„Šestkový“ hrdina: Chvála obyčejného koně

23. 01. 2017 05:00, Aktualizováno 26. 01. 2017 10:05

Obrázky: 3

Autor: Karen Rohlf Foto: archiv autorky Rubrika: Teorie ježdění Zdroj: Dressagenaturally.net Překladatel: Michaela Dvořáková Počet přečtení: 14484 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Průměrní koně nevědí, že jsou jen průměrní. Každý den si váš kůň zaslouží cítit, že je pro vás jedinečný, protože takový opravdu je. I když má chody jen na „šestku“. Mnoho studentů drezury přeceňuje význam drezurního původu a chodů a nedoceňuje, kolik drezury mohou udělat i se svými „obyčejnými“ koňmi. Pojďme se na to podívat trochu komplexněji.

Chtěla bych vám všem ukázat, že vlastnictví obyčejného koně vám nejenom nebrání prožívat úžasné drezurní zážitky, ale svým příkladem bych vám chtěla také doložit, že někdy ta nejrychlejší cesta k dokonalosti začíná u jen „dost dobrého". (Malá odbočka životem zkušeného člověka: tohle platí i pro jiné věci než jsou závodní koně).

Doufám, že tento text dodá některým z vás naději, inspiraci a motivaci k tomu, abyste dali šanci vašemu průměrnému koni, anebo dopomůže k informovanějšímu rozhodnutí, pokud se chystáte pořídit si svého drezurního partnera. Potkávám totiž mnoho žáků, kteří si pořídili (často na radu profesionála) koně, kteří jsou pro ně příliš nároční, protože si mysleli, že kůň pro drezuru musí být výjimečný. Chtějí se učit drezuře, ale často skončí tak, že vůbec nejezdí. A naopak jezdci obyčejných koní se často stydí brát lekce od kvalifikovaného profesionála. Bohužel i mnoho kvalifikovaných profesionálů se zdráhá pracovat s průměrnými koňmi, obzvlášť pokud nemají závodní ambice. Dobrou zprávou je, že existuje i spousta profesionálů, kteří rádi pomohou jezdcům na všech úrovních s jakýmkoliv koněm. Studenti si jenom musí věřit a najít si instruktora, který je pro ně ten pravý!


Koník vlevo: Pojď, zasni se! Já jsem mladý a úžasný... jen si představ, jak skvěle na mně budeš vypadat!
Koník vpravo: Poslouchej - sám jsem se i nasedlal, našprtal Grand Prix, takže teď - nasedej a jdeme na to!



Nejdřív musím vysvětlit, že termíny obyčejný a výjimečný budu používat jako zkratku pro koně, kteří se hýbou, když použiji drezurní hodnoticí systém, na 5 nebo 6 (obyčejný), nebo na 7, 8 či 9 (výjimečný). Nebude to rozbor, jak posuzovat tyto známky nebo jich dosáhnout, ale myslím, že to bude dostatečně jasné, když budu používat prostě jen tyto termíny. Obyčejný kůň je takový, kterému možná už nevěnujete druhý pohled, nebo si ho prostě vůbec nevšimnete, když budete hledat drezurního koně, a výjimečný kůň je takový, kvůli kterému se zastavíte a řeknete: „fakt pěkný" nebo „wow".

V mém životě bylo mnoho koní, kteří nebyli považováni za líbivé, ale byli neuvěřitelně příjemní, vděční, soutěživí, učenliví a předváděli korektní výkony. Někteří úplně obyčejní koně naučili své majitele, jak dojít od základů až ke Grand Prix drezuře. Trénovala jsem juniora na bývalém školním koni, dostali se spolu do Sv. Jiří a byli pozváni na sponzorovaná tréninková soustředění Americké jezdecké federace. Nakonec reprezentovali Spojené státy v mezinárodním týmu mladých jezdců a došli do GP. Trénovala jsem koně s pohybem za 4 (na dlouhé otěži měl nepravidelný klus a vytrvale křižoval v něčem, co dávalo pocit pětidobého cvalu), který došel do všech cviků GP a své majitelce dal jezdecké vzdělání, o kterém snila. Dokonce jsem s ním závodila na úrovni S, získali jsme kolem 65 % a dostal 7 za chody! Jeho přezdívka v naší stáji je Kůň snů pro Barbie a učí lidi piafu, piruety, přeskoky, stranovou práci a jemnosti pomůcek...

Tento článek byl přeložen s laskavým svolením autorky Karen Rohlf. Za všechny případné chyby v překladu je zodpovědný server EQUICHANNEL.cz.

První kůň, s kterým jsem dělala drezuru, byl bývalý dostihový plnokrevník s obloukem na šlaše, který neprošel předkupní prohlídkou. Bylo mu sedm let a skákal, když jsem ho dostala já, tehdy ještě v Pony Clubu. Ušel se mnou celou cestu a byl to on, s kým jsem USA 4x reprezentovala na šampionátu mladých jezdců. V roce, kdy jsme vyhráli bronzovou medaili v jednotlivcích, jsem byla jediná na koni trénovaném jen svým jezdcem, a na jediném, který nebyl „líbivým schoolmasterem". V drezurní stáji, kde jsem pracovala 20 let, jsme měli GP schoolmastera, což byl křížený hřebec appaloosy a quartera v barvě leopard, který vypadal jako buldok. Měl tak široké žuchvy, že šel sotva dostat na kolmici, a tak krátký cvalový skok, že skoro stál na místě, když dělal svých 15 jedniček... ale dělal je, a naučil bezpočet lidí všem stupňům drezury, a zároveň se studenty závodil na velmi vysoké úrovni.

 Základem drezury je dostat to nejlepší z každého koně

Základy drezury jsou stejné pro všechny koně. Slovo „dressage" je primárně sloveso... znamená trénovat. A srdcem toho je vytváření zdravého pohybu. Pokud máte koně, který potřebuje zlepšit způsob pohybu, a pracujete na tom, pak rozhodně děláte drezuru. Pokud jste pilní a soustředění, pravděpodobně nakonec porozumíte podstatě drezury ještě víc, než kdybyste pouze jezdili koně, kteří jsou přirozeně vznosní a vyvážení. Phillipe Karl říká: „Měřítkem systému není to, jak pracuje s těmi nejtalentovanějšími, ale jak dobře pracuje s těmi nejméně talentovanými."

Dělat drezuru je pro mě milovat vzdělávání koní ke zlepšení jejich přirozených chodů. Takže pokud zjistíte, že jste někým trénován a máte pocit, že váš kůň nesedí do jeho systému, možná jen potřebujete najít systém, který sedí vašemu koni. Základní drezurní trénink by měl sloužit vašemu koni, ne naopak. Jako trenér se vždy snažím najít cestu, jak přizpůsobit svou práci koni, kterého učím.

Když jsem absolvovala kurz drezurního rozhodčího, měla jsem tu čest být vyučována Edgarem Hotzem (rozhodčí, který měl velký vliv na drezurní rozhodování v USA). Učil nás, že při shodném výsledku na závodech se dívá na známku za chody, a vítězem se stane kůň s nižší známkou za chody, protože to znamená, že u něj byla vlastní drezura lepší.

I s tím, co bylo řečeno, pokud rozhodně aspirujete na to dostat se na vyšší úroveň, nebo vyhrávat závody, ověřte si, že ve hře není příliš mnoho faktorů, které v tom vašemu koni brání. Není fér nutit koně s biomechanickým handicapem provádět nejtěžší drezurní cviky jen proto, že vy sníte o předvádění drezurních zázraků... Ale pokud je vaším cílem dělat tu nejlepší drezuru pro to, aby byl váš kůň každý den nejlepší, jaký umí být... pak takový zázrak nakonec můžete zažít... zázraky jsou trochu jako drezura... nemůžete je přinutit, aby se staly, ale pokud žijete správně, stanou se prostě samy od sebe!

Průměrní koně nevědí, že jsou jen průměrní

Drezura je o harmonickém vzdělávání a perfektním porozumění mezi koněm a jezdcem. V tom je to kouzlo. Dává dobrý pocit koni i člověku. Valná část toho úžasného na drezuře může být pocítěna na velké většině koní... pocit jednoho těla, pocit rovnováhy, svobody, lehkosti, komunikace, dovednosti provést přesné cviky a pohyby, které jste dříve nedokázali, pocit, že společně děláte něco, co by žádný z vás sám nedokázal, a sdílení těchto magických pozitivních momentů je něco neuvěřitelného. Každý kůň to může cítit a cítit se hrdý sám na sebe. A může to být stejně tak uspokojivé pro jezdce.

Kůň se nebude cítit méně hrdý, pokud kolem prokluše kůň s lepším pohybem, a vy byste taky neměli. Rozhodně nedovolte, aby se váš kůň kvůli vám necítil jako ten nejlepší na světě. Nebo abych to řekla pozitivně: pomozte vašemu koni, aby se každý den cítil jako šampion. Nenechte se vaší znalostí toho, jak vypadají líbiví koně mezinárodních kvalit, přinutit k tomu, abyste se cítili méněcenní kvůli svému koni, který dělá, co může... Prostě jen zavřete oči, vnímejte... zůstaňte v bublině, kde jste jen vy a váš kůň. To je vše, co je pro něj důležité.

 Pokaždé, když si sednu na koně, se mu musím přizpůsobit. Cítila jsem pohyb koní z mezinárodních závodů. Seděla jsem na superatletovi, ale když si sednu na obyčejného koně, musím se přizpůsobit a soustředit se na partnerství, komunikaci, biomechanickou dynamiku a preciznost jeho cviků. Když se soustředíte na tohle, můžete pocítit velmi neobyčejné věci i na úplně obyčejných koních.

A vy, kteří máte výjimečné koně, také potřebujete zůstat soustředění na partnerství, komunikaci, biomechanickou dynamiku a preciznost cviků. Koně s „horší" kvalitou pohybu nebo „méně talentovaní" musí být skutečně vzděláni. Prostě to nejsou schopní předstírat. Mnoho talentovaných koní může projít nižšími úrovněmi drezury a pouze těžit z toho, jak dobře vypadají, jak úžasně se pohybují a dostávají dobré známky, i když často máte pocit, že nejsou pod kontrolou. Problém je, že tohle se pak často vrátí na vyšší úrovni, pokud není upevněno partnerství a komunikace.

Často musím říkat sobě a svým studentům, když jezdí tyto výjimečné, talentované koně: „Snaž se cítit dynamiku komunikace... a zeptej se sám sebe, jak bys tohle cítil, kdybys jezdil obyčejného koně s nevýraznými chody." Jinými slovy je pro mě výjimečnost koně především v tom, jak výjimečně pracuje, a možná máte štěstí v neštěstí, že když váš obyčejný kůň „bez chodů" proletí rohem, máte tendenci to okamžitě řešit. Pokud to samé udělá výjimečný kůň s přirozeně vyklenutým krkem a plavným, silným pohybem, překračující se o tři kopyta, máme sklony propuknout v jásot. Soustřeďte se na partnerství a komunikaci a vypěstujete si ten druh výjimečnosti, který opravdu potřebujete!


Příště už konkrétně o tom, jak se posunout k desítce :-)

Připojené obrázky

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 3 čtenářů. Celkový počet bodů: 15.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: