Recenze knihy: O koních aneb jezdectví bez iluzí

8. 07. 2016 05:00

Obrázky: 3

Autor: Katka Lipinská Foto: archiv Dany Kusebauchové Rubrika: Recenze, testy Počet přečtení: 5405 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Je pátek, takže ten správný den pro recenzi. Možná jste už tuhle knížečku zaznamenali, ale pokud ne, trochu vám ji přiblížíme. Na čtení k vodě je poněkud tenounká, ale na cestu MHD ke koním myslím ideální. Posuďte sami, zda v ní najdete něco nového, nebo vám bude „pouze“ mluvit z duše a možná pojmete nápad věnovat ji někomu, kdo si se svým koněm ne a ne porozumět. Nudit nebude určitě.

veHodně jsem přemýšlela, jak tuto recenzi pojmout, aby z ní bylo vidět, jak Dana píše a pro jaký typ čtenářů je tato kniha určena. Pak mi došlo, že vlastně moc přemýšlení není potřeba, protože kdo čte Daniny články zde na EQUICHANNELu, tak ví, jak píše i pro koho. A píše pořád stejně dobře, ať knížku nebo článek, jasně, trefně, zábavně a odlehčeně, se spoustou přirovnání a ilustračních příběhů ze života.

V něčem se ale její knížka od našich článků dost liší. Zatímco ve článcích se snaží chránit lidi před riziky, která jim mohou při smolné shodě náhod nebo neopatrné manipulaci způsobit koně, v knížce se naopak snaží chránit koně před ubližováním ze strany lidí. Ubližováním nejen fyzickým (trestáním), ale i prostým nepochopením. Takže pokud bych měla stručně shrnout, o čem vlastně knížka je, pak se jedná o vyvracení oblíbených omylů a iluzí lidí o koních.

O jaké iluze a omyly se jedná? O ty nejběžnější. O zdůraznění toho, že pokud kůň nedělá to, co po něm chceme, nedělá to proto, aby nás naštval, zkrátka nedělá to schválně. Je to buďto proto, že nám nerozumí, nebo proto, že toho z nějakého důvodu není schopen. A pokud dělá něco, co po něm nechceme (vyhazování, prchání a podobné libůstky), opět k tomu má jiné důvody, než nám něco provést. Třeba mu něčím dost silně vadíme a odmítáme si všimnout jemnějších náznaků, kterými se nám to snaží říct. Nebo řeší něco, co s námi vůbec nesouvisí, ale je to pro něj dost zásadní (vlivy okolí).va

Osobně mě potěšila pasáž, kde autorka vyvrací oblíbený mýtus, že když kůň spěchá (ať už na skok, do cviku, nebo prostě dopředu), je to proto, že se těší. Opravdu ne, je to projev stresu nebo diskomfortu a snaha „mít tu nepříjemnou věc už za sebou".

V knížečce (celkem 92 stran) najdete i nejdůležitější informace z etologie o učení koní, reflexech, paměti a podobně. Pokud byste chtěli vědět, kolik gramů máte cítit v rukách při optimálním přilnutí, aniž by tlak byl koni nepříjemný podle vědeckých výzkumů, i tuhle informaci tam najdete. Zabývá se i problémem neustálého pobízení a otupování koní. Dotýká se i kompromisů a konfliktů ve výcviku.

Za zajímavou a inspirativní považuji stať o lekání koní. Zde autorka podrobně popisuje útěkové reakce koní, přidává i velmi pěknou fotodokumentaci Blanky Satranové a cituje výzkum, podle něhož jsou někteří koně vybaveni geny pro tuto reakci, zatímco jiní spíše pro aktivní obranu kopyty a zuby. Nabízí své řešení situace, kdy je kůň ve stresu, a demonstruje jeho účinnost na příkladech několika koní v jejím tréninku. Plynule navazuje popisem řeči těla jezdce a koně a jejich vzájemným ovlivňováním.

Jezdeckým otázkám se věnuje jen tam, kde ruší vzájemnou komunikaci, nebo působí koni nepohodlí. Hezky popisuje správný sed jezdce (škoda, že je tak obtížné ho převést do praxe). Líbí se mi, že na rozdíl od mnoha jezdeckých příruček otevřeně říká, že ne každý má fyzické dispozice na učebnicový sed, protože ne každý je manekýn s dlouhýma rukama i nohama.

ceCož nás ale samozřejmě neomlouvá, protože „rozhodnete-li se jezdit na koni, je vaší povinností (v dobrém slova smyslu) dát do toho vše". Pokud nechcete, najděte si jiného koníčka. To je řečeno hodně na rovinu, ale osobně s tím velmi souhlasím. Koneckonců, o jistých povinnostech vůči těm, které jsme k sobě připoutali, psal už Exupéry...

Těch povinností jezdce a majitele koně Dana uvádí víc - povinnost nevyvolávat zbytečné konflikty, kontrolovat své emoce (ajaj, asi bych měla zapřemýšlet, zda své koně neprodat...), povinnost mít dostatek času, mít ke koni úctu, vyvarovat se hrubostí... Nikdo nejsme dokonalí, ale rozhodně nezaškodí si to připomenout.

Knížku si můžete objednat u Kosmase nebo kontaktovat přímo Danu na jejím osobním webu.

 

Ve své recenzi autorka píše, že „aktivní jezdci pravděpodobně nenajdou nic nového, ale kniha jim může pomoci pochopit návaznosti a spojitosti mezi koňským chováním a problémy při ježdění..." Domnívám se, že to je vystiženo dost přesně. Čtenáři EQUICHANNELu asi skutečně nenajdou nic, co by již nečetli zde, možná si dokonce místy povšimnou drobných terminologických a etologických nepřesností a budou je svrbět prsty, aby autorku poopravili (ano, přiznávám se, svrběly :-)), nicméně myslím, že ve finále podobně jako já vyhodnotí, že (bohužel) velká většina koňařské populace potřebuje osvětu víc, než naši koně podrbání i v tomto muším období. A pak je na místě zamyšlení - nemáte právě ve svém okolí nějakého čtyřnohého chudáka, jehož majiteli (a koneckonců hlavně tomu chudákovi) by tahle knížka prospěla?

Připojené obrázky

Připojené články

24.06. 2016 07:00 Když se svěří... Dana Kusebauchová

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 2 čtenářů. Celkový počet bodů: 10.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: