Práce ze země - rytmus

15. 07. 2014 07:00

Obrázky: 5

Autor: Václav Bořánek Foto: Václav Bořánek Rubrika: Z časopisů Počet přečtení: 18198 Počet komentářů: 1 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 1 krát

"Nejdůležitější věc, kterou potřebuji do sedla, je trénink rytmu. Proto s ním rád začnu hned první den skutečné práce ze země," říká Václav Bořánek - a proto dnešní díl povídání z časopisu HORSEMAN o práci ze země bude pojednávat právě o rytmu.

vgVždy, když přemýšlím o tom, co musím napsat o práci ze země, a chtěl bych dychtivému čtenáři těchto řádků nabídnout nějakou logicky utříděnou akademickou pravdu, narazím pouze na vlastní nemohoucnost vyjádřit stručně pocity budované postupně po kapkách a v dlouhém čase. Vždyť ani se svými vrstevníky, kteří pracují podobným způsobem, si často neumím vysvětlit některé detaily a marně pro ně hledám přiléhavý výraz či výstižné slovo. Jako by si člověk, který překoná studentské období a začne hledat a nacházet vlastní cestu, zároveň vytvářel vlastní řeč, soukromé esperanto, kterému nikdo jiný nemůže rozumět. Kromě koně a jeho samotného, samozřejmě. Vztah, možná partnerství, snad kouzlo, které vzniká v kruhovce, když se zrovna daří, není souborem termínů, technik, triků a postupů. Je to celé o pocitech, proto je to možná pro tolik lidí tak těžké. Pro mnoho lidí je složité vyznat se v sobě samém, natož ve svém partnerovi, který má navíc čtyři nohy a úplně jiné životní priority.

V minulém dílu jsme se začali bavit o základních schématech. Úvod, získání pozornosti koně, částečné porozumění a vytváření sociálního postavení. Pokud se nám daří, mohli bychom postupně přejít ke konkrétním tréninkovým cílům.

Základní schémata

Nejdůležitější věc, kterou potřebuji do sedla, je trénink rytmu. Proto s ním rád začnu hned první den skutečné práce ze země.

Rytmus

Myslím si, že pokud člověk pochopí důležitost rytmu v koňském tréninku, na mnoho dalších hodin může nechat svého trenéra doma odpočívat. Nepotřebujete ho, rytmus sám vám napoví, zda postupujete správně, či nikoli. O co se jedná? Zkuste si představit, že první věc, bez níž se neobejdete pod sedlem, je rytmus koně v jeho nejjednodušší podobě. Přiložíte holeň a požádáte svého koně, aby vykročil, případně naklusal či nacválal. Pokud váš kůň něco o rytmu ví, měl by zůstat v určeném chodu bez vaší podpory. Tedy kráčí, kluše či cválá, aniž by musel být pobízen a bez toho, aby jezdec musel držet otěže ze strachu, že se kůň rozběhne. Obojí je ztráta rytmu.

Možná by rytmus sám o sobě nebyl tak významný, kdyby u koně nějakým zvláštním způsobem nebylo k rytmu přilepené jeho vlastní uvolnění. Když kůň není schopen držet rytmus, nemá šanci sám sebe uvolnit. Potkáte určitě koně v rytmu, který se ještě neuvolnil. Ale nikdy nepotkáte uvolněného koně bez rytmu. Dnes pracujeme s rytmem nahrubo, ale za pár dní či týdnů se bude jednat i o kvalitu rytmu v tom kterém chodu. Jakmile vám kůň po projetí rohem zpomalí (někteří naopak zrychlí), ztuhne. Pokud to opakujete stále dokola, naučili jste svého koně tuhnout v konkrétních situacích, on získává postupně pohybový stereotyp a máte jezdecký problém. Každé dobré jezdectví je o uvolnění koně. Na jeho uvolnění vše stojí a padá. Jestliže je k jeho uvolnění základní podmínkou rytmus, asi chápete důležitost celé té věci.

Jde o kontrolu koňských nohou skrze lidskou mysl. To je to, oč všichni usilujeme. Pokud jsi tohle přeskočil při práci ze země na úplném začátku, přeskočil jsi část, která pro koně znamená nejvíc. Až se ti podaří ovládat citem pohyb svého koně, můžeš mluvit o vzájemném pochopení. Tak se pozná pravý horsemanship. Bill Dorrance

Jak tedy začít?

Postavím se v kruhovce někam do ideálního středu, tak abych koně rušil v jeho pohybu co nejméně. Řeknu si dopředu, co bych rád, aby můj kůň právě teď dělal. Může to být krok, klus nebo cval, a to ve dvou variantách: buď doprava, nebo doleva. V každém oku pracujeme u koně s jinou mozkovou hemisférou a je potřeba každé jeho oko trénovat zvlášť. Jestliže jste dobře počítali, vyjde vám z toho šest věcí.

bhuZačnu vždy tím, co dělá konkrétní kůň nejraději, a pokud jste dobře četli předchozí kapitolky, asi tušíte, že s oblibou začínám každou práci doprava.
Jak technicky rozhýbat koňské nohy, je třeba si vyzkoušet. Někdy stačí zvednout ruku, jindy je nutné mít v ruce roztočené vodítko, na některé typy koní potřebujete praporek v ruce. Nakonec si každý najde svůj vlastní způsob. Vyzvu tedy koně, aby se začal hýbat, a pokud jsem si např. vybral klus, tak vytvářím lehký tlak tak dlouho, až je koni nepříjemný, začne hýbat nohama, zrychlí a v jednu chvíli se pokusí do klusu naskočit.

V této chvíli přichází ta nejdůležitější část, ale také asi pro většinu lidí ta nejtěžší. Je potřeba se správným načasováním povolit veškerý tlak. Správné načasování znamená, že když si kůň pomyslí, že přejde do určeného chodu, tak povolím vše, co dělám. Povolím ruce, svou mysl, tělo i výraz - zkrátka kůň musí v té samé vteřině cítit, že se vás svojí změnou nohosledu zbavil právě v této chvíli. Ne o sekundu později. Dokonce rád buduji u koně pocit, že na mne svým způsobem vyzrál.

Když budete mít načasování opožděné a váš kůň udělá další čtyři klusové kroky, než přestanete pobízet, tak on celou tu dobu přemýšlí, co dělá špatně, co je potřeba nabídnout jiného, aby se vašeho tlaku zbavil. Nic nepochopí, nic se nenaučí a bude vám do chvíle, než rezignuje, nabízet další a další možnosti. Proto je správné načasování naprosto nezbytné. Jakmile váš kůň jde určeným chodem, nesmíte pobízet, tlačit ho po stěně, chystat se na něj. Potřebujete v sobě najít pocit, jak říkám lidem na kurzech: „Kafíčko, cigárko a dobrá knížka..."

jkPokud je kůň schopen na toto vyzvání udělat pár kroků v určeném chodu, počítám si je. Nechám ho udělat chybu a opět zapínám tlak. Po chvilce kůň začíná chápat, že v místě, kde kluše (jde krokem, cválá), je ticho a klid, a v místě, kde nedělá, co má, přijde tlak. Ledva toto zjistí, začne se snažit. U prvního pokusu vám například nabídne sedm kroků, pak udělá chybu, dovolíte mu ji udělat a hned za tou hranicí zapínáte své vlastní tlaky, znovu například sedm kroků, znovu oprava a pak přichází ten okamžik, kdy cítíte jeho snahu zůstat. Přijde osm, devět, deset... a v té chvíli se snažím hodně rychle nabídnout pauzu. Ta pauza to celé potvrdí. Kůň se zasnažil a byl odměněn pauzou.

Když to celé zopakuji a zjednoduším na pár vět: Vyzvu koně tlakem, aby něco nabídl, v okamžiku, kdy nabízí, co chci, je tam ticho a klid, v okamžiku, kdy nedělá, co má, je tam tlak. Správným načasováním je potřeba tyto dvě věci přesně (!) ohraničit, a tím je oddělit od sebe. Černá a bílá. Každý kůň, i ten sebelínější, má najednou obrovskou motivaci pohybovat svýma nohama sám, bez cizího přispění, protože to je momentálně to nejlepší možné místo, kde se může pohybovat bez tlaku.

Možná mnozí nepřesní vykladači této práce namítnou: „K čemu je to dobré? Kůň se pohybuje kruhovkou sám, já tam stojím jako ‚tydýt' (to jsem napsal schválně pro naši milou paní korektorku) a vlastně nic nedělám." Jenže o tuto informaci právě jde. Jakmile kůň pochopí, kde je jeho úleva, kde je jeho komfortní zóna, začne se snažit. Má motivaci.

Vzhledem k tomu, že pracujeme pomocí informací, je mu následně jedno, zda stojíte v kruhovce na zemi, nebo ho hodinu po obsednutí požádáte podobným způsobem o to, aby se o rytmus staral sám. V tom spočívá kouzlo práce ze země. Mnoho věcí si mohu natrénovat do sedla, aniž v sedle ve skutečnosti sedím. Je to vše jednodušší, pro koně i člověka. Mohu se dopředu vyhnout různým konfliktům či nepochopení ze strany koně. Nebojím se přitlačit ve správnou chvíli a na zemi mám dostatek času daleko lépe se vypořádat s vlastním uvolněním než v sedle v horkých a složitých situacích.

Problémy lidí

Největší chybou, kterou vidím u člověka, jenž začíná práci na rytmu, je vždy nedostatečné vlastní uvolnění ve chvílích, kdy kůň dělá správnou věc. Lidé obecně neumějí povolit, vypnout. Zůstávají strnulí, s napřaženým praporkem, pocitově tlačí koně po stěně, očima to nebohé zvíře probodávají. Když na ně promluvím, tak nejsou schopni se na mne vůbec podívat a jako by koně drželi neustále na jakémsi pomyslném vodítku. Někteří dokonce po chvilce zvedají praporek a koně pobídnou. Na moji otázku: „Proč jsi toho koně pobídl?" odpovídají většinou větou: „Protože jde moc pomalu." A problém je na světě. Kůň s neuzavřenou kapitolkou o rytmu bude stále něco nabízet. V místě kdy klusal, ale byl pomalý, člověk snažící se koně zrychlit pouze způsobí to, že kůň začne přemýšlet nad tím, co dělá špatně, a začne například přecházet do kroku či zastavení (líný kůň), nebo začne nabízet nacválání (horký kůň). Všimli jste si někdy, že čím více pobízíte svého koně, tím je to horší? Jde jen o nepochopení celé té věci.

dfh

Je to stejné jako u malých dětí. Napřed musím mít vše nahrubo. Tedy: Krok. Klus. Cval. Nic víc. Jakmile tuto kapitolku uzavřu, tak pak teprve se můžu začít bavit se svým koněm o kvalitách toho kterého chodu. Jestliže to uděláte dřív, přijdete o vše.

Dalším problémem lidí je špatné načasování. Pokud pozdě pouštíte tlak a pozdě ho opět zapínáte, když kůň udělá chybu, nebude vám vaše zvíře rozumět. Také nedostatek pauzy je někdy důvod, proč se kůň nesnaží a ztratil motivaci. Jakmile se něco povede, je potřeba nabídnout pauzu a hlavně poté neopakovat stejné věci. Kůň opět špatně chápe, proč je potřeba to celé znovu opakovat, když se snaží. Ztratí chuť i motivaci.

Pokud pochopíš, jaký problém má tvůj kůň, pochopíš i důvod svých vlastních nesnází... Buck Brannaman

Problémy koní

Největším problémem koně je vždy jeho majitel či trenér. Pokud kůň nedělá, co má, pokaždé je to jen proto, že vám nerozumí, nepochopil, o co se jedná. Jste nepřesní, máte špatné načasování a kůň celou věc vyhodnotil jinak.
Věřte, že průměrný koník, nepokažený, bez nějakého zvláštního talentu, se celou tu věc naučí maximálně do pěti dní. Pokud ne, tak je chyba na straně člověka. Je potřeba něco udělat jinak. Držte se.


Co najdete ve dvanáctém čísle Horsemana?

Horsemanship
Strašidlo horsemanshipu - Jízda u ohrady v klusu a ve cvalu
Práce ze země - Rytmus
Malá velká cvičení - Joe Wolter a couvání do kruhu
Návštěva u Bucka - Jak úspěšně pracovat ze sebou samým
Esej - Martin Black

dsZpět k základům
Remonta v nesnázích 2
Bruno Jaksch - Pobídky

Koňověda
Krmné doplňky pro koně - MSM
Kopyta - První pomoc podkováním
Bachova květová terapie - Plemena
Jak fotit v hale - Věrka Marková

Na cestě
Plemeno Morgan - Ray Ordway
První dáma Californios - Gwynn Turrnbull Weaver
Byl tam a nebyl - Buster McLaury
Mike Bridges - Jaquima to Freno
Hackamore - Návod na uvázání mecate
Toulky s Drakoněm - Opět na cestách, tentokrát s celou partou

Zpátky na venkov
Bydlení pro slepice - Kurníky
Kuchařka ze Svatojánu - Rodové stromy
Rodový statek - Vytrvalé zeleniny
Kačka z Kozince - Málem sýrařkou

Pozemské radosti
Mňam - Chuckwagon
Film - Víno roku
Hudba - Monika Načeva, Inside Llewyn Davis
Kniha - Keith Richards - Život
Chlap na scestí - Moleskine, Midori
Foto - Dennis Stock, Příběh fotografie

Konečník

Zkrátka 128 stran parádního čtení jako vždy...


Časopis HORSEMAN

Časopis o koních, lidech a pozemských radostech.

Web: www.horsemanonline.cz
Facebook: www.facebook.com/Horsemanonline
Vydává nakladatelství koněmilné literatury HARMONY
Předplatné zajišťuje společnost SEND

Připojené obrázky

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. Filip Tesař

    Výborné,

    12:51 - 17. 07. 2014

    dobře podané.

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 4 čtenářů. Celkový počet bodů: 20.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: