Převýchova ex-dostihového koně: Výživář radí

22. 08. 2011 05:00

Obrázky: 2

Autor: The Horse Magazine Spoluautoři: Blanka Richtar Foto: The Horse Magazine, K. Lipinská Seriál: Převýchova ex-dostihového koně Překladatel: Kateřina Lipinská Počet přečtení: 10587 Počet komentářů: 10 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 2 krát

Dnešní díl nebude úplně o výchově, protože předáme slovo dvěma odborníkům na krmení koní, aby poradili ohledně krmné dávky. Každý, kdo se s plnokrevníky blíže poznal, ví, že správně je nakrmit občas není snadné a dietetické chyby se snadno projeví nejen na kondici, ale také „v hlavě“ koně.

Od té doby, co se Rupert vrátil domů, byl krmen nízkoenergetickými granulemi, trochou vojtěšky a spoustou sena. V jeho výběhu není moc pastvy... Bylo načase získat informace ohledně výživy od mé oblíbené specialistky na výživu, Liz Owensové. Liz má příjemně smysluplný přístup ke krmení a nebojí se namíchat ten správný recept.
„Jak Rupert vypadá?"
Je pořád trochu hubený a vyběhaný. Právě jsme začali s patnáctiminutovým lonžováním každý den a přestavbou svalů. Krmíme správně?

„U bývalých dostihových koní je často dobré zjistit, jak je krmil jejich bývalý trenér. Ale trenér vám může říct jednu věc a ve skutečnosti krmit úplně jinak. Pomůže, pokud se s ním znáte a je k vám upřímný a otevřený. Takže pokud vám řekne, že z koně nedělali jehelníček a můžete mu věřit, je to dobré. Pokud kůň dostával hormony a steroidy, váš úkol to ztíží, protože po určitou dobu se tělo bude těchto látek zbavovat a přitom bude vypadat špatně, ať budete dělat cokoli."

„Další důležitá věc je, kolik sena daný trenér krmí. V australských stájích je bohužel tradicí krmit mnohem méně sena než je pro koně dobré. Pokud se podíváte do dostihových stájí v Kentucky nebo v Británii, první věc, které si všimnete, je velká síť lučního sena, kterou koně mají k dispozici. Tohle v australských stájích moc často neuvidíte a důsledkem je nepříliš dobré trávení vlákniny u našich koní, protože nikdy nebyli zvyklí přijímat velký objem. Proto je to často katastrofa, když si lidé takového koně z dráhy přivezou domů - někdy ještě napumpovaného steroidy - a vypustí ho do výběhu s krmením, založeném na vláknině a celulóze. Jenže tohle zvíře na vláknině a celulóze nikdy nežilo. Každý další kůň ve stejném výběhu je tlustý jako soudek, ale váš milý plnokrevník vypadá jako žebřiňák."

„Ve většině případů jim musíte začít zavádět větší dávky sena postupně po delší dobu týdnů nebo měsíců, dokud ho nedokáží zpracovat, než se dostanete na cestu, kterou byste rádi. Tohle nemusí být případ zrovna vašeho koně, ale je to běžný problém, se kterým se často setkávám. Lidé zapomínají na postupné změny v krmné dávce a jen ty chudáky vyhodí do výběhu k senu."

rup„Je váš kůň vznětlivý, nebo to má v hlavě dobře srovnané?"
Je vznětlivější.

„Asi jeden z nejbezpečnějších způsobů, aby kůň nabral, je kvalitní vláknina. Protože je mu osm, nechcete to přehnat s vojtěškovým senem nebo něčím podobným, až tolik proteinu nepotřebuje, ale pokud máte kvalitní luční seno, je to ideální. Kombinace jetele a jílku nebo ovsíku je skvělá. Seno může mít 24 hodin denně, zejména pokud není na kvalitní pastvině. Dobré seno a tolik, co sežere. Pak nějaké granule pro koně v nižší zátěži, s nízkým obsahem škrobu a energie pro fázi, ve které nyní jste.

„Dalším zdrojem energie při nízkém obsahu škrobu, který můžete podávat, je olej. Můžete podávat třeba EquiJewel produkt od KER - ten je dobrý, protože je chutný. Krmíte asi kilo denně a výhodou je, že dodá i vitamín E a selen, což chrání svaly před poškozením. Začněte na pěti stech gramech denně - jeden kilogram je cílové množství, na které se potřebujete dostat."

Máme si v téhle fázi dělat starosti ze žaludečními vředy?
„90 % plnokrevníků má pravděpodobně žaludeční vředy, ale pokud přijímá dostatek vlákniny, neměl by to být velký problém. Jediným způsobem, jak zjistit poškození, je vyšetřit ho a hledat důkazy, že tam v minulosti bylo vředové poškození."

„Je docela drahé podrobit ho léčbě, jen na základě toho, že je asi má. Předpokládala bych, že ano a uvidíme, zda bude prosperovat na seně a pastvě a bude normálně žrát. Kůň, který má žaludeční vředy, se projevuje tak, že začne žrát, pak poodejde, tváří se nešťastně, projevuje příznaky, podobné mírné kolice, pak to přejde a on se vrátí a pokračuje ve žrádle. Pokud ho vidíte žrát, stojí přitom u žlabu a vyžírá seno, pak lze předpokládat, že už vředy překonal."

Seno nedožírá zcela určitě...
Vážili jste ho, abyste věděli, kolik sežere?
Liz, já jsem Australan, my krmení nevážíme... :-)

„To je jako dotaz, kolik krmíte melasy. Dvě kápnutí. To je australská národní míra, „kápnutí". Měli byste vážit seno a pokud nemá přístup k pastvě, měl by spořádat asi pět až šest kilogramů za den. Pokud žere výrazně méně, máte problém, má nedostatek vlákniny."

„Jedinou věc, kterou bych v této fázi změnila, by byl ten Equi Jewel (olej), v kombinaci s těmi granulemi. Protože tam je vitamin E a selen a když se snažíte koně prohnutého předělat na koně vyklenutého, bez nějaké svalové bolesti se neobejdete - záleží na tom, jak krátký máte ten chambon..."

Nejdelší vyvazovací otěže, co to jde, přísahám!
„Přesto by přidání vitamínu E mohlo pomoci..."

Lizina doporučení asi nejsou neznámá australským výrobcům krmiv. Jedna z nejpříjemnějších věcí na dnešním trhu je, že je nabízeno takové množství krmiv různých složení, že je možné sehnat předpřipravené krmení prakticky pro jakékoli potřeby.


Tolik The Horse Magazine. Protože některá doporučení mi připadala poněkud komerční, poprosila jsem o doporučení ohledně krmení ex-dostihových koní ještě svou „ověřenou" specialistku, ing. Blanku Štěpánkovou:

Krmení bývalého dostihového koně bude vycházet ze stejných principů, jako krmení každého koně v nižší zátěži. Hlavní složkou by mělo být především seno nebo pastva, a to nejlépe v neomezeném množství, minimálně ale ve 3 - 4 dávkách denně. U sena se několikanásobně vyplatí dbát na kvalitu, seno by v žádném případě nemělo být prašné nebo dokonce plesnivé, mělo by mít nazelenalou barvu a příjemnou vůni, spíše více lístků, než stonků, stonky by neměly být tvrdé a dřevnaté.

Jako příkrm je vhodnější volit krmiva s nízkým podílem škrobů, protože na něj citlivější koně reagují vzrušivě. Plnokrevný kůň v transformačním režimu tak bude lépe benefitovat z krmiv jako je vojtěška - která má mimo jiné pozitivní vliv na žaludeční vředy, jimiž většina dostihových koní trpí, řepné řízky, rýžové otruby, olej. Jadrných krmiv, jako je oves, ječmen nebo dokonce kukuřice, by v krmné dávce mělo být minimum a nejlépe tepelně upravené - např. vařený ječmen, pokud vůbec. U extrémně vzrušivých koní může pomoct krmení i dobře načasovat a jezdit až 6 - 8 hodin po krmení energetickými krmivy. To se týká řepných řízků, případně jádra. Píce a olej nemají na výkyvy glukózy v krvi, které právě mohou přispívat k psychické nevyrovnanosti, vliv. Nemalý vliv na psychiku a tím pádem i na výživnou kondici má také prostředí, ve kterém kůň žije, a způsob práce. Nejlépe takovému koni bude na pastvině v rozumně složeném stádě, buď 24/7 nebo na noc do vzdušného, nejlépe venkovního boxu. Kontakt s dalšími koňmi (kteří ho ale nebudou usurpovat), neomezená možnost volného pohybu, neustálý přístup k objemovému krmivu a přiměřené pracovní požadavky dělají zázraky.

limMnožství žlabových krmiv by se mělo přizpůsobovat aktuální výživné kondici, ne temperamentu, který je mnohem více dílem psychiky a návyků než energie přijímané žrádlem. Mnoho bývalých dostihových koní spadne z kondice, protože jim výrazně poklesne nejen objem práce, ale i objem vysokoenergetického krmiva, které bývá u koní v dostihovém tréninku krmeno na úkor krmiva objemového. Tito koně mívají často do jisté míry poškozenou střevní mikroflóru, která je přizpůsobená trávení škrobů a prostředí je kyselejší, než je pro zdravý trávicí trakt přirozené. Takové krmení je ale dlouhodobě neudržitelné, kůň krmený vysokým množstvím jádra nezůstane výhledově zdravý, protože mu tato krmná technika poškozuje trávicí trakt. Než se osazení mikroflóry zase upraví do normálu a zlepší se efektivita trávení vlákniny, může to trvat i několik let, záleží na míře poškození a na době, po kterou se kůň nacházel v nevhodném krmném režimu. Po tuto dobu bude krmení takového koně finančně nákladnější, protože bude mít vysoké nároky na kvalitu a množství sena i příkrmu.

Po vyřazení koně z tréninku mají plnokrevníci sklon opadnout ze svalstva horní linie a opticky se zvětší břicho. Kromě nedostatečného přísunu energie nebo bílkovin je to i dílem poklesu cvalové práce, která se nejvíce podílí na osvalení trupu. Velké břicho neznamená, že je kůň tlustý, ale že má povolené břišní svalstvo a svůj podíl na tom může mít také objem natráveniny v trávicím traktu. Při zhoršeném trávení vlákniny, které je důsledkem právě nerovnováhy ve střevní mikroflóře zmíněné již výše, bude kůň nucen sežrat větší objem sena nebo trávy, aby získal dostatek živin.
Je potřeba si uvědomit, že pokud si koupíte mladého, 3 - 4 letého plnokrevníka, je to kůň ještě v růstu a musíte mu poskytnout optimální množství bílkoviny a minerálů, které bude vyšší, než u koně s růstem již dokončeným. Vhodným zdrojem může být vojtěškové seno nebo úsušky.
To, že je kůň plnokrevník, a nebo dokonce bývalý dostihák, není omluva pro špatnou výživnou kondici. Naprostá většina koní se dá nakrmit do optimálního stavu, jen to u některých stojí více peněz a úsilí při hledání optimálního režimu a vyhovující stáje - což bohužel bývá největší problém, protože ve většině nájemních stájí nejsou buď podmínky nebo ochota vyjít vstříc individuálním potřebám, které se budou lišit od běžných koní. Samozřejmostí by měla být pravidelná péče o zuby a odčervovací režim.

Připojené obrázky

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. gef

    equi jewel

    13:09 - 22. 08. 2011

    jen drobna nepresnost - equi jewel neni olej, ale stabilizovane ryzove otruby s doplnkem vitaminu e, vapniku a selenu. Dodanim oleje se asi mysli to, ze je to krmivo bohate na tuk (obsahuje ho kolem 20 %)
    Jinak co znamena "vlaknina a celuloza" :-)? Ja mela dojem, ze v sirsim smyslu to jsou synonyma, kdyz budu hnidopich, tak vlaknina je celulaza, hemicelulozy, pektiny lignin a dalsi uhlovodikovej bordel, ale spojeni "vlaknina a celuloza" mi nejak nedava smysl

  • 2. Katka K.

    gef

    13:40 - 22. 08. 2011

    Reaguje na 1.

    Díky za upřesnění. Pochopila jsem, že při dávkování na kilogram to asi nebude olej.:-) Celulóza zvlášť zmíněná zarazila i mě, protože tohle ještě vím. Mám-li být upřímná, zarazilo mě v při překládání věcí vícero, ale coby neodborník jsem se nechtěla pouštět do komentování a už vůbec ne zasahování do překládaného textu a to je i důvod, proč jsem poprosila i Blanku o doporučení.

  • 3. Veronika

    Vysvětlení

    21:46 - 22. 08. 2011

    ,,Při zhoršeném trávení vlákniny, které je důsledkem právě nerovnováhy ve střevní mikroflóře zmíněné již výše, bude kůň nucen sežrat větší objem sena nebo trávy, aby získal dostatek živin.,, Tudle větu jsem si četla několikrát a pořád mi to nějak nebere, je to Vaše zkušenost, doměnka nebo závěr výzkumu. Jak nucen, jako sám od sebe zjistí že mu obsah živin nestačí a zahájí větší příjem objemu, když už je na svém maximu ?

  • 4. pu

    to Veronika

    09:00 - 19. 09. 2011

    mně ta věta smysl dává - Pokud má kůň zhoršené trávení vlákniny, musí sežrat víc sena nebo trávy, než by musel normálně, aby získal totéž množství živin. Aneb když mám blbý trávení a strávim z jablka jen půlku, musim sníst dvě, abych mohla zužitkovat živiny z jednoho celého. Stejně tak kůň se špatným trávením vlákniny musí sníst místo 6ti kil sena třeba 10kg. Což může mít za následek ono větší břicho, o kterém Blanka píše (jelikož kůň, který sežere za den 6kg sena, má ve střevech zkrátka míň, než onen nenažranec, který sní dvojnásobek).
    A řekla bych, že nucen bude ve smyslu, že nebude nasycený a bude mít nutkání jíst víc, než kdyby měl trávení v pořádku. Potkala jsem se s hodně hubenými koňmi, ale žádný z nich neměl nikdy své maximum, že by už nechtěl jíst nebo nesnědl něco dalšího, co si člověk vymyslel, že by mu mohlo přijít vhod. Takových případů je myslím menšina a asi pak souvisí s jinými zdravotními potížemi, popř. se zvykem jíst málo a pak je asi potřeba koně postupně zvykat na vyšší a vyšší dávky (ale myslím, že při nonstop přístupu k senu to nehrozí). Existuje asi maximum "momentální", kdy se prostě kůň dostatečně nažere a jde chrnět a trávit a vrátí se ke žrádlu třeba za hodinu. Ale o ničem takovém ta věta podle mě nebyla.
    Třeba se Blanka dostane k tomu, aby se k dotazu vyjádřila...
    Jinak mě tedy taky trochu zaskočilo, že se má začít na půl kilu oleje a dostat se na kilo. Možná by se koník trochu posrandil :D Zřejmě fakt jde o nějaký jiný doplněk, než čistý olej, ať už jakýkoli :)

  • 5. jaja

    trávení, olej...

    09:10 - 19. 09. 2011

    Reaguje na 4.

    S tím trávením a vlákninou - problém nastává u koní, kteří skutečně hůř využívají vlákninu, že prostě do sebe více sušiny nedostanou.... Pokud kůň - dejme tomu - zužitkuje jen polovinu vlákniny, kterou by zužitkovat měl za zdrava, pak místo obligátních cca 10 kg sena na den potřebuje sena 20 kg - a to prostě do sebe nedostane, ani kdyby měl trávení ad libitum. Takže hubne, pokud se mu nepřidá energie jinou formou. Pak je otázka, proč tu vlákninu není schopen zužitkovat. Pravděpodobně je problémem nedostatečná střevní mikroflóra, kterou ale podle mě lze do jisté míry zlepšit.

    Olej - údajne cca půl litru na velkého koně je maximum, co zvládne střevo zpracovat. Někde tu o tom byl článek, přesné množství už si ted nevybavím z hlavy. Předpokládám, že se ale mluví o jedné dávce. Na druhé straně - přes veškerou úctu k oleji - litr oleje denně bych koni nedala, ani kdyby byl chodící kostra. Je to taky velmi nepřirozené krmení.

  • 6. Katka K.

    Olej

    09:51 - 19. 09. 2011

    Je to tu uvedeno v příspěvcích výše. Přestoiže v originále je uveden Equijewel jako olejové krmení, není to samotný olej.

  • 7. megera

    zajímavý článek.

    23:19 - 17. 10. 2011

    i když některé věci stojí za úvahu. zcela jistě je to zmínka o tom, že kůň netrávící vlákninu jí potřebuje víc... a kam jí dá? další je o faktu, jak bude vyřazený dostihák šťastný v režimu 24/7 protože moje zkušenost je, že není šťastný, zvykl si, ale trvalo to... on byl od miminka zvyklý na 23 box a hodinu práce, kupka sena a žrádlo do žlabu... když jsem ho přivezla zděsil se "stáda" tří koní, zalezl za roští a byl rád, že ho "neviděj", žrát z kýble venku nechtěl, žrát mou spešl směs nechtěl, on žere přece oves, doma a z toho zelenýho žlabu, trvalo to dlouhé týdny, než v klidu sežral směs vojtěškových granulí, sladového květu, řepných řízků, oleje nebo lněného semínka a ovsa, aniž by vrhal útrpné pohledy kolem sebe, pastva ho zas až tak nebrala, hledal seno, když lumpové uteli z výběhu a courali venku, on běžel do své "jeskyně" tam se cítil bezpečně... ano, dnes po 3 letech je to bosonohé zvíře v klidu cválající otevřenou loukou a ovladatelné na myšlenku, žeroucí cokoli co dostane a smířené s tím, že je venku, ale i tenhle režim byl dlouhá trnitá cesta. JInak jsem nezaznamenala, že by mu oves a jádro vůbec míchalo hmotu v hlavě, byl zvyklý žrát kila jádra, takže naše množství litr ráno a litr večer ho opravdu nedostávalo do rauše. Také mne zaujalo, že Blanka řadí řepné úsušky do jadrného krmiva, já ho vidím spíš jako zdroj vlákniny než energie. Nasvalení opadlého plnokrevníka je složité, protože vyžaduje určitou dávku přiježděnosti a to jde pomalu - viz články o postupném výcviku - takže pokud nemá kůň přímo dispozice být kulatý a nechcete pořádat dostihy, nezbude, než se smířit na první období s tím, že projde fází žebřiňák, což způsobuje i stres (ačkoli se kůň jako stresovaný chovat nemusí, může dokonce vypadat jako rezignovaný... každý kůň je živý organismus a jako taký je individualita, a tak je potřeba k němu přistupovat. Měnit pomalu nejen krmnou dávku, ale i režim, management, dát mučas pochopit, že věci jsou jinak... a pro příliš ambiciozní lidi bych plnokrevníka jako koně nedoporučila vůbec, natož bývalého dostihového... ono je třeba brát ohled i na opotřebení duše a těla a tomu se žádný aktivně běhající kůň nevyhne.

  • 8. jaja

    to megera

    08:38 - 18. 10. 2011

    Reaguje na 7.

    Mevšimla jsem si, že by Blanka řadila řepné úsušky mezi jádro. Mezi jádro uzde řadí oves, ječmen a kukuřici a řepné řízky od jádra odděluje. Možná jsem něco přehlédla... Nicméně řepné řízky řadí k energetickým krmivům (což se nerovná jádro), s čímž já osobně souhlasím. Ano, máš pravdu i ty, jsou zdrojem vlákniny, nicméně vlákniny, která je koněm velmi dobře zpracovaná a kůň si z ní bere hodně energie. Řepné řízky patří u koní ke krmivům, která se doporučují pro "vykrmení" - bez efektu zvýšení glykemie a trávené v zadním střevě, což je pro koně velmi příznivé.

    Jinak souhlasím s tím, že pokud se jakýkoli kůň převádí na pastevní ustájení, či jiné venkovní režimy, pakje třeba postupovat velmi individuálně, velmi opbezřetně, koně sledovat a dělat postupné změny jeho zaběhlého životního rytmu. Osobně jsem přesvědčená, že není mnoho komerčních stájí, které jsou schopné takto bez problémů přvzít tyto bývalé sportovce - mnoho současných stájí 24/7 apod. koně prostě šoupne do stáda, ubere jádro ne minimum či nulu, nechá v prostoru, často bez dozoru... to není dobré. Takoví koně potřebují stáje, kde se kloubí venkovní pobyt s individuální péčí ala box -a těch moc není, protože jsou nákladné na budování a lidskou péči.

  • 9. blanka

    re

    16:24 - 18. 10. 2011

    Líp čti, meg ;)
    Jinak s tou vlákninou - to, že ji kůň tráví hůř, neznamená, že by měla z jídelníčku vymizet, naopak, dobře stravitelnou vlákninou podpořím vývoj té "správné" mikroflory. Čím bys jinak chtěla nahradit energii, kterou z vlákniny získává? Pouze škrobem a cukry - to je nebezpečné i pro koně s nepoškozeným trávením. Tuk má také své limity. Vláknina by měla u každého koně zůstát hlavním zdrojem. No a tu co nestráví, to je tuze jednoduché, prostě ji ve vhodný moment odloží;), stejně jako ostatní nestrávené zbytky.

  • 10. blanka

    re

    16:42 - 18. 10. 2011

    Reaguje na 3.

    Veroniko, nucen je tak, že si správný majitel stoupne koni za zadek a dokud kůň nesežere příděl objemu, tak nedostane dezert ;)
    Vycházím ze zkušenosti, že tihle koně prostě víc žerou, může to trvat dlouhé měsíce, než se zažerou a stabilizují. Je to výsledek dlouhodobý nedostatku objemu a dlouhodobého pocitu hladu, byť kůń může být v dobré výživné kondici. Majitelé pak koukají, jak se jim z atleta pomalu formuje kulička (senné břicho) a nelíbí se jim to, ale moc řešení, než kvalitní seno, případně omezené dávky aspoň 4x denně to nemá. Samozřejmě dalším aspektem, možná i majoritním, je práce, která se radikálně mění.

    Nevylučuju, byť to nemám nijak vědecky podloženo, že kůň pozná horší stravitelnost vlákniny i díky hladině glukózy v krvi. Po přijetí píce samozřejmě hladina neroste tak razantně, jako u jiných krmiv, ale pokud je té glukózy málo, může to být jeden z důvodů pocitu hladu, nejen naplněnost žaludku. Stejný efekt, jako například v zimě, když udeří mrazy, ten samý kůň najednou spotřebuje i o polovinu více sena.

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 2 čtenářů. Celkový počet bodů: 10.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: