Na toto téma můžete i v renomovaných stájích dostat rozličné odpovědi, pokud se ale chcete dobrat nějakého konkrétního (byť třeba i subjektivního) závěru, budete si muset odpovědět na tři základní otázky:

K čemu vlastně příprava na sezónu slouží?

Kdy trénink na nadcházející sezónu začíná?

A jak teda na to?

K čemu slouží příprava na sezónu?

O důležitosti tohoto období není pochyb, přesto se vám může stát, že narazíte na někoho, kdo vám řekne: „To, co dělají naši koně v zimě a na jaře, je úplně jedno. Prostě je dáme do výběhu nebo na kolotoč, my nemusíme první neděli vyhrát tři dostihy..." Pokud sdílíte stejný názor, čtením tohoto článku ztrácíte čas. Předsezónní příprava není v žádném případě o tom, jak excelentně budou vaši svěřenci bodovat v úvodu sezóny. Jedná se hlavně o to, aby vaše koně udrželi stabilní formu od jara do podzimu a vyvarovali se různých výkonnostních výkyvů. Dobře připravenému koni se také většinou v sezóně vyhýbají různá „záhadná" zranění.

V poslední době jsem se setkal s několika majiteli, kteří se rozhodli z úsporných důvodů stáhnout svého koně na zimu na vlastní farmu. Jejich důvod byl většinou prostý - proč platit tisíce za to, že můj kůň bude v zimě 20 minut klusat, když ho můžu pustit do výběhu nebo povodit? Z vlastní zkušenosti můžu říct, že valná většina těchto koní se pak vinou různých svalových zranění buď nedostala na dráhu vůbec, nebo až v druhé polovině sezóny. I při dlouhé zimě kůň pracující (třeba i lehce) pod sedlem se udržuje fit a nenabere nadváhu, což je pro úvod sezóny velmi důležité.

Stále nevěříte? Nakonec si to můžete vyzkoušet i sami na sobě. Od listopadu se povalujte doma u televize, zásobujte se dostatečně bohatou stravou. Pak první dubnovou neděli vyrazte na závod v přespolním běhu. Čert vem to, že vás pokoří i několik vitálních důchodců. Představte si, jak se budete cítit několik následujících dnů a s jakou chutí vyrazíte na další podobný podnik...

Kdy trénink na nadcházející sezónu začíná?

Dostihová sezóna končí na přelomu října a listopadu a začíná většinou první neděli v dubnu. S koncem sezóny přechází období odpočinku, což nebývá větší problém, neboť klimatické podmínky v listopadu obvykle dovolí ještě pár týdnů cválat.

Delší pauzu obvykle dopřejete starším koním (pozn. čtyřletým a starším), neboť ti mají za sebou těžkou sezónu a navíc uvést je zpět do pracovního režimu netrvá dlouho. Intenzivněji je potřeba se věnovat koním dvou a tříletým.

Dvouletky je potřeba hlavně obsednout a naučit základním návykům (klus v lotu, hlava - hlava, pomalý cval, přilnutí). První dostihy pro dvouleté koně jsou vypisované obvykle až koncem května. Navíc na brzký start mladých koní netlačí většinou ani majitel, takže není kam spěchat.

Nejvíce péče vyžadují v zimě tříletí koně. Ti jsou také na úvod sezóny pod největším tlakem. Pokud máte ve stáji nějaké „dělo" a chcete se s ním dostat do klasických dostihů, musíte se dobře uvést v trialech (předzkouškách na klasické dostihy). Ty jsou na programu už v polovině dubna. S nepřipraveným koněm si vstupenku do „klasik" nezajistíte. Ani výkonnostně slabší nebo pozdnější tříletky ale nečeká na jaře nic snadného. Valná většina dostihů vypisovaných do konce května je sice vyhrazena jen klasickému ročníku. Přihlášky na tyto dostihy však bývají přeplněné. A pokud váš svěřenec nestihne nasbírat dostatek zkušeností, bude se muset poměřovat v dostizích se staršími matadory, kde je laťka nastavená podstatně výše.

Stanovit den D, kdy tedy začíná ta „opravdová" příprava na novu sezónu, se konkrétně asi nedá. Po Novém roce je ale třeba být maximálně ve střehu a tu hodinku denně venku pod sedlem svým svěřencům věnovat.

A jak teda na to?

Jak už jsem naznačil v předchozím odstavci, nějaký konkrétní plán na předsezónní přípravu v podstatě neexistuje. Můžete strávit zimní měsíce pročítáním a sestavováním tréninkových plánů, ale stejně budete limitováni klimatickými a tréninkovými podmínkami, o individuálních potřebách vašeho svěřence nemluvě.

V lednu i únoru panují ještě mrazy, které mohou sebelepší dráhu změnit na hrbolatý tankodrom, po kterém sotva zaklušete. Z osobních zkušeností můžu říct, že po druhé polovině února se dá už přejít k lehké cvalové práci. Ráno sice může ještě mrznout, okolo poledne ale už jde teplota nahoru a to umožňuje začít s koňmi cválat. Období okolo „sv. Valentýna" je i příhodné pro pracovní jezdce. Můžou ještě strávit příjemný večer s drahou polovičkou (pokud nějakou disponují) a na druhý den vyrazit do prvního lepšího cvalu na plnokrevníkovi, který po přibližně třech a půl měsících klidu připomíná tikající atomovou bombu...

Šest týdnů do začátku sezóny by mělo stačit na to, aby se vaši koně dostali do odpovídající kondice, z které pak budou čerpat po dalšího víc jak půl roku. Rozebírat zde přechod na první „galupy" je téma na další článek, do kterého se nechci pouštět. V principu ale platí, že jsou v podstatě jen dva způsoby, jak trénovat dostihového (a asi i jiného) koně. Dobře, anebo špatně. Druhé variantě je v podstatě nemožné se vyhnout, ale pokud už se k ní přiblížíte, vězte, že váš svěřenec vám to dá velmi brzo najevo. Jestliže přestává žrát, nepřelínává, nechce chodit do dráhy atd., je na čase něco změnit.

Hodně štěstí do nové sezóny!

Autorem dnešního článku je Ferdinand Minařík ml., který v letech 2002 - 2007 působil jako trenér dostihových koní na centrálním dostihovém závodišti ve Velké Chuchli. Mezi jeho nejúspěšnější svěřence patřili např. Swangoo, vítěz Velké dubnové ceny, Vivace, vítěz Dvojnásobné karlovarské míle, nebo Fatra Line, která se umístila na 2. místě v Jarní ceně klisen.