Mám pocit, že už samotný název tohoto státu vzbuzuje v lidech pozitivní ohlas: žluté slunce a pláže, pestrobarevné slunečníky, azurové moře, nezaměnitelné šedozelené olivovníky, červené víno, červená šunka „jamón serrano", červená rajčata, která chutnají po sluníčku, granátová jablka... A taky při tom může jen tak na pozadí do zapadajícího slunce cválat po pláži ušlechtilý vraný nebo naopak sněhobílý oř. :-)

Stereotypů a snů, které máme s touto zemí spojeny, je mnoho a pro milovníky koní po celém světě k nim patří i španělští koně. Pokusím se trochu přiblížit „španělské ježdění", o kterém se sice u nás poměrně často mluví, ale skoro stejně často se podávají matoucí nebo neúplné informace. Tím nechci říct, že by toto měl být jediný všeobjímající výklad, spíše půjde o další střípek do mozaiky. :-) Budu uvádět i španělská označení, aby si případní zájemci mohli dohledat informace i na jinojazyčných serverech.

Následující článek by měl být prvním ze série článků o ježdění ve Španělsku. Snažím se v něm stručně přiblížit některé španělské tradice související s koňmi a vycházím při tom zejména z tradic v Andalusii, jižní části Španělska. V jiných oblastech mohou být tradice i obecně situace kolem koní trochu jiné.

Pro české koňáky je představa Španělska spjatá s „andaluzanem", tedy plemenem oficiálně nazývaným Pura Raza Espaňola. Místní mu říkají prostě „caballo espaňol", španělský kůň. Samozřejmě, chov národního plemene je prestižní záležitostí, pořádá se mnoho soutěžních výstav a sbírají se ocenění. Samostatnou kapitolou by mohl být už jen SICAB, největší monografická výstava koní na světě, která se každý rok po dobu 6 dnů koná koncem listopadu ve španělské Seville a můžete se na ní setkat nejen se soutěžemi krásy téměř všech věkových kategorií PRE, ale i s celoročním vyvrcholením šampionátů v různých disciplínách včetně parkuru - a to vše pouze v podání plemene PRE.

Pokud někdy ve Španělsku zavítáte do nějakého chovu PRE nebo na nějakou výstavu, nenechte se zaskočit tím, že hříbata a klisny nemají hřívu a téměř ani ocas. Hříva a ocas se holí záměrně, je to předepsaná soutěžní úprava. A také se mnohem častěji jezdí na hřebcích než na klisnách, takže klisny jsou upraveny „prakticky" a hřebci „pro krásu".

Dalším na první pohled patrným znakem je množství různých chovatelských výžehů, a to nejen u čistokrevných koní. Označují se i koně, kteří jsou potomky státních plemeníků, i po bezpůvodových klisnách, a to výžehem, který vypadá jako obrácená číslice 3 a nad ní korunka - nezapomínejme, že Španělsko je království.

Ale kromě hřívatých krasavců se ve Španělsku mnohem častěji setkáte s nejrůznějšími kříženci: jednak je PRE poměrně drahým koněm, jednak se tu koně využívají ke spoustě různých disciplín, což na ně klade specifické nároky. A ty často splňují nejlépe právě kříženci: například mezi špičkovými koňmi v disciplíně „Doma Vaquera" (vychází z práce s dobytkem, budeme se jí věnovat podrobněji v dalším článku) už několik let PRE nenajdete. Požadavkům na rychlost, hbitost a odolnost však kromě anglo-arabů vyhovují kříženci PRE s araby nebo anglo-araby. A opět: aby vás nezaskočilo, že mnoho koní nemá ocas. Tentokrát už je to ovšem horší - koním využívaným pro práci v terénu s dobytkem nebo koním soutěžícím v disciplíně Vaquera se ocasy sekají. Původně z praktických a hygienických důvodů, aby se do něj nezachytávaly při práci nečistoty. A dodnes se tak činí v rámci tradice - tak má prostě tento kůň vypadat, je to nezaměnitelná „značka". Naštěstí se od kupírování ocasů postupně upouští.

Další typickou španělskou jezdeckou disciplínou je Alta Escuela Espaňola, španělská vysoká škola, což je v podstatě drezura, jen s několika odlišnými cviky, jinou jezdeckou výbavou a s koněm, který má přirozené vlohy pro shromáždění - tedy nejčastěji s koněm s různě vysokým podílem krve PRE nebo portugalského koně.

Koně PRE také tvoří většinu koní cvičených ve škole v hlavním španělském koňském městě, v Jerez de la Frontera. V tomto městě byla totiž v 70. letech 20. století založena Královská andaluská škola jezdeckého umění (Real Escuela Andaluza del Arte Ecuestre), z níž vzešly koňské i jezdecké španělské veličiny (například dvojice Invasor a Rafael Soto) a které vděčíme za rozvoj a prezentaci španělských jezdeckých disciplín, zejména vysoké školy, ale i samotného plemene PRE.

Jinak je snad využití jednotlivých plemen stejné jako ve zbytku Evropy: arabové (asilní, shagya tu moc nenajdete) jsou tu protagonisty v dálkových jízdách, na pólo se samozřejmě používají pólo poníci a dostihy běhají angličtí plnokrevníci. I když vlastně pozor, i anglo-arabové tu mají své vlastní dostihy. Také ve skocích se využívají zhruba stejná plemena jako u nás, možná je jen vyšší zastoupení francouzského jezdeckého koně. Ve sportovní drezuře, které se možná trochu překvapivě říká „doma clásica", a zápřeži („enganche") je pak ale už logicky zastoupení PRE a portugalských koní a jejich kříženců vyšší než u nás. A jako tažné zvíře je tu populární hispano-bretón, tedy kříženec PRE a chladnokrevníka.

Často se tu setkáte také s pro našince téměř neznámými mulami, tedy kříženci koně a osla, přesněji většinou klisny a osla. :-) Jsou nenáročnější, odolnější a méně nervní než koně a používají se k přepravě nákladu - ať už přímo na hřbetě nebo v tahu - a do poměrně nedávné doby se také hojně využívaly k obdělávání půdy. Ano, je to totéž ušaté zvíře, které v USA běhá speciální dostihy. :-)

Vyskytují se tu i další plemena koní, ze šlechtěných třeba španělský sportovní kůň („caballo de deporte espaňol"), španělský klusák nebo plemeno vraných koní menorquino z Baleárských ostrovů, z původních primitivních plemen pak například polodivoce žijící pony asturcón.

Pro ježdění Doma Vaquera a Alta Escuela se používá určitý typ sedel a uzdění, o kterých si blíže povíme, až se k těmto disciplínám dostaneme v samostatném článku. Zatím bych se tu zmínila jen o „mosquero", což je ozdoba ohlávky visící na čelence, která původně sloužila k plašení much (odtud název - „mosca" znamená „moucha"), dnes je jednak ozdobou, jednak indikátorem rytmu pohybu koně a do jisté míry i jeho uvolnění.

Příště budeme v úvodu pokračovat, podíváme se na některé slavnosti a jiné způsoby využívání koní ve Španělsku.

Pozn. red: Pod článkem vás zveme ke sledování dvou krátkých videonahrávek vysoké školy - v hlavní roli PRE.