Studená anebo teplá voda? A co sníh jako jediný její zdroj?

17. 01. 2020 06:00

Obrázky: 5

Autor: Gabriela Rotová Foto: Gabriela Rotová Rubrika: Odborné studie Počet přečtení: 2195 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Nástup teplot okolo bodu mrazu každoročně rozpoutá diskuse, jejichž středobodem není jen množství vody, které je nezbytné pro dostatečnou hydrataci organismu koní, ale i její teplota a skupenství, v němž se nachází.

Množství vody, které kůň denně spotřebuje, je samozřejmě významná veličina. Víme, že nedostatečné zásobování vodou může vést k mnoha zdravotním komplikacím, včetně možnosti kolikových epizod. Ideální denní příjem vody ale závisí na mnoha faktorech. Ovlivňuje ho fyziologický stav koně (např. probíhající laktace), míra zátěže, teplota vzduchu, složení krmné dávky a také, což je velmi zajímavé, teplota vody, kterou mají koně k dispozici.

Teplá, nebo studená?

Již mnoho let se traduje, že pokud chceme, aby naši koně v zimě více pili, musíme jim zajistit přístup k teplé vodě. Osobní zkušenost mi ukázala, že na těchto tvrzeních "asi něco bude". Jestliže v zimním období nabídneme koni, který měl v průběhu dne omezený přístup k vodnímu zdroji, kyblík teplé vody, bez problémů vypije ne jen jeden, ale rovnou dva. Oproti tomu můžeme vysledovat, že nabídneme-li vodu studenou, kůň se trochu napije, trochu vycintá a rychle odkráčí. Také jste si toho všimli? Je to vůbec možné? A co nám o chování koní v této souvislosti říká věda? Rozhodně docela zajímavé věci! :)

Zima...

Již v polovině 90. let se na Pensylvánské veterinární univerzitě uskutečnila řada studií, které se problematikou teploty vody, kterou koně při napájení preferují, intenzivně zabývala. Výsledky byly mimořádně zajímavé.

V rámci jedné ze studií vědci vytvořili dvě experimentální skupiny koní, jejichž chování bylo zaznamenáváno kamerami. Studie probíhala v zimě, při venkovních teplotách kolem nuly nebo při teplotách pod nulou. V první části experimentu měla první skupina nepřetržitě k dispozici teplou vodu, druhá pak vodu, jejíž teplota se blížila bodu mrazu. Výsledek byl jednoznačný. Koně, kteří měli v chladném počasí jako jediný zdroj vody vodu teplou, vypili o 41 % více vody než koně, kteří měli k dispozici vodu studenou.

V druhé části experimentu pak byli koně z první skupiny dvakrát denně napájeni teplou vodou z kyblíku. Jiný zdroj vody k dispozici nebyl. Ve druhé skupině byli koně napájeni vodou studenou. I tato část experimentu přinesla podobné závěry. Koně z první skupiny pili významně více, a to o celých 38 % než koně ze skupiny druhé.

Ukázalo se ale, že tyto výsledky platí pouze v případě, že koně nemají na výběr. Když totiž koně měli možnost si vybrat mezi vodou teplou a vodou studenou, preferovali vodu studenou a vypili jí menší množství, než pokud měli k dispozici vodu teplou.

Jestliže tedy chceme zvýšit objem vody, kterou koně v zimě vypijí (například prevence zácpové koliky), musíme jim nabízet výhradně teplou vodu a musíme se ujistit, že nemají žádný přístup k vodě studené (například potok nebo napajedlo na pastvině). Teplá voda tedy musí být jediným dostupným zdrojem vody!

Léto...

Stejně zajímavý, i když ne příliš pochopitelný, je pak výsledek navazující studie, která se uskutečnila v létě. Teplota prostředí, v němž experiment probíhal, se pohybovala mezi 15 až 29 °C. Koním v první skupině byla za těchto klimatických podmínek dvakrát denně nabízena voda teplá (17-31 °C) v kyblících. Koním v druhé skupině pak ve shodném managementu voda o teplotě 0 °C až -1 °C. Koně z obou skupin ale vypili srovnatelný objem vody. Koně tedy reagují v létě a zimě na teplotu nabízené vody zcela odlišným způsobem. Bohužel v letní studii neměli koně možnost výběru, nelze tedy říci, kterou variantu by preferovali, pokud by na výběr měli. Tento experiment tedy můžete uskutečnit vy sami! :)

Z uskutečněných experimentů vyplynula ještě jedna významná skutečnost, která rovněž potvrzuje starou osvědčenou praxi. Koně, kteří nemají automatické napáječky, musí být napájeni bezprostředně po krmení.

Studie totiž doložila, že většinu objemu vody koně vypijí v průběhu několika minut po krmení koncentrovaným krmivem, případně do jedné hodiny, pokud jsou krmeni výhradně senem, a to bez ohledu na teplotu vody. Celých 82 % denního příjmu vody koně vypili do tří hodin po krmení. Jestliže tedy koně napájíme z kýblů, musíme vodu doplnit při krmení nebo krátce po něm a dbát na to, aby měli koně právě v tuto dobu vody dostatek. A pozor. Jeden dvacetilitrový kýbl ráno a večer nemusí plnit požadavky dostatečného zásobování vodou na kus a den u koně o průměrné hmotnosti. Dva kýble denně tedy nemusí být dost!

Sníh jako zdroj vody?

I toto téma se stále živě diskutuje. Jeden tábor tvrdí, že sníh by koně žrát neměli, druhý je k tomuto způsobu zajištění příjmu vody benevolentní. Rozřeší toto dilema věda? Neřekla bych, že zcela, ale jedna ze studií, která se uskutečnila na Veterinární univerzitě v Norsku, rozhodně nabízí vodítko, kterým bychom se mohli za určitých situací řídit.

Experiment probíhal následovně. Stádo čtyřiceti islandských koní bylo drženo ve venkovním ustájení s přístřeškem na ploše 10 hektarů devět dní bez zdroje pitné vody. Jediný zdroj vody, který měli k dispozici, byl sníh. Koně byli krmeni pouze senáží s obsahem sušiny >30 %, přičemž její zvýšený příjem nebyl v průběhu experimentu pozorován.

Po devíti dnech byly odebrány vzorky krve a koně byli klinicky vyšetřeni. V centru pozornosti byla osmolalita krve, která je dána především množstvím iontů, glukózy a močoviny v kilogramu plazmy. Hladiny osmolality byly ve všech odebraných vzorcích zcela v normě a její průměrná hodnota se významně nelišila od vzorků, které byly odebrány stejným jedincům před započetím experimentu.

Celkový zdravotní stav koní byl normální, nebyly zjištěny žádné známky dehydratace nebo jiné klinické změny. Koním byla po ukončení experimentu nabídnuta voda, ovšem ti o ni projevili jen velmi malý zájem. To naznačuje, že v zimním období mohou koně, kteří mají k dispozici travní senáž a sníh, zvládnout bez zdravotních komplikací i několik dní situaci, kdy není k dispozici žádná voda v kapalném stavu.

Je důležité poznamenat, že koně se po celou dobu experimentu chovali normálně, hráli si, nedocházelo ve zvýšené míře ke konfliktům. Po ukončení experimentu projevili o vodu jen minimální zájem, tudíž pohoda zvířat nebyla významně narušena. Poté, co byla koním voda nabídnuta, se napilo jen několik jedinců ze stáda a všechna tato zvířata pila jen v řádu několika sekund. Nebyly také zaznamenány žádné agresivní interakce v blízkosti napajedla, které lze u koní pozorovat, pokud je zdroj vody cenný.

Studie tak doložila i praktické poznatky vlastníků stáda. Průměrná teplota vzduchu je v dané lokalitě v období od listopadu do března -9,8 °C, přičemž teploty klesají až na -40 °C. Koně tedy tráví pravidelně dlouhá období na sněhové pokrývce. Majitelé koní uváděli, že již dříve pozorovali, že koně požírají sníh a dávají mu přednost před vodou z napajedel. Takže? Takže...:)

Samozřejmě nemůžeme vyloučit, že požírání sněhu může ohrozit citlivý gastrointestinální trakt koní, který je mimořádně vnímavý ke všem změnám v managementu. Přesto bychom asi ale neměli propadat panice, když naši koně sníh žerou. Není to nic nepřirozeného a zdravý kůň by si s tím tedy měl bez potíží hravě poradit.

Zdroje:

Připojené obrázky

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 1 čtenářů. Celkový počet bodů: 5.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: