Proč mi kůň nerozumí III - Chyby sedu

20. 01. 2006 00:00

Autor: Katka Lipinská Seriál: Proč mi kůň nerozumí Počet přečtení: 27588 Počet komentářů: 9 Komentuji zde: Ano Bookmarkován 1 krát

V předchozím díle seriálu jsme se věnovali problematice sedu jezdce na nezkušeném a zkušeném koni. Protože k této problematice přišla velká řada vašich ohlasů, rozhodli jsme se před původně avizovanou "mechaniku pohybu" zařadit ještě další, podrobnější povídání k sedu, souvisejícím chybám i potřebným návykům. Seriál se tedy skutečně vyvíjí podle vašich námětů. Děkujeme za ně.

Základem dobrého, vybalancovaného sedu je uvolněnost jezdce. V případě, že jezdec je ztuhlý, není schopen volně svým tělem následovat pohyb koně, kymácí se a přepadává. Tímto se samozřejmě cítí velmi nejistě a bojí se, že spadne. Aby zabránil pádu, svírá křečovitě svaly a snaží se držet silou (hlavně kolena silně tiskne do sedla). Tudy ale cesta k uvolněnému sedu nevede a jezdec se pohybuje v bludném kruhu ztuhlost - obavy - zatnutí svalů, atd. dokola.

Jezdit na koni se ani při velkém talentu nedá naučit ze dne na den a otázka správného sedu je především psychickou záležitostí.

Prvním a základním předpokladem pro uvolnění je pocit bezpečí. Každý člověk se ze začátku cítí v sedle nejistý a je potřeba se v první řadě zbavit strachu z pádu. Toto může usnadnit pouze důvěra v koně nebo cvičitele (nejlépe obojí) a systematický výcvik, nejlépe na lonži. Vhodný klidný kůň s pravidelným pohybem je podmínkou úspěchu. S mladým bujným koníkem v terénu se sebedůvěra a uvolněnost získává mnohem pomaleji a roste riziko špatných návyků. Když jezdec získá v sedle jistotu, začne lépe vnímat pohyb pod sebou a bude se snažit mu přizpůsobit. Přitom uvolní bederní svaly a poprvé zakusí, jaké to je jít tzv. s pohybem koně. Uvolnění napomáhají různé protahovací cviky, které by měl mít dobrý cvičitel v zásobě a také jízda (na lonži) se zavřenýma očima, což eliminuje okolní vjemy a dovolí jezdci soustředit se pouze na pohyb koňského těla pod sebou.

Další podmínkou pro uvolnění je také pohodlí jezdce. Tak, jako kůň nebude uvolněně a s chutí pracovat pod nepadnoucím sedlem, ani jezdec se neuvolní v sedle, které je mu nepohodlné nebo při tlačící výstroji. Volba sedla je vůbec velmi důležitou věcí, protože nevhodné sedlo dokáže i původně pěkný sed pokazit. Jsme toho názoru, že chce-li se jezdec naučit základ dobrého sedu, měl by tak činit na sedle když ne drezurním, tak alespoň univerzálním. Skoková sedla ani skokové univerzály většinou nebývají to pravé.

Nejčastějšími chybami jezdce jsou:

  • celková ztuhlost, kolena silově mačkaná do sedla, což mívá za následek vytažené paty, tvrdou a neklidnou ruku a kulatá záda
  • příliš krátké třmeny, čímž se koleno posunuje vpřed a pozadí vzad. Jezdec pak nemůže následkem přesunutí těžiště dozadu sledovat tělem pohyb koně a proto dochází k rušení koně rukou
  • příliš dlouhé třmeny zase vedou k tomu, že jezdec bez opření ve třmenech a pevného přiložení lýtek neovládá své tělo, ztěžuje koni pohyb a ruší ho v hubě i ve hřbetu
  • skloněná hlava - skloní-li jezdec hlavu, vyhrbí zpravidla současně záda, což vede k posunutí sedacích kostí nad zadní část sedla; jezdec pak oddaluje rozkrok od přední rozsochy sedla a nemůže tak sledovat svým těžištěm těžiště koně
  • špičky vytočené od koně mají za následek uvolnění kolena a stehna a ztrátu pevnosti sedu
  • holeně buďto příliš vpředu (jezdec usilovně brzdí) nebo naopak příliš vzadu (jezdec usilovně pobízí)
  • lokty od těla - velmi ztěžují jezdci udržet klidnou ruku. Předloktí se záloktím má svírat tupý úhel. Je-li tento úhel příliš velký, drží jezdec otěž příliš krátce a naopak. V prvém případě dochází často k rušení koně v hubě a v druhém zase jezdec ztrácí možnost koně vést.

Na následujících příkladech se pokusíme ukázat, jak by to mělo vypadat správně a naopak, kde je potřeba některou chybu odstranit. Ještě než tak učiníme, chtěli bychom poděkovat všem, kdo nám zaslali fotografie se svolením je zveřejnit. Bez této pomoci by byl tento seriál značně ochuzený.
Děkujeme!

sed

Pěkný příklad uvolněného sedu na koni stupně L

Hluboký sed jezdce v drezurním sedle s přiměřeně dlouhými třmeny zajišťuje jezdci i v pohovu kontakt s koněm celou vnitřní stranou stehen od rozkroku až po koleno. Uvolněná a lehce přiložená holeň může okamžitě reagovat na jakýkoliv pohyb koně.

zaslala Ivana Hašková

sed

Jezdec a kůň v zastavení

Kůň je na otěži a stojí na všech čtyřech nohách, zdá se být klidný a soustředěný.
Jezdec sedí rovně, jeho paže jdou podél trupu a lokty drží u těla. Hlava je zdvižená, jen oči sledují, co se děje dole. Otěže drží v sevřené pěsti, postavené volně nad kohoutkem koně a oba palce směřují do směru pohybu. Jezdec by mohl mít více prošlápnutou patu.
Z tohoto úhlu pohledu se zdá, že kůň přední nohy nemá zcela přesně vedle sebe.

foto Martin Lipinský

sed

Ukázka pěkného hlubokého sedu

Dlouhé třmeny na drezurním sedle umožňují jezdci dokonalý kontakt s koněm a přitom ještě umožňují prošlápnout paty. Jezdec sedí zpříma, paže drží podél těla a ruce má volně nad kohoutkem.
Kůň cválá na otěži, na přilnutí, ale zdá se, že nespokojeně švihá ocasem a tudíž není zcela uvolněný.

zaslala Dominika Švehlová

sed

Poloviční překrok v klusu vpravo

Kůň je lehce nad otěží, dívá se do směru pohybu, ale jeho ohnutí není příliš výrazné. Jeho vnější zadní noha došlapuje správně před nohu vnitřní.
Jezdec správně přenáší svoji hmotnost na pravou (vnitřní) sedací kost a levou (vnější) holení tlačí záď koně, aby ustupovala do strany. Vnitřní otěží se snaží o měkké přilnutí a komunikaci s koněm.
Vnější stihlová otěž je příliš povolená, takže jezdec vede koně do překroku vnější pákovou otěží, což má za následek, že kůň není dostatečně prostupný, je ztuhlý v krku, a proto je málo ohnutý.

foto Martin Lipinský

sed

Křivý sed

Kůň je lehce přistavený k vnitřní ruce (je vidět vnitřní ucho), ale jeho ohnutí v těle není příliš výrazné. Jezdec více našlapuje do vnitřního třmenu a vnější nohu má výrazné posunutou dozadu. Vnější pata není prošlápnutá a směřuje ke koni. Zdá se, že levý třmen je o něco delší než pravý.
Z této fotografie nelze jasně určit o jaký cvik se jezdec pokouší. Pokud se jedná o jízdu na kruhu, pak je jezdec dokonce nesprávně vytočen vnitřním ramenem dopředu.

foto Martin Lipinský

sed

Skloněná hlava

Jezdkyně vede koně v pracovním klusu dost vysokou rukou a pobízí ostruhou silně vytočenou ke koni. Mnohem větší chybou je však její skloněná hlava, která jednak ubírá na kráse celkovému vzhledu, ale především způsobuje zakřivení zad a posunutí sedacích kostí dozadu, takže jezdec nemůže sedět kolmo a působit na koně plnou vahou. Se skloněnou hlavou a povolenou břišní partií ztrácí pobídka sedem svoji účinnost a jezdec musí mnohem intenzivněji pobízet holeněmi, což je dost vyčerpávající, takže si většinou brzy začne pomáhat ostruhou.

zaslala Katka Holá

sed

Pracovní cval

Kůň cválá uvolněně a zdá se být na měkkém přilnutí i když vnitřní otěž, která zajišťuje živé spojení je v daný okamžik lehce prověšená.
Jezdec sedí korektně, má však holen posunutou příliš vzadu a příliš vytočené špičky od koně, takže ho pobízí převážně patou. Ruce jsou vytočené palcem dovnitř, takže se lokty rozevírají od těla.

zaslala Dominika Švehlová

sed

Pracovní klus lehký

Protože se jedná o lehký klus, je trup jezdkyně lehce předkloněn. Kolena jsou přitisknuta pevně, ale ne křečovitě, pata je prošlápnutá, špičky ale směřuji lehce od koně. Jezdec má správně zvednutou bradu a hledí přímo do směru pohybu.
Koník je uvolněny, na otěži a živě vykračuje dopředu.
Velice pěkný dojem kazí málo postavené pěsti a lokty trochu od těla.

foto Martin Lipinský

sed

Pracovní klus - neuvolněný jezdec s koleny vmáčklými do sedla

Jezdec svírá koně pevně koleny a proto není jeho sed uvolněný. Kolena jsou zvýšená, tlačí jezdce k zadní rozsoše sedla, pata je vytažena.
Ruka jezdce se sice opírá o krk koně, ale pokud má jezdec dostatečně živé prsty, nemusí být takové přilnutí tupé. Jezdec takovouto fixací ruky, zabraňuje rušení koně neklidnou rukou a kůň tak snadněji přijme přilnutí. Časem, až se jezdec dostatečně vyjezdí, stane se jeho ruka nezávislou na sedu a bude ji moci držet volně nad kohoutkem koně.

foto Martin Lipinský

sed

Natažené a roztažené ruce - častá chyba začínajících jezdců

Jezdec má paže v loktech zcela propnuté, takže jimi nemůže správně reagovat na pohyb koňské hlavy a pružně udržovat stálé přilnutí. Většina koní na to reaguje tím, že se položí do otěží a jdou tzv. po předku. Jezdec je pak za ruce vytažen do předklonu a tím zcela ztratí možnost aktivně působit na záď koně.

foto Martin Lipinský

sed

Kočárkové držení otěží

Jezdec sedí uvolněně, s rovnými zády a zdviženou hlavou. Drží ale nesprávně otěže palci k sobě, jakoby se držel rukojeti dětského kočárku, takže jeho lokty směřují od těla. Správné držení je jako "když se nesou dva půllitry s pivem", tedy palci nahoru a s lokty u těla. Vnitřní holeň je příliš vzadu.

zaslala Dominika Švehlová

sed

Typický vyjížďkový sed, který charakterizuje především pohodlí jezdce

Jezdec sedí poměrně uvolněně, je narovnaný, ruce má v klíně, lokty od těla, holeně volně přiložené s patou výrazněji vytočenou ke koni a více než správnými chody svého koně se kochá okolní krajinou. Kůň si spokojeně vykračuje a užívá si chvíle pohody.
Čas od času tak jezdíme všichni.

zaslala Dominika Švehlová



Z uvedených příkladů lze i na první pohled odlišit pěkný sed od těch ostatních. Především dvě fotografie v tomto směru vynikají. (Dokážete je najít?) To, co tyto jezdce odlišuje od ostatních, je hloubka jejich sedu, která je jistě podpořená kvalitním drezurním sedlem, ale dobré sedlo dobrého jezdce samo o sobě neudělá. To se stane až po mnoha hodinách tréninku, kdy samotný jezdec začne mít pocit, že svým pozadím přirostl k sedlu. Teprve potom se z onoho poněkud společensky choulostivého orgánu stane jakýsi interface, který dokáže propojit lidský mozek s mozkem koně a dovolí jezdci zažít ten úžasný pocit, kdy kůň reaguje tzv. "na myšlenku".


Příbuzné články:

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1.

    22:08 - 20. 01. 2006

    Jen taková poznámka: můj dojem u třetí fotografie není ten, že by jezdkyně měla hluboký uvolněný sed, připadá mi z této fotky tuhá v kříži, protože v této fázi pohybu by podle mého názoru mělo být tělo více rovně, možná trochu zakloněné. Kůň je za otěží, kam je možná přiveden vysokou rukou, proto se asi taky vzteká, protože mu sed jezdkyně trochu překáží...
    Nevím, to je pouze můj názor, jinak děkuji za podnětné povídání

  • 2.

    Re:

    08:20 - 23. 01. 2006

    Reaguje na 1.

    Trefa do černého Mismon :o), taky pozice ruky napovídá na ztuhlost, protože je ruka zalomená v zápěstí, tedy nenásleduje v přímce otěže (ani předloktí, které v přímce s otěží je :o)). Taková ruka nemůže být aktivní...ale o hloubce sedu a poloze holení (i když přece jen drobnost, jde o kontracval - tak bych si představovala levou holeň víc za obřišníkem...ale když to ten kůň zkousne a nepřeskočí, pak je to asi jedno) se u této jezdkyně diskutovat nedá, to je v naprostém (v drezurních "vodách" až vyjímečném) pořádku :o)

  • 3.

    22:28 - 27. 01. 2006

    Děkuji Vám za reakce k článku a souhlasím s vašim názorem, který popisuje to, co je vidět na obrázku. Rád bych však upozornil na skutečnost, že každá fotografie zobrazuje koně „zamrzlého v pohybu“, takže nelze většinou takový popis zobecnit.
    Například hlava koně, který cválá na otěži osciluje okolo ideální polohy a okamžik, kdy je linie čela kolmo k zemi je pro fotografa nesmírně krátký. Totéž platí i pro jezdce.
    Je obtížné vybrat z omezeného množství fotografií takovou, která by nejlépe vystihovala to co potřebuje autor sdělit, proto prosíme o shovívavost, když se nám to někdy nepovede.
    Kdybych nehodnotil pouze sed jezdce, ale cvik, který provádí, musel bych nejspíše uvést, že se jedná o (předčasný) okamžik ve kterém dává jezdec pobídku k přeskoku z kontracvalu, jak tomu napovídá nohosled koně a postavení holení jezdce. Současně by to mohl být také důvod, proč se kůň tolik rozčiluje. Možná, že někdo jiný by to popsal ještě jinak, ale každopádně je velice dobré, že se tady tyto názory objevují. Procvičí to nejen přísný pohled na jezdce a koně lidí, kteří se drezúře věnují, ale může to pomoci i všem ostatním.

  • 4.

    Re:

    20:24 - 29. 01. 2006

    Reaguje na 3.

    Tu úlohu jsem viděla celou :o) - náhoda, že zrovna tahle fotka :o). Přeskok tam nebyl, bylo to obloukem změnit směr ke stěně, kontracval....
    Jinak je samozřejmé, že fotka je vlastně nemilostrdná a někdy naopak odpouštějící...ale o to jde - cvičit si oko i to, jestli náhodou tahle chyba "moje" ježdění neprovází.

  • 5.

    Re:

    18:04 - 30. 01. 2006

    Reaguje na 1.

    Skutečně foto nemůže říci vše :-) ale tato jezdkyně má obecně velmi korektní sed. Pružný a nesmírně "ladný" a hluboký, koně navíc skutečně hodně jezdí právě sedem. Pruží dost v kříži a možná proto v tuto chvíli není v záklonu, jak by se dalo dle našeho drezurního průměru očekávat. To, že má vysokou ruku, ještě nemusí nic znamenat, samozřejmě to není korektní, ale může to být "jen" zachycen zlomek, kdy se třeba snaží o nějakou korekturu či co.. To už si nepamatuju (tu fotku jsem fotila já). Takže z hlediska hodnocení pouze sedu považuji tuto fotky za téměř 100 % korektní :-) (krom vyšší ruky)
    Jinak co se týče kontracvalu a polohy vnější holeně, taky nic nelze komentovat, to by musela říct jezdkyně, proč ji měla v tu chvíli tam a ne jinde. To, že se její kůň zlobí, taky můžeme jen domýšlet, možná dává poněkud silnější pomůcky, aby ho v tom oblouku udržela ve cvalu na požadovanou nohu při nájezdu na stěnu .... Mimochodem, je možné, že kdyby koně trénovala stylem "rollkur", kůň by se ani v tuto chvíli "nezlobil" a jen by poslušně ťapal beze změny postoje jako rezignovaný stroj. takto můžeme mluvit o dialogu a je jen na jezdci a jeho trenéru, by zjistil, proč tenkůň dává najevo svoji nelibost, a aby to odstranili k jeho prospěchu.
    Tato dvojice má své chyby - a kupodivu právě to, co já považuji za jejich závažné chyby, tato fotka neukazuje :-) Jojo, videoukázky by byli lepší...

  • 6.

    Re:

    09:40 - 01. 02. 2006

    Reaguje na 5.

    K tomu sedu, co se hodnotí, je na téhle fotce výtečný (jak už jsem psala),u téhle jezdkyně je obecně výborný :o). Ta vyšší ruka by mi nevadila, působí to pěkně, když je na ni kůň zvyklý (tenhle je), mě na ní (té ruce) vadí to zalomení v zápěstí, ne ta výška položení :o)...ale opakuji se, jeden z nejlepších sedů co znám :o)

  • 7. Sheiny

    chybí fotky

    14:41 - 26. 01. 2010

    Zdravím, našla jsem Váš skvělý seriál. Bohužel v tomto dílu se mi neobjevili fotky co jsou pod článkem. Můžu se zeptat jestli by jste mi je mohli poslat nebo je opět uveřejnit? S.

  • 8. jaja

    obrázky

    20:09 - 26. 01. 2010

    Reaguje na 7.

    Jedná se skutečně o rozsáhlejší chybu, musí ji řešit autoři systému, již jsme jim to zadali.

  • 9. Ksena

    chybějící fotky

    21:20 - 22. 06. 2011

    Reaguje na 8.

    Prosím nebylo by možné sem vložit znovu ty obrázky? Pro ilustraci k textu by byly určitě užitečné ;-)

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 1 čtenářů. Celkový počet bodů: 5.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: