Seminář s Hannah Weston o práci ze země a ježdění

6. 09. 2018 07:00

Obrázky: 3

Autor: Jana Lohrová Foto: archiv autorky Rubrika: Kurzy, semináře, soustředění Počet přečtení: 1730 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Jezdecká veřejnost jistě zaznamenala rozmach zájmu o učení koní pomocí pozitivního posilování - o klikr trénink, nebo také prostě o "pozitivku". Jana Lohrová z České republiky a pár dalších nadšenců ze Slovenska se vypravili do nizozemského Bergen op Zoom, aby se zúčastnili semináře na téma „Gymnastická práce ze země a základy ježdění“.

Hannah je jednou z průkopnic použití pozitivního posilování u koní a jednou ze zakladatelek Connection Trainingu – systému vzdělávání jak za pomoci online videí, tak i kurzů naživo.

Když se naskytla příležitost zúčastnit se semináře na téma „Gymnastická práce ze země a základy ježdění“, moc dlouho jsme neváhaly a přes drobné organizační potíže jsme se přes půlku Evropy vypravily…

Pátek jsme strávily sledováním individuálních tréninků. Koně a majitelé byli různě pokročilí s různou historií, byla krásně vidět individualita a odlišnosti, ale i věci, které měli všichni společné – například dobrovolný pobyt na jízdárně. Nejmenší poník měl hrazení vysoko nad hlavou, přesto ho nějak vůbec nenapadlo, že by mohl chtít odejít – vždyť všechna legrace se odehrává právě na pracovní ploše…

Sobotu pak vyplnila teoretická přednáška s množstvím videí. Informací, inspirace a nových pohledů na svět byla celá řada, každá z účastnic by určitě vypíchla něco jiného, já se pokusím zprostředkovat věci, které nejvíc rezonovaly se mnou a mojí momentální situací, co se týče práce s koňmi. Zároveň jsou myšlenky přeložené z cizozemštiny, ke které mám dost rezervovaný vztah a protočené mojí hlavou, takže si nejsem jistá, že by sama Hannah s popsanými myšlenkami 100% souhlasila.

Dělejte věci zábavné – střídání činností. To, co je pro koně těžké, rozdělte na tak malá kritéria, aby to šlo snadno a kůň to mohl udělat ochotně a rád – díky tomu to začne dělat rád! Pokud kůň nemá v něčem výdrž a dělá to s nechutí, je na místě velmi snížit kritéria a ocenit jen snahu, náznak té činnosti. A odměnou má být nejen pamlsek, ale i změna činnosti na něco, co kůň dělá dobře a s nadšením… Začněte práci ze země voděním a synchronizací.

Začátek věnuje Hannah obecným informacím o tom, jak s koněm komunikovat, jak používat pozitivní posílení tak, aby fungovalo co nejlépe. I přesto, že to jsou věci známé, rozhodně neškodí je slyšet stále znova, protože na některé z nich občas při tréninku trochu zapomínám (říkejte ANO, soustřeďte se na to dobré co chcete vidět, dělejte trénink zábavný…).

Nechybí zmínka o důležitosti svobodné volby, kdy má kůň možnost říct NE. Je také důležité chápat, jaké emoce kůň v dané situaci cítí a vědět, jestli je vůbec možné ho něco učit. Mluví i o problematice signálů – co všechno může být signál, jaké signály používat a proč. Je potřeba, aby kůň měl jasno, co se děje a co se po něm chce…

Pak už se dostáváme k práci ze země, která je v podstatě stejná jako u všech klasických přístupů – ohnutí koně, obrat kolem předku/zádě, dovnitř plec, ustupování na holeň (i s komentářem, že ne všichni ho dělají a že je to trochu kontroverzní cvik), dovnitř záď, poloviční překrok.

Jako základní stavební kámen zmiňuje vodění, kdy je nutné dbát na klid, uvolnění, synchronizaci – člověk musí dokonale kontrolovat sebe, vnímat, jak dýchá, vědět, jaké dává koni signály. To pro mě bylo zajímavé, protože sama jsem občas měla sklon koni „utéct“ a divila jsem se, že ho „nemám“. Jenže ve skutečnosti jsem to byla já, kdo první narušil spojení a dialog – prostě jsem se sebrala a šla. Koně na to reagovali různě, určité procento šlo se mnou, část zůstala stát a časem váhavě šla za mnou, část se prostě sebrala a šla pást. Přitom stačí tak málo – na koně si počkat, naznačit, že půjdeme dopředu, a vykročit společně. Díky tomu se mnohem snadněji trénují i změny tempa nebo chodu (a zároveň je skoro nemožné je trénovat, když nám chybí ten úplný základ).

Při stranové práci se dostáváme ke kombinování signálů, je to moment, kdy je potřeba „tomu věřit“, že se to stane, a ono se to stane (což moje zkušenost naprosto potvrzuje… obecně jsem měla během klikr tréninku několik situací, kdy mi přišel výsledek veeelmi nepravděpodobný – tak jsem se nadechla jako při skoku do vody a rozhodla se, že JO a ono jo :-)).

Řešíme rovnání přirozené křivosti koně. U všech cviků je pravděpodobné, že jedna strana bude snadná, druhá půjde hůř, koně jsou stejně jako my na jednu stranu šikovnější, zároveň mají často na jedné straně svaly delší a na druhé zkrácené, což je potřeba prací postupně dostávat do rovnováhy.

V rámci tréninků v pátek jsme viděli, že dovnitř plec často učí kolem „obrácené kruhovky“ (což je kruhovka, ve které je člověk, zatímco kůň obchází/obíhá venku), tzn. kůň i člověk jsou venku, jdou na kruhu v patřičném ohnutí a člověk koně „seskládá“ do dovnitř plece, přičemž stále pokračují po kruhu.

Zmiňuje se i o shromáždění a prodloužení – podobně jako u většiny věcí používá target v kombinaci s dalšími signály. Ve finále vznikne jezdecký kůň fungující na skoro běžných pomůckách, vidíme video absolvování drezurní úlohy, kde kůň nemá sebemenší problém s řetězením jednotlivých cviků a pěkně a plynule pracuje. To, čím se pomůcky trochu liší, je historie – pro koně znamenají pouze signál k chování, které provede v naučené kvalitě, nemají žádný „výhružný“ podtext.

Důležitá a užitečná součást práce je „trénink na překážkách“, což je práce s různými objekty – podstavec, kužely, něco jako balanční podložky, míče, krabice a v zásadě cokoli vás napadne a cokoli má váš kůň rád. Pomáhá to koně naučit, že „divné objekty“ nejsou důvodem k panice, zlepšuje obratnost (otočení se na paletě je dobrá machrovinka, a když ji kůň navíc dělá s nadšením, je to prostě super) a navíc vnáší do tréninku pestrost a zábavu. To pro mě bylo dost zásadní sdělení, i když jsem to teoreticky věděla i předtím – je prostě potřeba koně nenudit, často stačí jeden úspěšný pokus třeba o dovnitř plec, pak chvilka hry s čímkoli a další pokus nebo dva…

Moje snaha o dokonalost často vedla k „jenomještějednoujooo“ a koni s očima v sloup… Což samozřejmě znamená, že kůň není za cvik odměněn, ale je v podstatě trestán. To jeho nadšení při cviku rozhodně nepodpoří… a vede to k tomu, že se ho snažím trénovat víc, aby se ho naučil a oblíbil – a už jsme v bludném kruhu.

Stejně tak jako pestrost je důležité umět společně relaxovat. Hannah s koněm klidně pracuje delší dobu, přičemž prokládá práci společnou relaxací, což je nejen „společně stojíme a jen tak dýcháme“, ale i „společně v klidu jdeme“.

Odjely jsme domů plné motivace a nadšení. Vzdělávání v tomto směru pokračuje hned 22. září, kdy je na Slovensku Angelica Hesselius a následně v červnu 2019 se tam chystá Hannah – a já vážně uvažuju nad tím, že bych jela s koněm.

Připojené obrázky

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 1 čtenářů. Celkový počet bodů: 5.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: