Putování po Maďarsku – Zámek Keszthely

3. 03. 2017 12:00

Obrázky: 23

Autor: Zatloukalová Jana Foto: Jana Zatloukalová, Wolfgang Glock, pixabay.com Rubrika: Expedice a cestopisy Počet přečtení: 4181 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Pojďte s námi navštívit Maďarsko. Zemi s velkým kulturním dědictvím, chovem kvalitních koní, zemi, která má co nabídnout a čím překvapit. První článek je o náhodně navštíveném městě Kestzhely, o návštěvě zámku, ve kterém je k vidění mnoho obrazů, materiálů a knih o chovu koní, dostihovém sportu, ale i o historii chovu koní, zároveň zde můžete navštívit největší muzeum kočárů a saní v Evropě.

Tak jsem se konečně dostala k tomu realizovat cestu, kterou jsem plánovala již dlouho, a to zavítat do Maďarska. Pro nás velká neznámá, spojená s tradičními lázněmi, kulturou, ale i kvalitními koňmi. Já jakožto chovatel plemen, která jsou s touto zemí úzce spjata, jsem již dlouho plánovala tuto zemi navštívit. Ale znáte to, hromada povinností, naši koně, hospodářství ‒ a cesta mohla být plánována leda tak na papíře. Až loni. Ve třech jsme se dohodly, že vyrazíme a cestu jsme naplánovaly jen z části, abychom měly prostor pro případné změny. A tak jsme jednoho rána usedly do mého ryze terénního vozu, abychom se vydaly na dalekou cestu.

Vyrážíme za maďarským dobrodružstvím...

Vyjížděly jsme ráno asi v 9 hodin směr Brno, Bratislava, Györ a potom už neznámo kam, protože jsme jely podle off-line mapy. Co se dálničních poplatků týče, nejsou závratné, nic není potřeba zařizovat předem. Pro Českou republiku jsme měly na autě, na Slovensko potřebujete elektronickou dálniční známku, pro její zřízení stačí zastavit na hraničním přechodu a koupit ji. Cesta ubíhala rychle, a tak Slovensko brzy vystřídal hraniční přechod s Maďarskem. Policejní síť a počet celníků zde značně zhoustl, opět je potřeba zajistit elektronickou dálniční známku. Dálniční síť do Györu je pěkná, odpočívadla jsou hlídána policií, ale na první pohled klesne hygienický stav zázemí - upřímně WC na odpočívadle u dálnice jsme nedaly ani jedna, a to vydržíme hodně.

Lázeňské město Györ jsme minuly obloukem a od té doby nás řídila technika moderní doby, tzn. off-line mapy v mobilním telefonu. Vesnička střídala vesničku, vždy vkusně upravené domy a okolí, políčka do posledního metru vzorně obdělaná, ale ty silnice. Rychlost klesla na závratných 70 km v hodině a i při této rychlosti jsem měla pocit, že mi v našem poctivém off-roadu vypadnou zuby. Cedule 70 km se průběžně střídala s nerovností vozovky, se zvěří a zemědělskou technikou, čili pravé potěšení pro milovníky romantiky.

Přivítalo nás centrum odpočinku, wellnessu a kultury, město Hévíz. Vcelku vysíleně jsme se pustily do hledání penzionu, další oříšek v městě, kde penzionů a hotelů budou na tisíce. Ubytování nám zajistil lázeňský rezort v Hévízu, odkud jsme měly výjezdové stanoviště do dalších destinací, které jsme plánovaly navštívit. Ubytování lze vcelku levně zajistit přes bookovací servery dostupné na internetu, mám s nimi zkušenosti, ale v této zemí a s jazykem, kterému nerozumím, jsem se trochu bála, že dorazíme na místo a spát budeme na náměstí v autě. Nicméně rezervace se jevila dobře, pokoj i penzion útulně a vzhledem k tomu, že jsme jely s invalidní kamarádkou, zdálo se, že splňuje všechny naše požadavky na prostor, parkování a jiný servis. Za 3500 korun za 5 dní pro tři osoby - no neberte to, a to prosím včetně snídaně a večeře.

 Lhala bych, kdybych řekla, že jsme nevyužily jednoho volného dne a nebyly celý den naložené v termálním jezeře, ale po sedmi letech absence jakékoliv dovolené se není čemu divit. :-) Ten pocit, že ležíte v kruhu na vodě a pod vámi vystupují bublinky z léčivého bahna, byl tak výborný, že jsme nikdo nevěřily, že i koňáci dokážou vůbec nic nedělat a celý den pomaloučku plout na hladině. Večer jsme byly o to svěžejší, připravené na nový výlet.

Zámek v Keszthely - nejen pro milovníky spřežení

Zámek Keszthely byl pro nás překvapením číslo jedna. Z obyčejné návštěvy zámku, kterou jsme naplánovaly jako náhradu za dalekou cestu do Hortobágy, se vyklubal nevídaný poklad, který by mělo vidět hodně lidí se zájmem o historii, o koně a hlavně o jízdu spřežením.

Počasí nám přálo, asfalt se tavil a bylo příjemných 38 stupňů. Areál zámku se dá najít bez problémů, je přímo u Balatonu, kousek od centra Hévízu. Ukazatele směřují dobře a kupodivu v mnoha jazycích. V pokladně si můžete vybrat, jaký okruh absolvujete, zámek je vždy v základu a jako další nabídka se jeví muzeum myslivosti, muzeum historických vozů, muzeum kočárů a botanická zahrada. My jsme zvolily logicky okruh zámek, muzeum kočárů a botanickou zahradu. To jsme ovšem netušily, jak „nekomerční" bude tato návštěva zámku. Zámek v Keszthely je třetím největším zámkem v Maďarsku, funguje jako muzeum a kulturní centrum s mnoha aktivitami pro návštěvníky během celého roku. Výstavba byla dokončena v roce 1745, avšak tento 34pokojový barokní zámek byl několikrát přestavován i v 18. a 19. století.

 Koně na zámku

Budova je obklopena přírodní rezervací. K památkám v parku patří stromy, které jsou stovky let staré, barevné květinové záhony, fontány, sochy ‒ mezi nimi i bronzová socha Györgyho Festetica I, zahradní jezírko a fontána zdobená lvy. Našemu zájmu ovšem neunikla bohatá sbírka obrazů koní, a tak jsme se začaly více soustředit na studium průvodních materiálů. Prohlídky pro malé skupiny bohužel nejsou zajištěny v anglickém jazyce a maďarský jazyk byl pro nás velký oříšek. V každé místnosti zámku však jsou velké tabule, které nám umožnily, byť pomaleji, čerpat informace o prostoru, ve kterém jsme se nacházely. A tak jsme se brzy dozvěděly, že zámek byl nejenom kulturním centrem, ale zároveň i místem, kde se chovali a zušlechťovali koně. Navíc rodina zakladatelů založila první Vysokou zemědělskou školu v Evropě.

 Historie...

Tuto školu založil György Festetics v roce 1797. Ve zdejší škole byl kladen důraz na chov koní, vzdělávání v jezdectví a drezuře, škola poskytovala vysokou úroveň vzdělávání. Prvním učitelem byl věhlasný Karl Kegel. Úspěšný plnokrevný chov byl proslulý v celé Evropě. Do zdejšího chovu se nakupovali pouze nejlepší klisny, které byly připouštěny sportovně úspěšnými hřebci. Nejslavnějším koněm byl pravděpodobně plemenný hřebec Brigand, který vyhrál v letech 1874, 1875 a 1876 v Pardubicích, dalšími slavnými koňmi jsou Pálfa Maxim, Büvölö, Ramszes, Bulgar a Kisbér. V první polovině minulého století se nejvíce klisen dováželo z Dánska.

Bohužel jako návštěvník neuvidíte koně v historických honosných stájích, jelikož jsou ustájeni v novějších stavbách na kraji města nedaleko zámku, v původních stájích je muzeum. Věhlasný chov plnokrevných koní zmizel při centralizaci chovu, a tak je plemenný materiál rozptýlen ve státním chovu a v původech mnoha koní. V roce 1970 se základní stádo skládalo z 30 klisen, v roce 1974 z ekonomických důvodů muselo dojít k již zmíněnému sloučení chovů, stejně jako tomu bylo v ostatních zemích Evropy.

V 50. a 60. letech jezdili ve zdejší jízdárně hlavně mladí lidé z blízkého okolí a studenti školy, v 70. letech ale zažívá velký boom turistika, a tak se samozřejmě i zdejší areál přizpůsobuje novému zdroji finančních prostředků. Prostory jízdárny jsou opraveny, zázemí je upravováno pro lepší komfort turistů. V 90. letech dochází opět k poklesu zájmu ze strany návštěvníků, kteří se orientují na západní země, a tak je škola nucena některé prostory dokonce pronajmout.

 ... a současnost

Od roku 2003 jsou prostory, které náležely k jízdárně, používány jako experimentální zahrada pro školu a díky úsilí a dosaženým výsledkům akademiků zdejší školy se opět daří vrátit prostorům život a z prostředků Evropské unie financovat údržbu a nákladné opravy. Obory ve zdejší škole stále zahrnují jak teoretickou část, tak praktickou část, stále se zde vyučuje obor „Chov koní". Cílem je vyškolit odborníky v oboru chovu koní, ale také jezdce, kteří jsou schopni působit ve stájích, turistických, ale i sportovních jízdárnách, dále vedoucí pracovníky, kteří dobře ovládají chovatelskou práci, dokážou vypracovat připařovací plány s cílem vybudování kvalitního chovu, ovládající krmení a sestavování krmných dávek a technologii chovu.

Jízdě na koni se zde učí zájemci z řad úplných začátečníků, tak z řad pokročilých. Zákazníci využívají zrekonstruované prostory, jízdárnu a zateplené šatny, užít si mohou i výlet v historickém kočáře se spřežením podél Balatonu. V letních měsících jsou pořádány pobyty jak pro dospělé, tak tábory pro děti. Během těchto pobytů mohou všichni poznat kolorit denní péče o koně, zdejší tradici chovu koní a sport.

 Co je k vidění v muzeu

Zámek Keszthely má za sebou bohatou historii, a tak muzea mohou vystavovat původní a dobové předměty, které pocházejí jak ze sbírek zámku, tak jsou zapůjčeny pro tyto potřeby Národním muzeem. Knihovna disponuje 100 tisíci exempláři a je opravdu honosným prostorem zámku. V dalším křídle se nachází původní již zmiňovaná jízdárna založená Miklósem Yblem, kde je v tuto chvíli umístěno muzeum myslivosti, speciální část je věnována také toulkám po Africe.

Muzeum kočárů a saní disponuje velkou sbírkou kočárů a saní pro královskou rodinu, ale i mnoha exempláři knih, obrazů, soch a jiných dobových předmětů, které stojí za to si prohlédnout. Je zároveň největším muzeem kočárů a saní v Evropě. Pojďte s námi tedy navštívit, byť je virtuálně, místo, kde se historie snoubí s krásou, kde přestáváte dýchat, jelikož si při každém nádechu chcete pamatovat vůni dřeva, kožených postrojů a nevíte, co máte fotografovat dříve.

 Za tímto místem nejedete, protože chcete vidět univerzitní prostory nebo jízdárnu, kde nyní působí škola, jedete za historií, slyšíte cinkat zvon na startu, jásot publika v ochozech závodiště a nasáváte vzduch, který se mlží rozpáleným povrchem země za kopyty plnokrevníků, kteří jsou zde zobrazováni tak živě, jako kdyby to bylo právě teď. Vše v zámku působí tak, jako kdyby si někdo jen odskočil na čaj o páté od rozečtené ročenky. Když jste v knihovně, máte chuť si vzít židli a číst si. Do postrojů stačí jen zapřáhnout, jelikož staletí jim neubralo na lesku a kráse, jen ti věhlasní koně chybí. Slavní a úspěšní koně jsou na krásných obrazech, zahalení dekami a s pozlacenými cedulkami s jejich jménem, a vám nezbývá nic jiného, než se přemístit do této doby pouze v představách.

Na zámku v Keszthely je fotografování zpoplatněno, pořídila jsem více jak 300 hodnotných fotografií o historii chovu koní, pusztě, dostizích, abych si tyto obrázky mohla kdykoliv prohlédnout. Návštěvu tohoto areálu rozhodně doporučuji.

Bohatou fotogalerii si prohlédněte pod článkem.


Příště se můžete těšit na výlet do Kaposmöro, sídla věhlasného lukostřelce, a v posledním díle zavítáme do Bábolny, neméně zajímavého místa, které je centrem chovu shagya araba.

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 1 čtenářů. Celkový počet bodů: 5.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: