 % a koněm s metabolickým problémem při ztrátě 8 %? Mezi koněm, který dostih dokončí, a koněm s metabolickými problémy s 8% dehydratací je rozdíl méně než 19 l tekutin. Takže: váš kůň pije u každého brodu a podaného kbelíku, váš tým je připraven s pořádnou zásobou studené vody na omytí... Co ještě byste měli udělat pro zlepšení stavu hydratace?

Jednou z nejjednodušších cest, jak se připravit na dobrou hydrataci, je maximalizovat příjem objemného krmiva týden dopředu.

Jednou z nejjednodušších cest, jak se připravit na dobrou hydrataci v sobotu, je maximalizovat příjem objemného krmiva týden dopředu. Objemné krmivo potřebuje týden, než se dostane na konec své cesty, takže úterní seno se ocitne ve slepém střevě a velkém tračníku v sobotu. Jen pro názornost: přední část trávicího ústrojí zahrnuje žaludek a tenké střevo, zadní část trávicího ústrojí je slepé střevo, tračník a konečník. Vláknina v obou vyžaduje přísun a zadržování vody. I když 90 % vody bude prioritně využito na posun obsahu do zadních částí traktu, dost litrů je zde stále k dispozici pro seno, které se má dostat na konec traktu v sobotu. To je významná zásoba vody a elektrolytů, využitelná během zátěže, při které hrozí dehydratace.

Nedávný výzkum ukázal, že zkrmování rozpustné "super-vlákniny" (pozn. redakce: v anglických textech se tak někdy označuje dobře stravitelná nelignifikovaná vláknina například z řepných řízků), jako jsou máčené sušené řízky v kombinaci se senem, dále zvětšuje tento rezervoár tekutiny. A právě tato voda navíc může představovat onen rozdíl mezi dokončením dostihu a metabolickými problémy.

Dbejte na to, aby váš kůň měl k dispozici seno po celou cestu v síti, aby ho měl k dispozici hned, jak ho vyložíte. Má-li dostatek sena v noci a k tomu mu přidáte dávku elektrolytů, což ho přinutí, aby se v průběhu noci napil, pak bude ráno na startu dobře hydratovaný.


Zpracováno podle:

Susan Evans Garlinghouse: Beating the Metabolic Pull
Jamie Andersen-Reid: Feeding the Endurance Horse


Ještě dnes večer můžete očekávat druhou část článku o hydrataci koně, ve které se blíže podíváme na to, jak lze ovlivnit množství vody v těle koně pomoci správného krmení a výběru vhodných krmiv.

Připojené obrázky

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 6 čtenářů. Celkový počet bodů: 30.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: