Recenze knihy: Když kůň léčí duši - Petra Černá Rynešová

10. 2. 2012 Michaela Burdová

Když kůň léčí duši aneb metodika hiporehabilitace zaměřená na klienty s duševním onemocněním je kniha, od které jsem měla dvě hlavní očekávání. Jednak jsem doufala v přínos a inspiraci pro naše středisko hiporehabilitace a také jistý osvětový bonus pro veřejnost, která má dosud o hiporehabilitaci často zkreslené představy.

Autorka Petra Černá Rynešová čerpala nejen z odborných textů, ale i ze své vlastní mnohaleté zkušenosti psychologa aktivně pracujícího s klienty v Psychiatrické léčebně Kosmonosy. Absolvovala několik odborných praxí v oblasti hiporehabilitace v psychologii a specializační kurs léčebně-pedagogicko-psychologického ježdění při Masarykově univerzitě v Brně.

Kniha není pouhý kompilát, ale pečlivě sestavenou metodikou psychoterapeutického ježdění s lidmi s duševním onemocněním. Využívání hiporehabilitace v psychiatrii nemá dlouhou historii, o to cennější je ucelená informace o možnostech zapojení koně do psychoterapeutického procesu. Autorka postupuje systematicky a tak je první část knihy spíše o základních pojmech a historii, nicméně je třeba ocenit, že text je dobře uchopitelný a zajímavý i pro čtenáře, který dosud neměl s hiporehabilitací žádnou zkušenost. V dalších statích se dočteme o možnosti využití psychoterapeutického ježdění u jednotlivých duševních poruch. Častou diagnózou, kde se PJ využívá, jsou neurotické poruchy.
Zásadním tématem knihy je zaměření psychoterapeutického ježdění podle základních oblastí stimulace - stimulace prožívání, stimulace tělesná, stimulace kognitivních funkcí a stimulace sociální.

Petra Černá Rynešová: Když kůň léčí duši

U stimulace prožívání mě zaujal pojem hiporelaxace, která je založena na zintenzivnění emocionálních prožitků na bázi sugesce.
Rynešová uvádí hiporelaxaci ve své diplomové práci a výsledky studie jsou z hlediska vnitřního prožívání pozitivní. Inspirací pro relaxační text byl pro autorku autogenní trénink J. H. Schultze.
Obávám se, že v terénu a prostředí hiporehabilitačních středisek hiporelaxace nebude vzhledem k náročnosti (zázemí, rušivé vlivy) hojně využívaná, což jsou nevýhody, které sama autorka zmiňuje.
Pro terapeuta je důležité, aby měl pro práci s klienty dobré vodítko, inspiraci a případně se vyhnul chybám. Přesně to kniha nabízí. Najdeme zde konkrétní metody - cvičení, např. u stimulace prožívání rozdělené na cvičení úvodní, kontaktní a cvičení relaxační. Pro ilustraci uvádím příklad:

2. Hlazení koně a seznámení s ním
Počet klientů ve skupině: 2 - 4, v případě většího počtu rozdělení do skupin.
Pomůcky: Jeden kůň pro 2 - 4 klienty.
Časový rozsah: 2 - 5 min.
Zaměření: Cvičení má adaptační charakter, je zaměřeno na navázání kontaktu s koněm, naladění se na spolupráci s ním. Pomáhá zvládat počáteční rozpaky a napětí. Cvičení má uvolňující a relaxační charakter prohlubovaný příjemným taktilním kontaktem s koněm.
Pro jaké klienty je cvičení vhodné: Pro všechny typy klientů bez omezení, samozřejmě s ohledem na jejich momentální schopnosti a možnosti.
Popis cvičení: Skupinka 2 až 4 klientů stojí s terapeutem v blízkosti koně. Terapeut je nejdříve musí s koněm seznámit. Řekne jeho jméno, vhodné je přidat nějaké další informace. To velmi dobře působí na uvolnění počátečního napětí. Každý z klientů si koně pak může pohladit a seznámit se s ním. Někteří klienti se mu mohou jen představit...

Metodice pro jednotlivé stimulace věnovala autorka téměř polovinu knihy. Na závěr shrnuje podmínky pro provádění psychoterapeutického ježdění - osobnost terapeuta, struktura jednotlivých lekcí a celoroční plán hipocentra. Do technických podmínek zařadila výběr koně, tým odborníků a prostory. Kniha končí třemi kazuistikami, které mají společné jedno - koně, jako silného motivačního činitele. S tím také souvisí předpoklad, že klient má o kontakt se zvířaty zájem.

Psychoterapeutická lekce pro skupinu trvá zhruba hodinu a půl, což je mnohem víc než běžná cvičební jednotka hipoterapie. Zvláštní postavení má lekce úvodní a závěrečná. Na průběhu úvodní lekce závisí motivace klienta v hiporehabilitaci pokračovat. Z popisu zásad a problematiky úvodní lekce je patrné, o kolik náročnější na osobnost terapeuta je psychoterapeutické ježdění oproti např. ambulantně prováděné hipoterapii většinou nadšených dětí, které přijedou do střediska v doprovodu rodičů.

Diskutabilní témata - vedle biochemického, fyziologického a sociálního účinku hiporehabilitace autorka zařadila bioenergetický účinek. Jsem ráda, že píše o fenoménu, který si v hiporehabilitační praxi často uvědomujeme. Přestože nemá plný vědecký základ, některé nové poznatky ukazují, že bezkontaktní přenos informací rozhodně není science fiction. Ale na konečný verdikt vědy si ještě musíme počkat a je tedy na nás, zda bereme jako fakt, že kůň svým silným energetickým polem nejen ovlivňuje oslabené pole klienta, ale platí i opačné působení: pole klienta má na pole koně negativní vliv.

Trochu mě překvapilo zařazení diagnózy astma bronchiale do kontraindikací, když tomu je spíš naopak. Přiměřený pohyb na koni je v tomto případě přínosný. Otázkou je samozřejmě pobyt ve stáji, pokud je tam prach nebo nevhodné klima.

Autorka na posledních řádcích knihy podotýká, že nejde o jediný možný návod, jak psychoterapii pomocí koní aplikovat, je to spíše jeden z příkladů přístupů, jak se PPK v České republice provádí. Ale ať už knihu vezme do ruky terapeut z hipocentra v psychiatrické léčebně nebo terapeut v malém hiporehabilitačním středisku mimo zdi ústavů, je takto ucelený „příklad" vhodným zdrojem informací, jestliže potřebujeme práci s klientem lépe nasměrovat.

Pokud se vrátím ke svým dvěma očekáváním v úvodu, pak je kniha splnila a především konkrétní metody jsou vítanou inspirací pro práci s klienty v našem středisku. Co se týče veřejnosti, laiků nebo jen příznivců hiporehabilitace, jistě je informace zaujmou, i když je kniha psaná věcně. Nejde o populárně naučný text protkaný grafickými vychytávkami a barevnými fotografiemi, což je skoro škoda, protože by si je tato publikace zasloužila. I tak je třeba ocenit finanční podporu Andreje Babiše, díky kterému se kniha dostala na trh. Forma však není v tomto případě důležitá, podstatné je, že psychoterapeutické ježdění je zde představeno jako plnohodnotná metoda léčby, nikoliv jen doplněk pro zpestření pobytu v psychiatrické léčebně.

Kniha vyšla koncem roku 2011, má 119 stran
Cena: pro členy ČHS 190,- Kč + poštovné, pro nečleny ČHS 235,- Kč + poštovné
Objednat lze: www.p.rynesova@centrum.cz nebo na www.hiporehabilitace.cz

Podobné články

Práce na ruce je vedle ježdění a práce na lonži či ve volnosti dalším způsobem, jak koně rozvíjet a vzdělávat. Vodič přitom stojí nebo kráčí vedle…

Zdravý hřbet našich koní je něco, co si musíme hýčkat, a to bez ohledu na to, jestli máme koně na rekreaci nebo do sportu. Pokud totiž není v pořádku…