V této kapitole narážíme na první úskalí české terminologie. Výraz plavák se používá pro dvě různé (byť někdy velmi podobné) barvy, které jsou však způsobeny různými geny, proto by bylo vhodné je rozlišovat. Dnes se podíváme na první z nich…
U koní jsou známy dvě alely tohoto genu, původní C (Colour) a Ccr (Cream). Gen C vykazuje neúplnou dominanci. Plně pigmentovaný kůň má genotyp CC. U heterozygotních jedinců CCcr je červený pigment ředěný na žlutou, ale černý pigment ovlivněn není (nebo jen nepatrně). V České republice se setkáme s těmito barvami například u Kinských koní.
Palomino – izabela, žluťák je vlastně ryzák nesoucí jednu alelu Ccr. Tělo má obvykle barvu žlutou, v různých odstínech. Hříva a ocas jsou nejčastěji bílé nebo krémové barvy.
Buckskin – „první" plavák. De facto hnědák s jednou alelou Ccr. Tělo je žluté nebo zlatavé (svým odstínem často připomíná jelenici – buckskin), hříva, ocas a distální část končetin jsou černé. Pro toto zbarvení NENÍ typický úhoří pruh! Buckskin může mít tmavší stínování hřbetu (tzv. countershading), které může úhoří pruh připomínat, ale tento znak nebude ostře ohraničený. V ocasu či hřívě se může objevit několik světlejších žíní.
Smoky black – s trochou nadsázky lze říci, že v Česku toto zbarvení nenajdeme. Ne snad proto, že by se tito koně u nás nevyskytovali, ale často jsou identifikováni jako vraníci, tmaví hnědáci, tmaví ryzáci nebo plaváci. Barva nemá český ekvivalent. „Kouřový" vraník je vraník nesoucí jednu alelu Ccr. Protože z předchozího textu víme, že černý pigment není u heterozygotů ovlivněn (nebo jen málo), nemusí se na vraníkovi tato alela vůbec projevit. Často ale zaznamenáme nepatrné zesvětlení srsti nebo žíní ocasu, kouřový nádech a jantarové oči. Takový „vraník" pak může chovatele překvapit žlutým potomkem (buckskin, palomino).
U homozygotních koní je situace jiná. Dvě alely Cream ředí oba pigmenty – eumelanin i pheomelanin na velmi světle krémovou. Do této skupiny patří barvy cremello, perlino a smoky cream. Tito koně byli dříve chybně označování jako albíni. Ve skutečnosti se jedná o pseudoalbinismus (oči jsou modré, nikoli červené, což by naznačovalo nepřítomnost pigmentu). Pravý albinismus nebyl doposud u koní pozorován. S cream koňmi bývá někdy spojována fotosenzitivita.
Cremello je de facto ryzák nesoucí dvě alely Cream („dvakrát zesvětlený" ryzák). Srst těla bude světle krémová, někdy téměř bílá, stejné zbarvení bude mít i hříva a ocas. Kůže je růžová, oči modré.
Perlino je hnědák nesoucí dvě alely Cream. Tělo bude světlé, krémové. Hříva, ocas a distální část končetin bývají tmavší, s nádechem dorezava.
Smoky cream je vraník nesoucí dvě alely Cream. Tělo bude opět krémové. Hříva a ocas mohou být tmavší.
Může být problematické jednotlivá zbarvení pohledem rozlišit.
Jak to bude s chovem žlutých koní? Jak nejlépe sestavit rodičovský pár? Při výpočtu pravděpodobnosti narození hříbat jednotlivých barev budeme postupovat obdobně jako v minulém dílu seriálu. Tam jsme se spokojili s jedním nebo dvěma geny, zde bude situace zase o trochu složitější – musíme zahrnout všechny tři geny (Extension, který rozhoduje o tom, zda se bude tvořit černý či červený pigment, Agouti, který ovlivňuje distribuci černého pigmentu, a Colour/Cream).
Pseudoalbíni předají Cream alelu se 100% pravděpodobností! Ne vždy to ale musí znamenat, že získáte fenotypově žluté hříbě. Překvapit vás může také „vraník" – smoky black.
Pokud ale zúžíme výběr a připustíme například klisnu ryzku (genotyp eeCC) hřebcem cremello (eeCcrCcr) získáme vždy potomky palomino! Viz následující tabulka. V tomto případě pro zjednodušení tabulky zanedbáváme gen Agouti, protože na „red" koních se jeho účinek neprojeví.
V případě spojení dvou koní „jedenkrát ředěných" se můžete dočkat nejen těchto barev, ale i pseudoalbínů či základních barev – jak znázorňuje následující paleta možných potomků ze spojení hřebce smoky black a klisny buckskin. „Náhodně" jsme zvolili genotypy v genech Extension a Agouti. Víme, že smoky black a buckskin nesou pouze jednu Cream alelu. Genotyp tedy musí být CCcr.
Hřebec smoky black: EeaaCCcr
Klisna buckskin: EeAaCCcr
Pokud sečteme jednotlivá zbarvení v tabulce, získáme fenotypový štěpný poměr. Tedy: 3 (vraník) : 3 (hnědák) : 2 (ryzák) : 6 (smoky black) : 6 (buckskin) : 4 (palomino) : 3 (smoky cream) : 3 (perlino) : 2 (cremello).
Vydělíme-li pak vždy součet každého zbarvení součtem všech možných barev (32), získáme pravděpodobnost narození hříběte jednotlivých barev. Např. pro buckskina: 6 : 32 = 18,75. U daného rodičovského páru máme tedy 18,75% pravděpodobnost narození buckskina. Obdobně můžeme vypočítat pravděpodobnost pro ostatní barvy.
Příště budeme s plaváky pokračovat…
Syndrom žaludečních vředů u koní (Equine Gastric Ulcer Syndrome – EGUS) je dnes právem považován za civili...
První lednové předvýběry se uskuteční 28. ledna 2026 v Zemském hřebčinci Tlumačov a 29. ledna 2026 v Zemsk...
