Recenze: Reining Essentials

2. 08. 2013 08:00

Obrázky: 1

Autor: Zatloukalová Jana Rubrika: Recenze, testy Počet přečtení: 4443 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Kniha, kterou bych vám ráda představila, může být dobrým doplňkem pro začínající i pokročilé jezdce reiningu. Jako drezurnímu jezdci mi velmi pomohla při osvojení jezdeckých praktik a dostupná obrazová dokumentace mi mnohdy byla nápomocná při vysvětlování těm, kteří nevládnou anglickým jazykem.

Kniha vyšla ve Velké Británii, autorkou je Sandy Collier.

Sandy Collier je první dámou v pozici trenéra pod NRCHA (National Reined Cow Horse Association), dále vyhrála NRCHA World Champion Snaffle Bit Futurity Reserve Co-Championship, NRCHA Stallion Stakes Champion, NRHA Limited Open Champion, a AQHA World Champion. Je jednou z deseti nejlépe „vydělávajících" jezdců pod NRCHA.

Příspěvky do knihy dále věnovali Al Dunning, trenér a jezdec, Clinton Anderson - trenér pracující metodou horsemanship, Monty Roberts a Charlotte Bredahl-Baker, olympijská vítězka v drezurním sportu. Tato kniha mě zaujala právě pro skutečnost, že je výsledkem práce několika lidí působících v rozličných odvětvích sportu.

obálka knihyKniha má 11 kapitol věnovaných různému stupni výcviku koně a jezdce, předmluvu od všech autorů a doslov, kam byste měli dospět, budete-li se řídit pravidly a doporučeními. Kniha neklade důraz na sportovní výsledky, ale měla by být vaší motivací.

Jako každá dobrá kniha začíná kapitolou Stanovení cíle.
Dobrý jezdec s dobrým trenérem si stanoví cíl, kam chce v jakém horizontu dojít, a tyto cíle by měl revidovat, plnit a v případě nezdaru se zabývat tím, proč nebyl cíl splněn. Jen takto lze pracovat velmi progresivně, jelikož máte informace o tom, co již spolehlivě umíte a co je výsledkem „náhody", a co ještě nezvládáte. Cíl máte stanoven a rozdělili jste jej s trenérem na cíle krátkodobé a dlouhodobé. Nyní jste připraveni.

Jsme připraveni

Víme ale, co je náplní toho sportu, co by mělo být výsledkem a jak by výsledek měl působit na okolí. Sandy v této kapitole popisuje, z jaké práce se reining vyvinul, jak vznikaly jednotlivé asociace, jak byly dotovány jednotlivé disciplíny v horizontu 50. let. Je zde ukázka úlohy, tzv. patternu, aby jezdec měl přehled v čem práce spočívá a co je potřeba znát a vědět. Sandy také zmiňuje velkou progresivitu tohoto sportu od roku 1980, zmiňuje tvrdé metody, které vedou ke zdánlivě uvolněnému koni a se kterými ona sama nesouhlasí.

Tréninkové období a vaše představa

Je potřeba si uvědomit, že dva různí koně mají rozdílnou dobu vstřebávání informací a rozdílnou dobu, kdy se učení přemění v osvojení cviku. Stejně tak i jezdec má určitou představu o délce tréninku daného cviku, která ne vždy koresponduje s rychlostí učení koně. Koně jsou od přírody řekněme línější tvorové. Celý den se pomalou chůzí přesunují od stromu ke stromu za účelem sehnání potravy. Najednou od nich vyžadujeme soustředění, práci v rychlém tempu s přesností na sekundy, většinou ještě v omezeném prostoru. Toto může být základním kamenem pro první problémy. V prvé řadě je potřeba koně naučit, jak se má učit. Nemůžete svého koně trénovat pod neustálými dávkami bolesti, zraňování nebo psychického napětí.

  • Nestopoval dobře? Možná ho bolí nohy nebo záda...
  • Přerušil spin? Možná je zraněný, nebo mu tento těžký cvik působí bolest.
  • Není na přilnutí? Možná ho bolí zuby.

Využijte z daného momentu maximum. Trénujte po celou dobu dvouminutového provedení cviku, mějte vše po kontrolou. Nelze započít cvik a po náznaku jeho provedení koně „opustit". Mnoho jezdců při pobídce do cvalu pouze nacválá a potom se vezou, dobrý jezdec má kontrolu nad každým krokem svého koně.
Buďte „průhlední", kůň s vámi bude komunikovat, pouze když bude vědět, co od něj čekáte a jaké signály vysíláte.

  • Ukažte koni, co od něj chcete.
  • Trénujte ho tak, aby pochopil, co od něj chcete.
  • Pomožte mu, jste zde pro něj a tvoříte jeden tým.
  • Nalezněte způsob, abyste dosáhli toho, že sám bude chtít.
  • Nejdřív si klaďte otázku, CO chcete udělat, potom teprve, JAK chcete udělat.
  • Nezapomeňte pracovat na obě strany.
  • Buďte precizní.
  • Mějte dobré načasování.
  • Buďte stále stejní.
  • Řešte - nikoliv tvořte - problém.
  • Buďte systematičtí.
  • Buďte kreativní.
  • Jezděte koně - jste jezdec.
  • Buďte realističtí.
  • Akceptujte procentuální zlepšení každý den.
  • Ptejte se, co je v pozadí.
  • Dokažte odhadnout, kdy potřebujete sami pomoc.
Výběr koně

Mnoho jezdců přichází, že chtějí jezdit reining, ale mají nevhodného koně. Reiningový kůň má určité charakteristiky, které z nevhodného koně „nevytlučete" ani sebelepší prací. Dobrý kůň je polovinou úspěchu, ovšem ani takový kůň bez tréninku nezaručí dobrý výsledek. Nejvhodněji se jeví plemena chovaná v USA - především QH, stejně vhodný je paint horse a appaloosa, hodně dobří jsou koně s vyšším podílem QH. Pro amatérské ježdění jsou doporučeni koně ve středním věku, čili od 7 do 15 let věku a nejlépe valach. Jsou většinou stabilní a ulehčují amatérovi práci, kterou by s klisnou, natož s hřebcem, nemusel zvládnout. Klisny mohou být také velice vhodné, ale mnohé podávají nevyrovnané výkony a mohou leckdy překvapit, nebo dokonce zradit. Hřebce autorka doporučuje ponechat zkušeným nebo profesionálním jezdcům.

Kůň musí být na první pohled vyrovnaný, musí ale být schopen rychle využít svůj „motor" a zároveň rychle „zchladnout". Přirovnejme ho k silničnímu kolu - čím více budete šlapat, tím více pojedete, když šlapat přestanete, rychle se rychlost snižuje. Kůň nesmí být moc senzitivní. Představte si, že uděláte chybu. „Oops - udělal jsem chybu. Prosím vymaž to" ... nemůžete se svým koněm týden řešit, že se stala chyba.

Dobrá... máte před sebou koně, co byste měli vidět? Vyváženost - vybalancovaný kůň se lépe jezdí, působí nepřesvaleně a má atraktivnější pohyb. Oči by měly být laskavé a měkké, jako by vás chtěly pohladit. Těkavé oči vyhledávající problém ho jistě najdou. Krk je lepší delší než kratší. Záda jsou výhodnější kratší než delší, kůň by neměl být příliš kulatý, aby vám neklouzalo sedlo. Záď je motorem celého koně, měla by být zdrojem energie a pohybu kupředu, měla by koně ale také zastavovat. Prsa by měla být široká, úzký kůň bude špatně spinovat a dělat laterální práci. Nohy požadujte hlavně rovné, bez vad a dlouhých spěnek. Nesou celou váhu koně a je důležité, aby byly v pořádku.

Vybavení a jeho výběr

Uzdečka. Zde autorka uvádí včetně fotografií vhodné druhy uzdění pro koně mladé a starší. Představuje obyčejné stihlo, v USA tolik oblíbený twist a gag, samozřejmě i páku. Věnuje pasáž otěžím a romalu, v tréninku zmiňuje užití nánosníku a jeho správné nastavení, užívá i martingal, opět správně nastavený. Pod pojmem sedlo si představuje každé padnoucí westernové sedlo s dřevěnou kostrou, bez zbytečných doplňků, které jsou pouze na úkor hmotnosti sedla. Věnuje pasáž také podsedlové dece a radí všem klientům, aby investovali své peníze do kvalitního udidla a sedla, nikoliv do drahé deky, raději užívá obyčejnou bavlněnou deku v tréninku a na závody jí překryje tzv. blanket dekou v barvě ostatního vybavení. Nebyl by reining, aby nám trenér nepředstavil ostruhy. Zde máte celou obrazovou přílohu o tom, jak je používat a kde mít nohy a nikde se nepíše o tom, že by kůň měl pracovat pod stálým tlakem ostruh. Zmiňuje také nutnost ochrany nohou.

Jezdec

Vaše hlava. Vaše hlava je nejdůležitější součástí - musí myslet. Kontrolujte své emoce, analyzujte chyby, dělejte plány a buďte realističtí hlavně k sobě.
Váš sed. Nezávislý, vybalancovaný a aktivní.
Vaše ruce. Nezávislé, v dobré pozici, precizní, schopné opravovat a schopné vnímat odezvu.
Vaše nohy. Nezávislé, v dobré pozici, měkký kotník (autorka uvádí, že až 30 % jezdců koně křečovitě svírá v kotníku). Zvláštní obrazová příloha se opět věnuje ukázkám sedu, působení holeně, ostruh, působení ruky při jízdě přímo a do stran.

Jdeme jezdit

Ne, ještě ne. Nejdřív ukažte koni, co chcete dělat, ještě před tím, než na něj nasednete. Aplikujte působení otěží ze země, koni snižte působením otěží hlavu a udržte ho pozorného a uvolněného. Nyní usedáme a stejnou praktiku ihned použijeme ze sedla. Autorka také uvádí v červeném rámečku odpověď na otázku, zdali když užije jezdec nízkou ruku, dosáhne nízké pozice hlavy. Odpověď zní NE, takového koně nejste schopni ovládat a trénovat jakékoliv cviky do stran. Pasáž věnuje všem základním chodům a je zde zvláštní odstavec s názvem Problémy, kde se snaží odpovědět na spousty otázek začínajících proč:

  • Proč můj kůň neustále zvedá hlavu?
  • Proč můj kůň zalézá za otěž?
  • Proč se můj kůň opírá jazykem o udidlo?
  • Proč nechce jít?
Kruh

Kruh je nejdůležitějším cvikem reiningového koně. Autorka kruh přirovnává ke kruhu o písmenech A, B, C, D a v těchto pozicích vede přistaveného koně tak, aby protnul všechny body. Koně ohýbá dovnitř i ven, pracuje ve všech chodech, s pokročilými koňmi i zpět.

Zastavení a couvání

Couvat koně autorka učí ze země, po osvojení couvá bez působení otěže, ovšem u pokročilých koní klade důraz na kontrolu rychlosti pohybu vzad. K zastavení a respektování slova „Whoa" užívá rohu jízdárny, nebo tzv. fencing (zastavení u bariéry). Opět je zde pasáž na řešení problémů, kdy kůň necouvá, couvá nad otěží, nestopuje, stopuje na předku atd.

Laterální práce

Autorka ze země obrací koně okolo předku a zádi, aby potom přešla do sedla a zkusila otevřít branku (cvik v disciplíně trail), vysvětluje side-pass (ustupování na holeň) a učí první kroky spinu (pouze ¼ kruhu) na větším prostoru. Pracuje také s diagonálou, na které ohýbá koně do stran, diagonálu prodlužuje a zkracuje.

Sebrání a zrychlení

Nyní autorka uvádí, že máme koně začátečníka, který ovládá pohyb kupředu, dozadu a do stran. V obrazové části je asi na dvaceti fotografiích rozpasážováno sebrání koně ve cvalu, kůň je zde na obyčejném stihle. Autorka zmiňuje, že mnoho jezdců při změně směru doslova zalehává koně vahou a nechápe vůbec působení váhy na koně, kůň se potom rozpadá a není schopen uvolněného pohybu vpřed. K výcviku sebrání jsou zde dva těžší cviky. Čtverec, kdy na stěně jede jezdec s rovným koněm ve cvalu, před jeho rohem koně „sebere" a přistaví dovnitř čtverce a roh projíždí se sebraným koněm, který je přistaven dovnitř čtverce. Po projetí rohu koně opět uvolní, aby opět vycválal kvalitním cvalem kupředu do dalšího rohu. Dalším cvikem je tzv. Daisy: představte si trošku chudší květinu kopretiny s menším počtem okvětních lístků, které tvoří osmičky na kruhu. V oblouku je kůň sebrán a při průjezdu po stěně „okvětního lístku" uvolněn. Tento cvik jsem si ověřila i v praxi a je pouze zdánlivě jednoduchý.

Práce na čtverci a na kruhu

Od nynějšího bodu se práce rozdělí na kruhy a čtverce. Na čtverci provádíme poloviční spiny, ustupujeme v rozích na holeň, ovládáme každý krok koně do strany, dopředu a zpět. Práce se omezí na pár čtverečních metrů, ale s vyššími nároky na preciznost a provedení. V kruhu pracujeme na cviku „useknuté jablko", jde o cvik jako změna směru v kruhu, kdy kůň jezdí kruh a ve kterémkoliv bodě si kruh zkracuje středem, ale směr nemění. Opět vše vede k ovládání natažení a sebrání koně, zpomalení a zrychlení koně, k ohnutí nebo naopak narovnání koně. Dále se jezdí kruhy v sestavení ven, sestavení ven užívá trenér ve všech chodech.

Dokončení spinu

Konečně celá jízdárna! Nyní se přesouváme na celou rozlohu jízdárny. Jdeme krokem a v každém rohu koně navedeme bokem do protisměru, abychom se opět stejným pohybem vrátili do stejného směru. Kůň v každém roku udělá ¼ spinu tam i zpět. Potom se práce přesouvá do klusu, kdy kůň celou práci zvládá v klusu. Cvik na obdélníku mě velmi udivil svou náročností na vedení koně. Kůň je rovný a jde úkrokem do strany sestaven ve směru pohybu, udělá ¼ spinu, dostává se čelem ke stěně, kde je narovnán, a po stěně jde klasický side-pass, aby na konci stěny byl sestaven v protisměru pohybu a točil ¼ spinu po pleci do strany a cvik dokončil opět rovný.

Stop, roll-back

Vraťme se k zastavení a naučme se roll-back. Zde pilujeme podsazení koně ve stopu, jsou tu ukázky koně nepodsazeného a podsazeného, zmíněna rizika spojená se stopováním koně nepodsazeného. Opět je zmíněná korekce s užitím bariéry nebo plotu. Pokud kůň stopuje v podsazení, uvádí se do „automatického" procesu „zastavím a couvám", čili se tyto dva cviky párují dohromady. Kůň, který je naveden na stop, již ví, ýe následuje couvání. Autorka vysvětluje opodstatnění, že kůň, který to ví, již ve stopu vyklene záda vzhůru, aby kvalitně zacouval v podsazení, kůň, který toto ví, již kvalitně zastopuje s podsazením, protože ví, že následuje cvik couvání.

Roll-back je opět trénován u bariéry, kde je využita znalost ¼ spinu z předchozích cvičení a kůň je točen k bariéře nejdřív o ¼ a potom čelem vzad s pohybem kupředu. Postupně se přechází z klusu do cvalu, je kladen důraz na to vypilovat cvik tak, aby při roll-backu nebyl proveden ani jeden krok směrem vzad.

Letmá změna cvalu

Zde nás autoři pár stránek potrápí v kontracvalu nebo v normálním cvalu. Důraz je položen na formování koně dovnitř i ven čili na nutnost cválat na správnou nohu s koněm sestaveným dovnitř i ven bez proměny vedoucí končetiny. Po zvládnutí této problematiky nastupuje zautomatizování pobídek, kdykoliv se nám zachce, na správnou nohu - i v kontra. Dále nás čeká rovný cval u bariéry na kontra nohu a udělením druhé „nové" cvalové pobídky přeskok do „nového" cvalu na nohu správnou. Vše je kupodivu učeno na rovných liniích, bez využití diagonál, směn směru kruhů atd.

Zvyšování nároků na přesnost

Dále se zvyšují nároky na koně a jezdce. Již zmíněná květina „Daisy" se jezdí i ve cvalu na větším prostoru (asi půl jízdárny), přidává se obdélník, kde na krátké stěně kůň jde cvalem na správnou nohu, v rohu přechází do kroku, diagonálu jde v side-pass do rohu protilehlého, aby v zápětí naskočil na kontra nohu do cvalu a letmým přeskokem na stěně cvik dokončil. Vše doprovází kresby a obrazová dokumentace, která je dost srozumitelná pro každého, i když zajet tuto pasáž bez chyb málokdo zvládne, jelikož se jedná již o trvalou cvalovou práci ve vyším tempu nebo sebrání s přidáním sestavení koně do všech směrů.

Jsme připraveni na závody

Zde je zmíněna povolená nebo nepovolená výstroj, výhody a nevýhody obyčejných pákových udidel, tzv. korekčních pák atd. Opět je uvedena nutnost stejného působení na koně jako „doma". Zvláštní pasáž je věnována připravenosti koně na přechod k vedení jednou rukou, úpravy otěží během závodu. Je zde výslovně popsáno, co rozhodčí ještě vidí a co nikoliv. Zrychlujeme spiny, pilujeme roll-back a najíždíme přesně a rychle do stopu, končíme efektivním zacouváním, abychom vzápětí stáli tak uvolněně jako na louce plné květin.

Součástí je také strategie na závody, zmapování soupeřů a jejich koní, příprava převozu, startovních listin, vybavení a vhodnost oblečení.
Zmíněn je důležitý „první dojem", tudíž naučit se vjíždět do arény, jako kdyby patřila jen vám a vašemu koni. Pro začátečníka je kladen důraz na přesnost a nikoliv na rychlost provedení cviků. Úloha, která byla v knize na začátku, je zde celá zajeta s doporučením pro jednotlivé cviky.

Stálý trénink

Autorka nás nabádá k celoživotnímu vzdělávání a zmiňuje, že není cíl dojet si pro vítězství a „usnout na vařínech". Pokud máte dobrého koně, vylaďte ho na maximum - již netrénujte a nedřete, co umí, jen laďte komunikaci mezi vámi.

Kniha by pro vás měla být motivací, dodá odpovědi na vaše otázky. Kniha měla za úkol odejmout „záhady" trenérů reiningu a měla otevřít oči těm, kteří si myslí, že koně jsou trénováni v bolestech a diskomfortu. Má sloužit k lepšímu pochopení partnerství a vysvětlit, že vy a váš kůň tvoříte jeden tým. Pokud tuto úlohu kniha splnila, pak je na vás Sandy hrdá.

Mnoho štěstí, užijte si trénink a neustále se učte - je stále co se učit!

Co mi kniha dala?

Vždy jsem věřila, že drezura a reining se velmi kříží. Do rukou se mi dostal kůň, který byl produktem školy v ČR a já chtěla pochopit, jak byl trénován a ježděn. Proto jsem neváhala a knihu zakoupila, abych se podívala, jaké rozdíly mají tyto dva zdánlivě rozdílné sporty. Kniha mi pomohla k tomu, abych jako jezdec jezdící skoro celý život v anglickém sedle otevřela další kapitolu, usedla do sedla jiného a zjistila, že pokud jste dobrý jezdec, tak jiné sedlo, jiný kůň ani jiné vedení vás opravdu nerozhodí.

Knihu Reining Essentials: How to Excel in Western's Hottest Sport autorů Sandy Collier a Jennifer Forsberg Meyer vydalo nakladatelství J. A. Allen v roce 2008.

Připojené obrázky

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 1 čtenářů. Celkový počet bodů: 5.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: