Pozitivní motivace a koně

23. 09. 2013 13:00

Obrázky: 6

Autor: Svatava Punčochářová Foto: Svatava Punčochářová Rubrika: Etologie koní Počet přečtení: 17215 Počet komentářů: 26 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Ti, kteří se v sobotu 7. září vydali na statek Barochov na seminář s názvem „Pozitivní motivace a koně“, jistě nelitovali. RNDr. František Šusta, který ho pro „koňské“ publikum vedl vůbec poprvé, dokázal tuto ucelenou metodu učení předložit hodně zajímavým způsobem. Jelikož já nejsem on, nejspíš tolik záživná nebudu, ale přesto se pokusím vám coby čerstvě poučený divák přiblížit, o co jde a k čemu to je.

Trocha teorie nikoho nezabije

Teorii učení pomocí „posílení" (častěji se používá anglický ekvivalent „reinforcement" nebo termín „zpevnění") zveřejnil americký psycholog a behaviorista B. F. Skinner již v roce 1957. Američtí trenéři kosatek a delfínů využívají metodu posílení pomocí pozitivního posilování s velkým úspěchem již déle než třicet let a dlouhodobá pozorování ukazují, že libovolné zvíře trénované touto metodou se stává zvídavější, rozvíjí se jeho intelekt a projevuje zvýšený zájem o svého trenéra. Další výhodou je fakt, že se s úspěchem dá použít na v podstatě jakékoliv zvíře - funguje krásně i se slepicemi. A s koňmi samozřejmě také. V zahraničí se tréninku koní pozitivním posilováním věnuje řada lidí, z nichž známá je například její průkopnice Alexandra Kurland nebo Shawna Karrasch, která se k této metodice dostala nejprve právě jako trenérka mořských savců. Pokud vládnete anglickým jazykem, jste ve výhodě - spoustu informací od jmenovaných dam i jiných světoznámých trenérů je možné dohledat na internetu.

djPár slov k tomu, proč že vlastně tedy ta pozitivní motivace: Představte si lva za mřížemi nebo kosatku v obrovském bazénu, se kterými potřebujete manipulovat, ošetřovat je nebo je chcete něco naučit. Jsou to divoká zvířata, velká a silná, a rozhodně jim nevysvětlíte zatáhnutím za vodítko, že mají jít doprava nebo plácnutím přes čumák, že kousnout si do vás je nepřístojné chování. Ono to, když už jsme u toho, většinou tak snadno nefunguje ani u psů, zvířat domestikovaných a člověku od přírody vstřícných. Takže k tomu zatáhnutí za vodítko třeba vytasíte ještě piškot, a v tu ránu máte dojem, že cvičíte s pozitivní motivací. Ve skutečnosti to ale nemusí být pravda. Cvičení za pamlsky automaticky neznamená učení metodou pozitivní motivace. A abychom si řekli, proč to tak je, budeme chtě nechtě muset lehce zabřednout do historie, teorie a terminologie.

Především se musíme oprostit od představy, že pozitivní je dobrý, negativní špatný. Znaménka + a - znamenají v matematice přičítání a odečítání, a přesně takhle to funguje při takzvaném „operantním podmiňování" neboli „učení úspěchem".

„Pozitivní posilování" spočívá v tom, že zvířeti přidávám něco příjemného (žrádlo, hračku, pozornost). Zároveň má zvíře kontrolu nad situací čili možnost volby. „Negativní posilování" spočívá v tom, že zvířeti odebírám něco ne zcela příjemného (například odstraním tlak ohlávky ve chvíli, kdy se kůň pohne vpřed). Obě metody při správném načasování zvyšují četnost posilovaného chování, nicméně rozdíl mezi nimi je - využiji zde přirovnání pana Šusty, protože to myslím vyjadřuje velmi přesně - jako mezi sportovcem na stadionu a vojákem základní služby na cvičišti. Oba plní pokyny svého „vedoucího" (trenéra či velitele), ale každý k tomu má jiný motiv a tedy i přístup. A hádejte, kdo z nich bude trénovat, když se „vedoucí" zrovna nebude dívat.

Pro úplnost termínů používaných v souvislosti s operantním podmiňováním musím ještě dodat, že existuje také pozitivní a negativní trest. „Pozitivní trest" vám může znít jako protimluv, ale tím jsme zase u toho - není to ve smyslu dobrý a špatný, ale plus a mínus - přidat a ubrat, v tomto případě přidat něco, co trestaný nechce, a nebo naopak odebrat něco, co chce. Oba druhy trestů vyžadují velmi přesné načasování, aby byly spojeny s chováním, které je pro nás nežádoucí, a snížily tak jeho četnost, a jsou mocnou a návykovou zbraní v rukou trenéra, který si s ní ale o mnoho snáz než cokoliv jiného podsekne vlastní větev. Typickým příkladem je potrestání psa za to, že roztahal odpadkový koš, potrestání koně za to, že se vytrhnul vodiči nebo shodil jezdce, potrestání školáka za to, že schytal pětku z matiky. Trest skutečně úspěšně snižuje četnost trestaného chování, a když to párkrát zopakujete, docílíte toho, že vás pes nebude chodit vítat do dveří, kůň se od vás nenechá chytit a školák před vámi žákajdu raději schová - protože to jsou ty okamžiky, které jste potrestali :-) Toliko tedy minumum k terminologii.

Stejně jako trest i posílení je důležité správně načasovat. Pamlsky a pochvaly můžete používat horem dolem, pokud to ale nebude v ten přesný moment „tohle po tobě chci", zvíře si to nespojí s podaným výkonem. Za „úspěšné chování" (= „dostal jsem něco, co jsem chtěl") nebude považovat vykonaný cvik, ale v lepším případě sledování rukou nebo kapes, v horším třeba jejich očichávání nebo šacování, fyzické dotírání v případě, že odměnou pro ně byl kontakt, a tak dál. Úspěšné chování má zvíře tendenci opakovat, ať už to po něm chceme, nebo ne. Abychom tedy podpořili to chování, které požadujeme, musíme dát zvířeti zřetelně a ve správnou chvíli najevo „teď je to ono". Proto se pamlskování ze sedla často míjí účinkem, protože kůň si nespojí pamlsek se správným vykonáním cviku, nebo např. překonáním skoku, nýbrž se zastavením, případně sehnutím jezdce podávajícího pamlsek. Může se potom stát, že kůň namísto překonání skoku, za který si myslíme, že ho chválíme, raději zastaví, protože se bude domnívat, že dostane pamlsek. Pamlskování ze sedla je tedy správné posilování asi jen v případě, kdy učíme utíkavého koně zastavovat. Až ve chvíli, kdy dokážeme podchytit a posílit správný moment, můžeme mluvit o tom, že pracujeme metodou pozitivního posilování.

Target v praxi

Obsáhlá teoretická část proběhla formou několikahodinové přednášky doplněné videoprojekcemi a seznámila nás se základními principy pozitivní motivace, jejími výhodami i nevýhodami a praktickými způsoby využití. Dozvěděli jsme se mimo jiné, jak se zvířata učí, jak probíhá křivka stresu a jak zjistit, kde ji ten který konkrétní jedinec má už příliš vysoko, jaké přínosy a limity pozitivní posilování může mít, a proč je takzvaný „natural horsemanship" od A do Z založen na negativním posilování. Mnozí ze třiceti účastníků se s touto metodou a jejími pojmy setkali vůbec poprvé a nových informací byla tedy kvanta - pan Šusta si ovšem coby přednášející dokáže opravdu zajistit zájem a pozornost diváků. Celý obsah přednášky by svou rozsáhlostí dalece přesáhnul prostor reportáže a pro zájemce velmi doporučuji absolvovat některý z besedoseminářů, které pan Šusta již několik let pravidelně vede pro pejskaře.

Kdo je kdo: RNDr. František Šusta, Ph.D.
slRNDr. František Šusta je absolventem Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze. Od roku 2002 je zaměstnancem Zoo Praha, od roku 2008 pracuje na pozici specialista tréninku zvířat. "Psí osvětou" se zabývá od roku 2009 a v posledním roce dělá intenzivně kurzy pro pejskaře. Je autorem řady odborných i popularizačních článků a nositelem několika mezinárodních ocenění od ABMA (Animal Behavior Management Aliance) mimo jiné i za práci s koňmi Převalského.

skPraktická ukázka byla rozdělena na dvě části, kdy při první předvedl v krátké ukázce iniciaci zájmu a spolupráce u koně, který se s touto metodou dosud nesetkal. Pan Šusta se žlutým valáškem Vernonem pracoval nejprve přes hrazení jízdárny, posléze na jízdárně navolno a vysvětlil u toho důležité zásady toho, jak s metodou začít. Přes hrazení probíhal úvod tréninku proto, aby se kůň soustředil na úkol (dotknout se tzv. „targetu", což je základní cvik, od kterého se pak odvíjí velké množství dalších) a zároveň se naučil, že úspěch přináší plnění úkolu, nikoliv šacování kapes.

„Target" (neboli česky cíl) byla v našem případě chrastící koule připevněná na teleskopické tyči, v podstatě se ale může jednat o jakýkoliv předmět, kterého zvíře naučíte na verbální povel či neverbální pokyn dotknout se. Targetem může být PET lahev, míček, nebo třeba vaše ruka. Úkolem, který dostal Vernon, bylo nejprve nosem se dotknout targetu, a poté - pro utvrzení toho, že svůj úkol opravdu pochopil - za tímto účelem target několik kroků následovat. Ačkoliv ze začátku byl kůň nesoustředěný (kdo by se mu divil, když byl odveden z pastvin od stáda, které mu zůstalo na dohled, a izolován na buzerplacu :-) ) a více než lidé ho zajímalo olizování a okusování hrazení, pochopil poměrně rychle, jak si vysloužit odměnu - i když za daných okolností se k tomu nestavěl moc iniciativně, bylo vidět, že žrádlo v tu chvíli není jeho dominantní motivací. Protože je důležité (a v začátcích ještě dvakrát tolik) si při tréninku udržet pozornost a zájem zvířete, správná lekce by měla být krátká (klidně pár minut). Takže poté, co Vernon prokázal, že ví, co se po něm chce, jsme mu „dali pokoj" - s dodatkem, že kdyby nešlo o seminář, ale o skutečný trénink, trenér by se ideálně vrátil například za půl hodiny a s tréninkem pokračoval. Také že o dost lepší jsou tři lekce pětiminutové, než jedna hodinová.

siVe druhé části praktické ukázky jsme viděli reálné využití u koní, kteří jsou již na základě pozitivní motivace trénováni. Oba valaši mají základy a iniciaci již za sebou a jejich majitelka s nimi už nějakou dobu pracuje podle zásad této metody. U obou z nich je patrný stres při příležitostném nakládání do přepravníku - problém, který má s koněm leckdo z nás, proto byla tato situace vybrána jako modelová. Nakonec se z časových důvodů pracovalo pouze s jedním z koní - mladým valachem Rudym, který podle slov majitelky „Má raději target, ale zas víc nerad přepravník". Rudy byl vypuštěn do menšího ohrazeného prostoru okolo otevřeného přepravníku, na který se dobrovolně nechtěl ani podívat. Prvotně ohrazený prostor se ukázal být úskalím, kdy kůň vyhodnotil spásání trávy jako atraktivnější než pamlsky s temnou hrozbou přítomného přepravníku. V tu chvíli jsem byla opravdu zvědavá, jak bude pan Šusta problém řešit - ten vtipně pronesl, že by v takové situaci skutečně nebyl proti použití mírné formy negativního reinforcementu (tj. vzít koně na vodítko a prostě ho tam odvést), ale vzhledem k vyhrazenému času a zamýšlenému charakteru ukázky se posléze přepravník přesunul na nezatravněnou plochu - takže prostředí, kde kůň neměl alternativu žrát a člověka si nevšímat (to mimochodem byla krásná ukázka toho, jaká je primární motivace koní a jak ji lze využit a problémovou situaci řešit nenásilně v náš prospěch).

I po přesunu ale Rudymu zůstala možnost kontroly situace - mohl buďto ignorovat target a odměnu, kterou mu přináší, zároveň s přepravníkem, a nebo se targetu dotknout (a přiblížit se tak k přepravníku) a být za to odměněn. Dále pak byl jeho „úkol" pro snížení náročnosti a stresu rozdělen na dvě poloviny, kdy v první byl přepravník zavřený a až ve chvíli, kdy k němu ochotně přišel a „dotknul" se ho, byl další cíl - tentokrát už s majitelkou koně pod dozorem pana Šusty, protože „Největší expert na světě na svého koně jste vy sami" - směřovat k tomutéž s otevřeným přepravníkem. Jelikož cílem ukázky nebylo naložit koně, ale předvést, jakým způsobem se dá kůň přimět, aby zpracoval stres, dal najevo, že je připraven "jít dál" a spolupracoval ze své vůle, byla ukončena ve chvíli, kdy Rudy toto vše nabídnul. Tato konkrétní část praktické ukázky byla velmi zajímavá, protože jednak v ní kůň přesně kopíroval vzorce chování, o kterých jsme předtím slyšeli v přednášce, a za druhé mi přinesla náhled do mě samé - mé EGO by asi chtělo na pilu tlačit víc, déle. „Ten kůň to přece zná a ví, co se po něm chce... Nastupuje docela normálně, i když se nechá trochu přemlouvat, ale jako problematického by ho nikdo neoznačil, to zase ne. A najednou, když má na výběr, tak má problém udělat k tomu hengru dva kroky... aaaha..."

djNo byl to rozhodně zajímavý duševní přerod, když jsem si uvědomovala, že vlastně z hlediska toho koně vyvíjím nátlak v situaci, kdy já to za nátlak vůbec nepovažuji, a tvrdohlavě „dotahuji do konce" lekce, které v očích mého koně - na rozdíl od mých - nejsou jedním, ale řadou úkolů a krásně by se daly rozfázovat s minimem snahy na mé a stresu na koňově straně. Když byla lekce po nějakých patnácti minutách ukončena s tím, že i pro ukázkové účely trvala už příliš dlouho, vzalo tím poněkud zasvé i mé dlouhé roky do hlavy tlučené přesvědčení, že je potřeba „vše dotáhnout do konce" za každou cenu. Důležité je skončit „na dobrém", i když je to méně, než jste chtěli - protože pravděpodobnost, že jste chtěli příliš mnoho, je vysoká.

Seminář byl i přes poměrně limitovaný čas doslova nabitý informacemi a za sebe mohu říct, že je budu ještě pár dní zpracovávat. Pevně ale doufám, že se dočká opakování, protože věřím tomu, že rozhodně nejsem jediná, kdo by se rovnou hlásil znovu. Je škoda, že povědomí o této tréninkové metodě je mezi koňařskou veřejností tak málo rozšířené, protože její jasné a pevně dané principy by usnadnily život spoustě majitelů, jezdců a trenérů, a ještě o dost větší spoustě koní.

A na úplný závěr trochu zacituji: „Musíte si uvědomit, že u zvířat z jejich pohledu neexistuje žádné dobré chování a špatné chování. Existuje prostě jenom chování, a to je úspěšné, nebo neúspěšné. Takže neberte si to osobně - je to jenom chování."

Připojené obrázky

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. Veronika Bonebakkerová

    KONE-cne

    20:24 - 23. 09. 2013

    Tak to je prekvapenie. Super. Skvela praca. Konecne sa o pozitivnej motivacii a o tom, ako prebieha ucenie, zacina hovorit i v kruhoch konickarov. Len tak dalej. Tesim sa na pokracovania;).

  • 2. lily

    Huráá

    22:12 - 23. 09. 2013

    Reaguje na 1.

    Ano, mám taky obrovskou radost, jak z článku, tak i z toho, že díky němu se konečně spousta lidí dozví, že TOT OPRAVDU FUNGUJE. I když teda musím přiznat, že pokud pracujete s vychytralým poníkem, může se vám stát, že ho "pozitivně přemotivujete" a bude dělat vše co byl naučen ale v naprosto debilních chvílích, jen aby se domohl odměny. Takže já motivuji i negativně - pokud tu terminilogii používám dobře - takže například když přinesu kbelík s jídlem, kůň se musí soustředit na mě dokud neřeknu. Pokud se dobývá do kyblíku, zakreju ho rukou, neberu. jen znemožním přístup. A dají se vymyslet i spousta dalších věcí. Základem je, aby koník právě měl MĚ jako primární motivaci a ne pamlsky, trávník, útěk od bubáka atd. (U psů je podstatně více možností vzhledem k chovu v bytě, ale u koníka se taky najdou další než kyblík s jídlem).

  • 3. Katka K.

    Pokračování

    09:17 - 24. 09. 2013

    Reaguje na 2.

    V dalším díle se můžete těšit na praktickou aplikaci, tedy více informací, jak v praxi využívat target a také klikr a závěrečný díl trilogie bude věnován právě rozboru učení prostřednictvím pozitivní a negativní motivace, výhodám a nevýhodám obojího, limitům a možnostem kombinování. Protože ani učení pouze pozitivní motivací není to jediné pravé.:)

  • 4. pilgrisek

    odměna

    10:40 - 24. 09. 2013

    Nevím jestli jsem to špatně pochopila nebo to v tom nemůžu jen najít, ale mluví se tady o použití nějaké odměny po následování toho targetu nebo prostě po udělání něčeho pozitivního? Jaká je ta odměna nebo co je tou odměnou myšleno?
    Jinak by mě ještě zajímalo jestli se takovéto kurzy/školení dělají občas i na s.moravě :-) nebo je vše moc daleko:-)

  • 5. Cattarii

    odměna

    11:14 - 24. 09. 2013

    Reaguje na 4.

    Jako odměna se používalo žrádlo, u psů se někdy používá nadšená pochvala a hlazení, nebo hračka, ale s koně přecijen většinu za dobré slovo moc aktivně nespolupracují, rozhodně né pro cizího.
    Co se týká seminářů na moravě, pokud vím pan Šusta jezdí přednášet po celé republice, sice spíš pro pejskaře, ale základ zůstává stejný.

  • 6. gef

    PP

    11:29 - 24. 09. 2013

    Spoustu infa o PP, klikařině, shapingu... se dá už dneska sehnat v knížkách, i když v češtině jen o výcviku psů. Ale principy jsou stejné. Doporučuju hlavně Svého psa nestřílejte a Shaping od Susan Garret.

  • 7. Aggi

    semináře na severní moravě

    11:46 - 24. 09. 2013

    Reaguje na 4.

    Ahoj, už připravujeme místo a podmínky a potom budeme pana Šustu uprošovat aby si našel volný termín na který bychom jej pozvali.

    Pamlskem se odměňuje následování targetu = pamlsek není "přítomen" než se dotkne koník targetu.
    Což je rozdíl mezi uplácení a odměňováním - uplácení je, nejdřív dám úplatek, a potom doufám že se uplácený rozhodně udělat to co chci já. Kdežto odměna = teprve za splněný úkol přijde odměna. Třeba výplata, nebo u koně pamlsek.

    Add odměna pochvalou - v práci tě taky potěší víc výplata než poškrábání či poplácání na čele byť by to bylo třeba od generálního ředitele :D Jde o to jaká odměna má pro tebe větší hodnotu - respektive pro tvého koně... A jestli vůbec nějakou má...

    Pokud místo výplaty dostaneš ono poškrábání či pohlazení, možná to ještě zkusíš a budeš měsíc do práce chodit s tím že třeba ta výplata příště bude v korunách... otázka je jak dlouho ti to vydrží ono doufání ;)


  • 8. LucieS

    Kdy a kde bude další seminář..?

    17:04 - 24. 09. 2013

    Reaguje na 3.

    Katko, kde se prosím dá na další seminář přihlásit?
    Díky!

  • 9. kerri

    motivace- odměna

    09:42 - 26. 09. 2013

    Zravím všechny.
    Velmi zajínavá a snad jedna z nejdůležitějších vět je napsána na samém konci kurzívou. Stejně jako já už dávno tvrdím, že neexistuje "hodný" a "zlý" kůň, jsou jen jedinci s chováním člověku příjemným a jedinci, se kterými drtivá většina lidí od koní nechce mít nic společného. A v té druhé jsou koně bohužel zrazené právě lidmi! Neučím koně "nastupovat do přívěsu", snažím se, aby on CHTÉL udělat to, co po něm žádám. Je jedno, jestli je to couvání, ustupování do strany, odvedení na vodítku od zbytku stáda, přechod přes potok. To, že nám v cestě stojí přepravník, je jaksi mimochodem. A nemám pamlsky, najdu si "drbací místečko", toho se žádné zvíře nikdy nepřejí. Za každou sebemenší vstřícnost mu musím dát najevo, že tohle je správně. Rychle pochopí, že radši bude mít z našeho počínání užitek (podrbání za uchem) a začne sám vyhledávat další úkoly a dožadovat se jejich splnění. Samozřejmě u rozmazlenců nejdříve nastává fáze ujasńování si, kdo komu velí a kdo koho má poslouchat. Často vidívám zásadní chyby při tréninku nakládání koně do přívěsu, kdy zpočátku bázlivka po hodinovém trpělivém přemlouvání (v podstatě správném) majitele napůl vleze dovnitř, setrvá tam několik vteřin a rychle vycouvá ven. A páníček, vlající na konci vodítka?: "Táák byl hoooodný, to bylo doooobře, ty už jsi byl napůl vevnitř, to jsi pašáááááák" a dá mu hrst ovsa nebo pamlsky. Ale kůň pochopil, že když RYCHLE VYCOUVÁ, dostane pochvalu a odměnu. Takže jsme perfektně naučili koně co nejrychleji opustit přepravník!.... Jinak pozitivní motivaci v podobě "pasivního vůdce" a srovnání s metodatim PPNH a podobnými moc hezky popsal i Mark Rashid i v u nás dostupné česky psané knížecce "Koně nikdy nelžou"
    Tak zatím.

  • 10. Aggi

    rychlé vycouvání z přepravníku

    10:41 - 26. 09. 2013

    Reaguje na 9.

    Technologicky a teoreticky vzato ani to nemusí být špatné... Pokud použijeme řetězení události pomocí pozitivní motivace: k dosažení pamlsku musím rychle vystoupit z přepravníku = nejprve se do něj musím dostat... potom stačí jen vychytat chování kdy vstupuje do přepravníku, dostatečně je posílit. Následně dostat pod kontrolu signálem a začít ignorovat vystupování (vyhasínání chování) a posilovat jen postupně stále delší čas, kdy vyčkává v přepravníku, postupně přidat zavírání přepravníku atd....

    Je to pravda trošku složitější a náročnější varianta, ale nevidím důvod proč by při správném načasování neměla fungovat :)

  • 11. lily

    řetězení událostí

    21:57 - 26. 09. 2013

    Reaguje na 10.

    To je jednoduché. Fungovat to nebude, protože lidé, kteří toto dělají, neznají principy metod úspěšné pozitivní motivace. Nejspíš se snaží být pozitivní, ale nějak jim to nefunguje. Naopak kdo toto zná, nebude si prodlužovat cestu. :)
    Takže proto se obecně dá říct, že metoda chválení za vycouvání z přepravníku prostě k naložení a odvezení koně v předzávodním stresu, skluzu, ideálně do 2 minut, nevede.
    Samozřejmě se najdou i vyjímky :)
    Úplně nejlepší je samozřejmě těmto situacím předcházet včasným výcvikem, ale to velmi často nejde, vzhledem k tomu, že koně jsou zvířata putovní.
    Můj pony za mnou od malinka chodí do sedlovny, když si něco zapomenu a naložení a počkání kdekoliv mu tím pádem nedělá problém. To samozřejmě nejde dělat s velkými koňmi, ale dá se to modifikovat naučením projít úzkým prostorem, vytvoření provizorního tunelu nebo občasné půjčení přepravníku (pokud nemáte rovnou vlastní).

  • 12. Aggi

    Řetězení události

    07:50 - 27. 09. 2013

    Reaguje na 11.

    Tak že někdo neví jak vyrobit, ještě neznamená že nebude fungovat :)

    Poměrně často se setkávám a pomáhám řešit koně (a majitele či jezdce) s nějakým "problémem". Takže tenhle příklad beru spíš jako přípravu vlastní hlavy pro hledání řešení.

    Rovnou jsem říkal, že to není nejsnažnější ani nejkratší řešení a samozřejmě není ani ideální. Na druhou stranu, nikdy nevíš do jaké situace se můžeš dostat a obdobné krkolomné řešení může být díky kombinaci okolností jediné.

  • 13. lily

    V tom případě ano

    07:54 - 27. 09. 2013

    Reaguje na 12.

    při podpoře lidí, kteří k tomu rozumí se dá dospět i k takovýmto cestám. Já ten komentář myslela tak, že většina lidí takový postup prostě nikdy nepoužije ze zmíněních důvodů. Pokud jim ho někdo nadiktuje tak samozřejmě ano, mělo by to fungovat. :) (nemám vyzkoušené, nemohu tedy říct na 100 procent)

  • 14. kerri

    pro Aggi a lily

    16:28 - 27. 09. 2013

    Samozřejmě že i já chválím po vycouvání z vleku, ale pouze v případě, že to chci já a kůň poslechne moji prosbu. Výše ale popisuji jiný případ- chválení po krkolomném opuštění přívěsu z vlastní vůle koně ať už v důsledku rozmazlenosti nebo v důsledku neznalosti a z toho vyplývajícího přirozeného strachu. Rozeznat onen okamžik, kdy se kůń chystá vycouvat a tisícínu vteřiny před tím mu já dám povel, je snad ještě těžší. Takže je třeba odlišit chtěné od nechtěného a chválit za chtěné, nikoli naopak. Tisíckrát vyzkoušené- tudy cesta nevede, je to opravdu slepá ulička. Před půl hodinou vyzkoušeno přímo v praxi u mladého nezkušeného zvířete (při předcházejícím dvouhodinovém pokusu nebyl dosažen výsledek)- naložen cca po dvaceti minutách, z toho na rampě celkem asi pět minut... Bez bičíku, bez kapuce, bez křiku, tlaku, lopat, nadávek v podstatě na volném prověšeném vodítku.

  • 15. Aggi

    add Kerri

    16:54 - 27. 09. 2013

    Reaguje na 14.

    Ono asi se nakonec budeme motat v tom že nejsou jasné pojmy, principy atd...
    Předpokládám, že jste to nemyslel tak, že jste se pokoušel dvě hodiny pomocí odměny hlazením nebo slovem naložit koníka do vleku. Ani to by v podstatě nijak neodpovidalo metodice pozitivní motivace. Ta je určena k učení na základě řady vlastních úspěchů - předpokládá rozdělení úkolu na řadu mezikroků které vedou postupně k cílí. Jejich postupné upevnění a pak pokračováním dalším... to vše je o čase v řádu dní, a hlavně s jednotlivými lekcemi v řádu minut.
    Tedy v žádném případě nepředpokládá vyřešení, například strachových reakcí, "teď a tady"...

  • 16. kerri

    to Aggi

    19:34 - 27. 09. 2013

    Reaguje na 15.

    Jasně, že je to o prioritách o jasně vymezených hranicích a základních pojmech. Ty dvě hodiny- neúspěšné- byly prováděny bez mé přítomnosti v jiném čase než dnes, to byla pouze informace pro mně, jak to dopadlo při posledním pokusu. Ale priority, pravidla a cíle se musí nastolit především ve vztahu člověk- kůń. A pokud jeden druhému nerozumí nebo nechce rozumět, je jakákoli snaha zbytečná. Návod ani "metoda" nepomůže. Pomůže změna myšlení.

  • 17. kerri

    poznámka

    19:37 - 27. 09. 2013

    pokud mám pracovat s koněm v relativně krátkém čase- např. naložení na nebo z kliniky při kolice, úrazu a pod, není čas na hrdinství a na zkoučení metod, postupů atd. To jen tak na okraj

  • 18. KatyQ

    Příští seminář?

    20:23 - 27. 09. 2013

    Reaguje na 8.

    Taky by mě docela zajímalo podívat se na seminář, klidně i na ten psí. Nemá pan Šusta nějakou domovskou stránku, kde by se dalo najít, kdy nějaký bude a kde? Nějak se mi nepodařilo žádnou stránku najít. Nebo prostě nezbývá než číhat až nějaká místní organizace vyvěsí pozvánku?

  • 19. lily

    Info o pozitivní motivaci - psí

    08:24 - 28. 09. 2013

    Hodně informací má na blogu tahle holčina. A je z Prahy, pokud byste k ní chtěli jít zatrénovat s psíkem. Sama jsem k ní chodila do štěněcí školky. http://katachyon.lerl.cz/

  • 20. Aggi

    stránky pana Šusty

    09:07 - 28. 09. 2013

    Reaguje na 18.

    Působí v občanském sdružení Za obzor - http://www.zaobzor-os.cz/

  • 21. Aggi

    změna myšlení

    09:16 - 28. 09. 2013

    Reaguje na 16.

    krásné je na pozitivce to že přicházejí a zůstávají lidé motivovaní začít dělat věci jinak - ochotné změnit sama sebe...

    S tím "hrdinstvím" máte rozhodně pravdu, když jde o zdraví nebo život je to jednoznačné.

    Jen o co by "zachraňování" bylo jednodušší, kdyby lidé přemýšleli a počítali s tím že takové situace mohou nastat a tak průběžně připravovali koně na takové poměrně zásadní eventuality jako je bezproblémové nakládání do přepravníku, nebo v mnoha případech jen banální ošetřování - nezvedá nohy, nenechá si šáhnout sem nebo tam... nesnáší chlapy, veterináře, kováře...

  • 22. kerri

    re změna myšlení

    21:06 - 30. 09. 2013

    Reaguje na 21.

    No právě. Jsem stoprocentně pro a je to dobře, že se tak děje. Jen mne baví pomyšlení, že základní principy musí "objevit" vědci, pojmenovat, vytvořit "metodický pokyn" srozumitelný lidem, kteří jsou ochotni za to i zaplatit... To je jako nedávno "objevená" zajímavá myšlenka firemních školek, ty už tu byly i za Bati mezi válkami, i za socializmu, byly tu i firemní učňovská střediska s počtem žáků, potřebným posléze do výroby (jsem zvědav, kdo bude živit tisíce zbytečných právníků, opouštějících každoročně naše vysoké školy...). Jsem opravdu rád a jsem pro, aby si koněčně lidé- majitelé koní uvědomili, jak vlastně funguje myšlení koní a snažili se pochopit końskou duši... U koní je vše jaksi naopak, pořídím a pak s hrůzou v očích začínám chápat, že kůń je vlastně velké nebezpečné zvíře. Pokud chci jezdit autem, nejdřív musím udělat autoškolu, tak než si koně skutečně pořídím, měl bych o nich mnohé už vědět...

  • 23. Svapu

    "metodicke pokyny"

    20:50 - 01. 10. 2013

    Reaguje na 22.

    Na tomto vydelal jmeni Parelli:-) "Jen" tim, ze ten system dokazal ucelit, popsat krok za krokem tak, aby ho vicemene zvladl kazdy - a v neposledni rade velmi dobre prodat:-) Akorat mi na tom vadi ta retorika a prezentovani 'pozitivni' metody, 'prirozene' komunikace - to nazvoslovi je spatne a velmi zavadejici. Metoda reinforcement treninku naproti tomu velmi presne jmenuje, popisuje a vymezuje pojmy a do urcite miry to muze zborit ruzne silne zakorenene "myty" okolo koni a jejich vycviku.

  • 24. lily

    Re: "metodicke pokyny"

    08:50 - 02. 10. 2013

    Reaguje na 23.

    Pozitivní motivace není nic jiného než pozitivní motivace. Ten název se mi zdá naprosto přesný. Pokud chcete něco natrénovat, je to podle mě ta nejlepší metoda. problém je, že pokud nechcete jenom trénovat, ale i s tím zvířetem žít a fungovat (což třeba u delfínů nepotřebujete, oni mají svoje akvárko a vy je taháte "ven" jen na cvičení), je potřeba najít nějaký kompromis mezi pozitivní motivací a negativní motivací. Někdy je dokonce na místě použít i trest. Umění je poznat, ve které vteřině je přesně to ono to, co máte udělat. Což je ten problém. Proto spousta lidí propaguje dělejte JENOM pozitivní motivaci, protože laik tím nejméně zkazí. Ale stejně to není 100% správná cesta.

  • 25. Aggi

    100% správná cesta... ?

    08:36 - 03. 10. 2013

    Reaguje na 24.

    Nevím, připadá mi, že se motáme… Positive reinforcement (chcete-li pozitivní motivace/posílení) - což říkal mimochodem i pan Šusta - je součásti popisu principu učení -> operantního podmiňování. Ten obsahuje čtyři plus jeden "způsobů" jak pracovat s důsledky chování - pozitivní motivace je jen jedním z nich.

    A dobrá připomínka možná je -> Není to hra na to, že pozitivní = hodný, negativní = zlý…
    Pozitivní je že něco zvířeti přidávám, negativní něco zvířeti odebírám…

    Pokud znám celou škálu možností a jejích výhody a hlavně nevýhody a umím s nimi pracovat ETICKY, dokážu efektivně a hlavně s ohledem ke zvířeti řešit a připravovat v podstatě jakoukoli situaci.

    Mluvíme-li o zvířatech:
    Pozitivní posilování je nejvýhodnější pro vytváření nového chování - učení. Důvod je jednoduchý, na základě toho že zvíře chce získat to něco, co je pro něj ona "pozitivní motivace" je schopno samo začít vyhledávat chování které chceme právě proto, že chce dosáhnout získání "toho onoho" = odměny. Předpokládá to samozřejmě, že pracujeme formou postupných kroků, které my vymýšlíme, připravujeme, řídíme - označujeme za dobrý krok… add např. metodika klikr tréninku ať tu nepíšu, co už napsalo tolik jiných.

    Přidanou hodnotu vidím v tom, že mi R+ umožňuje pracovat bez tlaku a korekcí a mnohdy efektivněji, než "konvenční metody".
    Tím neříkám, že je "zakázané" podle potřeby využít i dalších sektorů. Jen musím vědět kdy a jak.


    Jak se zmínila Lily - jejich využití sebou nese větší pravděpodobnost lidských chyby a jejich nepříjemných důsledků navíc mnohdy těžce předvídatelných. Špatným příkladem budiž mnoho zlozvyků koní - které si troufám tvrdit, jsou důsledkem právě lidských chyb při ošetřování a trénování koní, navíc mnohdy podporovaných hluboce zakořeněnými zvyky a pověrami které kolují okolo koní.

    Takže to, že existují lidé propagující "dělejte JENOM pozitivní motivaci" vnímám jako záležitost etiky a humanity ke zvířatům - když to jde po dobrém, proč bych to měl zkoušet po zlém.

    Jedinou překážkou tak je ochota zapracovat na SOBĚ, něco nového se naučit, přemýšlet, nehledat zkratky za každou cenu…

    jejda... omlouvám se za slohovku...O:-)

  • 26. jaja

    pozitivní motivace

    08:47 - 03. 10. 2013

    Na téma pozitivní motivace připravuje Svapu a Katka ještě dva články, které mají čtenáře seznámit blíže s touto "metodou" - ukázat její klady i zápory v praxi, prostě všem, kteří se v tom neorientují, vysvětlit, jak to vlastně s těmi motivacemi je ;-) Takže vydržte, dočkáte se :-)

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 1 čtenářů. Celkový počet bodů: 5.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: