Skutečně poslední Hubertovy jízdy 2010 v kostce

25. 11. 2010 18:00

Obrázky: 13

Autor: Pavel Machek Spoluautoři: Blanka Pokorná, Michaela Bidmonová Foto: Pavel Machek, Mikke a Michell Rubrika: Hubertovy jízdy a hony Počet přečtení: 11067 Počet komentářů: 3 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Letošní už skutečně poslední "Hubertky 2010" začneme jednou jízdou zcela tradiční, pokračujeme dvěma obohacenými o zajímavé a méně tradiční prvky a pak se můžete pobavit nad tím, jak netradičně mohou tyto jízdy zakončující jezdeckou sezónu vypadat. Na závěr pak přijde malá úvaha o tom, jak české Hubertovy jízdy vypadají a jak by vypadat měly.

Akční Kostelec nad Černými lesy

Hubert v Hošti u Kostelce n. Č. lesy16. října se uskutečnil Hubert na Hošti v Kostelci nad Černými lesy. Vyjížďku vedla tradičně Jana Rysová se Sahibem a jelo se v rychlejším tempu až k Hradešínu - vyjížďka zhruba na 4 hodiny. Na první louce se svého jezdce zbavil jistý hucul, na druhé louce došlo k menší dopravní zácpě, která - díky mokrému terénu - skončila pádem jezdce i s koněm. Pády se naštěstí obešly bez zranění a zbytek vyjížďky už byl bez problémů.

V závěru honu jsme pronásledovali Danu Kopecovou na Jimmym, která nesla liščí ocas. Chvíli to vypadalo, že nám všem ujedou, ale ke konci louky Sahib nezklamal.


Netlucký Hubert v buřtovém duchu

30. října se konal Hubert v Netlukách. Velká akce se spoustou sportovních koní. Vyjížďka probíhala spořádaně a v poklidném tempu, místy byla prokládaná skoky (až cca 70 cm), kde se naopak jelo v tempu velmi příjemném.

V půlce se opékaly buřty, a pak následovala ještě jedna skoková sada a dostih, ve kterém bylo cílem chytit zavěšené... no také buřty.

Hubert byl zakončen večerní diskotékou a velkolepým posledním soudem. (Kde jsem byl po zásluze označen za hlavního obviněného.)


Fotografie z netluckého Huberta si můžete prohlédnout na http://sonicka.rajce.idnes.cz/30.10.2010_Hubert_Netluky/.


Růžový Hubert v Třebohosticích

růžový Hubert v Třebohosticích13. listopadu se konal Hubert v Třebohosticích - v růžovém stylu. Účast byla, možná díky teplému počasí, nad očekávání hojná - přes 30 koní a 2 oslíci. To ale, spolu s rozmáčeným terénem, vedlo k poměrně velkému počtu pádů. Většina z nich byla spíše úsměvná, jeden ale bohužel skončil zlomenou klíční kostí.

Hubert byl zakončen dvěma dostihy s cílem strhnout "žížalu Julii" - jednou pro velké a jednou pro malé koně. Následoval parkur do cca 50 cm, zpestřený pokusy o skoky ve westernovém sedle, a soutěž "běž-veď-jeď" (které se ale zúčastnili pouze 4 koně).

Večer se pak konal (překvapivě mírný) poslední soud.

růžový Hubert v Třebohosticích

(všechny tři příspěvky zaslal Pavel Machek)


Hubertovská inspirace na příští rok

U nás se organizuje Hubertova jízda tradičně o dost později než kdekoli jinde a tradičně velmi netradičně.

princezna obléká šatyNejinak tomu bylo letos, takže se v sobotu 20. 11. za přítomnosti nesmělých slunečních paprsků vydalo chvilku po poledni osm jezdců a koní na připravenou stezku v lese. Přátelé a známí mohli využít příležitosti zajet se podívat přímo ke skokům.

Po svižné jízdě v lesním terénu se jezdci s koňmi (přidali se další 2 jezdci) i přihlížející přesunuli na nedalekou louku, kde se všichni dozvěděli pohádkový příběh o princi Hubertovi, který hledá nevěstu. Jelikož jeho posel nedonesl zprávu o chystaném zásnubním plese včas, musely všechny princezny pospíchat. Na svém osedlaném oři nesměly ztratit ani minutku, přes jednotlivá stanoviště spěchaly do hradu. Musely se posilnit na dlouhou cestu, nakrmit svého koně, obléknout si plesové šaty, nalíčit se, projet temným lesem (buď přeskočit proutku nebo se zdržet u loupežníka a kopím ho zabít), nasadit si slavnostní korunku a projet bránou do hradu.

Nejrychlejší princezna zvládla úkoly za 2 minuty! Bavilo se nejen přihlížející publikum, ale i samotné princezny, zejména pak, když se na trasu vydal i lídr stáje, Petr Kříž, a do brány hradu vjížděla vlasatá nalíčená princezna s bujnými vnady v dekoltu.

Možná vás inspirujeme k jinak pojaté Hubertově jízdě, ne vždy je nutné hnát koně tryskem kilometry daleko. Podotýkám, že většina koní v péči Jezdeckého spolku Kornatice jsou plnokrevníci v dostihové přípravě či odpočívající po dostihové kariéře. Ať Vám všem koně jdou!

(Michaela Bidmonová, foto Mike a Michell)


Úvaha o hubertovských jízdách

Vážení, ráda bych se připojila k diskuzi o Hubertových jízdách (nejen o nich). Pří pohledu na fotografie nejen z letošních jízd mně není zrovna veselo. A proč?

Přesně tu moji náladu vystihl pisatel na webových stránkách http://www.koniny.ic.cz/jkbranaldi2008/index_Page341.htm: „Hubertovy jízdy se jezdí na ukončení jezdecké sezóny a jedou se na počest patrona lovců a jezdců svatého Huberta. Ano. Na počest. Svým způsobem by proto tato jízda měla být ctí a svátkem pro jezdce a mělo by tomu odpovídat vystupování, chování a oblečení jezdců a nablýskání koní a cajků. Nějak jsem si uvědomil, jak se tato úcta, vznešenost, výjimečnost a svátečnost (a já nevím, jak to ještě pojmenovat) z akcí vytrácejí. Ať se jedná o zkoušky, závody nebo Hubertovy jízdy… Chybí nablýskané boty, jezdecké oblečení, jezdecké pozdravy, vypucovaní koně… Hodně mladých jezdců jede na veřejnou akci jako na trénink a jsou i tak oblečeni… Myslím, že to není o penězích, ale proto, že jim to zatím nikdo neřekl a nenaučil je to. Hubertova jízda je něco jako ples v Opeře, pro vyvolené, a lidé tam jdou oblečeni v tom nejlepším a nikoho ani nenapadne se na ten ples obléknout jak na hospodskou tancovačku...

Opravdu mi pisatel mluví z duše. Hubertova jízda je nejen sportovní, ale i společenskou akcí vzniklou z parforsních honů. Už jste někdy viděli, že by třeba Angličané, v jejichž zemi mají parforsní hony dlouholetou tradici a od nichž bychom se v tomto směru měli stále co učit, přišli oblečeni např. v teplácích? Ne, nepřeháním, viděla jsem už i něco mnohem horšího. Na fotografii z akce označené jako Hubertova jízda jsem viděla dokonce nějakého muže oblečeného v maskáčích!

Myslím, že není od věci k pozvánce na Hubertovu jízdu přiložit krátké poučení o tom, jak se mají jezdci na Hubertovu jízdu obléknout, když už to sami neví a nikdo jim to nevysvětlil. I když z vlastní zkušenosti vím, že ani to mnohdy nepomůže. Asi nejúčinnější by bylo takového jezdce z Hubertovy jízdy vyloučit. Třeba by si to pro příště zapamatoval.

Ono to vážně není o penězích. Pokud nemám na nové drahé oblečení (to skutečně na pár desítek tisíc vyjde), dnes už existuje celá řada bazarů, kde se dá slušné oblečení sehnat mnohem levněji. A jestliže nechci investovat do oblečení, které využiji jenom jednou v roce (a i to, myslím, stojí za ten „vznešený“ pocit), určitě mám kolem sebe spoustu kamarádů-koňáků, kteří mně chybějící kusy jezdeckého oblečení na tu jednu akci půjčí. Můžete pak být sebelepší jezdec, když přijedete na „Hubertku“ oblečení, jako byste šli právě kydat hnůj do stáje, slavnostní pocit se vytratí a vypadáte opravdu jako nevzdělaní „hnojáci“.

A to samé platí o koňských postrojích. Proto, než vyjedete příští rok na Hubertovy jízdy či jiné slavnostní akce, zkuste se, než se vyhoupnete do sedla, zastavit před zrcadlem a zhodnotit vhodnost svého oblečení, ať do vás svatý Hubert hromem nebací.

(Blanka Pokorná)

Připojené obrázky

Připojené články

04.11. 2010 08:00 Hubertovy jízdy 2010 v kostce
11.11. 2010 08:00 Hubertovy jízdy 2010 v kostce II.
18.11. 2010 05:00 Hubertovy jízdy 2010 v kostce III.

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. Makula

    Hurá na Huberta!

    13:06 - 26. 11. 2010

    Díky za pěkné shrnutí, inspiraci a námět k zamyšlení. Jen bych ještě přihodila jeden nešvar Hubertových jízd, který byl dle mého názoru i viníkem mnoha pádů v Třebohosticích. Na Huberta vyráží čím dál tím více "svátečních" jezdců. Předpokládají, že vyjížďka se bude přizpůsobovat jim, jejich jezdeckému neumění a nezvládnutelnému zvířeti, které je po celoročním nicnedělání mezi tolika koňmi. Je třeba si uvědomit, že organizátoři zpravidla nejsou tupci, trasa je pečlivě vybraná a pokud se někde jede krokem a jinde kluše, má to své důvody. A ano, jezdí se z kopce, do kopce a přes potoky.:) Takže možná by to chtělo vrátit se o krok zpět, do doby, kdy Hubertova jízda byla brána jako společenská udáost, se svými pevnými pravidly. A nebo opravdu zpřísnit večerní soud a obohatit ho třeba o tělesné tresty....:D

  • 2. Miroslava Balounová

    Re:

    20:32 - 30. 11. 2010

    Reaguje na 1.

    Ahoj Makulo,
    ráda bych reagovala na Tvůj příspěvek do diskuze... Nejsem bohužel poslední dobou zrovna aktivní jezdec, jelikož mi to škola nedovoluje, ale i přes tuto skutečnost jsem vyrazila na letošní Hubertovu jízdu, snad i proto, že jsem po dlouhé době měla možnost vyjet se svou nejlepší kamarádkou... Myslím, že oblečení jsme měli odpovídající a koně se jenom leskli, jelikož jsme se na tuto každoroční událost velmi těšili. Po slavnostním zahájení a rozehřátí koní jsme dojeli na louku, kde se nacházeli první překážky. Jako první překážka byl přibližně 90 cm vysoký přírodní oxer, za ním náledovala nádherná asi 110cm vysoká překážka z kukuřic, za ní další oxer a pak se jelo na šířkový skok s kládou přes potok, dále skoky přes balíky senáže a tak podobně. V našem kraji je tradičním sportem military, jak je možná z výčtu překážek pochopitelné. Vám možná tento způob stavění Hubertovy jízdy přijde jako nádherný zážitek, právě proto, že jste vyježděná. Přesto si ale já osobně myslím, že na Hubertovu jízdu tyto skoky nepatří. Záleží na každém pořadateli, jak to postaví, ale dle mého názoru by měl myslet i na to, že ne každý má koně, který je schopen takto postavené skoky překonat. Na Hubertovy jízdy jezdí i děti nebo prostě lidé, kteří nejsou závodníci, ale chtějí se s jezdeckou sezónou rozloučit příjemným způsobem. Myslím si, že Hubertova jízda, kdy na skoku spadnou dvě třetiny jezdců (zkušených jezdců military a parkurových závodů), kdy koně šlapou po lidech a utíkají, je prostě příliš. Mám svého koně dostatečně ráda natolik, abych ochránila jeho i svoje zdraví před zbytečným zraněním. Myslím si, že rozloučení se sezónou má být v poklidném, vesele naladěném duchu a ne v nervech a strachu. Dokonce jsem - už jako přihlížející ze sedla - viděla, jak jezdkyně po závěrečném dostihu zbytečně zmlátila koně a v důsledku toho z něj spadla. V životě za celých těch dvanáct let s koňmi jsem neviděla, že by se kůň svého jezdce tolik bál. Tato jezdkyně patří mezi nadějné závodnice jezdeckého klubu a věřím, že toho s koněm skočí víc než já. Přesto i když jsem já ze své klisny seskočila, abych chytla jejího strachy se třesoucího valacha odchytla, poté ji vyhodila do sedla, tak mi tato slečna ani nepoděkovala. Chtěla bych proto říci, že je to o lidech a jejich koních a ne o sportovních výkonech, ty ať si soupeřivci nechají na kolbiště, ráda jim budu fandit.

  • 3. Makula

    Nejde o rekordy

    13:01 - 01. 12. 2010

    Reaguje na 2.

    Ahoj Mirko,
    naprosto s tvou reakcí souhlasím. Hubertova jízda není o překonávání sportovních rekordů. Pořadatel samozřejmě ví, jací jezdci v okolí jsou a jelikož jde především o setkání s přáteli, jízda se tomu přizpůsobí, nebo je prostě předem daná náročnost jízdy. Nicméně všechno má svá ale a nikomu není možné se zcela zavděčit. Můj příspěvek byl postesknutím nad letoškem, kdy nám při krokové jízdě po lese popadalo relativně hodně lidí a to jen proto, že volili trasu jinou, než jsme my předtím pečlivě vybírali. A upřímně na metr deset vysoký skok nebo senážové balíky...jet v davu koní, vyježděná nevyježděná, měla bych hodně smrti v očích...ale to u nás opravdu nebylo. :o)

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 2 čtenářů. Celkový počet bodů: 7.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: