Lopuch větší (Arctium lappa) /někdy nazývaný „hořký lupen“/ je dvouletá statná rostlina, dorůstající výšek i přes 2 metry (!), s velikými srdčitými listy a se silným kořenem, prorůstajícím do hloubek i 70 cm. Patří mezi naše vůbec nejmohutnější léčivé byliny. Kvete fialovými květy od července do začátku září. Květní úbory na koncích větví jsou tvořeny mnoha listeny, nahloučenými do typických kulovitých hlaviček vybavených na špičkách malinkými zahnutými háčky. Ty mají po zaschnutí za úkol pevně se přichytit srsti zvířat (obzvláště dlouhých hřív + ocasů koní!), a nechat se pohodlně transportovat do mnohdy i velice vzdáleného okolí. A postarat se tak o zajištění kudlibabkové úrody všude ve vesmíru!

Pokud si lopuch v pastvinách zavčas neposečete, začnou vám z výběhů chodit naproti koně nazdobení zajímavými účesy nevšedních tvarů a velikostí: občas si pořídí styl Jednorožec, občas nedbale zacuchaný vzhled Přírodní ležérnost, sem tam přepečlivý drdol Ježčí symfonie… A zásadně namísto vlásenek, sponek a vlasových skřipců používají čumbrky – hodně (jakože opravdu HODNĚ) čumbrků! No a to pak čubrníte!! Až se vám z nosu kouří, jak se to snažíte prodýchat a neomdlít… Pokud od září až do hluboké zimy číhají kolem vašich vyjížďkových tras celé houštiny zákeřných vetřelců, připravených nachytat se zahnutými háčky na vše, co se kolem nich ochomýtne, nemáte potom obří léčivku, ať si je jakkoli užitečná, zrovna v lásce… Třeba u nás se málokterá podzimní vyjížďka obejde bez této ozdoby dovlečené v ocasech koní. A to si mohu od srdce gratulovat, že nemáme lopuch v pastvinách!

Kde roste?

Kde tedy vlastně lopuch větší s oblibou vyrůstá? Je to typický rumištní porost. Nemá rád kyselé půdy, potrpí si na dostatek vápna a humusu. Nalezneme ho hojně na okrajích polních cest, v úvozech a na mezích, v okrajových cípech lesů sousedících s poli a méně udržovanými loukami, ale i kolem silnic a chodníků.

Rumiště – lidskými zásahy narušená oblast, ponechaná samovolnému postupnému osídlení porostem rostlinných druhů prosperujících na místech s vysokými koncentracemi živin, především dusíku a draslíku (staré skládky a smetiště, opuštěné těžební lokality, okraje cest, železničních tratí, silnic, okolí složišť hnoje, …).

Jak na lopuchy vyzrát

Někdo raději pobíhá po pastvinách s kosou nebo křoviňákem, obětuje hodiny poctivému sečení koutů a celých zarostlých mezí, jen aby nemusel koním vyčesávat z hřív a ocasů toto chytlavé nadělení. Jiní svým ořům preventivně stříkají do žíní nejrůznější lesky a kondicionéry, díky kterým se lepíky o trošičku míň uchytávají. A když i tak přijdou koně z Kadeřnictví u Bodláků v účesech, které dech vyráží, mají mnozí na bodlákovou sezónu nakoupené dětské olejíčky a speciální gely, které dokážou stáhnout kudlibabky z žíní bez nůžek a sprostých slov. U některých přípravků opravdu stačí několik kapek do kudlibabkového účesu a vytahování jde rázem jako po másle (po oleji?) – bez vyškubaných žíní a mrtvičných stavů ošetřovatele. Na trhu je výběr osvědčených prostředků, každý prodejce vám ochotně poradí.

A jaké přípravky se osvědčily vám? Podělte se s námi pod článkem!

Ale lopuch nemusí být jen nepřítel. Lopuch je totiž uznávaná léčivá bylina, i když jde o potvoru plevelnou! :-)

Léčivé účinky lopuchu

Kořen

Léčivý je prvořadě kořen (i když se využívá i mladý list a semena). Právě pro výtěžek kořene se lopuch občas i cíleně pěstuje. Kořen se používá zevně i vnitřně. Pročisťuje krev i pleť (při akné), má močopudné účinky, podporuje vylučování žluči, látkovou výměnu. Posiluje vlasy a nehty (srst a kopyta), dobře zabírá na kožní problémy jako plísně, ekzémy, ale třeba i pohmožděniny (coby mast, ve formě obkladů a nakombinovat klidně i s vnitřním užitím). Prokázané jsou účinky na snižování hladiny cukru v krvi, napomáhá trávení (pomáhá i s žaludečními vředy koní!). Podporuje obranyschopnost organismu.

List

Čerstvý mladý list užitý v podobě čaje působí močopudně a projímavě, poslouží také výtečně ve formě obkladu na špatně se hojící rány (listy naklepat, aby se částečně uvolnila šťáva).

Semeno

Studie prokázaly protinádorové účinky semen, kdy nejvlivnější látkou na nádorové buňky je arctigenin.

Lopuch je, krom jiného, bohatý na měď.

Koním se podává 10–20 g sušeného kořene denně. Často bývá součástí bylinných směsí.

Obsah látek v kořenu:

Obsahuje těkavé látky, esenciální oleje.

Alifatické (nearomatické) uhlovodíky

• Aplotaxen
• Dihydroaploxaten
• 1-heptadecen
• 1-pentadecen

Alifatické a aromatické aldehydy

• Fenylacetaldehyd
• Propionaldehyd
• Benzaldehyd
• Butyraldehyd
• Isovaleraldehyd

Uhlovodíkové kyseliny

Pyraziny

Seskviterpeny ‒ afa guajen, cyperen, dehydrokostuslakton

Lappafeny ‒ lappafen-a alappafen-b

Bezsirné polyacetyleny

Síru obsahující polyacetyleny ‒ arctinal, arctinol A, B, arctinon-A, B

Fenolkarbonové kyseliny a taniny ‒ chlorogenová, isochlorogenová, kávová kyselina

Lignany ‒ neoartcin A, lignanolid arctiin

Triterpeny ‒ alfa amyrin, beta amyrin, taxasterol, fytol, lupeol, …

Mastné kyseliny ‒ linolenová, linolová, myristová, palmitová, stearová

Polysacharidy ‒ hlavně inulin

Další složky ‒ aminokyseliny, vitamín C, baicalin

Obsah látek v listech:

Seskviterpeny

• Esenciální oleje
• Arctiol
• Dehydrofukinon
• Eremofilen
• Eudesmol
• Fukinanolid
• Fukinon
• Petasitolon

Triterpeny

• terpenové alkoholy ‒ alfa amyrin, beta amyrin, lupeol, fytol, ometa taraxasterol, taraxasterol
• triterpenové ethyl acetáty ‒ taryxasterol acetát, alfa amyrin acetát...
• estery triterpenových alkoholů ‒ dlouhé řetězce mastných kyselin, tj. taraxasterolester, alfa amyrin ester...

Mastné kyseliny

• 94,7 % je nasycených, tj. nemají dvojnou vazbu, 5,3 % jsou kyseliny nenasycené

Fenolové kyseliny

• Kyselina kávová

Další složky jsou např. kyselina askorbová a taniny.

Obsah látek v semenech:

Mastné kyseliny a oleje

Nejzastoupenější jsou zdraví prospěšné nenasycené kyseliny jako

• linolenová
• linolová
• arachidonová
• olejová.

Dál jsou zde i kyseliny nasycené jako

• palmitová
• stearová
• myristová

Lignany

• Arctiin
• Arctigenin
• Matairesinol
• Lappaol A‒H
• Neoarctin A, B
• Diarctigenin

Ve většině publikací se nedoporučuje užívat lopuch při těhotenství (z důvodů nedostatečně prozkoumaných účinků na plod) a během kojení (někteří léčitelé hovoří o hořknutí mléka). Ale podle nejnovějších výzkumů (studie na myších) neprokázalo užívání lopuchu žádné negativní účinky na plod ani na příjem mateřského mléka. Závěr tedy zní: během gravidity i v době kojení by mělo být užívání lopuchu bezpečné.

Osoby, které jsou alergické na rostliny z čeledi Asteraceae, nesmí lopuch užívat. Bylina inhibuje (brání) srážení krve, měli by se jí proto vyhnout lidé s poruchami krevní srážlivosti. Opatrné by měly být i osoby trpící diabetem – lopuch může snížit hladinu glukózy v krvi.

Obecně je ale lopuch považován za velmi bezpečnou bylinu, v některých zemích je používán v kuchyni jako běžná zelenina.

Sběr a sušení kořene

Kořen se sbírá nejlépe v září – říjnu prvního roku nebo v březnu – dubnu roku druhého (pamatujete? → lopuch je dvouletá bylina). Staré zdřevnatělé kořeny již obsahují velmi málo účinných látek, takže je nedobýváme. Ani duté kořeny nebereme. Jelikož je získávání kořenů činnost občas dost pracná (hloubka uložení kořenů bývá značná), vybíráme na vykopání pouze mladé a zdravé rostliny, s vykopáváním (vyrýváním) starších se pro menší léčivý efekt netrápíme. A nelekněte se – kořeny páchnou! Musíte je důkladně umýt a hodně tlusté kusy určené na sušení ještě rozřezat na tenčí části. Kořen můžeme sušit (ne nad 50 °C), mrazit, nakládat (do oleje nebo alkoholu).

Použití lopuchu v kuchyni

V bylinkové kuchyni využijeme velmi dobře mladé výhonky, řapíky a kořeny. S listy jen velmi opatrně – jsou hodně hořké. Oproti nim jsou mlaďounké výhonky a oloupané listové řapíky coby zelenina křupavoučké a lahodné jak za syrova, tak po napaření či uvaření (nebo i pečené). Zvláštní delikatesou je dřeň s jemnou oříškovou chutí. Kořeny lopuchu se sklízí v prvním roce života rostliny (podzim) a ještě i ve druhém (jaro), později už nejsou jedlé za syrova.

Použití lopuchu v kosmetice

Lopuchový olej je skvělý masážní prostředek pro růst a posílení vlasů, také účinkuje na potlačení zvýšené sekrece kožního mazu. Bývá součástí krémů a gelů proti akné.

I vnitřně ve formě nálevu nebo čaje má na akné a kožní neduhy blahodárný vliv. Při ledvinových chorobách se pije coby močopudný prostředek.

Čaj (ve formě nálevu i odvaru): malá lžička drceného sušeného kořene na 1/4 litru vody, buď zalít vařící vodou a 15 minut louhovat, poté scedit, nebo krátce povařit a po stažení 10–15 minut nechat ustát, poté scedit. Dá se i namočit na noc do studené (pokojová teplota) vody a ráno přihřát na teplotu, kterou máme rádi (koním nepřihřívat, nalít studené do krmení).

Odvar na koupele, obklady a omývání pleti: 1 plná lžíce sušeného podrceného kořene na 1/2 litru vody, povařit, přikryté nechat ustát.

Prášek se užívá i přímo v množství 1/2 čajové lžičky 2–3x denně → zapít. Nebo zamíchat například do jogurtu (koním sypeme přímo do krmení). I semena se dají užívat přímo, obvykle 4x denně třetinku čajové lžičky – dobře rozkoušeme (u koní se na pečlivé rozkousání nedá spoléhat, takže tuto formu neupřednostňujeme).

Lopuchová mast domácí výroby

• 150 g kokosového oleje
• 2 lžíce lopuchového prášku (jemně drcený sušený kořen)
• 1 lžička 60% lihu

Do horkého rozpuštěného kokosového oleje vsypeme drcený kořen. Necháme pár minut probublávat. Po stažení z plotny umístíme do chladna na celou noc. Druhý den opatrně zahřejeme, přecedíme, vmícháme líh a důkladně prošleháme (klidně popadneme mixér). Skladujeme v ledničce, dá se i zamrazit.

Pleťové lopuchové tonikum domácí výroby

• 1 lžíce lopuchového prášku (jemně drcený sušený kořen)
• 2 dl 60% lihu
• převařená voda

Prášek z kořene zalijeme lihem a necháme 14 dní při pokojové teplotě vyluhovat. Denně protřepeme. Poté scedíme a výslednou tinkturu naředíme takto: na velkou lžíci tinktury přidáme 2 dl převařené vody. Tímto tonikem omýváme ráno i večer pleť, neoplachujeme.

Lopuchový kořen s mandlemi

• 2 hrsti čerstvého kořenu lopuchu většího (jedlé jsou všechny naše druhy, ale tento je nejchutnější – chuťově podobný artyčoku)
• 100 g nasekaných oloupaných mandlí
• ušlehané bílky ze 2 vajec
• lžíce hladké mouky
• tuk na vymazání zapékací mísy nebo plechu

Kořen dobře opereme, oškrábeme, pokrájíme na plátky a vložíme na 20 minut do vařící osolené vody. Scedíme a obalíme v ušlehaném sněhu s moukou. Rozprostřeme do zapékací mísy nebo na plech, posypeme posekanými mandlemi a zapečeme, dokud sníh nezačne růžovět.

Tak co, už se na kudlibabkové nadělení v hřívách a ocasech miláčků díváte kapku smířlivější optikou…? :-)

Tak ať se vaši koně bodlákům vyhýbají na pastvinách i vyjížďkách, ale s chutí si je dají v kyblíčku!

Zdroje:

• https://www.cinskyherbar.cz/
• Herbář léčivých rostlin, 3. díl, J. Janča, J. A. Zentrich (Eminent, Praha 1995)
• Zdraví z boží lékárny – Maria Treben (Dona, České Budějovice 1991)
• Vaříme z přírody – Blanka Jarošíková (Eminent, Praha 2013)
• Čarovná lékárna kolem našeho domu – Alena Hamplová (Olomouc, 2019)