Seno nad zlato?

29. 10. 2018 06:00

Obrázky: 6

Autor: Monika Mechová Spoluautoři: Iveta Jebáčková-Lažanská Foto: Iveta Jebáčková-Lazaňská, pixabay, archiv EQCH Rubrika: Ustájení a péče o koně Počet přečtení: 3019 Počet komentářů: 1 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Suché a teplé roky s sebou vždy přinášely nižší výnosy sena. Letošek je ale v mnoha oblastech naší republiky extrémní. Otavy prakticky nejsou, výnos jednoho balíku na hektar není výjimkou. Malé zásoby sena ještě snižují ti, kteří běžně do října až listopadu pasou, ale letos přikrmují dobře od září. Jak tedy koním chybějící seno nahradit? Zeptali jsme se výživářky Ing. Moniky Mechové a nádavkem se Iveta Jebáčková-Lažanská zaměří podrobněji na slámu.

V první řadě bychom měli upozornit na pár věcí:

  • Letošní seno je často vysoce prašné – já osobně to přičítám vyschlé půdě, kdy při sklizni se do sena dostane více prachu než obvykle, kolegové veterináři hlásí obrovský nárůst dušných a kašlajících koní. Částečně si můžete pomoci máčením sena. Musíte však kropit pečlivě – nebo vzít síť a protáhnout ji vanou nebo barelem s vodou, polít konví opravdu nestačí. Namáčení delší než 15 minut nemohu doporučit kvůli vyplavování živin (naopak vhodné u koní s IR apod.).
  • Už teď na podzim se setkávám s krmením plesnivého nebo nahnilého sena, protože jiné není. Vyvazovače mykotoxinů, které jsou častým argumentem, vám při dlouhodobém zkrmování takového sena nepomohou. Vyvazovače část mykotoxinů sice vyvážou, ale nemůžete spoléhat, že vyruší všechny negativní efekty plesnivého sena. U citlivých koní i jedna dávka zaplísněného sena může způsobit trávicí potíže.
  • Po celé republice se objevují nešťastní majitelé, kteří si objednali seno zejména z Polska proti platbě předem, aniž by seno viděli. Bohužel dodávky jsou často téměř nekrmitelné. Proto prosím, pokud máte možnost, jeďte si seno prohlédnout, než ho zaplatíte.
  • Senem se šetří a krmí se ho velmi málo – koně hubnou ještě před zimou, na kterou nebudou připraveni, týká se to zejména pastevních ustájení a venkovních boxů.

Prosím pamatujte, že kůň by měl mít alespoň 1,5 % své živé hmotnosti sena na den za optimálních teplotních podmínek. Pro 500 kg koně je to cca 7,5 kg. Pro většinu koní je toto absolutně nutné minimum. V zimě, kdy se kůň trávením vlákniny v seně zahřívá, jsou jeho požadavky ještě vyšší. V literatuře můžete najít i spodní hranici 1 % živé váhy koně sena na den, ale z mé praxe to není akceptovatelné funkční množství.

Seno je pro koně v období, kdy dochází tráva, jen těžko nahraditelné. Možnosti jsou, ale většinou narazíte na organizační potíže s jejich krmením. Zejména je to bobtnavost a velká dávka času potřebná k přijmutí koněm. V režimu většiny koní je to největší brzdou jejich využití.

Co lze koním nabídnout místo sena?

Sláma

První alternativou k senu je nejčastěji krmná sláma. Bohužel dostat se ke kvalitní krmné slámě začíná být stejně složité, jako dostat se k pěknému senu. Slámou můžete seno plně nahradit u dobře záživných koní, u ostatních je lepší míchat se senem podle potřeby. Při krmení jenom slámou je však třeba koni doplnit živiny žlabovým příkrmem.

Senáž

Je výbornou alternativou, pokud máte více koní, protože po otevření se velmi rychle kazí. Doporučuji ji míchat se senem nejčastěji v poměru 1:3 senáž k senu. Můžete se setkat i s krmením pouze senáží – tady je nutné říci, že záleží na povaze každé jednotlivé senáže, sušší senáže jsou svou povahou velmi blízké senu a je možné jimi nahradit větší část krmné dávky.

Lze krmit i kombinací senáže a slámy, tedy bez sena.

Siláž: Klasickou kukuřičnou siláží někdo krmí, ale siláž má extrémně vysokou kvalitu, vždy se jedná o siláž z celé rostliny kukuřice a ne jen palic. A vždy tvoří pouze část krmné dávky. Paušálně to doporučit nemohu, rizika vzniku metabolických a trávicích obtíží jsou příliš veliká.

Cukrovarské řízky

Díky vysokému obsahu dobře stravitelné vlákniny také koně dokážou v zimě zahřát. Obsahem energie jsou blízké ječmeni a jsou tedy na rozmezí objemného a koncentrovaného krmiva. Teorie praví, že jimi můžete nahradit až 1/3 denní dávky sena. V praxi je to ale často neproveditelné, protože řízky jsou vysoce bobtnavé, z 500 g řízků máte půl kýble krmení a většina koní se přikrmuje pouze 2x denně, což na takové množství krmiva nestačí.

Řezanka a granulované seno, vojtěškové úsušky

Finančně náročnější varianta, navíc nastává podobný problém jako u cukrovarských řízků – zabírají vám místo v kyblíku, kam většinou potřebujete dát i něco jiného než jen objemná krmiva. Je potřeba počítat s tím, že granulované seno také bobtná a jeho příjem koni zabere dost času.

Nebobtnavou vlákninu a navíc kvalitní bílkoviny dodají vojtěškové úsušky, které jsou navíc u nás organizačně i cenově dobře dostupné.

Konopné otruby

Za mě spolu s cukrovarskými řízky ideální krmivo do žlabu, když je málo sena. Zejména v zimě. Obsahují vysoce kvalitní bílkoviny, kterých ale není příliš, tuk a hromadu vlákniny na zahřátí. Nejsou však vhodné pro sportovní koně, protože v moči nechávají stopy kanabinoidů a mohou být považovány za doping.

Pšeničné otruby

Spousta vlákniny, ale jinak nijak živinově bohaté krmivo, takže v situaci, kdy hledáme multifunkční krmivo, kterým vyřešíme co nejvíce problémů, moje poslední volba. Navíc pozor na vyšší obsah fosforu. Ještě o něco více vlákniny mají otruby ovesné.

Sladový květ

Většinou se na něj myslí jako na bílkovinné krmivo, ale obsahuje i značné množství vlákniny.

Ovesné slupky, plevy

Jsou bohaté na vlákninu, bohužel ta je velmi málo stravitelná, lepší je sáhnout po slupkách sójových. Nízká stravitelnost se týká i rýžových slupek.

Co říci závěrem?

Pokud se dostanete do situace, kdy máte k dispozici málo sena, stojíte před obtížným rozhodováním. Musíte zvážit zdravotní a výživný stav svého koně, jeho pracovní zatížení a způsob ustájení. Zejména v zimě a u venkovně držených koní se při malých dávkách sena přikláním k dekování, které zásadně sníží nároky na zahřívání a pomůže koni udržet během chladných dní váhu. Stejně tak ježdění a jakákoli jiná práce zvyšuje energetické požadavky koně, proto je dobré zvážit zimní pracovní pauzu. Pak vás ani tolik nebude muset trápit, že má kůň svůj denní kyblíček plný řezanky, slupek a cukrovarských řízků. Udržet ho v teple je totiž ten největší úkol, který vás čeká.

U koní boxovaných nebo u koní, kteří nemají ani v sezóně k dispozici pastvu, pak vybírejte taková krmiva, která vám toho v minimu množství nabídnou co nejvíc jako např. již zmiňované konopné otruby, abyste měli prostor pro přídavek obilovin, případně jiných potřebných krmiv.

Web výživářky Ing. Moniky Mechové http://krmeni-koni.cz.

Tolik slova výživářky Moniky Mechové, téma doplnila ještě Iveta Jebáčková-Lažanská:

Jelikož se celým letošním rokem táhne jako červená nitka poplach v koňáckých kruzích ohledně výrazného navýšení cen objemného krmiva, především nepostradatelného sena, můžeme směle nazvat letošek „rokem koňského nedostatku“. Jak srážek a tedy i pastvy, tak, logicky, i sena domácí produkce.

Z důvodu sucha, výrazně menších výnosů z první seče a na mnoha místech absence seče druhé, bude ve výsledku leckterý seník prázdnější, než bývá zvykem. Jelikož se na situaci se senem nabalil zvýšený zájem (a tedy i ceny) o ostatní krmiva, shání panikařící koňoobec do krmné dávky svých miláčků i takové složky jídelníčku, které nebyla dříve zvyklá výrazněji využívat – což se týká i slámy.

Pojmem „sláma“ se označují suché zbytky po sklizni hospodářských plodin (obilnin, luskovin, ale i třeba olejnin) – jelikož my se zaměříme na slámu vhodnou ke krmení koní, ponecháme luskoviny i olejniny stranou a budeme se bavit o zbytcích po vymlácení obilí.

Ovšem POZOR! Krmná sláma není označení, jak se často myslí, pro perfektní kvalitu slámy (a tudíž ji předurčující i ke krmení, nejen stlaní), ale pro druh slámy – jde o slámu z obilného zrna setého až na jaře, nikoli ozimého, zasetého na podzim roku předešlého a přezimujícího tedy. Z důvodu delší vegetační doby a odlišného průběhu růstových fází ozimých obilnin jsou jejich slámy hůře stravitelné, než slámy jařin. Proto se v literatuře vyskytuje u všech rad ohledně slámy u koní stále znovu a znovu spojení „krmná sláma“ (nyní už budete vědět, co pod tímto pojmem vlastně články doporučují – u koní používat slámy na jaře vysévaných druhů obilí, jařiny).

Z krmných slam je konkrétně pro koně vhodná sláma ječná a ovesná.

  • Ovesná sláma bývá uváděna jako nejchutnější, ale není tomu tak. Praxe potvrzuje, že koním nejvíce chutná ječná sláma, ovesné přijmou méně (což ale může být výhoda). Údaje o ovesné slámě coby nejvhodnější pocházejí nikoli z preferencí koní, ale z faktu, že ovesná sláma obsahuje trochu méně vlákniny a má vyšší obsah minerálních látek než slámy ostatní.
  • Ječná sláma je většinou koní přijímána nejlépe, mají ji opravdu rádi a někteří ji upřednostňují i před chudším senem. Literatura často zmiňuje nebezpečí osin – což jsou ostré fousky obalu zrna. Ve velké většině zůstávají s plevou na zrnu a v kombajnech, některé odpadnou na poli. Kolik jich lis sesbírá se slámou, je různé, ale osobně jsem se s těmito problémy při zkrmování slámy ječmenů ještě nesetkala. Přesto zmínky v literatuře své opodstatnění jistě mají, proto toto téma ponechám na praktických zkušenostech i ostatních „krmičů slámy“, třeba se někdo podělí...
  • Pšeničná sláma má nejvyšší absorpční (sací) schopnost, proto je nejvhodnější na stlaní. Pokud se přesto rozhodneme přikrmovat při nedostatku sena i slámu pšeničnou, musíme být dvojnásob opatrní – většinu zácpových kolik způsobených krmnou slámou má na svědomí totiž právě ona. Vyvazuje ze všech obilných slam nejvíce tekutin střevního prostředí, proto, pokud na ni koně nejsou opravdu velmi dobře uvyknuti, tudíž i více rozpiti, může je zasušit natolik, že máme „zácpovku“ na světě!

Sláma se řadí mezi objemná sacharidová (glycidová) krmiva (méně než 130 g NL/1 kg sušiny). Má velmi vysoký obsah sušiny (nad 85 %), vysoký obsah vlákniny (nad 30 %). Vzhledem k vysokému obsahu ligninu je hůře stravitelná než seno.

V krmné dávce je sláma přínosná:

  • při zkrmování zelených krmiv (coby zdroj hrubé vlákniny a sacharidů),
  • při potřebě zpomalit příjem sena (míchání sena se slámou),
  • pro zahnání nudy (koně se mají čím probírat po dožrání sena),
  • pro tlouštíky (část objemu lze nahradit slámou).

Slámu do krmné dávky koní zařazujeme vždy postupně, zacházíme s ní v navykacím období opatrně a bedlivě sledujeme příjem vody. Nepoužíváme drcenou slámu, neboť zvyšuje riziko obstipace (ucpání) – takovou jedině u slámě uvyklých koní na přimíchání do dlouhých stonků zeleného krmení, příp. s delším senem (ne krátkostébelnatým). Po návyku si můžeme dovolit postupně navyšovat množství slámy až do fáze, kdy mají koně na pastvině postaven celý balík a libovolně se během pastvy obsluhují. Na zimních výbězích doporučuji pohlídat, aby se jedinci na nižších hierarchických příčkách neocitli v situaci, kdy se nedostanou ke krmelcům se senem, ale zbydou na ně pouze krmná místa se slámou.

Proto je nejvhodnější seno a slámu míchat (nebo vrstvit – tak, aby v jednom krmelci bylo vždy obojí). Při krmení z malých sítěk na seno opět pozor na to, aby někteří koně nežrali jen ze sítě se slámou a jiní jen se senem – opět zdůrazním výhody míchání.

Někteří chovatelé hlásí po krmení slámou oteklé nohy koní. Sama jsem se s tím u našeho stáda za 30 let ještě nesetkala, ale pravda je, že vždy přesně vím, jakou slámu (a jak na poli ošetřenou) krmím a nepodávám ji samostatně ani ve vysokých dávkách (a mají ji koně k dispozici celoročně, bez výkyvů).

Netřeba doufám zdůrazňovat, že zatuchlá, navlhlá a plesnivá sláma se ani nekrmí, ani nepodestýlá (na boxech absolutně ne, na výbězích například na odsátí vlhkosti lehacích venkovních míst v mokrá období horší kvalitu slámy /ne prašné plísně!/ lze využít, pokud mají koně seno a hezkou slámu v krmelcích, tudíž nebudou lehací místa konzumovat).

Po sklizni platí pro slámu stejné pravidlo, jako pro seno: zkrmovat po cca 6 týdnech od zabalení. (Čím čistší sláma, bez zelených zbytků plevelů a trav, tím dříve po slisování je možné ji použít.)

Připojené obrázky

Připojené články

07.07. 2010 12:00 Čas léta - čas sena
21.07. 2010 13:00 Seno – uživí naše koně?
08.08. 2012 07:00 Mezi senem a trávou: senáž
01.08. 2012 16:00 Píce – základ života
02.08. 2012 12:00 Nezdravá zdravá píce
09.08. 2012 05:00 Senáž a problém zvaný klostridie
15.08. 2012 05:00 Vojtěška: pravdy a předsudky

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. Átek

    Sláma

    06:48 - 29. 10. 2018

    Roky jsem stlala slámou z tritikale lisovanou v malých balíčcích. Nyní mám ovesnou v kulatých balíkách, je krásná, ale nesaje a koně ji žerou ve velkém ( i přes dostatek krásného sena). Myslela jsem, že nesaje proto, že není nařezaná jako ta v malých balíčcích. Tak už vím, že to není tím a vyměnit ji za ječnou mi taky nepomůže, když to zase sežerou: -(

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 2 čtenářů. Celkový počet bodů: 10.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: