Senáž a problém zvaný klostridie

9. 08. 2012 05:00

Obrázky: 3

Autor: Dominika Švehlová Foto: Romana Babáková Rubrika: Zdraví a veterinární péče Počet přečtení: 10917 Počet komentářů: 2 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Pokud je senáž kvalitní, je pro koně dobrým a podle všeho i zdravým krmením. Když ale kvalitní není, je zle. Co se v ní pak děje a co a jak může koním ublížit?

Zmínka o prvních silážích pochází ze starého Řecka; kvalita výsledného produktu v té době byla jistě nespolehlivá a silážování jako metoda konzervování píce odlišná od sušení se plošněji rozšířila až před několika desítkami let, kdy světlo světa spatřily nové technické vymoženosti. Díky nim mohou být dnešní siláže a senáže skutečně velmi kvalitní náhradou pastvy a zdrojem energie, cenných živin i vitamínů. Na druhé straně v nich probíhá i v dnešní době celá řada nepříznivých pochodů, které mohou ovlivnit jejich nutriční hodnotu nebo přímo zdraví a život konzumentů, tedy zvířat (a někdy i konzumentů konzumentů - lidí).

Protože podstata siláže tkví - na rozdíl od sušené píce - v přítomnosti mikroorganismů, obvykle jsou to právě zase mikroorganismy, které mohou všechno pokazit. Tak jako pohádkách i v silážích totiž existuji „ti hodní" a „ti zlí". Základní princip pak je jednoduchý: snažíme se, aby v silážích byli jen „ti hodní", kteří přinášejí našim zvířatům užitek v podobě kvalitní píce, a naopak se snažíme, aby se „ti zlí" v siláži vůbec nevyskytli nebo aspoň neprojevili. Kdo je kdo? A proč „ti zlí" jsou zlí?

Mikroorganismy siláží

Podstatou siláží je po vypotřebování veškerého kyslíku přítomnost („těch hodných" - žádoucích) bakterií mléčného kvašení. Ty v bezkyslíkatém prostředí fermentují (kvasí) cukry na kyselinu mléčnou, která prostoupí celou siláž, snižuje její pH (siláž má ideálně pH 4-4,2, pH senáže se pak pohybuje okolo 4,5-5) a tím ji konzervuje. K těmto bakteriím patří například laktokoky, streptokoky, leukonostokoky, pediokoky, laktobacily (zejména Lactobacillus plantarum).

Biogenní aminy vznikají rozkladem aminokyselin a v malém množství jsou přítomné v různých krmivech i potravinách. Např. z aminokyseliny histidinu vzniká histamin, z lysinu kadaverin, z argininu agmatin a dále putrescin. Kromě toho, že se používají jako indikátor čerstvosti potravin, mohou ve větším množství způsobit otravy projevující se poruchami centrálního nervového systému, poruchami krevního oběhu, bolestmi hlavy, bušením srdce, drážděním trávicího traktu a průjmy.

Jenže všechno nemusí jít tak dobře a v siláži/senáži se objeví „ty zlé" - nežádoucí - mikroorganismy, které způsobí její zkažení. Pokud je zachováno bezkyslíkaté prostředí, mohou se zde pomnožit škodlivé klostridie nebo enterobakterie (např. Escherichia coli), pokud se do siláže/senáže dostal vzduch, pak představují hrozbu především kvasinky, plísně a listerie. Tyto nežádoucí mikroorganismy obecně snižují obsah živin a chutnost siláže/senáže nebo tvoří produkty, které mohou poškodit zdraví zvířat.

mikroorganismy Odkud se dostanou do senáže Čím se v senáži živí Výsledné produkty Zdravotní problémy
klostridie Společně se zeminou cukry, kyselinou mléčnou, bílkovinami a aminokyselinami kyselina máselná, kyselina octová, CO2, H2, aceton, butandiol, aminy a amoniak Toxické produkty kvašení: především amoniak, aminy (hnilobné produkty rozkladu aminokyselin, například putrescin, kadaverin - tzv. mrtvolný jed);
Clostridium botulinum: botulotoxin - smrtelný jed
enterobakterie Společně se zeminou, splašky nebo chlévskou mrvou cukry kyselina octová, etanol, CO2 a amoniak Patogenní Escherichie coli: různé toxiny způsobující především střevní potíže
Listeria monocytogenes Rostliny, zemina, pomnožení po otevření balíku cukry kyseliny listerióza
kvasinky Povrch rostlin bez kyslíku: cukry; s kyslíkem: k. mléčná Bez kyslíku: etanol a CO2; s kyslíkem: CO2 a voda  
plísně Při sklizni píce, pomnožení po otevření balíku cukry, kyselina mléčná CO2 a voda alergie, mykotoxiny

Bojíme se klostridií

Ze všech nezvaných hostů siláží a senáží patří klostridie mezi ty nejnebezpečnější (a bohužel téměř vždy přítomné); jednak proto, že jejich kvasné produkty silně znehodnocují píci a způsobují její "zkažení" (odporný pach po rybině či mrtvole a nepříjemná chuť, vznik mazlavé hmoty, rozklad důležitých živin), ale také proto, že během jejich života mohou vznikat toxické vedlejší produkty (například botulotoxin nebo biogenní aminy, k nimž patří i tzv. „mrtvolný jed").

Klostridie jsou anaerobní bakterie, které se nacházejí téměř všude, kde není vzduch: dno stojatých vod, skládky odpadků či jiné hnijící organické materiály, zamokřené půdy, trávicí trakt zvířat a člověka, chlévská mrva a senáž (travní, vojtěšková)... Rozkládají cukry, tuky, bílkoviny, vlákninu na kyselinu máselnou, amoniak (jedovatý!), různé aminy (jedovaté!), plyny, někdy i alkoholy a rozpouštědla (např. aceton).

Kdy bývá siláž ohrožená klostridiemi:

  • pH klesá na hodnotu 4,5-5 příliš dlouho (hodně vzduchu, málo cukrů) - správně by mělo klesnout za 2-3 dny,
  • v konečném stádiu silážování zůstane pH stále vyšší než 5.

Výroba senáže se potýká právě s těmito hraničními hodnotami, proto většina výrobců neriskuje a používá různé přípravky, které zajistí dostatečný pokles pH za dostatečně krátkou dobu, zabrání množení nežádoucích mikroorganismů.

Koně, senáž a botulismus

Ze všech problémů, které klostridie v senážích způsobují, patří botulismus (onemocnění způsobené botulotoxinem) v ČR k těm velmi vzácným. Nicméně v jiných zemích - například v některých státech USA - je to tak velký problém, že zaplňuje stránky předních chovatelských periodik a je důvodem pravidelného očkování koní proti této smrtelné nemoci. Proto bych jí ráda i já věnovala pár odstavců.

Botulotoxin je tvořen bakterií Clostridium botulinum, která žije bez přítomnosti kyslíku na nejrůznějších místech světa v půdě, vodě, rozkládajícím se organickém materiálu. Pokud se dostane na vzduch, snadno vytvoří velmi odolné spóry, v nichž „spí" a čeká na vhodné podmínky. Koně jsou z domácích zvířat na botulismus nejcitlivější a infikovat se mohou třemi způsoby:

  1. přidávání konzervantu do budoucí senážeNejčastěji se popisuje botulismus následkem pozření botulotoxinu, který je přítomen například ve vodě či krmivu, především pak senáži. Tam se dostane s náhodným přibalením mrtvého těla nějakého živočicha nebo s přimícháním zeminy obsahující bakterie či jejich spóry; pokud je v píci anaerobní (bezkyslíkaté) prostředí a pH okolo (4,5) 5 a výš, jsou to ideální podmínky pro množení Cl. botulinum a tvorbu botulotoxinu. Kontaminovaná senáž může páchnout po rozkladu (viz výše), ale někdy nemusí být nijak nápadná, může vypadat i vonět „normálně".
  2. Méně časté je pozření spór či bakterií společně se zeminou při pastvě. Ty se ve střevech „aktivují" a produkují toxin, který se dostává do krve a šíří dále po těle. K tomuto dochází většinou jen u hříbat do 8 měsíců věku („shaking foal syndrom" - syndrom třesoucího se hříběte).
  3. Vzácně se může bakterie nebo její spóry dostat do rány (podobně jako příbuzná bakterie Clostridium tetani), tam se pomnoží a produkuje toxin, který se krví dostane dále do těla.

Je známo 7 sérotypů botulotoxinu, které se vyskytují různě po světě a mají různé zdroje:
Typy A, B a C
postihují koně, z nichž typ B je nejčastější příčinou botulismu koní v Severní Americe (až 85 %). Nachází se tam v píci a zemině, odkud může být pozřen nebo kontaminuje rány. Typ A se spojuje s příjmem kontaminované píce a jeho výskyt byl zachycen především v severozápadních státech USA. Zdrojem typu C jsou rozkládající se mrtvá těla v krmivu koní nebo ve vodě.
Typy C a D byly zjištěné v drůbeži a jejím trusu, nebo v trusu norků.
Typ E se vyskytuje v rybách a je spojován s pojídáním rybích produktů.

Botulotoxin blokuje spojení mezi nervy a svaly. Výsledkem je, že postižený kůň vykazuje příznaky svalové slabosti až ochrnutí. Třese se, je slabý, nemůže vstát, má slabý/bezvládný jazyk, který mu může vyčnívat/viset z huby, nemůže žrát a sliní, protože nemůže polykat, nebo chodí ztuhle s krátkými kroky, či bude klopýtat, ocas ztrácí tonus. Pokud mu ochrnou i dýchací svaly, přichází udušení. Klinické příznaky se objevují za několik hodin nebo až za 7-10 dní po pozření kontaminované potravy.

Bohužel diagnostika botulismu není vůbec jednoduchá, protože podobné příznaky má celá řada jiných nemocí postihujících centrální nervový systém, například vzteklina, equinní virové encefalitidy, západonilská horečka, nebo nervová forma herpesvirové infekce koní. Většinou se vyloučí ostatní příčiny a příznaky se dají do souvislosti s možným zdrojem botulotoxinu (nekvalitní senáž apod.). Vzácně je možné detekovat botulotoxin v krvi postiženého zvířete nebo podezřelém krmivu, popřípadě lze zjistit protilátky z krve či kultivací prokázet klostridiové bakterie ve střevě nebo krmivu; tato diagnostika však trvá příliš dlouho a s léčbou nelze čekat až na její výsledky.

A to je ono! Tak, jako se botulismus těžko diagnostikuje, tak se i těžko léčí. Proto o vyléčení či přežití koně rozhoduje hned první pomoc: podání antitoxinu (což je velmi drahá záležitost a ne všude je k dispozici) a následná podpůrná léčba. Pokud však kůň pozřel velké množství botulotoxinu, většinou uhyne i přes tu nejlepší péči. Z tohoto důvodu se v ohrožených oblastech koně proti botulismu plošně vakcinují. K tomuto účelu je k dispozici toxoid B; proti ostatním typům botulotoxinu vakcína není.

Naštěstí u nás je situace jiná; senáže si sice můžeme spojovat s klostridiemi, ale nikoliv s botulotoxinem. Botulismus proto přichází v úvahu zejména při pozření kontaminovaných masných výrobků (tzv. klobásový jed) nebo třeba při pití vody ze stojatých nádrží obsahujících špatně prokysličené bahno. Samozřejmě je třeba dávat pozor i na to, aby se v krmivu nenacházelo mrtvé tělo hlodavce, ptáka apod., které může být také zdrojem tohoto smrtelného jedu.

Ale vraťme se ještě k senáži!

Aby byla senáž kvalitní a zdravotně nezávadná...

... je třeba dodržovat několik zásad její výroby i zkrmování:

  • udusání siláže mýsí být kvalitníNepoužívat ke hnojení drůbeží trus,
  • sekat trávu dostatečně vysoko (ca 10 cm, na nerovnostech i výš), aby se nepřimíchala zemina,
  • shrabovat povadlou píci tak, aby se opět nevířil prach a nedostala se do ní zemina,
  • lisovat a balit píci s nižším podílem sušiny (ideálně 40 %, nebo aspoň 50 %),
  • při lisování píci co nejvíce stlačit, aby v ní bylo co nejméně vzduchu,
  • slisovanou píci co nejdříve zabalit,
  • dávat pozor, aby se v balíku nevyskytovalo tělo mrtvého živočicha,
  • nedovolit propíchnutí obalů; pokud k němu dojde, ihned otvor neprodyšně zalepit,
  • otevřený balík zkrmit co nejdříve.

Použité a doporučené zdroje informací:

V. Rada: Siláž a zdraví zvířat. Publikace VÚŽV Praha-Uhříněves, 2009 - odborné informace o silážích, jejich mikroorganismech a související zdravotní problematice (česky)
J. Dvořáčková: Význam zdravotní nezávadnosti siláží. Agroweb.cz 2010 - čím může být siláž pro zvířata škodlivá (česky)
Ch. Kalzendorf: Opatření proti klostridiím v objemném krmivu. Stránka fy Schaumann - obsahy klostridií v různých objemných krmivech včetně tabulek a grafů, jejich negativní dopad a řešení (česky)
Mrtvolný jed
. Wu Wejův zápisník, 2008 - zajímavé informace o tzv. mrtvolném jedu (česky)
S. Oke: Botulism. The Horse Fact Sheet, 2010 - přehledné informace o botulismu u koní (anglicky)
B. Wright: Botulism in Horses and Haylage. Stránka ontarijského ministerstva zemědělství, 2001 - informace o botulismu u koní a jeho souvislostech se senáží (anglicky)
E. Larson: Botulism Kills Five Indiana Horses. The Horse, March 27 2012, Article # 19787 - další informace o botulismu u koní v USA (anglicky)

Připojené obrázky

Připojené články

07.07. 2010 12:00 Čas léta - čas sena
08.08. 2012 07:00 Mezi senem a trávou: senáž
01.08. 2012 16:00 Píce – základ života
02.08. 2012 12:00 Nezdravá zdravá píce

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. JaroK

    Siláž (senáž) je dnes pre veľké farmy - nutnosť

    15:19 - 09. 08. 2012

    Siláž (senáž) je spôsob konzervovania podobný ako sa konzervuje kapusta (zelí) doma v sude. Ale to je iba povrchná podoba a to nie iba v neporovnateľnej kvantite. Kým kapusta sa dôkladne očistí (aj všetky ingrediencie), sud je čistučký (všade maximálna hygiena), potom je pritlačená pod kapustovou slanou tekutinou, pričom ešte sud má vzduchotesný uzáver. Tak o takej hygiene pri silážovaní (senáži) nemôže byť ani reči. Takže do siláže sa prdávajú rôzne kyseliny (\"proto většina výrobců neriskuje a používá různé přípravky, které zajistí dostatečný pokles pH za dostatečně krátkou dobu, zabrání množení nežádoucích mikroorganismů.\"). A otázka je či to zvieratám a následne ľuďom v konečnom dôsledku neuškodí (čo sa môže zo zdravotného imunitného hľadiska prejaviť v budúcnosti). To sa zatiaľ nevie.

    Čo sa však vie je to, že bez tejto konzervácie krmovín (za súčasného spôsobu poľnohospodárstva) by veľké farmy nemohli na stovkách hektárov hospodáriť. Je každý rok čoraz ťažšie usušiť dostatok sena aj u malo výrobcov - niektoré PD (v našej oblasti) znehodnotené seno dávajú \"na kompost\" do píľahlých kríkov (ráno som videl ako sa z toho poriadne dymilo).

  • 2. JaroK

    Preklepy

    15:27 - 09. 08. 2012

    Reaguje na 1.

    Ospravedlňujem sa za preklepy: ... do siláže sa pridávajú ... na "kompost" do priľahlých kríkov ...

    To kompostovanie som napísal v úvodzovkách, lebo to ani kompostovanie nie je - nevedia sa toho inakšie zbaviť, tak zamoria (hnilobným smradom a hnijúcim prípadne tlejúcim) odpadom okolitú prírodu.

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 1 čtenářů. Celkový počet bodů: 5.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: