Rejoneo II - v hlavní roli býk

21. 4. 2010 Lenka Dostálová Autor fotek: Photaki.com - uvedení autoři

V minulé díle jste se seznámili s průběhem býčích zápasů na koni. Dnes vám přinášíme další zajímavosti této - pro nás spíš kruté, pro Španěly tradiční a napínavé - podívané. Zveme vás také k prohlídce galerie nádherných profesionálních fotografií přiložených pod článkem.

V hlavní roli býk

Nemyslete si, že se ke koridám používají býci masných nebo mléčných plemen - jde o plemeno býků, šlechtěné po staletí speciálně k zápasům, plemeno divokých býků, „toro salvaje" nebo také „toro de lidia". Už telata jsou poměrně agresivní a při odchovu se záměrně téměř nedostanou do kontaktu s lidmi, takže bych pro jistotu nedoporučovala lézt ve Španělsku do ohrady k hovězímu dobytku a chtít se tam nechat vyfotit.

býčí zápas na koniA také není býk jako býk, v rámci tohoto specializovaného plemene existují nejrůznější linie, u nichž se v rámci plemenitby zdůrazňují různě vlastnosti. Nejobávanějšími jsou například býci z chovu Muira (což je mimochodem i značka alkoholu - hádejte, jaké je její logo - a samozřejmě i chov koní PRE), protože útočí oběma rohy (normální býci preferují pouze pravou stranu), statečnými protivníky jsou býci Osborne (opět také známá značka sherry-jerez a dalších alkoholických nápojů a například i šunky, chovatel PRE a emblematičtí černí papíroví býci rozesetí po španělské krajině jsou reklama právě značky Osborne) a svou velikostí jsou proslulí býci Victorino - další z přirovnání v běžné řeči: když chcete o někom říct, že je velký, můžete říct: „Este es un victorino" - „to je ale Victorino". Když už jsme u toho, v běžném jazyce se „torear" nebo „capotear" (tedy pohrávat si s býkem) používá, když někdo někoho vodí za nos.

Jezdecké vybavení

Protože jde o práci s dobytkem, je výbava koně a jezdce samozřejmě ve stylu Vaquera, jak jsme ji popsali v předchozích článcích. Jde však o představení před publikem, takže kůň má nazdobenou a mašlemi propletenou hřívu a někdy i ocas. Protože však kůň a jezdec musejí někdy vykonávat prudké a nečekané pohyby, používají jezdci často místo ostré vaquerovské páky jemnější portugalské udidlo. Sedlo na Vaqueru ale mívá v tomto případě pro větší bezpečí jezdce širokou a vysokou přední rozsochu, podobně jako je u sedla španělského nebo portugalského.

Toto sedlo je jednou z věcí, které kritizují zastánci čistoty a jednoduchosti býčích zápasů na koni - že prý není nic odvážného postavit se býkovi v sedle, ze kterého je nemožné vypadnout. No nevím. :-)

Kromě sedel se také kritizuje, že dnešní Rejoneo je pokleslé a hraje více na efekt než na opravdovost. Že se tedy sice jde k býkovi nablízko, ale více zadkem nebo bokem, aby bylo možno rychleji utéct. Že se málo pracuje čelem k býkovi.

rejoneadorSpíše teatrální stránku dnešních korid na koních podtrhuje i občasné „pasážování" a „piafování" koní. Pokud si vzpomenete, v tradiční Vaqueře se nevyužívá klus, natož prvky vysoké školy. Takto předváděná piafa, pasáž, komplimenty apod. jsou tak spíš úlitbou publiku - ostatně, jak kvalitně a uvolněně asi mohou být tyto cviky provedené, když koni hrozí z několika metrů býčí rohy?

Na druhou stranu musím uznat, že cvalové piruety - byť velmi nedokonalé - při nichž se koni zaplétají žíně do býkových rohů a zadek má skoro opřený o býkovo čelo, na mě působí jak z jiného světa. Ano, kůň může v každém okamžiku ztratit nohy, může se přišlápnout, býk může být schopen většího zrychlení, než které odhaduje jezdec... ale o tom napětí a nebezpečí visícím ve vzduchu to přece všechno je...

Faktem je, že rozdílný styl Rejonea je znát: je něco jiného vidět například Diega Venturu a Pabla Hermoso de Mendoza na jedné straně, a Fermína Bohórqueze a Antonia Domecqa jako představitele tradičnějšího stylu na straně druhé. Mimochodem, rodina Bohórquezů je po několik generací chovateli býků a koní a Antonio Domecq (jeho bratr Luis byl donedávna také rejoneador) je synovcem Álvara Domecqa, o němž jsme se zmiňovali již několikrát, a zároveň synovcem výše uvedeného Fermína Bohorqueze. Nechci tu črtat genealogie, chci jen ukázat jedno: projevuje se zde, že ve Španělsku, a v Andalusii zvlášť, je velmi výrazné něco, co my z České republiky moc neznáme (z různých důvodů, z nichž jedním jsou desetiletí komunismu): rodinné tradice a předávání vědomostí z generace na generaci.

portugalský rejoneadorNicméně zpět k výbavě: mnoho profesionálních rejoneadorů působících ve Španělsku jsou Portugalci, kteří používají vlastní výbavu: portugalské sedlo s portugalskými třmeny, které mají podobu kovových dřeváků, zdobený portugalský oblek, třícípý klobouk a více barevnějších mašlí na koni. Někdy spolu s portugalskými rejoneadory vystupují také portugalští „forcados", což je skvadra 8 chlapů, kteří čekají v aréně na býka v řadě za sebou. První z nich má na hlavě čepeček ve stylu „Já jsem tajtrlík? Ty seš tajtrlík!" a jeho úkolem je vydráždit býka k tomu, aby se rozeběhl jeho směrem. Jakmile se býk přiblíží, chytí ho za rohy a býk s ním cloumá nahoru a dolu, dokud se na něj nenavalí ostatních 6 chlapů a 7. pak popadne býka za ocas. Pak býka pustí a jdou domů. :-)

Lidé kolem

Každý profesionální toreador, a tedy i rejoneador, má svého manažera („apoderado"). Kromě manažera musí mít rejoneador pořádný kamion na koně, nožíře, řidiče a samozřejmě i celou stafáž lidí, kteří se starají o koně v denním provozu i při přípravě přímo na místě zápasů. Podle profesionálních rejoneadorů je nutné mít v sezóně připravených zhruba 10 koní. A neustále se cvičí další, protože ne každý kůň nakonec dospěje ve výcviku tak daleko, aby se mohl v aréně postavit býkovi.

Toreadoři jsou ve Španělsku uznáváni více než herecké nebo popové hvězdy a jsou také středem pozornosti bulváru, ve srovnání s nímž je český Blesk intelektuální lahůdka. Před několika týdny byla dokonce v americkém tisku rodina Ordoňezových, v níž se rodí toreadoři již po několik generací, přirovnána svým významem k dynastii Kennedyů v USA. Navíc jsou dva současní toreadoři z této rodiny (Francisco Rivera Ordoňez a Cayetano Rivera Ordoňez) nadmíru pohlední. ;-)

Je něco, na co jste se báli zeptat?
Ptejte se. :-)

 

Náš tip: Spoustu originálních, krásných snímků k tématu, si prohlédněte ve velkém rozkliknutím z galerie pod článkem!

Podobné články
Já a Quiosque AP

Chovu lusitánských koní se věnuje devět let. Jak sama říká, v chovu je to relativně krátká doba vzhledem k tomu, že se tito koně chovají již po…

Třem týmům se skvěle vydařila úvodní část Global Champions League v Monaku, když ji dokončily bez penalizace. Mezi nimi byli i Prague Lions. Čistý…