Sucho – jaká opatření volit u koní

20. 7. 2023 Iveta Jebáčková-Lažanská Autor fotek: archív autorky

Kůň je odjakživa spojen s venkovem a přírodou. Je závislý na krajině, protože je závislý na trávě – na ohromném množství trávy. Ať už čerstvé, nebo sušené. Koně z městských stájí musí trávu ve šťavnaté podobě oželet. Ale co nikdy neoželí, bez čeho se nikdy neobejdou – to je seno. Bude-li z kraje poušť, nebude sena dost, možná nebude téměř žádné. Tehdy se situace dotkne naprosto všech koní i jejich majitelů.

Že česká krajina vysychá, je bohužel holý, neoddiskutovatelný stav. A je úplně jedno, zda v minulosti takovéto éry sucha již proběhly nebo neproběhly, faktem zůstává, že právě teď, v tomto období, přímo před našima očima, se nasycenost půd vláhou snižuje, půda hloubkově vysychá a ztrácí schopnost vláhu nasávat a podržet. Prší méně a srážky mají jiné rozložení v roce, než bývalo zvykem, chybí sníh. Pokud už zaprší, voda z pozemků ve velkém stéká (jako z přeschlé houby), namísto aby hojně zasakovala (jako do houby vlhké) a přinášela tak kořenům stromů život.

Voda – pozdržte ji na pozemku!

Hladiny podzemních vod se snižují nebývalým tempem, což má přímý vliv na mnoho studní. Dlouhodobá měření mluví ovšem pouze v číslech, která člověku bez znalosti souvislostí neřeknou nic konkrétního. Nevypovídají totiž dostatečně barvitě o životě chovatelů. Většině lidí ve městech, ale i mnohým na vesnicích, je na hony vzdálena realita hospodaření s vodou v místech bez veřejného vodovodu, kdy spoléháte jen na vlastní studnu, bez jistoty veřejného řádu s pitnou vodou kdykoli k dispozici. Vyschne-li studna, nepokryjete spotřebu rodiny a především napájení velkých zvířat, kterých je na statcích a farmách často více než požehnaně. Bez funkční studny a dešťů nezalijete úrodu zeleniny a ovoce. Té zeleniny a ovoce, kterých jsou posléze plné regály supermarketů. A těch zvířat, jejichž maso se později úhledně zabalené chladí v pultech nákupních center. Jenže ani zelí, rajčata, brambory a jablka, ani vepřové, drůbeží nebo hovězí, nenaskáčou do prodejen narostlé jen ze sluníčka. Za jejich produkcí stojí, mimo jiné, obrovské proudy vody. Vody, která na našem území začíná citelně chybět.

Pro mnoho koňáků je již absolutní nutností dělit pastviny na přídělové oplůtky, které jsou koním zpřístupňovány jen na určitou část dne tak, aby se pošetřil strádající drn. Po zbytek času se v mnoha (i venkovních) chovech musí koně spokojit s hliněnými (či poupravenými různým materiálem) výběhy. Ale i na nich nadšení chovatelé budují vodní prvky, které koním zpestří pobyt a zároveň pomohou sbírat dešťovou vodu. Pozdržet co nejvíce dešťovky na svém pozemku, to je úkol současného hospodáře.

Jak záchytné vodní prvky plnit?

  • napojením okapů střech přímo na jezírko (velmi jednoduchý sběr vody z přilehlých budov)
  • díky sklonu terénu
  • dovážením sesbírané dešťovky (např. známé kubíkové nádrže v klecích) z jiných částí zastřešeného areálu, pokud na pastvinách střechy přístřešků nedostačují

Ale i chovatelé, kteří mají štěstí na více srážek a plochy se jim zatím zelenají, uvažují souběžně s vývojem klimatu. Hledí do budoucna, aniž by si situaci malovali na růžovo. Tvorba svejlů, tůní a záchytných příkopů na zadržení vzácné vody po deštích se stává realitou na mnoha místech suchých oblastí. Zasakovací svejly nebo jezírka pro sběr vody pod svahy jsou důmyslným řešením, kterak vodu v pastvinách pozdržet o trochu (nebo i podstatně) déle, než kdyby odtekla kopcem dolů okamžitě. Koňáci vodní plochy budují z velké většiny pro koně – řeší tedy okolí tak, aby zvířata mohla využít hladinu k osvěžení v parných dnech. Chovatelé, kteří vodu naopak zvířatům zcela znepřístupňují, chtějí jezírko coby okrasný prvek stanoviště plus zálivkový rezervoár.

Svejl – (z angl. swale) výkop pro záchyt dešťovky, zajišťující její pomalé vsakování a zužitkování na pozemku s větším sklonem. Primárně je určen pro svažité plochy, ale lze ho zbudovat i na rovině, kde má v suchých létech taktéž opodstatnění. Oproti tomu tůně a jezírka nemají za úkol vodu rozvádět po pozemku, ale shromažďovat a udržet.

Výsadba stromů a jejich ochrana před koňmi

Stromy chřadnou na mnoha místech republiky. Nikoli primárně vlivem kůrovce, ale vlivem sucha a s ním spojeným snižováním hladiny spodních vod do takových hloubek, kam si již kořeny stromů nedosáhnou. Smrky se dříve kůrovci dokázaly díky hojnějším srážkám a vyšším hladinám spodních vod bránit – tvorbou smůly. Ovšem k dostatečné produkci pryskyřic potřebují smrky hojnost vláhy. Kterou již léta nemají, a tak tvoří smůly žalostně málo. Brána pro škůdce je otevřena… Ale nehyne jen smrk, usychají i ostatní stromy. Vyjížďky do lesů se pomalu mění v jízdu otevřeným krajem, nazdobeným kmeny vykácených a usychajících stromů…

Strom přitom funguje zcela bez nadsázky jako klimatizační jednotka. Část pálících slunečních paprsků pohlcuje listová plocha, část je odražena. Jeden statný listnáč dobře zásobený vodou má podle měření v horkých dnech chladicí kapacitu 20 až 30 kW (bytové klimatizace mají cca 2–3 kW). Pro výpočet chladicího výkonu platí pravidlo: na 1 metr krychlový potřebujete chladicí výkon 30 wattů.(příklad: pro místnost 6 x 5 metrů se doporučuje chladicí výkon 2,25 kW)

Stromy v horké dny velmi efektivně snižují teplotu vzduchu – nejen, že sami odpařují vodu listy (chladí se), ale také jí mnoho uchrání pro porost pod svou korunou díky stínu, který poskytují. Vytváří tedy příznivější mikroklima v širém sousedství. Listnatý strom s korunou o průměru 10 m vypaří za jeden teplý den cca 400 litrů vody – přibližně dvě napuštěné vany! (RNDr. Jan Pokorný, CSc.)

Proč potřebuje krajina odpar z listové plochy?

Stromový prorost účinně vynáší vodu z větších hloubek na povrch – to trávy neumí. Cokoli, co se dostane k vláze uložené níž než v cca půl metru (tam si už žádné trávy nedosáhnou, z pastevních porostů jedině jeteloviny, z nichž pro koně je do krmné dávky nejpřínosnější vojtěška), zlepšuje podmínky pro růst trav na pastevních plochách v horkých dnech. Stromy tedy slouží porostu pastvin i koním v nich jako slunečník, pumpa, klimatizace – a nezapomeňme na estetický bonus k tomu!

V krajině bez stromů se většina slunečního záření mění na teplo, které působí přímou silou na půdu. Není-li pastvina dobře zatravněná, ale neustále vypasená a vyšlapaná, nechrání zeminu od přehřátívůbec nic. V přehřáté půdě vymírá nebo se stěhuje do hlubších vrstev půdní život (edafon). Bez něj je půda jen neprodukční, utužená mrtvá hmota, špatně jímající vláhu i živiny.

Malý vodní cyklus je uzavřený koloběh, při kterém voda vypařená z pevniny spadne v podobě srážek na tu samou pevninu (podobně funguje i nad mořem). Navzdory svému názvu má malý vodní cyklus na svědomí většinu srážek dopadajících na pevninu. Pokud dochází ke zvyšování odtoku z území, ubývá množství vody, která se vypaří a vrací do malého vodního cyklu. Tím následně ubývají celkové srážky a narušuje se tepelný i vodní režim krajiny. Většina dešťové vody dopadající na stále se rozšiřující zastavěná území je odvedena kanalizací do řek a dále pryč z pevniny. Tím dochází k destrukci malého vodního cyklu. Namísto pravidelných menších srážek pak můžeme pozorovat dlouhá období sucha a následující přívalové deště (srážky přicházející z oceánu, velký vodní cyklus). To má za následek erozi půdy, pokles hladiny spodní vody a poškození vegetace, což v důsledku opět vede k destabilizaci klimatu. Naopak trvale dostatečně vodou zásobená vegetace může ovlivňovat i další faktory podílející se na klimatické změně. Příkladem může být snižování obsahu CO2 v atmosféře během fotosyntézy. (RNDr. Jan Pokorný, CSc.)

Koňáci, osázejte holé pastviny! Ale vysazujte v takovém množství, abyste zvládli stromům a keřům v suchá období vypomoci zálivkou. Při cíleném osazování pastvin platí, že listnaté stromy vysazujeme převážně na jižní stranu pozemku (v létě dělají stín, v zimě po opadu listové masy dobře propouští slunce), jehličnaté stromy umísťujeme hlavně na severní stranu plochy, kde nám přes zimní chladné větry poslouží jako větrolam.

Chceme-li, aby si hříbata na pastvinách chodila lehat do stínu stromů, ne jen uměle postavených přístřešků, sázejme! A nejen to. Musíme se o výsadbu i starat = zalévat a ochraňovat mladé stromky před větry (pevný kůl) a před devastačním vlivem zvířat do doby, než výsadba naroste a zmohutní. Ceňme si stromů, nenechme koně okusovat kmeny! Ano, je to tak – my dříve narození už dost možná nesázíme pro sebe, ale pro naše děti…

TIP – černý bez odolává koním i na malých plochách

Černý bez, krásně lidově zvaný bezinka, je příkladem plevelné rostliny, kterou koně nechávají na pokoji. Stačí minimum opatření proti pošlapání (velké kameny okolo, nízký oplůtek), aby prosperovala a narůstala ohromnými přírůstky i tam, kde se na ploše nic jiného neudrží. Pomůžete-li bezince mezi koňmi přežít první dva tři roky (jde o sešlap, krmit se na ní nebudou), o zbytek se již postará sama.

Černý bez často přinesou do koňských ploch ptáci s trusem. V přírodě totiž roste naprosto všude, když se dobře rozhlédnete. Bez se dokáže zabydlet během jediné sezóny tak dokonale a takovým tempem, že už je vám líto zničit ho i tam, kde ho vlastně vůbec mít nechcete… :-)

Také kopřivy dokážou ozelenit malé plochy. Jakmile se jim podaří nabrat výšku bez toho, že by je koně ušlapali, mají vyhráno. Vysoké žahavky koně většinou s respektem obchází. Máte-li klidné stádečko bez mladých potřeštěnců, kopřivám se vyhnou. A průběžně sečené a nasušené kopřivy jsou v zimě pro koně neocenitelný zdroj vitamínů a minerálů!

Možná patříte k těm, kteří si říkají „chovám se ekologicky přívětivě, já za současný stav planety nemohu!“. Možná naopak přemýšlíte, že byste se ohledům k přírodě teprve rádi naučili. Ale zaboha netušíte, jak na to. Říkáte si „…já sám stav krajiny stejně neovlivním a ostatní na ekologii zvysoka kašlou, tak nač plýtvat energií?“ Ano, jednotlivec celou planetu neuklidí, nezalije a nezařídí pestré společenství rostlin tam, kde vládnou lány žlutých monokultur. Ale i tak něco zmůže – dokáže totiž na svém kousku půdy stvořit ráj. Ano, je to dlouhá cesta a stojí to kupu námahy a přemýšlení. Jenže to bohatě vyváží pocit užitečnosti s přesahem pro všechny, ne jen pro svoji rodinu. Kdyby si totiž každý obklopil svůj akční rádius zelení, kdyby si každý vzal na starost jeden či dva obecní stromy a pravidelně jim přilepšoval vodou, nesekal trávu úplně u země, ale raději ji nechal nejprve vykvést, nebyl by ve výsledku celý svět zelenější a pestřejší? Nebylo by dost životního prostoru pro všechny – i pro hmyz a ptáky, pro včely a motýly?

Základní výběh oddělený od pastvin keřovou výsadbou, která časem vytvoří větrolam. Dole ve spádu záchytný svejl, využívaný v suchu k zalévání.

Stát vlastníma nohama pevně rozkročen na svém kousku země může mnoho koňáků, vlastnících pozemek. Mohou se rozhlížet. Mohou půdu milovat a uvažovat nad tím, co je pro ni nejlepší. Mohou chtít dělat zaběhané věci jinak – lépe!

Vydupané pastviny nebo pečlivě osázené plochy?

„Pokud nemám dostatek hektarů na svoje počty koní, aby mohli žít v krásně zeleném zdravém travním drnu, ale patří mi jen kousek hliněného pozemku, nemohu vytvářet ráj pro koně, i kdybych stokrát chtěl!“ Tato slova jsem nedávno slyšela od majitele jednoho hektaru na sedm koní. Přičemž jeho stájovou budovu tato plocha smutně obklopuje jako uprášená hliněná poušť v suchu, jako bahnité moře po deštích. Na jaře se na momentíček zazelenaná, po zbytek roku ale, do posledního stébla vypasená a vydupaná, strádá pod kopyty koní coby truchlivě hnědá a prašná rovina. Smutný pohled pro každého. Samotného majitele, sousedy i náhodné kolemjdoucí. Ani koně tam ráj tak docela nenalézají…

Jak udržet zeleň ve výbězích?

Jakmile jsou výběhy malé, je naprosto marné čekat, že něco přežije. Koně udusají každičký milimetřík plochy tak dokonale, že nevyrazí ani kopřiva. Opravdu to tak musí být? Nejde pomocí nijak dramatických úprav takové stanoviště alespoň mírně ozelenit?

Ukážu vám pár příkladů malých ploch, které si dokázaly se soužitím koní a rostlin velmi fikaně poradit:

Jedním z řešení jsou haldy větví, které jsou natolik těžké, že s nimi koně nehnou. Zároveň jich není taková masa, aby úspěšně stínila porostu, snažícímu se přežít pod ní. Ať už cíleně nasadíte bylinky, nebo ponecháte na přírodě, co vám na vašem stanovišti nadělí, určitě se zeleně dočkáte! Někomu z nepropustné kupy větví rostou stromy, jiným kopřivové pásy pro bělásky, někdo se raduje alespoň z trošky bylinek ukrytých před koňmi. Tato stanoviště jsou navíc skvělým ostrůvkem pro drobný život, který by jinak ve vašich holých výbězích spolu s koňmi místo nenašel. Občas se v takových haldách u hranic pozemku usadí ježčí rodinka, občas si tam začnou stavět hnízda ptáci. O množství brouků, pavouků a jiných breberek, tak důležitých pro fungující koloběh přírody, ani nemluvím!

Malý prostor před stodolou pro pár koní. Majitelé měli na výběr: buď bude celý vydupaný, nebo sice kousek plochy koním seberou, ale vytvoří tak mnohem příjemnější klima i pocit. A povedlo se, co myslíte?

V pastvině na kratičko vypasené stádem se porůznu nachází takovéto ostrůvky života a barev. Když rozkvetou, můžete se kochat buď duhovými barvami všech možných květů, nebo barvou jedinou – podle vkusu každého… Důležité je, že se do kvetoucích bylinných ohrádek nedostanou koně, ale včely, motýli nebo ještěrky (pro ty nezapomeňte na osluněný velký plochý kámen!).

Pásy medonosných květů

Pásy lučních květů po obvodu pastvin jsou obrovsky moderní a neskutečně nedoceněnou záležitostí pro biodiverzitu areálu. Chcete-li mít na vašem stanovišti nejen koně, ale fungující krajinný celek, popřemýšlejte nad nimi!

Pásy divočiny

Dalším objevem současné doby jsou pásy divokého porostu mezi pastvinami. Něco na způsob remízků našich předků. Je čistě na vás, kterým stromům a keřům dáte zelenou. Zda české klasice, nebo exotičtějším (ale u nás prosperujícím, ovšem neinvazivním!) druhům. Zprvu je třeba rokli, rovinku nebo kopeček divoce bujícího porostu před koňmi chránit, časem ji můžete bez obav zpřístupnit.

Heslem doby není jen výsadba, ale i péče o ni!

Okolí kruhovek, kolotočů a jízdáren

Nezapomínejme, že také okolí kruhovky, kolotočů nebo jízdárny může být krásné. Většina areálů i domácích stájí musí plochy kropit, aby písek neprášil (moc se přimlouvám za velké podzemní nádrže pro záchyt dešťovky, nevyužívejte ke kropicím účelům pitnou vodu!) – shromažďovanou dešťovkou se zalévá samozřejmě i výsadba v okolí.

Okolí paddocků

I na osázení prostor okolo paddocků u stájí mysleme – každá rostlina se počítá! Jenom nesmíme zapomenout, že ne všechny okrasné keře, stromy a květiny snesou koňskou pozornost. Některým stačí pár kousnutí a hynou, protože po narušení habitu špatně obrůstají, jiným okus nevadí, zato by vadil koním – toxicita mnoha druhů není legrace!

Okolí pastvin a treků

Výsadba podél hrazení pastvin a treků splňuje nejen estetické hledisko, ale i potřeby majitele-ochránce přírody. Mít na mysli ekologickou funkci rostlinných společenstev znamená nevysazovat pouze jeden strom, ale tvořit pomocí výsadby celé pásy, lemy a ostrovy. Začněte ale klidně jedinou rostlinou – však vám to nedá! Než se nadějete, začne vámi cloumat potřeba ozelenění svých životních prostor (ano, koňoplochy jsou i vaším životním prostorem!) – a to v takové míře, že se strom brzy dočká nejen kamaráda, ale celé školky soudruhů! :-)

Trek kolem centrální pastviny je v plánu z vnější strany komplet osázet kvetoucími keři. Vnitřek pastviny zůstane osázen jen jednotlivými stromy, tak, jak to vidíme na fotce. Všimněte si, že má každý pečlivě zbudovanou ochrannou ohrádku. Aby pastvina zůstala celosezónně ve výborné kondici, pouští se na ni koně pouze dávkovaně, nikoli celodenně v každém počasí.

Zelené střechy a stěny

Zkuste se zajímat o myšlenku na ozelenění střech (většinou sukulenty, které dobře snáší sluneční úpal a sucho) a nebo si areál zkrášlete zelenou květinovou stěnou – krása, co říkáte?

Voda, voda, voda!

Potřeba zachytávat všemi možnými způsoby dešťové srážky a rozvádět je po svém okolí uvážlivě tak, aby nesjely z pozemku bez užitku, ale pozdržely se, kde je třeba, vsákly a dodaly vláhu do hloubek – to bude úkol budoucnosti pro každého, kdo odmítne žít v uprášené, uschlé vegetaci (případně zcela bez ní).

Tak se zamysleme a začněme se suchu bránit už nyní!

Podobné články
Koně v lehké zátěži by měli být schopni optimálně prospívat na krmné dávce složené z objemového krmiva

Vyjížďka s nervózním, hypersenzitivním a výbušným koněm může být velká zábava pro kaskadéra, běžný jezdec ji ale neocení. Jízda na koni, který je…

Trávicí systém koní je evolučně přizpůsoben efektivnímu trávení a fermentování vlákniny, protože koně pocházejí ze stepí, kde kvalita pastvin a…