Seno – uživí naše koně?

21. 07. 2010 13:00

Obrázky: 5

Autor: Dominika Švehlová Rubrika: Zdraví a veterinární péče Počet přečtení: 19125 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 1 krát

Z minulých článků víme, jak vlastně seno „vzniká“, jak posoudit vizuálně jeho kvalitu a jak může být prostřednictvím sena ohroženo zdraví koní. Podívejme se však ještě na jednu důležitou skutečnost: na jeho výživnou hodnotu. Lze koně „nakrmit“ pouze senem?

Faktory ovlivňující nutriční hodnotu sena

Vegetační zralost píce při sklizni

Obecně platí: Čím jsou rostliny při sklizni starší, tím méně obsahují živin a tím je nižší jejich stravitelnost.

Už v minulém článku jsme se zmínili o tom, že velký (řekla bych až hlavní) vliv na obsah živin v seně má vegetační zralost pícnin při sklizni. Obecně platí: Čím jsou rostliny při sklizni starší, tím méně obsahují živin a tím je nižší jejich stravitelnost. Seno s vyšším obsahem lístků je kvalitnější - právě lístky obsahují více nestrukturálních (stravitelných) uhlohydrátů (cukry, škroby) a bílkovin, než stonky. Když rostlina dozrává, poměr lístky/stonky se snižuje. Jakmile se na travinách objevují klásky a na vojtěšce květy, začínají se tvořit pyl a semena, zvyšuje se koncentrace strukturálních uhlohydrátů a ligninu a snižuje se obsah hrubé bílkoviny. Strukturální uhlohydráty (celulóza a hemicelulóza) částečně stráví bakterie v tlustém střevě koně, ale lignin, další typ rostlinné vlákniny, se nestráví vůbec. Pokud vzroste množství ligninu o jedno procento, stravitelnost píce klesá asi o 3-4 %.

Seno z velmi mladé píce je často měkčí, má více lístků, vysokou hustotu živin a dobrou stravitelnost. Získáme ho posečením travin ihned po objevení se prvních klásků (metání), u leguminóz ještě před kvetením. Pokud se rostliny sklidí v pozdní zralosti, seno bude hrubší, s tuhými stonky, bude mít méně lístků.

Tip pro obézní koně ohrožené IR: Při sušení sena se snižuje obsah vysoce stravitelných cukrů a škrobů, protože rostliny i po posečení ještě několik dní dýchají. Ke ztrátám může dojít i následkem opadání lístků či vymytí deštěm.

bílkovina a energie v seně různého stádia zralosti

Druh píce v seně

Známe vlastně dva druhy sena:

1. Seno z leguminóz, u nás nejčastější vojtěškové, ale i například z jetele lučního, obsahuje výrazně více bílkovin a vápníku než seno z travin. Vojtěška je stravitelnější než většina jiných sen, koním chutná a bývá z ní menší odpad. Diety spočívající na vojtěškovém seně sice poskytují více bílkovin, než kolik dospělý kůň potřebuje, není však žádný důkaz, že by mírný nadbytek bílkovin nějak poškodil zdravého dospělého koně.

Přestože vojtěškové seno je nutričně nejbohatší ze všech sen, kvalitní pastvina má často více bílkovin i kalorií než vojtěškové seno. Lístkaté, rychle rostoucí traviny z chladnějších oblastí obsahují 18-20 % hrubé bílkoviny v sušině. Vojtěškové seno střední zralosti obsahuje v sušině 16-18 % hrubé bílkoviny.

2. Luční seno obsahuje často traviny mírného pásma jako bojínek, srhu, sveřep, kostřavu, psineček aj.

Kostřava rákosovitá (lat. Festuca arundinacea, angl. tall fescue)je častou a dobrou pastevní travinou. Bohužel často je sklizena příliš pozdě, když je hůř stravitelná a má málo živin. Seno z ní koně vyhazují 2x více, než vojtěškové. Je třeba dávat pozor na to, že bývá napadená endofytickými houbami, které jsou nebezpečné pro zvířata. Chovné klisny požírající takto napadenou trávu mívají abnormálně dlouhou březost a problémy s hřebením, hříbata jsou slabá a některé klisny mohou mít málo mléka. Proto není vhodné je posledních cca 90 dní březosti krmit tímto senem či pastvou.

Tabulka 1: Některé druhy pícnin a jejich obahy živin. (zdroj: National Research Council 1989, UK Equine Nutrition Program 1999)

druh pícniny stravitelná energie (Mcal/kg) celkové stravitelné živiny (%) hrubá bílkovina (%) Vápník (%) Fosfor (%)
vojtěška 1,76-2,42 48-55 15-20 0,9-1,5 0,2-0,35
jetel luční 1,76-2,42 46-52 1 3-16 0,8-1,5 0,2-0,635
srha laločnatá 1,54-2,2 42-50 7-11 0,3-0,5 0,2-0,35
bojínek 1,54-2,2 42-50 7-11 0,3-0,5 0,2-0,35
troskut 1,54-2,2 42-50 6-11 0,25-0,4 0,15-0,3
kostřava rákosovitá 1,32-1,98 40-48 5-9 0,3-0,5 0,2-0,35

Skutečný obsah živin v seně

Vizuální hodnocení sena (viz minulý článek) je sice levné a rychlé, neřekne nám však přesné údaje o jeho výživné hodnotě. V tom nám pomůže pouze chemická analýza, která je bohužel nákladnější a na její výsledky je třeba si chvíli počkat. Dokáže nám však zjistit parametry, podle nichž pak může majitel nebo krmivář krmnou dávku postavenou v první řadě na seně cíleně doplnit o chybějící živiny. Zde pro zajímavost uvádím i parametry vlákniny, podle nichž se určuje nutriční hodnota a stravitelnost sena pro koně v USA (více o systémech zjišťujících obsahy živin v krmivech najdete v PPT souboru přiloženém pod článkem):

  • hrubá bílkovina (= aminokyseliny a celkový dusík, neřekne nám nic o energetické hodnotě),
  • sušina (= seno mínus voda),
  • vápník, draslík, fosfor,
  • vláknina rozpustná v neutrálním detergentu (= neutral detergent fibre = NDF) se považuje za buněčnou stěnu rostlin a obsahuje hemicelulózy, celulózu a lignin. Čím více jí v seně je, tím méně ochotně ho bude kůň přijímat; NDF < 40 % značí kvalitní seno, NDF > 65 % pravděpodobně koně odmítnou. Přibližně odpovídá dřívějšímu pojmu hrubá vláknina.
  • vláknina rozpustná v kyselém detergentu (= acid detergent fibre = ADF) je podmnožinou NDF a patří sem celulóza a lignin (rozdíl mezi NDF a ADF jsou tedy hemicelulózy, stravitelnější složky vlákniny). Čím je ADF nižší, tím je seno stravitelnější; ADF > 45 % je seno nutričně nehodnotné, < 31 % je vynikající),
  • relativní krmná hodnota (= relative feeding value = RFV) je vypočtená hodnota popisující kvalitu, dobrou přijatelnost, stravitelnost sena a případnou nutnost přidávat koncentráty - je to hodnota, podle níž se mohou majitelé koní orientovat při výběru sena či sestavování kompletní krmné dávky).

Tabulka 2: Standardy kvality sena podle Hay Market Task Force of American Forage and Grassland Council:

standarda kvality HB (% suš.) ADF (% suš.) NDF (% suš.) DDM (%) DMI (% těl. hm.) RFV
nejlepší >19 <31 < 40 >65 >3.0 >151
1 17-19 31-35 40-46 62-65 3.0-2.6 151-125
2 14-16 36-40 47-53 58-61 2.5-2.3 124-103
3 11-13 41-42 54-60 56-57 2.2-2.0 102-87
4 8-10 43-45 61-65 53-55 1.9-1.8 86-75
5 <8 >45 >65 5 <53 <1.8 <7

- analýza podle standardů; HB = hrubá bílkovina, ADF = acid detergent fiber a NDF = neutral detergent fiber. HB se nepoužívá do výpočtu RFV.
- stravitelnost sušiny (DDM, %) = 88,9 - 0,779 ADF (% sušiny).
- příjem sušiny (DMI, % tělesné hmotnosti) = 120/píce NDF (% sušiny).
- relativní krmná hodnota (RFV) vypočtená z (DDM x DMI)/1,29. Srovnání: seno o 100 RFV obsahuje 41% ADF a 53% NDF.

Kteří koně potřebují jaké živiny

Z hlediska výživy můžeme koně rozdělit do 5 skupin:

1. Záchova: dospělí koně udržující si momentální tělesnou hmotnost, jaloví, nelaktující, neplemenní, nepracující. Minimální požadavky jsou: 10 % hrubé bílkoviny, 0,3 % Ca, 0,2 % P a 2,2 Mcal stravitelné energie na kg krmné dávky. Tyto koně lze většinou nakrmit pouze pící.

2. Březost: během prvních 8 měsíců jsou nutriční požadavky stejné, jako v záchově. Během 9., 10. a 11. měsíce březosti se zvyšuje potřeba energie o 11 %, 13 % a 20 %. Poslední měsíc březosti potřebují klisny minimálně 11 % hrubé bílkoviny, 0,5 % Ca, 0,4 % P a 2,42 Mcal SE na kg krmné dávky.

3. Laktace: během prvních 3 měsíců po porodu klisna vyprodukuje denně mléka v množství asi 3 % tělesné hmotnosti a během 4. - 6. měsíce laktace je to asi 2 % těl. hmotnosti. Potřebuje zvýšit příjem energie až o 80 % nad záchovu během prvních 3 měsíců a 50 % nad záchovu další tři měsíce laktace. První 3 měsíce laktace potřebuje minimálně 14 % hrubé bílkoviny, 0,6 % Ca, 0,4 % P a 2,64 Mcal SE na libru krmné dávky.

4. Růst: rostoucí hříbata potřebují kvalitnější krmivo, než dospělí koně. Požadavky jsou dány věkem hříběte a jeho denním přírůstkem. Minimální požadavky pro 6měsíční středně rychle rostoucí hříbě jsou 15 % hrubé bílkoviny, 0,7 % Ca, 0,4 % P a 3,08 Mcal SE na kg krmiva. Toto klesá s tím, jak klesá denní přírůstek hříběte.

5. Zátěž: určující je míra práce. Energie je palivo pro fyzickou zátěž - jak roste míra zátěže od lehké přes střední po těžkou, zvyšuje se potřeba energie o 25 %, 50 % a 100 % nad záchovu. Minimální požadavky na živiny dospělého koně ve střední zátěži jsou 11 = hrubé bílkoviny, 0,35 % Ca, 0,25 % P a 2,64 Mcal SE na kg krmné dávky.

Jaké seno pro jakého koně - bilance

Aby koním trávení vůbec mohlo fungovat, potřebují denně zkonzumovat minimálně 1 % tělesné hmotnosti ve formě sušiny delší než cca 2,5 cm.

Koně jsou přírodou upořádání ke konzumaci vláknité potravy. Mluví pro to anatomie jejich trávicí soustavy i potravní zvyklosti a chování. Aby jim trávení vůbec mohlo fungovat, potřebují denně zkonzumovat minimálně 1 % tělesné hmotnosti ve formě sušiny delší než cca 2,5 cm. Jinak mají problémy s peristaltikou, trávením a objevují se u nich zlozvyky (klkání, okusování dřeva apod.). Ideální je poskytnout koni největší možné množství sena a případné chybějící živiny dodat formou jádra či jiných doplňků.

Myslete také na to, že seno obecně má málo sodíku a chloridu, takže je k němu nutné doplnit sůl

Chceme-li vypočítat krmnou dávku koně, obvykle se vychází z obecného faktu, že kůň sežere asi 2,5 % své tělesné hodnoty sušiny na den; toto množství ho zaplní a více potravy již nepřijímá (samozřejmě toto množství záleží na jeho tělesné hmotnosti, plemenné příslušnosti, fyziologickém stavu i na typu sena).

Tabulka 3 uvádí pár příkladů, kolik jakého sena kůň asi přijme za různých podmínek.

typ sena množství sena a jádra pro 600 kg koně na záchovu a den množství sena a jádra pro 600 kg laktující klisnu na den
vojtěška před kvetením 7-8 kg sena, žádné jádro 9-10 kg sena, 3-4 kg jádra
vojtěška pozdní květ
11-12 kg sena, žádné jádro 12-14 kg sena, 3-4 kg jádra
nebo
9-10 kg sena, 5-6 kg jádra
bojínek, časná zralost 9-10 kg sena, žádné jádro 11-13 kg sena, 4-5 kg jádra
bojínek pozdní zralost * 8-11 kg sena, 0-2 kg jádra 9-10 kg sena, 6-7 kg jádra
mix vojtěška-tráva, střední zralost 8-10 kg sena, žádné jádro 11-12 kg sena, 3-5 kg jádra

*Jednou ze známek relativní zralosti bojínku je měkkost nebo lámavost klásků. Pokud se klásky drolí ze stonku snadno, je již bojínek velmi zralý. Pokud jsou klásky měkké a nedrolí se, je méně zralý.

Prakticky je nemožné vážit denně seno pro každého koně, takže lepší je dát koni tolik sena, kolik sežere a ještě trochu nechá.

Seno z píce ve střední zralosti je obvykle vhodné pro koně s nižšími nutričními požadavky. Není nutné jeho množství omezovat a tím se zajistí potřeba vlákniny, aniž by koně příliš ztloustli. Někteří koně však jen z takového sena nevyžijí, je nutné jim přidat jádro, aby nehubli.

Vojtěška z časné zralosti je vhodná pro koně, kteří potřebují hodně živin - rostoucí hříbata a laktující klisny. Protože je dobře stravitelná, je vhodná i pro koně, kteří nechtějí moc žrát, podporuje jejich apetit. Naopak není vhodná pro koně v nízké zátěži; pokud jim ji chcete podávat, pak jen v odměřených dávkách. Jednou z výhod vojtěšky je obsah bílkovin, takže lze snížit množství jádra coby zdroje bílkoviny. Protože obsahuje více vápníku, lze ji kombinovat s obilovinami (oves, ječmen apod.).

Pokud se krmí časné seno, často lze snížit množství přidaného jádro. Krmení kombinace luční seno + obiloviny může vést k deficitu vápníku, především u rostoucích koní, stejně tak bude hrozit nedostatek dalších minerálů.

Různé typy uskladnění sena

Nakonec bych se ještě ráda zmínila o různých možnostech úpravy a uskladnění píce, protože i ty mohou ovlivnit její stravitelnost a vhodnost pro výživu koní.

balíky sena

1. Seno v malých hranatých balících (cca. 20-40 kg) jsou u koňáků velmi oblíbené, dobře se s nimi ve stáji manipuluje ručně. Jsou vhodné i pro krmení jednotlivých koní, kteří otevřený balík rychle spotřebují. Musejí být uskladněné v suchu a v dobře větraném prostoru.

2. Velké kulaté balíky (cca 300-600 kg); jejich výrobě je méně pracná (mechanizace). Musí stát na suché podlaze v dobře větraném prostoru. Balík otevřený příliš dlouho může následkem působení prostředí zplesnivět, proto je toto seno vhodné ke krmení více koním.

3. Senné kostky (obvykle 5x5 cm) z hrubě nařezaného sena u nás nejsou příliš známé. Často jsou vyrobené z určité traviny a mají garantované složení. Dobře se s nimi manipuluje, ale jsou drahé. Pokud je seno pořezané na části delší než cca 2 cm, jsou dost velké pro trávicí potřeby koní a jsou akceptovatelnou alternativou lisovaného sena. Koně si na ně však musí zvyknout, aby je nehltali příliš rychle; koně mohou dobrovolně sežrat více sena formou kostek než dlouhé seno. Kostky mají další dvě výhody: 1) jsou obvykle méně prašné než dlouhé seno, 2) je z nich menší odpad.

4. Nařezané seno, obvykle na délku cca 2,5 cm, se dobře přidává do jádra, zpomaluje jeho příjem a podporuje dobré prožvýkání. Často však bývá prašné a proto se míchá s melasou nebo olejem, aby se prášení předešlo. S tím je třeba počítat především u koní obézních, postižených rezistencí na inzulín (IR) nebo vyžadujících upravenou dietu z jiných důvodů.

5. Senné pelety, pokud se krmí jako jediný zdroj píce, neposkytují dostatečně velké částice potřebné pro žvýkání, zdraví trávicího traktu a podporující odpovídající chování koní. Ti by vždy měli dostávat aspoň 1 % tělesné hmotnosti formou „normálního" sena.

6. Senná siláž (vlhkost 50-70 %) je další alternativou suchého sena. K ochraně proti plesnivění se do zavadlé píce přidává organická kyselinu propionová nebo octová. Takto upravené seno nepráší, nealergizuje, koně ho obecně velmi rádi přijímají a nebyly zjištěné žádné zdravotní problémy spojené s příjmem kvalitní senné siláže. Důležité je, aby se do senné siláže nedostal vzduch; jen tak v ní proběhne správná fermentace bez tvorby toxických látek. V současné době se vyrábějí převážně velké kulaté balíky, které po otevření musejí být do cca 3 dní zkrmené; jsou proto vhodné do stájí s více koňmi.

Studie na Cornellově univerzitě zjistila, že pokud koně mají na výběr, upřednostnili neupravené vojtěškové seno před senem upraveným směsí propionové a octové kyseliny. Studie z illinoiské univerzity zjistila, že ročči, kteří dostávali takto ošetřené seno, zkonzumovali stejné množství sena a přibírali stejně za 1 měsíc krmení, jako ročči žeroucí neošetřené seno. Klinické znaky pohody, jako jsou hladiny sérových proteinů, nebyly nijak ovlivněné konzumací ošetřeného sena, což znamená, že toto seno nemělo na koně žádný negativní efekt.


Zdroje informací:

Laurie M. Lawrence and Robert J. Coleman, Department of Animal Sciences; Jimmy C. Henning, Department of Agronomy: Choosing Hay for Horses (přiloženo pod článkem v PDF souboru)

Mark A. Russell, Department of Animal Sciences a Keith D. Johnson, Department of Agronomy
Cooperative Extension Service, Purdue University, West Lafayette, IN 47907: Selecting Quality Hay for Horses

Další zajímavé čtení:

ing. František Mikyska: Výživa a krmení přežvýkaců

Hodnocení živin a energie v krmivech , Spolek poradců v ekologickémzemědělství ČR (přiloženo v souboru PPT)

Potravinářská vláknina, Výzkumný ústav potravinářský Praha (přiložené v souboru PDF)

Připojené obrázky

Připojené soubory

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 1 čtenářů. Celkový počet bodů: 5.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: