SARS-CoV-2... riziko pro domácí zvířata?

16. 04. 2020 06:00, Aktualizováno 17. 04. 2020 21:10

Obrázky: 6

Autor: Ing. Petra Černá Spoluautoři: Gabriela Rotová Sponzor: Avecell Foto: Gabriela Rotová, Wikipedia Rubrika: Zdraví a veterinární péče Počet přečtení: 882 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Před pár dny jsem byla se svým psem zle vykázána z prodejny krmiv pro hospodářská zvířata. Měla bych prý být v těchto těžkých časech alespoň trochu ohleduplná a netahat psa, který je přenašečem mnoha závažných nemocí, včetně dnes a denně tisíckrát skloňovaného koronaviru, mezi zdravé lidi. Pes smutně koukal, i já smutně koukala. Jak to tedy vlastně je? Máme se bát svých zvířat nebo se mají zvířata bát nás? Může SARS-CoV-2 způsobit onemocnění COVID-19 nejen nám, ale i našim koním, psům či kočkám? O tom všem je dnešní článek, který pro nás připravila Ing. Petra Černá.

Koronaviry jsou velká skupina RNA virů, které napadají převážně obratlovce. V současnosti je rozlišováno 49 druhů koronavirů, z nichž sedm napadá i lidi. Čtyři ze sedmi lidských koronavirů způsobují převážně lehké až střední infekce horních dýchacích cest podobné běžnému nachlazení a ve vzácných případech zápal plic.

Tyto viry jsou i v České republice zodpovědné za 5 % případů respiračních nechřipkových infekcí. V průběhu 21. století se objevily tři vážné koronaviry, které se vždy na člověka přenesly ze zvířat. Posledním závažným koranavirem je pak koronavirus, který se objevil v Čínském Wuchanu v prosinci 2019. Nejdříve byl pojmenován jako nový koronavirus 2019 (novel coronavirus 2019, zkráceně nCoV-2019) a posléze byl přejmenován na SARS koronavirus 2 (SARS-CoV-2). Onemocnění způsobené tímto virem se nazývá koronavirové onemocnění 2019, zkráceně COVID-19 (koronavirus disease 2019). SARS-CoV-2 patří do rodu Betacoronavirus, což je jeden ze čtyř rodů podčeledi Coronavirinae.

 

Alphacoronavirus

LIDSKÉ: 229E, NL63

 

Zvířecí:

(savci)

Šelmy – zvláště kočkovité a psovité (např. pes, kočka, šakal)

Letouni – různé druhy netopýrů

Hlodavci – myš, krysa, potkan, hraboš, rejsek

Zajícovci – králík

Sudokopytníci – velbloud, prase

Betacoronavirus

LIDSKÉ: OC43, HKU1, SARS-CoV, MERS, SARS-SoV-2

 

Zvířecí:

(savci)

Letouni – různé druhy netopýrů (zvláště vrápenci)

Šelmy – cibetky, ovíječi

Luskouni – luskoun krátkoocasý

Sudokopytníci – velbloudi (zvláště dromedáři), lama, prase

Hlodavci – myš, krysa, potkan, hraboš, rejsek

Zajícovci – králík

Hmyzožravci - ježek

Deltacoronavirus

Zvířecí:

Vrubozobí – kachna, husa, čírka, hvízdák

Hrabaví – křepelky, perličky, kur, bažanti

Pěvci – slavík, vrabec, pěnkava, drozd, kruhoočkovití

Veslonozí – kvakoš, volavka

Papoušci

Gammacoronavirus

Zvířecí:

Vrubozobí – kachna, husa, čírka, hvízdák

Hrabaví – křepelky, perličky, kur domácí, bažanti

V tabulce jsou popsané nejčastější zvířecí zástupci ze 4 rodů koronavirů. Lidské koronaviry jsou zvýrazněné pro přehlednost. Podčeleď Orthocoronavirinae obsahuje kromě výše popsaných ještě neklasifikované koronaviry, které si můžete prohlédnout na internetovém zdroji zde.

Coronavirinae je souhrnné označení pro čtyři čeledi virů, které způsobují onemocnění u zvířat a lidí s různým stupněm závažnosti. Některé cirkulují mezi zvířaty, některé se vyskytují u člověka. Zvířecí koronaviry mohou, za určitých okolností, infikovat i člověka. Jsou celosvětově rozšířené v populacích netopýrů, myší, cibetek, velryb, kočkovitých šelem i kočky domácí. Koronaviry jsou také známy u psů, skotu, prasat a koní.

Je známo, že koronaviry cirkulují u savců a ptáků. Dřívější studie odhalily, že jak SARS-CoV, tak MERS-CoV jsou zoonózního původu, původem z netopýrů, přičemž SARS-CoV se šíří z netopýrů přes cibetky palmové na člověka a MERS-CoV se šíří z netopýrů přes velbloudy na člověka. Nedávný výzkum také ukázal, že virus SARS-CoV-2 pravděpodobně pochází z netopýrů, což je hypotéza založená na podobnosti jeho genetické sekvence s jinými známými koronaviry.

Pravděpodobným zdrojem je některý netopýr, např. Rhinolopus affinis, sinicus nebo ferrumequinum. Někteří autoři se domnívají, že k přenosu na člověka mohlo dojít přímo, neboť exkrementy a sušené části těl netopýrů se používají v čínské lidové medicíně. Virus izolovaný z netopýrů se však od virů, které se přenášejí interhumánně, liší v několika aminokyselinách klíčových pro vazbu na lidské buňky.

Pravděpodobnější proto je, že k přenosu na člověka došlo přes přechodného hostitele, kterým by mohli být někteří savci. Zvlášť diskutovaní jsou luskouni, jejichž maso se v Číně konzumuje a jejichž některé části těla se rovněž používají v lidové medicíně. Sekvence RNA izolovaná z koronavirů luskounů se sice od SARS-CoV-2 lišila více než v případě netopýřích koronavirů, byla však shodná v doméně odpovědné za vazbu na lidské buňky. Uvažuje se proto, že SARS-CoV-2 vznikl rekombinací velmi podobného netopýřího koronaviru s koronavirem luskounů.

Doposud však stále existují diskuse o zdroji viru a jeho zprostředkujícím hostiteli. Z genomu je známo, že virus se liší od koronavirů výše popsaných zvířat, jelikož homologie SARS-CoV-2 a těchto koronavirů je menší než 75 %. Nejvyšší homologii vykazuje netopýří genom s 96,2 % nukleotidovou homologií v celém genomu.

Případy pozitivně testovaných zvířat na SARS-CoV-2

První pes, sedmnáctiletý pomeranian, byl 26. 2. umístěn do karantény poté, co byl jeho majitel hospitalizován kvůli infekci novým koronavirem. Pes nevykazoval žádné specifické klinické příznaky. Veterinární lékař mu odebral vzorky z dutiny ústní, dutiny nosní a z rekta. Vyšetřena byla i jeho stolice. Test na přítomnost koronaviru byl proveden pomocí RT-PCR 26. 2., 28. 2, 2. 3. a 5. 3. Nasální vzorky byly ve všech případech pozitivní na SARS-CoV-2. Vzorky z dutiny ústní byly pozitivní v prvních dvou testech. Vzorky stolice i rektálního výtěru byly vždy negativní. U nasálních vzorků byla patrná vyšší virová zátěž než u vzorků orálních. V séru psa odebraného 3. 3. byly detekovány protilátky proti novému koronaviru. Sérokonverze je důkazem prodělané infekce. Snahy o kultivaci viru in vitro ze vzorků sekretů psa byly neúspěšné. Pomocí metody zvané sekvenování byla potvrzena identita genetické informace viru získaného ze vzorků psa i člověka. Tento výsledek naznačuje, že se pes nakazil od svého majitele. Poslední virologické testování proběhlo ve dnech 12. a 13. 3., kdy byly všechny výsledky negativní. Bohužel pes zemřel 16. 3. poté, co se vrátil ke svému uzdravenému majiteli. Vzhledem k vysokému věku a přidruženým onemocněním však nebyla potvrzena příčinná souvislost mezi jeho úmrtím a koronavirovou infekcí.

I druhý pozitivně testovaný pes, dvouletý německý ovčák, sdílel domácnost s pacientem s COVID-19. Pes byl poslán do karantény 18. 3. společně s čtyřletým křížencem stejného majitele. Vzorky z dutiny ústní a nosní odebrané 18. a 19. 3. od německého ovčáka byly pozitivní na SARS-CoV-2. U druhého psa nebyla přítomnost viru detekována. Ani jeden ze psů nevykazoval klinické příznaky onemocnění.

První kočičí případ byl zaznamenán v Belgii. Jednalo se o kočku žijící v jedné domácnosti s majitelem, který měl potvrzenou diagnózu onemocnění COVID-19. Kočka začala mít klinické příznaky zahrnující anorexii, diarrheu, zvracení, kašel a respirační obtíže. Výsledky vzorků stolice a žaludečních šťáv byly pozitivní na přítomnost SARS-CoV2. Pozitivní výsledky RT-PCR byly potvrzeny sekvenováním. Devět dní po nástupu klinických příznaků se kočka začala zotavovat.

Druhý případ pozitivních výsledků testů u kočky byl hlášen v Hongkongu. Rovněž se týkal kočky, která byla v úzkém kontaktu s infikovaným majitelem. Přítomnost viru SARS-CoV-2 byla potvrzena ve vzorcích dutiny ústní, nosní i ve vzorcích z rekta. Tato kočka nevykazovala žádné klinické příznaky onemocnění.

Nejnovějším potvrzeným veterinárním případem je tygr ze zoologické zahrady v New Yorku. Tygr byl na COVID-19 testován z důvodu respiračních obtíží. S největší pravděpodobností se tygr nakazil od svého ošetřovatele, který však nevykazoval žádné příznaky onemocnění. Tygr byl v kontaktu s dalšími kočkovitými šelmami. U šesti tygrů a lvů se také následně vyvinuly mírné projevy respiračního onemocnění. Jen jeden tygr zůstal zcela bez příznaků. Nyní se všechna zvířata dobře zotavují.

Výše zmíněné případy jsou ojedinělé. Míra pozitivity u těchto zvířat je považována za tak nízkou, že neumožňuje přenos na jiná zvířata nebo na člověka. Americká asociace veterinárních lékařů (AVMA) uvádí, že v tomto bodě neexistuje žádný důkaz, který by naznačoval, že by domácí zvířata mohla šířit virus SARS-CoV-2 mezi lidmi.

Na druhé straně ale přibývá odborných i klinických studií, které se této problematice věnují. Nedávno zveřejněné výsledky experimentů v Harbin Veterinary Research Institute v Číně ukazují, že nejvíce náchylné k onemocnění COVID-19 jsou kočky. U mladých koček byl popsán závažnější průběh onemocnění a vyšší úmrtnost než u starších koček. Starší kočky se s infekcí dokázaly vypořádat rychleji a nevykazovaly žádné závažné klinické příznaky. To je velmi zajímavé zjištění, neboť u lidí je situace přesně opačná. Další experiment ukázal, že kočky infikované virem SARS-CoV-2 můžou být zdrojem nákazy pro jiné kočky, nacházející se v jejich blízkosti. Nutno však podotknout, že zmíněným kočkám bylo naočkováno větší množství viru SARS-CoV-2, než jaké by získaly při přirozené infekci. Replikace viru neboli jeho rozmnožování bylo u koček popsáno v horních a dolních cestách dýchacích.

Dalším druhem zvířat vnímavým vůči novému koronaviru jsou fretky. Po umělém infikování fretek byla replikace viru patrná v horních dýchacích cestách, avšak zvířata nevykazovala známky nemoci ani nedošlo k žádnému úmrtí.

Výsledky studií naznačují, že psi jsou k infekci SARS-CoV-2 náchylní jen velmi málo a neobjevují se u nich žádné klinické příznaky. Rovněž nebyl prokázán přenos nákazy mezi psy navzájem.

Z hlediska bezpečnosti potravin je důležité zjištění, že žádný druh hospodářských zvířat doposud nebyl pozitivně testován na nový koronavirus. A ani u volně žijících lišek, norků a mývalů testovaných v Číně nebyla nákaza prokázána.

Během schvalovacího procesu vývoje veterinárního diagnostického testu na průkaz onemocnění COVID-19 u zvířat vyhodnotila společnost IDEXX tisíce psích a kočičích vzorků. Žádné pozitivní výsledky zatím nebyly detekovány. Vzorky použité pro vývoj a validaci testu pocházely ze Spojených států a Jižní Koreje. Společnost IDEXX nyní rozšířila monitorování do Kanady a evropských zemí, včetně oblastí s vysokým podílem COVID-19 v lidské populaci. Vzhledem k nízkému počtu pozitivních případů se zatím nepředpokládá zavedení testů do běžné veterinární praxe.

Dle oficiálního vyjádření Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE) je onemocnění COVID-19 lidským onemocněním, které se primárně přenáší z člověka na člověka. Ani výše zmíněné případy a výsledky studií zatím nemění dogma, že v šíření viru SARS-CoV-2 nehrají zvířata významnou epidemiologickou roli.

Mezi standardní doporučení WHO, která mají zabránit šíření infekce, patří pravidelné mytí rukou po dotyku se zvířaty a živočišnými produkty, jakož i vyhýbání se kontaktu s očima, nosem nebo ústy a zamezení kontaktu s nemocnými zvířaty nebo zkaženými živočišnými produkty. Je třeba se vyhnout jakémukoli kontaktu s toulavými zvířaty. Tato opatření vás chrání i před jinými patogeny, např. před E. Coli a Salmonelou, které se mohou přenášet mezi zvířaty a lidmi.

Zdroje:

 

Ing. Petra Černá působí jako odborný asistent projektu Avecell. AVECELL® je veterinární projekt Medicínského centra Praha, v němž se tým odborníků zaměřuje na výzkum a využití nových metod léčby pomocí aplikace kmenových buněk ve veterinární medicíně.

Medicínské centrum Praha získalo povolení pro výrobu veterinárního léčivého přípravku (autologní mezenchymální kmenové buňky) od Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv (ÚSKVBL) v květnu 2015.

 

Připojené obrázky

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 1 čtenářů. Celkový počet bodů: 5.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: