Rodenticid Stutox - II: v nebezpečí jsme všichni!

10. 09. 2019 06:00

Obrázky: 5

Autor: Gabriela Rotová Spoluautoři: RNDr. Evžen Korec, CSc. Foto: wikipedia.com, aegri.cz Rubrika: Zdraví a veterinární péče Počet přečtení: 866 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

V červenci a srpnu média rozčeřila letní pohodu děsivými informacemi o plošném používání extrémně nebezpečného rodenticidu Stutox - II. V reakci na přemnožení hrabošů polních Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) nejprve plošné použití tohoto extrémně nebezpečného jedu schválil, následně jeho použití omezil výjimkou. Stutox - II je ale i nadále do naší přírody aplikován. Rozpoutala se lavina reakcí. Svým dílem do diskusního mlýna přispěli Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo životního prostředí, Česká inspekce životního prostředí, renomovaní odborníci, politické strany i neziskové spolky.

Přesto se ale ani dnes nikdo z nás, obyčejných smrtelníků, nedozví, kde konkrétně a jakým způsobem byl (bude) rodenticid Stutox - II k likvidaci hlodavců použit. Takže myšlenky typu "co to proboha zase sypou na to pole u výběhu?" nebyly tak úplně od věci. A umírající bažant, kterého našel pes u jízdárny, na klidu nepřidal... O rozhovor na toto skutečně velmi ožehavé téma jsem tedy požádala ředitele ZOO Tábor, RNDr. Evžena Korce, CSc., který inicioval vznik petice "Zastavme genocidu zvířat! Ne trávení české přírody!"

Pane řediteli, iniciovali jste vznik petice, jejímž hlavním cílem bylo vytvořit tlak na orgány státní správy a docílit tak toho, aby se jedy typu Stutox - II v ČR již nemohly používat. Proč se právě ZOO Tábor v této věci tak aktivně angažuje?

Považujeme to za jeden z cílů zoologických zahrad, aby bránily devastaci volné přírody. Cílem zoologických zahrad je vytvořit záložní genofond pro případ, kdy ohrožená zvířata ve volné přírodě vymřou. Zároveň nás a mě osobně zajímá ochrana přírody a zvířat v ní žijících. Není mi lhostejný osud zvířat ohrožovaných člověkem. Proto jsem se v minulosti hlasitě angažoval také například v boji za záchranu takzvaného valašského medvěda, kterého chtělo poplašené vedení kraje zcela nesmyslně zastřelit. Dokonce jsem našel konkrétní zoologickou zahradu v Belgii, která by si ho bývala vzala, což nakonec ale nebylo nutné. I díky velké medializaci případu dostal medvěd šanci žít, což bylo mým hlavním cílem, důvodem, proč jsem se do toho zapojil. Před touto peticí jsme iniciovali také petici proti hromadnému vyvražďování daňků, které prosazují myslivci. Budu rád, když se k ní lidé, kterým není osud zvířat lhostejný, připojí. Naleznou ji zde.

O jaký typ jedu se jedná? V čem spočívá mimořádná nebezpečnost rodenticidu Stutox - II?

Jde o velice silný jed na bázi fosfidu, v tomto případě fosfidu zinku, který reaguje se žaludečními kyselinami. Při této reakci se uvolňuje nebezpečný fosfin. To je extrémně hořlavý plyn, který při styku s pokožkou způsobuje velmi těžká poleptání. Prakticky tak tento jed rozežere orgány trávicí soustavy a zvíře pak umírá mnoho hodin v extrémních bolestech. Nebezpečnost tohoto jedu dokládá i to, že 24 hodin po jeho aplikaci ve volné přírodě je do zasaženého území vstup zakázán.

Mohou se tedy druhotně otrávit i jiná zvířata? Které druhy zvířat jsou tímto jedem ohroženy nejvíce?

Tento jed je nebezpečný pro všechna zvířata včetně člověka, u kterého po pozření může dojít až k selhání ledvin nebo jater. Nejvíce ohrožena jsou kromě hlodavců všechna zvířata, která by mohla otrávené granule s jedem pozřít. Například zajíci, srnci či jeleni. Vysokému nebezpečí jsou ale vystaveni všichni živočichové v přímém potravním řetězci, protože k jejich otravě může dojít i po pozření otráveného hraboše. Pozor si musí dát i pejskaři pohybující se v zasaženém území.

Mohl by Stutox - II negativně ovlivnit i zdraví koní, kteří se dostanou do kontaktu s tímto jedem? Např. pastviny v blízkosti ošetřených ploch? Je možné, aby tento jed obsahovala sušina sklizená na plochách, které byly v minulosti jedem ošetřeny? 

Zcela určitě ano. Podobný případ sice zatím dokumentovaný není, ale opatrnost je vzhledem k typu a účinnosti jedu zcela na místě.

Je možné, že by Stutox - II mohl kontaminovat vodní zdroje? Granule se působením vlhkosti po několika dnech rozkládají. Lze jed následně detekovat v půdě/vodě? Existují reálná rizika?

Tento jed má na vodní zdroje velmi negativní vliv, uvolňovaný fosfin je pro vodní organismy vysoce toxický. Také proto se nesmí používat v bezprostřední blízkosti povrchových vod. Při plošné aplikaci mimo nory hlodavců navíc hrozí, že otrávené granule spláchne silný déšť a dojde tím ke kontaminaci vod v širším okolí.

Nyní je plošná aplikace jedu, až na schválené výjimky, zakázána. Zemědělci ale mohou aplikovat jed do nor hlodavců. Považujete tuto situaci za řešení?

Představa jakékoliv plošné aplikace jedů a hromadné genocidy celých zvířecích populací je šílená a jako milovník a ochránce zvířat s něčím takovým nemohu souhlasit. Ba co víc, musím se proti takovému zvěrstvu důrazně ohradit a veřejně ozvat. Nejen že by tento postup zcela zdecimoval hraboší populaci, ale vedl by k možná ještě závažnějším sekundárním škodám.

Vyhubení celého živočišného druhu z určitého území by zásadně poškodilo místní ekosystém. Nejen, že by vypadl jeden z článků potravního řetězce, ale než by se tak stalo, tak by se jed šířil dále. Otrávený hraboš by tak mohl usmrtit také vzácné dravé ptáky včetně sov, které si na nich často pochutnávají. V daném místě by mohlo dojít k vyhubení všech ptáků živících se zrním a také ostatních živočichů, kteří si zrním zpestřují jídelníček.

Používání jedů v přírodě a hromadné hubení celých zvířecích populací tedy považuji za obrovskou a neospravedlnitelnou "prasárnu". Navíc možnost udělit v tomto případě výjimku jen ukazuje na to, jak je český legislativní systém pokřiven. Vůbec nechápu, jak může žádost zemědělců o povolení zvířecí genocidy schvalovat úřad spadající pod ministerstvo zemědělství, když je to primárně věc ochrany životního prostředí. Podle mě jde o zcela jasný střet zájmů.

Naše petice směřuje nejen k tomu, aby se zrušila možnost udělit výjimky v případě tohoto konkrétního jedu, ale také k tomu, aby se zcela zakázala plošná aplikace všech jedů. Podobné nařízení, tedy zákaz plošné aplikace všech jedů, platí i v okolních zemích, jako je Slovensko, Rakousko či Německo, a nevidím jediný důvod, proč by Česko mělo být v tomto výjimkou. Je na čase, abychom opustili barbarské praktiky a vrátili se do 21. století.

Jak mají zemědělci podle Vašeho názoru problém s přemnožením hrabošů řešit? Existují ekologická a k přírodě šetrná řešení?

Existuje celá řada přirozených postupů, jejichž kombinací se dá přemnožení hlodavců účinně zabránit. Jednak by měli zemědělci svá pole lépe přizpůsobit pro život přirozených nepřátel hlodavců, tedy například koček, kun či dravých ptáků. Tady se velmi osvědčilo například budování stanovišť pro dravé ptáky, odkud mohou lépe sledovat případnou kořist.

Velmi účinná a osvědčená je také hluboká orba, která naruší podzemní chodby a nory hlodavců. Od ní se bohužel v minulosti upustilo, což vedlo nejen k současným problémům s hraboši, ale také to zvýšilo neschopnost půdy zadržet dostatek dešťových srážek.

Děkuji za rozhovor i Vaši angažovanost v této problematice!

Připojené obrázky

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 1 čtenářů. Celkový počet bodů: 5.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: