Rollkur: síla, komunikace a podřízenost

8. 01. 2010 05:00

Obrázky: 14

Autor: Theresa Sandin Foto: archiv autorky Seriál: Sustainable dressage Zdroj: SustainableDressage.com Překladatel: Dominika Švehlová Počet přečtení: 8847 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Rollkur neboli "nízko, v hloubce a kulatě" je bohužel často používaná tréninková metoda mnoha drezurních koní. Její zastánce tvrdí, že nemusejí používat žádnou sílu, že kůň ochotně spolupracuje, je uvolněný a nevykazuje žádné rozčílení. Je to pravda? A proč?

sdlogo

Síla?

Opracování v hloubce v roce 2005Jezdci, kteří trénují dle metody rollkur, obvykle říkají, že na koně nepůsobí silově tvrdýma rukama nebo průvlečkami. Ono to možná ani není nutné, když své koně většinou jezdí na plné uzdě a s pevně staženými nánosníky. Páka jde po dlouhé trajektorii, zejména když táhnete otěže proti třmenům!

Ale abyste získali kontrolu nad koněm, polapte ho do pasti. Když se po koni chce, aby dal hlavu tak dolů a zaroloval ji, vyžaduje to výraznou změnu v používání jeho svalů, v rovnováze a aktivitě, takže pouhé zvednutí hlavy mu trvá několik kroků. Během té doby jezdec „provede poloviční zádrže", pošťouchne ho, ohne ho či otočí nebo udělá prostě něco, aby odvrátil jeho pozornost, což koně od zamýšleného zvednutí hlavy odradí.

Kloub mezi 2. a 3. obratlemExtrémní forma nadměrného ohnutí, kde kloub mezi 2. a 3. krčním obratlem je na úplné hranici rozsahu své pohyblivosti, má stejný účinek, jako policejní hmat okolo paže podezřelého: hrozí vykloubením nebo mu způsobuje bolest, dokud podezřelý nezačne spolupracovat. Krk koně je velmi ohebný a v jeho pojivových tkáních se nachází hodně nervů a reflexů, které mají za úkol zajistit, aby mícha, která se nachází v páteřním kanálu, nebyla poškozená. Představte si sebe s paží za zády a osobou, která ji tam drží a říká: „Tancuj".

Kloub mezi 2. a 3. obrázkemPojivové tkáně okolo kloubů jsou bohatě protkány proprioceptivními nervy, což jsou stejné nervy jako ty, které reagují, když vás neurolog klepne kladívkem pod čéšku a vyvolá nervový reflex. V kybernetických svalech (nejblíže páteře) se nachází minimálně jeden nerv na 20-30 svalových vláken. To koni pomáhá zůstat v rovnováze, cítit polohu končetin a chránit tkáně před přetržením. (Denoix/Pallioux - Physical Therapy and Massage for the Horse; Sara Wyche - The horse's Muscles in Motion)

Tento typ „kloubního zámku" spouští ony reflexy, podobně jako paže podezřelého. Díky správnému hmatu můžete dotyčného o něco žádat tak zdvořile, jak se vám zlíbí, a vždy dostanete odpověď „ano, prosím", ať už chcete, aby šel s vámi nebo aby piafoval!

Ježdění up & inV jednom interview v Reiter Revue (3/1994) prohlásila Nicole Uphoff, že nikdy nepoužívala průvlečky. Je na to velmi pyšná. Ale vysvětluje, že když koně pošle „do hloubky" a on stále nechce povolit nebo chce zvednout hlavu, stáhne ho ještě hlouběji. De facto vysvětluje, jak úspěšně „učila" svého koně Freudentänzera chodit na lonži v hloubce na vídeňských (pozn. překl.: trojúhelníkovitých) vyvazovacích otěžích, když měla 9měsíční jezdeckou pauzu, než byl schopen chodit tak hluboko, jak chtěla.

V případě tréninkové metody nahoře a dovnitř (angl. up & in, česky by bylo spíš výstižnější nahoře a zarolovaně) (viz A Different Theory of Dressage Training - Grunsven/Janssen), jejíž velmi názorné příklady lze vidět na webu (například zde je jeden odkaz na video: http://www.youtube.com/watch?v=WgERSFTWvVA), kde je kůň držen v pozici, která už není „long and low" (dlouhý a dole). Je komprimovaný. Tento kůň nemá nejmenší šanci ovládat vlastní rovnováhu. Plus plná uzda.

holandská drezurní jezdkyně opracovává koněTen kůň je ježděný uvedeným způsobem proto, že se chce natáhnout, aspoň tak se to píše v interview:
"Natahuje svůj krk přirozeným způsobem sám o sobě a nečeká na nás - takže ho donutíme, aby se poněkud více zkrátil a byl naprosto na otěži, abychom ho donutili počkat - takže se učí natahovat se našim způsobem a na našem přilnutí."

Janssen/Grunsven po něm chtějí, aby počkal a natáhl se, když oni chtějí. Takže zatímco čeká, je anti-natažený? Více si přečtěte v interview na Horsemagazine.com Sjef Janssen - His System (angl.).

Přemlouvání nebo žádání?

opracování v hloubce v roce 2005Dalším bodem v tématu „požádat předek koně, aby vyklenul hřbet" (tedy něco jiného, než je skutečné shromáždění, které jde odzadu a tím vyklene hřbet) je skutečnost, že jezdec nemůže koně donutit, aby vyklenul hřbet - musí ho požádat. Kůň se na tom musí ochotně podílet a může snadno protestovat proti ztrátě rovnováhy, únavě nebo čemukoli jinému, opravdu. Pokud však má hlavu ohnutou dolů, vyklenutí hřbetu je vyvoláno mechanicky, ledaže by kůň protestoval přesunutím své rovnováhy, aby mohl zvednout hlavu a bojovat s rukou a pákou, nebo utíkáním. Požádá-li naopak jezdec zadní nohy koně, aby došlapovaly více pod tělo a hřbet byl vyklenutý zezadu, každý takový krok je známkou velkorysého vyhovění koně požadavkům jezdce, nikoli kapitulací jeho síly a rovnováhy před náročným nadřízeném.

Proč?

Opracování v hloubce v roce 2005Ve třech větách:

Když je kůň trénován, aby držel hlavu v hloubce, bez ohledu na to, jak moc ztrácí rovnováhu, jak je něco složité nebo jak mu do toho jezdec zasahuje, tento kůň bude mít na drezurních závodech lepší bodové ohodnocení než kůň, který je ježděn na tenké hranici mezi shromážděním a volností.

Je to proto, že koně trénovaní „podmíněně na svobodě" občas prozradí momentální ztrátu rovnováhy zvednutím hlavy. „Rollkurovaného" koně naučili, že odpor proti jezdci jeho situaci nijak nenapraví, mírně řečeno.

Metoda podřízení

Nadměrné ohnutí, nadměrné tempo, odstřevidá sílaNěkteří trenéři mladých či zkažených koní lonžují problémové koně s pytlem na hlavě a povolí lonž, až na ni kůň šlápne nebo se do ní zamotá předníma nohama a upadne. Potom na něho skočí a sednou si mu na hlavu. Kůň v této situaci nemůže dělat nic. Učí se, že musí odevzdat odpovědnost za svůj život tomuto člověku. Vzdá se většiny svého reflexu prchat. Často se tato metoda používá jako poslední pokus s koňmi, kteří úplně ztratili důvěru v lidi. Buď to, nebo jatka, pro některé zničené koně.

Bylo by kruté srovnávat rollkur s takovou metodou, ale je zde jistá podobnost. Koni je fyzicky znemožněno zlepšit svoji rovnováhu a řídit to, jak se bude pohybovat, takže dříve nebo později se naučí podřídit jezdci, zvyknout si na vypadnutí z rovnováhy a na předvádění nadměrných kroků, protože není schopen s tím nic udělat.

Je smutné, že mnoho rozhodčích si nevšimne ztráty rovnováhy, pokud hlava koně zůstane dole. Nebo toho, že kůň má rovnováhu na předku stále a ne jen výjimečně.

opracování v hloubce v roce 2005Jednou z hlavních výhod této metody je to, že produkuje koně velmi dobře ovladatelné na drezurním obdélníku. Získáte koně, který souhlasí s tím, že se bude pohybovat na předku, aniž by si přitom lehal do rukou jezdce nebo házel hlavou nahoru, když ztratí rovnováhu nebo je unavený.

Na první pohled to vypadá, že všechno jde docela hladce, „rovnováha" nikdy neselže, poddajnost a podřízenost se zřetelně projevují naprostým „podvolením se" pomůckám jezdce.

Ale pokud je tímto způsobem oslabené držení těla koně, bude mu ztráta rovnováhy škodit pravděpodobně mnohem častěji, než kdyby držel krk a hlavu přirozeněji. Naučí se ztrácet rovnováhu a nereagovat na to - neházet hlavou, neztrácet rytmus, prostě se tím nějak prokousat.

kůň nešvihá ocasemMnozí z jemněji ježděných koní, avšak trénovaných metodou rollkur, nešvihají příliš ocasem, nedělají celou dobu „grimasy" a zdá se, že v drezurním obdélníku jsou docela v pohodě ve svém emocionálním projevu. Dá se argumentovat tím, že je pro ně skutečně snadné pohybovat se s hlavou v normální pozici a moci používat svůj krk. Ve srovnání s tím, jak se obvykle pohybují v tréninku, je pro ně zajet úlohu na závodech doslova hračkou! Kdo ví, jak moc švihají ocasem během tréninku doma?

Nemusí to vždy souviset s rollkurem, ale spíš se to týká závodů obecně, doma v tréninku projíždějí koně úlohy v určitém stupni strachu, ve srovnání se závody. Je to opakem toho, co by si člověk myslel, mnoho koní je více v pohodě v drezurním obdélníku na závodech, než doma při tréninku. Spekulovalo se o tom, že koně se nebojí korekce/trestu v soutěžním drezurním obdélníku, ale asi se toho bojí doma. Naučili se, že když je něco špatně na závodech, nebudete zkoušet opakovat to stále dokola, jako při tréninku doma.

Posouvání hranic

opracování v hloubce v roce 2005Tým Grunsven/Janssen také vysvětluje v interview, že používají LDR (laag diep rond), aby to svým koním ztížili. V jednom interview říkají, že pokud koně učíte dělat cviky mnohem obtížněji, než jak to bude předvádět na závodech, kůň úlohou v obdélníku doslova propluje. Pokud trénujete dovnitř plec, ale kůň ji provádí v hloubce, s bradou u lopatky a ve středním klusu, „protančí" regulérní dovnitř plecí na závodech, protože to pro něho bude ve srovnání s tréninkem hračka. Je to prostředek, jak posouvat hranice.

Avšak, podle mého názoru, pokud učíte koně provádět cviky v nerovnováze, kůň se smíří s tím, že je bude provádět v nerovnováze i v drezurním obdélníku, a to bez odmlouvání a bez zjevného odporu. A pokud kůň provádí cviky v nerovnováze bez ztuhnutí, můžete komukoli namluvit, že vše je v nejlepším pořádku. Dokonce i rozhodčím.

Dialog nebo monolog - chyba jako prostředek

opracování hluboko/kulatěDrezura je dialog mezi dvěma zúčastněnými, kteří si musí navzájem rozumět, aby byli schopni pracovat společně v harmonii a aby se zlepšovali. Kůň je odkázaný na pomůcky jezdce a jeho signály, aby věděl, co má dělat, a jezdec je závislý na zpětné reakci koně, aby mohl přizpůsobit své pomůcky rovnováze, aktivitě, pružnosti a únavě koně. Jezdec pilně učí koně reagovat na pomůcky určitým způsobem a kůň se pilně učí mu vyhovět. Ale aby byl jezdec schopen znát a plánovat trénink svého koně v každý jediný moment, musí cítit, jak kůň reaguje na pomůcky, cviky a úlohy svojí rovnováhou, aktivitou a pružností a kdy už je příliš unavený. To, že se kůň dostane nad otěž nebo hledá oporu v rukách jezdce, může být signálem ztráty rovnováhy, ztráty aktivity, ztuhlosti nebo znepokojení a může to být pro jezdce velmi užitečná informace.

dobrá rovnováha, vyklenutí a shromáždění bez rollkuruTuto informaci lze získat pouze tehdy, když je kůň dostatečně svobodný, aby ji mohl vyjádřit, tedy pokud je ježděn „podmíněně na svobodě". Pokud je kůň ježděn v takovém držení těla, kdy je pro harmonii pohybu nutná jeho ochota spolupracovat, a ne když je polapen v pozici, v níž nemá jinou možnost, než se požadavkům podřídit.

Klaus Balkenhol říká, že pro jezdce je o něco jednodušší neztratit hřbet koně, když ho jezdí s nadměrně vyklenutým krkem. A že tohle dělají ti jezdci, kteří usilují o pohodlí a jsou líní. Avšak vrátí se jim to obvykle tím, že kůň nebude mít dostatečně aktivní záď a nebude dostatečně citlivě reagovat. A má pravdu, že udržení týlu jako nejvyššího bodu vyžaduje ze strany jezdce mnohem více ostražitosti a přemýšlení.

Klaus Balkenhol (Dressage Today, May 2003) pokračuje:
Při ježdění s hlavou před kolmicí a nahoře si jezdec obvykle všimne více pokusů koně o únik od pomůcek, ale tyto úniky jsou pro něho informací. Možná je kůň unavený a potřebuje přestávku. Možná nemůže být týl nejvyšším bodem, protože se kůň pohybuje bez kmihu. Možná není jeho horní linie dostatečně propojená odzadu-dopředu."

Bez ohledu na to, zda koni dovolíte či nedovolíte projevit ztrátu rovnováhy/kmihu nebo nejistotu/únavu, on tím BUDE trpět. Pouze se sníží pravděpodobnost, že vy jako jezdec to nepoznáte, protože kůň bude „utlumený". Z dialogu se stává monolog.


Příště si začneme vysvětlovat, proč nejezdit rollkurem; jaký má vliv na koně z hlediska fyzického i psychického, jak ovlivní jeho tělo i pohyb a orientaci v prostoru.

Další díly

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 2 čtenářů. Celkový počet bodů: 10.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: