Přechody... základ úspěchu

13. 08. 2018 06:00

Obrázky: 9

Autor: Gabriela Rotová Foto: Gabriela Rotová Rubrika: Teorie ježdění Počet přečtení: 4089 Počet komentářů: 1 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Přechody jsou tak velké téma, že by samy o sobě dokázaly naplnit i celou učebnici. Jeden "detail" je otcem druhého a obsah se tak snadno nafukuje! A i to je možná důvod, proč přechodům tak často věnujeme podstatně menší pozornost, než bychom měli. V tom moři detailů a fundovaných informací snadno ztratí na významu. A jen malé procento jezdců je natolik cílevědomých a ctižádostivých, aby problematiku teorie jízdy skutečně "detailně" po nocích studovali.

Samozřejmě, naši koně by si "profesorský" přístup rozhodně zasloužili, ale buďme realisty. Kdo dnes má dostatek času na praktickou jízdu, natož pak na čtení o ní, no ne? :)

Jistě, měli bychom k výcviku svého koně přistupovat komplexně a věnovat mu maximum, ale ne všichni to máme v prioritách a když nemáme ambice vzdělávat se, přece neprodáme svého koně. Ani by to vůči němu nebylo fér.

Nemálo jezdců se teorie dokonce natolik děsí, že se vzdává raději hned, dobrovolně a bez boje. Rezignují ještě před tím, než se porozumět alespoň pokusí. A to je velká škoda. Jezdectví je "náročné téma", ale bát se ho nemusíme. Výzvy, které nám předkládá, jsou právě to, co je na něm nejkrásnější.

Nejeden můj student se bojí vzít do ruky otěže, protože má strach, že "něco zásadním způsobem a navždy pokazí", nechce začínat s cílevědomou prací, protože už dopředu očekává, že do cíle dojít nedokáže a také nechce sedět a číst. Ale je to celé jako s poutí do Santiaga, mnoho z nás o ní sní, ale jen málokdo na ni vyrazí...:)

Pro odvážné, kteří se přece jen odhodlali "do Santiaga vyrazit", jsem se dnes pokusila shrnout základní myšlenky, které s přechody souvisí. Jistě, článků a knih na toto téma bylo sepsáno dost a dost, a to rozhodně podstatně významnějšími autory, nežli jsem já. Myslím si ale, že opakování je matka moudrosti a každý nový úhel pohledu, byť na jednu jedinou konkrétní věc, za vynaložené úsilí stojí. Jak autorům, tak i čtenářům...:)

Přechody

Pokud se podíváte za oplůtky běžných jízdáren, mnoho přechodů v průběhu běžných jízdárenských lekcí neuvidíte a pokud je uvidíte, mistrovsky provedené nejspíše nebudou. To proto, že úroveň drezúrní proježděnosti koně a zkušenosti jezdce se nejmarkantněji promítají právě do kvality přechodů. Dobře provedené, měkké a plynulé přechody vyžadují totiž nejen uvolněného koně, ale i vzdělaného jezdce.

V čem nejčastěji chybujeme?

Většina jezdců si přechod představuje jako okamžik, v kterém přechází z jednoho základního chodu do jiného či případně do zastavení. Tato interpretace je ale důvodem, proč tolik jezdců a koní má s přechody potíže.

Přechod ale není jednorázová "přepadovka", je to vícefázová událost, na kterou je třeba se připravit a kterou je třeba přesně a promyšleně nejen načasovat, ale i uskutečnit.

Přechod se skládá ze tří fází, není to tedy jedna jediná blesková akce. Jedná se o fázi přípravy přechodu, fázi provedení přechodu a fázi, která následuje po provedení přechodu.

Všechny tyto fáze jsou důležité, ale příprava je pro dobře provedený přechod jednoznačně fází nejdůležitější. Bez řádné přípravy je kvalita přechodu předem ztracena.

Indikátory nesprávně provedeného přechodu

  • Špatně provedený přechod obvykle doprovází rušivý pohyb hlavy koně
  • Špatný je i přechod, který "se ztratí, rozpustí ve svém vlastním obsahu", je nezřetelný a těžkopádný
  • Nekvalitní je i takový přechod, který postrádá plynulost a vy ho nejste schopni lehce "vysedět"
  • Signálem chyby je i to, pokud kůň do přechodů "padá" či do nich "brzdí"

Každý přechod ale bude vždy nekvalitní, pokud kůň není schopen živě a aktivně reagovat na pomůcky jezdce. Což je ale samozřejmě mimořádně velká kapitola sama o sobě. Citlivost na pomůcky není koni dána shůry, musí se ji naučit nebo ji jezdec musí být schopen najít či obnovit. Nejvíce problémů bývá s citlivostí na pomůcky holení. Což je důsledek nedostatečného vyškolení koně anebo hrubého zacházení s ním.

Obecně platí, že naše žádost o reakci na holeň by měla probíhat následovně:

  • Nejprve koně jemně a tiše požádáme
  • Pokud kůň nereaguje, měla by se naše žádost stát aktivnější a energičtější, použít můžeme i upozornění (bič, výrazná holeň, případně i "varující" ostruha)
  • Kladnou reakci výrazně oceníme, koni radostně "pogratulujeme"
  • Celý postup opakujeme, přičemž se snažíme reakční schopnost koně posílit, rozvinout a podpořit

Dobrý přechod

Správně provedený přechod by měl být transparentní, jasný, měkký a maximálně plynulý. Měl by zřetelně přicházet "odzadu", měl by proběhnout energicky, aktivně a ochotně. Kůň by do něj neměl pospíchat a ani před ním zpomalovat či ztrácet kmih.

Definice místa

Definice místa, kde se má přechod uskutečnit, je velmi významná veličina a to nejen pro úspěch v drezúrních oplůtcích.

Jasně definované místo, kde se má přechod uskutečnit, umožňuje zpřesnit komunikaci mezi jezdcem a koněm. Pokud místo přesně stanoveno není, často se stane, že všechny fáze, které by přechod měl obsahovat, proběhnou současně.

Jezdec, který nemá přesně stanovený bod, ztrácí představu, kde má být cvik proveden, a snadno předvede přechod jako neorganizovanou a vágní záležitost, která zcela postrádá výraz. Extravagantnost, kterou by změna chodu nebo ruchu měla obsahovat, tak - často i zbytečně - "vyprchá do éteru".

I kůň, který má jinak pěkný, stabilní a rytmický pracovní klus s dobrým taktem, může v důsledku nesprávně provedeného, nedostatečně lokalizovaného přechodu (například přechod z pracovního do shromážděného klusu) tak výrazně ztratit angažovanost a energii, že ve výsledku degraduje shromážděný klus na pouhé zpomalení. V kroku se pak takto provedené přechody stávají zcela nezřetelnými.

Jasně stanovená definice místa, kde má být přechod uskutečněn, ale také může působit problémy. Pokud je stanoveno, že přechod se má uskutečnit v A, mnoho jezdců si tuto skutečnost interpretuje tak, že přechod striktně "vyšvihnou" v A a zcela ignorují skutečnost, že kůň potřebuje na přípravu a provedení přechodu dostatek času.

V klusu se kůň pohybuje průměrně rychlostí asi 13 km/h, což představuje posun asi o tři až čtyři metry za sekundu. Pokud budeme vycházet z předpokladu, že kůň standardně potřebuje jednu vteřinu na přípravu přechodu z kroku do klusu a další vteřinu na provedení tohoto přechodu, může potřebovat i osm metrů, aby kvalitní přechod provedl. Samozřejmě, s úrovní výcviku se tato vzdálenost může snižovat, ovšem ve výsledku ne o mnoho.

Pokud s těmito údaji jezdec nepracuje, snadno vyhodnotí situaci špatně a přechod provede náhle a nevyváženě. Tato nerovnováha se následně přenese do chodu, který po přechodu následuje, a jezdec pak musí vynaložit mnoho času a energie, aby obnovil takt, a to na místo toho, aby se soustředil na plynulost pohybu a další cviky, které mohou následovat.

Jestliže tedy máme provést přechod v A, musí jezdec A považovat za místo, kde má přechod být ukončen a nikoliv za místo, kde přechod začíná!

Základem je "poloviční zádrž"

Poloviční zádrž je nástroj pro přípravu dobře provedeného přechodu. Poloviční zádrž koně informuje o nadcházející události, ať již je touto událostí přechod do chodu či ruchu nižšího nebo vyššího. Poloviční zádrž tedy informuje koně o blížící se změně jeho pohybu.

Důležité je si uvědomit, že poloviční zádrž není něco, co máme my nebo náš kůň "dáno do vínku". Poloviční zádrž rozhodně z nebe sama nepadá. Jak kůň, tak i jezdec se ji musí naučit, což vyžaduje trochu času, trpělivosti i specificky zaměřeného tréninku.

K výcviku poloviční zádrže je tedy třeba přistupovat metodicky a zodpovědně a tento cvik musíme systematicky zařazovat do všech svých jezdeckých (vozatajských) lekcí. Jestliže se poloviční zádrž naučí jezdec používat a kůň jí porozumí a bude ji akceptovat, bude dvojici doprovázet kompletně celým jejich výcvikem. Z počátku bude poloviční zádrž používána k přechodům mezi základními chody a při zastavení, později pak bude nezbytnou pomůckou pro provedení obtížnějších cviků, jako je prodloužení a zkrácení chodu, laterální práce (dovnitř plec, překrok, pirueta...) či piafa a pasáž.

Jak na přechody?

Přechod začíná poloviční zádrží, která koně jasně (a jde-li vše, jak má, tak i srozumitelně) informuje, že bude požadována změna. Plynule by mělo následovat velmi lehké uvolnění otěže a následně (téměř souběžně) žádost o konkrétní přechod, tedy provedení přechodu. Ještě před provedením přechodu by ale jezdec měl intenzivně myslet na následný další pohyb a měl by koni nabídnout dostatek prostoru, aby po provedení přechodu mohl aktivně a živě pokračovat (nejedná-li se o přechod do zastavení) vpřed.

Skutečně trénovat přechody bychom měli až ve chvíli, kdy jezdec a kůň ovládnou poloviční zádrž. Kvalitě přechodů je třeba věnovat mimořádnou pozornost, intenzivně se na ně zaměřit. Ideální je, když budete jezdit podle "písmen" a budete analyzovat, jak se vám daří realizovat ony tři fáze, které dobře provedený přechod vyžaduje. Jezděte přechody, analyzujte výsledek a znovu jezděte přechody, dokud tyto přechody nebudou hladké, lehké a plynulé. Pamatujte. Excelentní chody nemusí nutně vytvářet excelentní přechody. Excelentní přechody ale vždy zlepší nejen předvedení, ale i chody koně.

Za poslední...

A ještě za poslední. Nebojte se jezdit svého koně, jen nebuďte příliš ambiciózní. Ambice často plodí hrubost a násilí i u skvělých jezdců. Pokud budete sebevědomí, upřímní ke svému koni a nebudete na nikoho a nic klást nepřiměřené nároky, půjde to.

Nenechte se kybicovat všeználky ze sociálních sítí, nestarejte se o jejich názory a neplýtvejte kvůli nim svým časem. Nestyďte se před stájovými kolegy. Kritika někdy může být konstruktivní a pokud není, není potřeba se jí zabývat.

Možná nejezdíte úžasně a třeba ani nikdy kdovíjak úžasně jezdit nebudete, ale jezdit bychom, jak nejlépe to jen jde, přece jen měli. A to i přechody! :)

Připojené obrázky

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. Krovka

    Přechody v lese

    13:10 - 13. 08. 2018

    Děkuji za opět velmi zajímavý a poučný článek. Snažím se cvičit přechody i v lese - vyhlídnu si kousek před sebou strom, keř, trs trávy a připravuju koně na to, že bude nějaký přechod a snažím se, aby ten přechod byl pěkný a provedený právě u vyhlídnutého místa. Je to zpestření vyjížděk pro oba.

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 1 čtenářů. Celkový počet bodů: 5.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: