Případy z praxe chiropraxe

12. 11. 2018 05:00

Obrázky: 9

Autor: MVDr. Zuzana Zápalková Spoluautoři: Gabriela Rotová Foto: MVDr. Zuzana Zápalková, Gabriela Rotová Rubrika: Zdraví a veterinární péče Počet přečtení: 1588 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Chiropraxe se v našich českých stájích teprve zabydluje. Dezinformací máme možná více než informací, praktické zkušenosti postupně získáváme. Pod pokličku tohoto oboru, tedy na případy z praxe chiropraxe, se dnes podíváme s MVDr. Zuzanou Zápalkovou.

Zuzano, mohla byste nám přiblížit alespoň několik konkrétních případů, s nimiž jste se setkala ve své praxi, abychom měli jasnější představu o tom, kdy a za jakých situací může návštěva chiropraktika našim koním pomoci?

Samozřejmě. A velmi ráda! :) Možná ještě pár slov na úvod k samotné chiropraxi, kterou si stále ještě mnoho majitelů koní představuje jako "křupání kostiček", silový typ fyzioterapie či rovnocennou alternativu Dornovy metody.

Chiropraxe je manuální metoda, která diagnostikuje a léčí tzv. vertebrální subluxační komplex (VSC). To jsou oblasti páteře (nebo klouby končetin), kde došlo k restrikci v rozsahu pohybu. Je potřeba zdůraznit, že se nejedná o subluxaci v medicínském slova smyslu, tedy nedochází k poškození kloubního pouzdra! V odborných kruzích je tento termín stále nepochopen a je terčem kritiky mnoha lékařů. VSC je komplexní termín, který zahrnuje řadu změn, které ovlivňují funkčnost daného kloubu – ať už jde o změnu rozsahu pohybu kloubu, přímé nebo nepřímé ovlivnění funkce nervů, svalové patologie nebo např. zánět pojivových tkání v okolí kloubu. Tyto blokády, pokud nejsou odstraněny, vedou ke změně pohybového vzorce koně, což následně vede k přetěžování nebo kompenzacím v dalších částech těla. Svaly v okolí blokády tuhnou a mohou být bolestivé. Toto vše může z dlouhodobého hlediska vést k rozvoji degenerativních změn (například k artróze).

Chiropraxe ale nemá vliv jen na pohybový systém – efekt terapie můžeme pozorovat i ve zlepšení funkce dalších orgánů, které na první pohled s páteří nijak nesouvisí (například rychlejší hojení ran nebo zlepšení funkce reprodukčních orgánů – stává se, že se klisny po ošetření rozříjí, mají výraznější říji, rychleji zabřeznou, nebo u hřebců pozorujeme zlepšení kvality spermatu apod.). Je to způsobeno tím, že chiropraktický hmat ovlivňuje (možná ještě efektivněji než pohybový aparát) i nervový systém, který řídí všechny pochody v těle. Pomocí chiropraxe je tedy možné ovlivnit i celkové zdraví zvířete.

Black Beauty

Valach, 5 let, ČT, využití: rekreace

Splněný sen majitelky, černý kůň s hvězdou na čele. Jeho majitelka mi zavolala, když jejího miláčka bolela záda. Pod sedlem byl odjakživa tlačivější, povahově moc hodný koník. Při statickém vyšetření jsem pozorovala povolené břišní svaly a ne úplně ideálně posílené zádové svaly.

Při vyšetření jsem zjistila blokády v oblasti prvního, šestého a sedmého krčního obratle, v oblasti kohoutku a lopatek. Při palpaci bederní páteře jsem zjistila, že rozsah pohybu třetího, čtvrtého a pátého bederního obratle je výrazně omezený, stejně jako v levém křížokyčelním kloubu. Pravý křížokyčelní kloub byl sice o něco málo pohyblivější, ale ne tak, jak bych si u tohoto koně představovala. Svaly na levé straně zádě byly výrazně tužší než na pravé straně. Navíc, svaly na levé straně zádi byly mírně atrofované. Na levé straně jsem diagnostikovala také snížený rozsah pohybu v kyčelním kloubu. Nalezené problémy jsem chiroprakticky ošetřila a koni naordinovala třídenní volno od práce. Majitelce jsem doporučila zařadit do práce protahování, kavaletovou práci a zlepšit celkově stranovou pohyblivost (koník potřeboval více zpevnit břišní svaly, posílit zádové svaly a celkově střed těla).

Asi po týdnu od prvního ošetření mi majitelka píše, že černý krasavec je nejen ohebnější a pohyblivější, ale i poslušnější a vnímavější. Je z něj celkově spokojenější kůň. Nicméně ještě se neodvážila ho vzít pod sedlo. Po mém ujištění, že není důvod se bát, se tedy následující den rozhodla jet na vyjížďku. Její dojem z první vyjížďky byl, dle jejích slov, neuvěřitelný. Černému se nikdy předtím nešlapalo tak zvesela, vykračoval si spokojeně celou cestu (předtím ho majitelka musela tlačit už směrem od stáje). Chvílemi byl i k nezastavení a při prvním nacválání si neodpustil jednoho veselého hrbáka.

O měsíc později jsem přijela na kontrolu a už z vyšetření bylo poznat, že je stav mnohem lepší, než byl. Doladila jsem ještě přetrvávající blokády v krční páteři (konkrétně první a dva poslední obratle), dva bederní obratle a obě lopatky. Doporučila jsem majitelce pokračovat v práci na zpevnění břišních svalů a posílení zádových svalů, jelikož mají velký vliv na stabilizaci páteře.

Uplynulo už téměř půl roku a černého krasavce od té doby nic netrápí a já doufám, že už se budeme vídat jen při preventivním ošetření.

 

Bolavá záda školního koně

Valach, QH, 6 let, využívaný v jezdecké škole

Dle majitelky má kůň problémy již delší dobu, vystřídalo se u něj už několik terapeutů, ale nikdo mu příliš nepomohl. Jeho problémy byly bolavé záda a jeho neochota cválat na pravou ruku.

Při vyšetření jsem zaznamenala velmi citlivá záda už na lehký pohmat, kůň měl tendenci uhýbat a tuhnout v zádech jen při lehkému tlaku na zádové svaly, pravá strana byla subjektivně horší než levá. Při pohybu na ruce se kůň pohyboval mírně ztuhle (zejména v obratech), ale nekulhal.

Chiropraktickým vyšetřením jsem zjistila blokády v prvním, čtvrtém a pátém krčním obratli a v oblasti kohoutku na levé straně. Ovšem jeho největší problém byl 15. hrudní obratel, přechod hrudní a bederní páteře (18. hrudní a první bederní obratel), 4., 5. a 6. bederní obratel a levý křížokyčelní kloub. Na mladého koníka to byl celkem dlouhý list problémů.

Při vlastním chiropraktickém ošetření jsem u tohoto koníka zažila moment, který mám v hlavě do dneška. Při ošetření většinou postupuji od zádě směrem dopředu, takže nejdříve uvolním případné problémy v křížokyčelním kloubu, pak přes bederní páteř postupuji na hrudník. Kůň byl při ošetření trošku nervózní, přišlo mi, že nevěděl, co se s ním děje a záda měl poměrně citlivá. Když jsem se dostala k 15. hrudnímu obratli, okamžitě po jeho uvolnění se valach nejprve prohnul v zádech, následně je krásně vyklenul, otřepal se, odfrknul si, podíval se na mě a v jeho očích byla vidět obrovská úleva. Osobně si myslím, že blokáda v tomto místě pak ovlivnila biomechaniku celého těla a vedla k následným kompenzačním blokádám, ať už se jednalo o krk nebo bedra. Oblast od 13. do 15. hrudního obratle je místo, které je z celé hrudní páteře nejpohyblivější, je zde největší rozsah pohybu v porovnání s jinými úseky. Proto je tato oblast i více citlivá a náchylná na problémy.

Po ošetření dostal pacient opět 3 dny volno od práce a poté se mohl postupně vrátit k ježdění. Když jsem přijela do stáje asi za dva týdny, majitelka mě poprosila, abych na něj koukla, jestli bude potřeba další kontrola. K mému údivu jsem našla ještě přetrvávající blokádu v posledním hrudním a čtvrtém bederním obratli, ostatní klouby byly pohyblivé k mé plné spokojenosti. Povolil i spasmus zádových svalů a valášek vypadal nadmíru spokojeně. Dle majitelky je konečně schopný cválat na obě ruce.

Kolize v dostihu

Klisna, 5 let, A 1/1, využití: rovinové dostihy

Majitel této kobylky mě zavolal poté, co se klisna připletla do kolize během dostihu před 14 dny, kdy do ní z pravé strany najel jiný kůň. Od té doby klisna jevila známky bolestivosti zad a ani ve výběhu se nechtěla vyválet, jako to mívala ve zvyku.

Při vyšetření jsem zjistila výraznou blokádu v obou křížokyčelních kloubech a v pravé lopatce a na pravé straně za lopatkou měla kobylka několik zablokovaných žeber. Tyto nálezy vznikly pravděpodobně důsledkem nárazu jiného koně při dostihu, jelikož dle trenéra šel větší náraz z pravé strany právě do oblasti lopatky. Dále měla kobylka snížený rozsah pohybu v sedmém krčním obratli a v čtvrtém bederním obratli. Nalezené blokády jsem chiroprakticky uvolnila a klisně jsem nařídila 3 dny klidového režimu s tím, že pokud nebude ve výběhu příliš jančit, může trávit dny ve výběhu s ostatními.

Na kontrolu jsem se za ní vydala za 3 týdny a hned od auta mě vítal nadšený majitel, že kobylce se hodně ulevilo a hned druhý den po ošetření se ve výběhu spokojeně vyválela. Z toho jsem měla obrovskou radost, protože to byla známka toho, že se kobylce značně ulevilo. I pod sedlem se zdála být spokojenější a začala pomalu zase pracovat. Při druhé návštěvě jsem jen doladila přetrvávající blokády v krku a křížokyčelním kloubu a klisna se mohla postupně plně vrátit do tréninku.

Po několika týdnech jsem se s majitelem náhodou potkala na jedné společenské akci, a dozvěděla jsem se, že kobylku prodal nové majitelce na parkury a všestrannost, ale jezdí ji pravidelně navštěvovat a vypadá, že jí ke spokojenosti nic nechybí. Tak doufám, že jí to dlouho vydrží…

Hříbě, které nemělo snadný příchod na svět

V květnu jsem přijela na žádost majitele k tehdy asi 14denní chladnokrevné kobylce. V anamnéze měla komplikovaný a dlouhý porod, který se neobešel bez asistence veterináře. Po porodu měla malá klisnička namále a majitel s kolegou veterinářem ji doslova zachránili hrobníkovi z lopaty. Poté, co bylo hříbě stabilizované, začal majitel řešit i následky, tedy ránu na pravé pánevní končetině v oblasti hlezna, a zejména krk – kobylka se nemohla otočit na pravou stranu, hlavičku nosila otočenou doleva a byla schopná pít jen z jednoho struku od klisny a jen z levé strany. Bylo patrné i překlubování pravé pánevní končetiny.

Při vyšetření byla na první pohled patrná výrazná atrofie svalů na levé straně krku – jednotlivé obratle byly opravdu okem viditelné. Celá pravá strana krku byla jen minimálně pohyblivá, bylo zde výrazné omezení rozsahu pohybu v meziobratlových kloubech. Kobylka byla vcelku klidná (až nezvykle na malé hříbě) a nechala se v klidu ošetřit. Uvolnila jsem nalezené blokády a s majitelem se domluvila na kontrole za dva až tři týdny, že uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál. Nechtěla jsem majitelům dávat plané naděje, že umím „opravit“ vše, ale se zatajeným dechem jsem vyhlížela termín kontroly.

Když jsem po třech týdnech přijela, málem jsem nevěřila vlastním očím – vítalo mě veselé hříbě s rošťáckým výrazem v očích, na kterém bych nepoznala, že mělo nějaký problém. Svaly na krku zesílily, kobylka neměla problém se napít i z druhého mámina struku i z její pravé strany, a já už tedy jen doladila poslední nalezené blokády (první, čtvrtý a šestý krční obratel). A co mě fascinovalo asi úplně nejvíc, byl fakt, že ona rána na pánevní končetině se konečně začala hojit (do té doby kolega, ošetřující veterinář, vymýšlel různé postupy, ale nic uspokojivě nezabíralo) a srovnalo se i překlubování.

Musím přiznat, že tento případ mi ukázal, jak je chiropraxe mocná a co vše dokáže. A že to není jen o pohybovém aparátu, ale o fungování celého těla. Je to dáno tím, že chiropraxe působí i na nervový systém. A nervový systém řídí celé naše tělo a veškeré jeho pochody.

Nelepšící se kulhání

Klisna, A1/1, 7 let, využití: všestrannost

Vysoká plnokrevná klisna, která si odběhla ve 4 letech dva rovinové dostihy, ale jelikož na dostihy úplně nebyla, vzala si ji majitelka do sportu a začala se s ní věnovat všestrannosti. Aktuálně závodí na stupni Z.

Majitelka si mě zavolala, protože jí klisna opakovaně kulhala na pravou hrudní končetinu. Ošetřující veterinář udělal všemožná vyšetření, ale na žádnou zjevnou příčinu nepřišel. Nakonec jí nasadil nesteroidní antiflogistika, která klisně na chvíli ulevila, nicméně po vysazení se kulhání po nějaké době objevilo znovu. Dle majitelky ze sedla kulhání nebyla schopná identifikovat, ale např. při lonžování nebo zhlédnutí videa z drezury se zhrozila, jak kobylka kulhá (musím zde podotknout, že jezdkyně je velmi zkušená a vnímavá ke koni). To, že jezdkyně nebyla schopná kulhání ze sedla rozpoznat, ukazuje na fantastickou schopnost koně kompenzovat tyto stavy přes záda tak, že ze sedla nepoznáte, že má kůň nějaký problém.

Když jsem přijela do stáje, nechala jsem si kobylku ukázat na ruce – v kroku kulhání patrné nebylo, ale v klusu ano, a zhoršilo se na kruhu na pravou ruku.

Chiropraktické vyšetření odhalilo blokádu v pravém křížokyčelním kloubu a v oblasti třetího až pátého bederního obratle. Kohoutek byl celkem citlivý, ale po chvilce práce s měkkými tkáněmi v okolí bylo možné vyšetřit rozsah pohybu v jednotlivých meziobratlových kloubech. To odhalilo snížení rozsahu pohybu mezi šestým a sedmým hrudním obratlem. Vyšetření krční páteře ukázalo blokádu v oblasti prvního, šestého a sedmého krčního obratle. Zaměřila jsem se i na vyšetření končetin, a zejména na hrudních končetinách bylo nálezů více než dost. Blokády měla klisna zejména v pravé lopatce, v ramenních kloubech, ale také v oblasti lokte a karpálního kloubu. Na pánevních končetinách jsem objevila pouze omezení rozsahu pohybu v hlezně.

Ošetřila jsem tedy nalezené problémy, kobylka dostala nařízeno 2 dny volna ve výběhu a poté třetí den lehkou práci na lonži. Druhý den mi majitelka volala, že se jí zdá bolavá ve výběhu, tak jsem jí nasadila na tři dny analgetika. Majitelka byla poučena, že kdyby se jí klisna zdála po vysazení bolavá, má mi okamžitě zavolat. Nakonec po vysazení léků byl kůň v pořádku, tak dostali povoleno začít pomalu pracovat. Asi po týdnu jsem dostala od majitelky zprávu, že kobylka si vyloženě říkala o práci, tak ji vzala na jízdárnu skákat. A prý když o tu práci tak škemrala, tak jí postavila gymnastickou řadu s pár většími skoky na konci. Klisna byla téměř k nezastavení, zatahovala si na skoky, poctivě zvedala nohy (jindy má tendenci se kopat do bariér) a celkově práce s ní byla fantastická.

Při kontrolním ošetření po 6 týdnech jsem opět jen doladila detaily, další ošetření ji čeká po sezoně a pak zkusíme s majitelkou naplánovat režim preventivní terapie v průběhu roku, aby se eliminovaly pohybové problémy během sezony.

 

A na závěr jeden lidský pacient, kterým jsem byla já sama. Při studiu chiropraxe v Anglii s námi studovali i lidští chiropraktici a ti byli tak laskaví a nabídli nám své chiropraktické služby. I já jsem této nabídky využila a nechávala se pravidelně každý měsíc ošetřovat. Jednak jsem si na sobě chtěla zkusit, jak zvířata ošetření vnímají, a taky jsem cítila, že na mně bude práce více než dost :). V poslední době jsem totiž byla zoufalá ze svého ježdění, nebyla jsem schopná se v sedle uvolnit a o ježdění bez sedla se mi mohlo jen zdát – už při pokusu o naklusání jsem měla pocit, že spadnu. Nehledě na to, že mě záda občas pobolívala, i když se snažím pravidelně cvičit.

Ošetření samotné nebolí, jen je to takový zvláštní pocit. A u lidí jsou často slyšet ony „lupavé“ zvuky, které spousta lidí očekává i u koní (v mém případě to muselo být slyšet až v Londýně :)). Moje největší problémy byly blokády v hrudníku v oblasti mezi lopatkami, chronicky zablokované první žebro a zejména pravý křížokyčelní kloub. Bylo mi vysvětleno, že právě křížokyčelní kloub je pro jezdce naprosto zásadní, protože při jízdě na koni musí fungovat, aby byl jezdec schopný na koni sedět.

Po prvním ošetření jsem vzala svého koně na lonž, jen aby se trochu rozhýbal, a na konci jsem si řekla, že na něj vyskočím (bez sedla) a trochu si uvolním záda. A když už jsem na něm seděla, tak jsem zkusila na chvíli naklusat – řekla jsem si, že aspoň vyzkouším efekt chiropraxe. A věřte nebo ne, já na tom koni poprvé po několika letech opravdu seděla! Byla jsem z toho nadšením bez sebe, ale na víc než pár koleček v klusu jsem si netroufla. Následující měsíc jsem opět odjela na seminář do Anglie, kde se mi opět dostalo chiropraktického ošetření. Můj křížokyčelní kloub se už zdál v lepší formě, než býval, nicméně stále to nebylo úplně ono, a i tentokrát bylo potřeba ho uvolnit. Spolu s několika hrudními obratli a samozřejmě mým prvním žebrem.:)

A teď přijde to nejlepší na konec: po dvou týdnech od tohoto posledního ošetření jsem opět vylezla na koně bez sedla a tentokrát jsem myslela, že buď sním nebo se stal zázrak – nejen, že jsem byla schopná na koni klusat, v klusu jezdit vlnovky, kroužky, vysedět přechody krok/klus/krok, ale já si konečně na koně sedla a byla jsem schopná sedět i ve cvalu… Zpočátku jsem měla tendenci se koně držet nohama, ale to můj oř nesl velmi nelibě a dával to jasně najevo (ani se mu nedivím). Ale ve chvíli, kdy jsem si prostě a jednoduše sedla na zadek, měla jsem pocit, že s koněm letíme…

Je to opravdu skvělá zkušenost, vyzkoušet si na vlastním těle, co s vámi udělá chiropraxe. Věřím, že v budoucnu bude chiropraxe u nás dostupnější i pro lidi, protože pokud bude jezdcovo tělo fungovat optimálně, bude i kůň pod ním mnohem spokojenější…

 

MVDr. Zuzana Zápalková

Po ukončení studií na Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně se vydala cestou fyzioterapie, která ji vedla nejprve na kurz koňských masáží do Velké Británie. Poté absolvovala semináře zaměřené na metodu Equine Touch a Dornovu metodu, až nakonec došla k poznání, že jejím posláním je chiropraxe. Veterinární chiropraxi vystudovala v Anglii u IAVC (International Academy of Veterinary Chiropractic). Mezi její pacienty patří nejen koně, ale i psi a jiná zvířata (například miniprasátka nebo třeba králíčci). Více informací najdete na webových stránkách www.chiropraxezvirat.cz

Připojené obrázky

Připojené články

10.10. 2018 10:00 Zázraky pod taktovkou chiropraxe

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 1 čtenářů. Celkový počet bodů: 5.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: