Shromáždění: Shromážděný kůň zepředu

7. 11. 2011 05:00

Obrázky: 17

Autor: Theresa Sandin Foto: archiv autorky Seriál: Sustainable dressage Zdroj: SustainableDressage Překladatel: Dominika Švehlová Počet přečtení: 21367 Počet komentářů: 1 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

V našem pojednání o shromáždění koně se dostáváme k velmi praktickým radám. Theresa Sandin v tomto článku velmi pěkně popisuje, jak je třeba "pracovat" s přední polovinou koně, na co si dávat pozor a čemu se vyhnout. Protože nejdříve se musí ovlivnit předek, aby mohl zadek začít shromažďovat.

SD logo

Zvednutí základny krku

Dr. Deb Bennett (www.equinestudies.org/board):
"Když se kůň vyklene, je to první stadium neboli nejmenší stupeň shromáždění - z toho to začíná - a je to vždy primárně výsledek podsazení beder. ... ´Shromáždění pokračuje, když podsazení beder přiměje koně vyklenout celou délku jeho hřbetu,´ a ´Shromáždění je dokončeno, když kůň zvedne základnu svého krku.´"

Kůň zřetelně zvedá základnu krku a v natažení dopředu – dolů - venDr. Deb Bennett říká: „Shromáždění začíná podsazením pánve a je dokončeno zvednutím základny krku." Nebo tak nějak. A to je velká pravda, přestože mnoho lidí v tom všem má zmatek a říkají, že to má co dělat s pozicí hlavy nebo možná i stupněm ohnutí hlezen. Někteří lidé si myslí, že krk se má se shromážděním zkrátit, což je přesný opak toho, co říká Dr. Bennett.

Většina jezdců si myslí, že úlohou otěží je koně řídit a dostat jeho hlavu do určité pozice. Obvykle mluví otevřeně jen o tom řízení, zato usazování hlavy koně je něco, co sice dělají, ale myslí si, že ne. Předpokládám, že si myslí, že všichni jezdci určují pozici hlavy koně otěžemi, a to je taky blízko pravdě. Bohužel. Ale pokud byste dostatečně podrobně studovali anatomii koně a měli štěstí jezdit s někým, kdo to vše zná lépe, a měli tak šanci si vše dát dohromady, poznali byste ten rozdíl.

Vyklenutí nahoru a ven, zvednutí základny krkuJezdec řídí převážně otěžemi - coby převládající pomůckou - pouze nezkušeného koně nebo možná koně, který běží příliš rychle v náročném terénu. A ani v těchto případech tomu tak není zcela. Upřímně, dokonce i ten nejhůř trénovaný drezurní kůň se otočí od aktivní otěže (vnější) do povolené otěže (vnitřní). Kůň se otáčí na pomůcky váhou a holení, nikoli na zatahání otěží doprava či doleva. A taky platí, že táhnutí nosu koně k hrudníku, krku či karpům ho nikdy neshromáždí. Bylo by to jako posuzovat rychlost auta podle množství kouře z výfuku. Do jisté míry to spolu souvisí, ale záleží na okolnostech. Můžete mít sešlápnutou spojku a vytáčet motor, přestože auto bude stát, nebo můžete jet z kopce dolů s vypnutým motorem (pokud nemáte automatickou převodovku). Ale dost o autech.

Pokud kůň používá své tělo skutečně dobře, uvolní týl a nechá padnout nos na kolmici nebo lehce před ni. Je to proto, že zvedne základnu krku, krk natáhne a tím uvolní staženou horní linii. A jeho nos poklesne. Jakmile člověk donutí koně zatáhnout dolní linii a stáhnout bradu k hrudníku, páteř bude „zalomená" a zvýrazní se její tvar S. Tím se zatlačí základna krku ven a hrudník mezi předníma nohama poklesne dolů.

To může být zavádějící, protože napětí, která vzniklo v oblasti plecí a základny krku, způsobuje, že kůň je vepředu jakoby nafouknutý. Lidé si pak myslí, že je shromážděný a vepředu vzpřímený, přestože ve skutečnosti padl hrudníkem mezi přední končetiny a je ztuhlý. Taková interpretace onoho pocitu, tedy domnění, že je kůň „shromážděný", ve skutečnosti říká, jak málo zkušeností mají tito jezdci se skutečným shromážděním.

Normální držení těla

Normální držení těla – základna krku klesáObrázek vlevo ukazuje normální držení těla koně. Delší svaly mezi kohoutkem a týlem (červené) drží váhu hlavy a krku. Pracují, aby udržely hlavu nahoře a nos vystrčený dopředu (= ven). Páteř se mezi jejich konci prohýbá dolů. Svaly držící základnu krku jsou uvolněné (růžové) a nechají tuto část páteře klesnout dolů. To je přirozené a to, zda má kůň velké „vole" ve spodní straně krku a méně než harmonickou linii krku, závisí na tom, co svaly dělají ve svém uvolněném stavu - čili jaký je jejich tonus (napětí). Čím silnější, kratší, poddajnější a pružnější jsou pilovitý sval/nejdelší sval krční/trnové svaly, držící základnu krku nahoře, tím pěkněji bude vypadat dokonce i jen stojící kůň.

Vyklenuté držení těla

Vyklenuté držení těla – základna krku se zvedáPři vyklenutém držení těla (obrázek vpravo) kůň opustil pozici „jenom držím hlavu nahoře s nosem vepředu" a přešel do pozice „klenu krk". Vyklenutí krku začíná tím, že pilovitý sval/nejdelší sval krční/trnový sval (nyní červené) aktivně zvednou základnu krku a dlouhé svaly táhnoucí se od kohoutku k týlu (nyní růžové) se pouze trošku uvolní a nechají nos klesnout ke kolmici. Takže práci dělají svaly u kohoutku a základny krku a nikoli u týlu či v horní linii krku. A to je bod, v němž to většinou jde špatně. Lidé neznají skutečnost, kterou jsem zde popsala, a já jim to nemohu vyčítat. Nezmiňují se o tom žádné knihy kromě poněkud experimentálnějších francouzských knih z přelomu století autorů DeCarpentryho nebo Beaudanta a později text veterinárního chirurga Udo Bürgera „The Way To Natural Horsemanship". Většina diskusí o shromáždění a zakulacení koně se ve skutečnosti zabývá posunutím váhy, ke kterému údajně dochází buď tak, že se zkrátí krk koně jakožto závaží pro přesunutí váhy, nebo že zakulacení (často nadměrné) předního konce přesune váhu skrze hřbet (či dokonce břicho!) a bude pokračovat zakulacením vzadu. K tomu ale pomůcky otěžemi neslouží. Nemají k tomu sloužit ani žádné kouzelné účinky jiných pomůcek. K tomu by vlastně vůbec nemělo dojít!

nad otěží - kůň vystrčil "vole"Znám mnoho jezdců, kteří tvrdí, že jsou klasičtí, a kteří říkají, že otěže nemusejí dělat vůbec nic. Pouze se má udržovat ruka klidná a pružná a kůň přijde na udidlo dříve nebo později. V mnoha případech později. Také vím, že mnoho z těchto lidí má tzv. „syndrom cizí ruky", čili si naprosto neuvědomují, co jejich ruce dělají. Protahují, táhnou, škubou a přitom o tom vlastně nevědí.

Jsou samozřejmě i tací, kteří skutečně nedělají svýma rukama vůbec nic. Většina z nich také má koně, kteří chodí rok co rok prohnutí, krouží po jízdárně s vystrčeným voletem na krku jako s lodní přídí, nosem jakožto nejvyšším bodem a chronicky na předku. „Chce to čas", říkají, „nechci nic uspěchat." Ale na rozdíl od jejich víry, toto není dobré! Měla bych to vysvětlit...

Vyklenutí dopředu a dolů, zvednutí základny krkuKůň vůbec netuší, že zůstane déle zdravý a bude nosit jezdce pohodlněji, pokud se bude pohybovat s lepším držením těla. Jediné, co ví, je to, že má na hřbetě náklad a není v rovnováze. Dělá to nejlepší, co umí, aby se s tím vyrovnal. Prohne hřbet, ztuhle zvedne hlavu nahoru, to je v této situaci jeho instinktivní reakce. Jezdec po koni chce, aby došlapoval pod tělo zezadu, chce po něm, aby používal břišní svaly a tím držel hřbet vyklenutý, to vše ale "uteče" předním koncem, kde je prohnutý krk a hrudník pokleslý mezi přední končetiny. A právě zde musíme koni pomoct, ne ho nechat jeho osudu - řešit problém podle sebe, nejlépe, jak sám dokáže. Musíme mu říct, aby zvedl základnu krku.

Zcela vyklenutý dopředu a dolů – krk „teleskopicky“ vytaženýKdyž kůň nechá hrudník klesnout mezi přední nohy, vystrčí nos dopředu a zatne čelisti, je ztuhlý. Pokud chceme tento začarovaný kruh přetnout, můžeme zastavit, sesednout a šťouchnout ho před hrudníkem zespodu do krku, zda ho v těchto místech nezvedne. Ale já tvrdím, že nezvedne, spíš začne couvat. Můžete ho ale požádat, aby uvolnil čelist, což způsobí uvolnění svalů horní linie a společně s došlapováním zadních končetin pod tělo budete mít velkou šanci, že začne používat svaly ze skupiny pilovitý/nejdelší krční/trnový, aby zvedl základnu krku. Možná u toho trochu sníží krk, ale určitě nechá klesnout nos "z týla".

Neexistuje žádný „rámec pro konkrétní výcvikový stupeň"

Takže to uděláme. Ale copak to není usazování hlavy koně do určité pozice?

Škála od skutečně vzpřímeného držení těla po „rytí nosem v písku“Ne, to není usazování hlavy, to je držení těla - postoj. Pozice hlavy může být od skutečně vysoké až po rytí nosem v písku. Kůň bude následovat ruku jezdce dolů do jakékoli výšky, která se jezdci bude zdát vhodná. Jediná změna bude v tom, že kůň uvolnil horní linii a týl a bude zvedat zadní polovinu krku (pozn. překl.: před kohoutkem, čili základnu krku). Bylo by špatné, kdyby se jezdec pokoušel svého mladého koně dostat do "rámce pro stupeň Z" nebo podobně. O to zde skutečně nejde.

Quarter horse v korektním klusuKaždý kůň může uvolnit týl a zvednout základnu krku. Není to příliš velký požadavek ani pro mladého koně, který zatím není ani výrazně na zádi, protože nosí krk dole a není shromážděný, ani mu takové přilnutí nevezme chuť jít, protože je ve skutečnosti lehčí. Po koni se nechce, aby něco zatnul, ale aby něco uvolnil. Mělo by to být mnohem pohodlnější. V tomto uvolněném držení těla může kůň uvolněně najít rovnováhu, používat horní linii a pohybovat se "skrze tělo". Jezdec může cítit pohupování jeho hřbetu. Může požádat koně, aby se natáhl a byl delší, když cítí, že kůň ztuhl nebo se "odtáhl", a může ho také požádat, aby „se poddal" otěžím, když tlačí do rukou. Zbytek, přátelé, přijde zezadu.

Myslet si, že by kůň měl pracovat 45 minut nebo hodinu s krkem drženým v jakémkoli jednom tvaru, je nehorázné, ať už bude kůň natažený dopředu a dolů, nebo „shromážděný". Jediné držení těla, které kůň zvládá po několik hodin bez přestávky, je pasení, bez jezdce.

Vepředu Grand Prix, vzadu zetkař…Kůň by měl být ježděn tak, že se snaží shromáždit zezadu (což zvedá jeho krk) a zároveň se skrze hřbet natahuje (což snižuje jeho hlavu). Nejjednodušším způsobem, jak to udělat a jak se vyhnout nahromadění kyseliny mléčné a únavě (čti ztuhlosti), je přepínat mezi shromážděním a natažením dolů téměř kontinuálně. Nemusíte jít příliš nahoru (nikdy ne výš, než kolik zvládne hřbet koně) a nemusíte jít ani příliš dolů. Ale čím více byl kůň shromážděn, tím více mu musí být umožněno se natáhnout. A vy jako jezdec se musíte naučit cítit, co je co a kolik toho snese hřbet vašeho koně.

A musíte si pamatovat také to, že ve skutečnosti pouze kůň sníží svoji hlavu. Udělá to, protože to chce a protože je mu to pohodlné. Udělá to, protože mu nabídnete otěže. Nesmíte se pokoušet stahovat ho dolů.

Nemůžete však jezdit stále dokola na koni, který chodí jak žirafa, nabízet mu otěže a myslet si, že se natáhne a sníží hlavu. Takový hvězdář většinou vystrčí nos dopředu. Musíte mu vysvětlit, jak má zvednout základnu krku, vytáhnout krk dopředu a dolů - a to uděláte tím, že budete upravovat jeho držení těla a uvolňovat jeho čelist.

Pomůcky otěžemi pro uvolnění čelisti

Chtít po koni, který chodí jako žirafa, aby si sám našel jiné držení těla, je příliš velký požadavek. Proto ho kůň nikdy nepochopí. Dříve nebo později se unaví z toho, že neustále zatíná a prohýbá horní linii, a sníží hlavu. Znamená to ale, že pochopil? Myslím, že ne.

Kůň „sešněrovaný“ otěžemi a zalomený z 3. obratleMezi tímto pojetím a protahováním udidla za účelem dostat nos koně ke kolmici existuje celá škála toho, co dělat. Taková snaha dostat nos koně na kolmici může mít za výsledek opak - donutí koně stáhnout hlavu dozadu k hrudníku. Přitom kůň zatne čelist a dolní část krku. Když drží hlavu na kolmici, může zatlačit základnu krku dolů, což je naprosto kontraproduktivní tomu, oč nám jde. Takže kůň nesmí být v žádném případě nucený do nesení hlavy/krku v určité pozici použitím otěží. Jediné, o co vy jako jezdec musíte žádat, je uvolnění čelisti.

Natažení do vnější otěže ohnutím a povolením vnitřní otěžeTo nejsnáze provedete na oblouku. Podpořte koně vnější otěží a vnitřní otěží koně buď veďte dovnitř rukou s palcem vytočeným ven, nebo pohněte koutkem huby koně a pak otěž povolte. Povolte bez ohledu na reakci koně. Pokud kůň nezareaguje, zopakujte to. Dříve nebo později. Obvykle dříve, kůň se naučí, že vždy přijde povolení. Takže uvolní čelist jako reakci na vaše pohnutí koutkem huby. A jako reakci na své vlastní uvolnění natáhne krk dopředu a dolů do vašeho povolení. Vy ho nyní budete následovat i vnější otěží.

Je velmi důležité, abyste nepovolili vnější otěž, když hýbete/mačkáte otěž vnitřní. Proč? Protože pokud to uděláte, dojde pouze k pilovitému protahování huby vlevo - vpravo - vlevo. Co si z toho kůň vezme? Nic, nebo ho to lehce rozčílí či otupí na udidlo. Proč? Dejme tomu, že kůň pracuje na kruhu dejme tomu na pravou ruku. Vnitřní zadní končetina, pravá, došlapuje směrem ke střední linii těla koně, ohýbá se a přebírá váhu. Kůň na této straně více ohýbá kyčelní kloub. Ohýbá doprava celé tělo, protahuje levou stranu a prodlužuje ji. Pomůcka otěží na pravé straně vyvolává sestavení koně dovnitř, to protahuje krk na jeho vnější, levé straně. Toto „podélné natažení poloviny těla" do stálé, klidné levé poloviny udidla je právě to, o co jde, nikoli o stažení vnitřní strany. Pokud budete takto pracovat na obě ruce, připravíte si „oboustranné podélné natažení" dopředu do udidla. Ale pokud byste tam udidlo neměli, do čeho se kůň bude natahovat? Bude potřebovat spolehlivé přilnutí na vnější straně, které mu řekne, že se má ohnout dovnitř a tedy protáhnout svoji vnější stranu - a potom se může natáhnout do udidla.

První dva roky ježdění na netrénovaném koni by měl jezdec strávit nejrůznějšími akcemi ovlivňujícími jeho držení krku a těla. Prosím, všimněte si, že mluvím o držení těla, nikoli o rámci. Držení těla lze popsat jako zvednutí základny krku, vytažení krku dopředu - dolů - před kolmici a uvolnění týlu. Nelze ho nakreslit na papír, tak jako lze zachytit fixovanou siluetu těla koně. Měli byste koni nabídnout více otěže a dovolit natažení krku dolů ihned, jakmile si to kůň vyžádá, protože nechcete vyrábět ztuhnutí krku před kohoutkem, které přichází s únavou.

Pěkný natažený klusČasto se stává, že mladý kůň kluše pěkně okolo jízdárny 5 minut, uvolněný a natažený, a pak najednou zvedne hlavu a chce se rozběhnout. Je to proto, že má unavené svaly, které zvedají jeho základnu krku, a potřebuje je uvolnit. Měli byste mu umožnit to udělat. Krokujte ho 5 minut. Je to lepší, než abyste s ním bojovali a nutili pracovat s bolavými svaly, nebo abyste pracovali špatně, či ho učili s vámi bojovat.

Pěkný pracovní klusBěhem svých prvních let pod sedlem kůň potřebuje být hodně venku, chodit do lesa, přeskakovat potoky, překračovat větve a kameny, chodit po nerovném povrchu, jen aby si „našel nohy". To může dělat s nataženým krkem, aby si budoval správné držení těla od samotného začátku. Pokud máte koně, který se dva roky pohybuje s vybouleným voletem na krku, bude možná překvapený a bez kondice, když najednou začne pracovat v natažení. Začínejte citlivě.

Nacvičujte ježdění „na otěži" v klusu

Nezkracujte otěže svého koně, pokud jde v kroku, abyste ho ohýbali a cvičili ustupování na holeň. Vím, že mnoho trenérů to říká, ale JE to důležité. Použijte pro tento účel klus a do určité míry i cval. Proč? Protože má více kmihu, jak někteří tvrdí? Takže ho můžete řídit? Ne, o to mi nejde. Protože v klusu má kůň klidnější hlavu.

Dobrá, shromážděná pasážKdyž kůň kluše na otěži, pozice jeho hlavy se během jednotlivých fází kroků nemění. Kůň může být na přilnutí se stálou délkou otěží a jezdec může držet své ruce skutečně nehybné, přičemž se učí vnímat kontakt. V kroku mladý i skutečně dobře trénovaný kůň pohybuje hlavou nahoru a dolů s tím, jak se pohybují zadní končetiny. Kdokoli kromě skutečně vzdělaného jezdce bude tento pohyb hlavy nahoru a dolů jednoduše blokovat tím, že bude držet otěže stále stejně dlouhé a ruce bude mít na stejném místě, takže zablokuje pohyb hlavy koně. To ale není vše, co se stane, protože kůň se stále snaží hýbat hlavou, aby byl schopen používat zadní končetiny a posun, který jde od nich skrze hřbet. Takže stále pohybuje krkem nahoru a dolů, ale už je přizpůsobený fixní délce otěží tím, že stáhne hlavu k hrudníku, jakmile potřebuje snížit krk. Dočasně se tak dostává za kolmici a za otěž. Nutí ho to zatínat krk a to blokuje pohyby hřbetu a nakonec i zadních nohou.

Chce to, aby v kroku následovaly ruce jezdce pohyby hlavy koně. Mnoho starých klasiků teď možná řekne „neveslujte rukama". Jezdit s fixovanou rukou a pak jedním dechem vysvětlovat, že fixovaná ruka je měkce fixovaná ruka a že sed a záda se pohybují dostatečně, aby následovaly ruku. To není pravda. Vysvětlím to.

Na koni na úrovni vysoké školy můžete jezdit ve shromážděném kroku, v němž se jeho hlava nepohybuje nahoru a dolů. Je to krátký krok, který vyžaduje hodně práce zádě, protože předek je nehybný. Toho ale nelze dosáhnout tím, že budete pouze držet ruce nehybné - musíte léta posilovat záď koně a jeho hřbet. To provádíte v klusu a cvalu. Klus je v pořádku, ale ve cvalu se děje to stejné, jako v kroku - hlava a krk se pohybují nahoru a dolů.

Pokud tento pohyb zablokujete pouze proto, že byste neměli veslovat rukama, váš kůň zatne krk. Staré instrukce říkají neveslovat, protože kůň bude na předku, když se natáhne. Ale cválající netrénovaný kůň bude v poslední fázi podpěru cvalového skoku na předku, ať už mu nabídnete otěže nebo ne. Pokud mu otěž nabídnete, bude na předku s uvolněným krkem, pokud mu je nenabídnete, bude na předku s krkem ztuhlým. Pokud byste mohli zabránit koni padnout na předek pouze tím, že budete držet jeho hlavu nahoře, nemusela bych psát tyto články a každý by jezdil GP.

Nehybná ruka nutí koně otáčet se okolo ruky, ten pak ztrácí obratnost a rovnováhuTakže co říkám: posilujte koně pro shromáždění v klusu. Mezi tím využijte krok, a když krokujete, následujte hlavu koně otěžemi nebo si otěže nechejte vytáhnout. Cval trénujte prostřednictvím přechodů mezi klusem a cvalem. Když cváláte, následujte rukama hlavu koně. Necválejte kilometry, nezlepší to nic. Raději zpomalte a znovu nacválejte. Až se kůň naučí chodit shromážděným krokem a cvalem, bude mít nehybnější hlavu a vy nehybnější ruce. Natočte se občas na video, abyste zkontrolovali, zda váš kůň hýbe v klusu nebo cvalu hlavou.

Skutečně ne příliš mnoho starých klasických institucí nebo jejich následovníků bude souhlasit s tím, že ruce mají následovat hlavu koně v kroku a cvalu. Pouze Robert Hall z Fulmerovy školy a pl. Christian Carde z Cadre Noir, aspoň co já vím osobně. Mnozí říkají, že je to záležitost sportovní drezury, kde je snaha během úlohy výrazně přehánět krok, takže jezdec dělá vše pro to, aby se mu to povedlo. Ale co já vím, mnoho těchto starých školních institucí nesoutěží v nižších stupních, dokonce se ani nepředvádějí na nižších stupních, a když procvičují cviky z nižších úrovní, nepoužívají krok na otěži. Nevím, jak je to se cvalem, ale mnohde neprocvičují cval dříve, než je kůň dobře vybalancovaný v klusu, a než je ve výcviku dále, než kdy bude většina sportovních koní na lehké či střední úrovni.

Také si myslím, že se jedná o dogma, které je tak zažité, až se stalo nevhodným. Tak jako bych se já nikdy nedotkla vyvazovacích otěží, většina vynikajících jezdců, kteří je používají minimálně, možná dokážou zafixovat problémy s tuhnutím, které vytvářejí, tak šikovně, že o něm ani nevědí. Předpokládám, že koně, kteří jsou do jisté míry trénovaní s nehybnou rukou v kroku a cvalu, budou později napravováni ježděním "aktivně dopředu", aby dohnali to, co bylo ztraceno. Protože klidná či nehybná (pohrdám tímto výrazem - je akorát k tomu, aby se špatně chápal) ruka je výsledkem ježdění koně dovedeného až do nejvyšší jezdecké úrovně a jeho vynikající rovnováhy. To není žádná metoda, pomocí níž toho dosáhneme. Je to jako táhnout hlavu koně nahoru ve snaze ji vyklenout do shromáždění. Všichni víme, k čemu to vede.

Další díly

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. Radka Kašpárková

    Výborný článek!

    19:30 - 07. 11. 2011

    jen je škoda, že nejméně polovina z těch co si jej přečtou jej buď nepochopí nebo si budou naivně myslet že tohle už jejich kůň umí, protože už přece není těsně po obsednutí :(
    Díky za překlad těchto článků ;)

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 1 čtenářů. Celkový počet bodů: 4.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: