Rychlé odkazy:
Poslední cesta
21. 09. 2011 09:00
Autor: Michaela Burdová Foto: archiv autorky Rubrika: Koně a zákon Počet přečtení: 4071 Počet komentářů: 44 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát
Prožili jste s koněm jeho sportovní kariéru, postarali jste se mu o spokojený důchod a dříve nebo později vás čeká jeho poslední cesta. Nechme stranou emoce, které takové rozhodování a samotný akt doprovázejí, a podívejme se na to, jak učinit odchod našeho kamaráda z tohoto světa co nejsnadnější a v souladu s příslušnými zákony.
Už je čas?
Palec nahoru nebo dolů pro další udržování zvířete při životě se nedává jen podle výrazu jeho očí. Rozhodnutí o usmrcení by měl učinit veterinární lékař v souladu se zákonem na ochranu zvířat proti týrání 246/1992, který na toto pamatuje - a našich důchodců se týká hlavně písmeno b):
§ 5
(1) Nikdo nesmí bez důvodu usmrtit zvíře.
(2) Důvodem k usmrcení je:
a) využití produktů hospodářského zvířete,
b) slabost, nevyléčitelná nemoc, těžké poranění, genetická nebo vrozená vada, celkové vyčerpání nebo stáří zvířete, jsou-li pro další přežívání spojeny s trvalým utrpením,
Jatka nebo injekce?
Buď tak dobrotivý a připrav mi rychlou, milosrdnou smrt a Bůh se ti odmění zde i na věčnosti... Který koňák by neznal modlitbu koně? Ale jaký je ten nejmilosrdnější způsob zbavení života koně? Pokud máme to štěstí a máme čas se rozhodovat, pak bychom měli mít patřičné informace.
Jatka je slovo, které mnoho lidí nechce slyšet. Asociuje pojmy jako vražda, krev, neurvalí řezníci, děsivé transporty apod. Přesto se tato činnost řídí velmi přísnými pravidly.
Pro upřesnění - koně jsou usmrceni vykrvením, kterému předchází omráčení. Takže „pistole" přiložená na čelo koně (ústí se umístí v pravém úhlu k čelní kosti nad průsečík spojnice očí a uší) nemá za následek smrt, ale jeho bezvědomí. A není to jenom tak:
Porážení hospodářských zvířat vykrvením může být prováděno pouze po jejich omráčení zaručujícím ztrátu citlivosti a vnímání po celou dobu vykrvování. Jatečné zpracování zvířete před jeho vykrvením je zakázáno.
- Osoby provádějící na jatkách porážku jatečných zvířat musí mít odbornou způsobilost, kterou stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem; další osoby, které provádějí činnosti související s přeháněním, ustájením nebo fixací těchto zvířat, musí provozovatel jatek poučit tak, aby uvedené činnosti prováděly kvalifikovaným způsobem.
- Během vykládky a přehánění zvířete na místo porážky musí být se zvířetem zacházeno šetrně, s přihlédnutím k jeho sklonu ke stádovému chování. Umožňují-li to dané podmínky, převádějí se zvířata individuálně.
- Jatečné zvíře může být přivedeno do prostoru porážky, pouze následuje-li neprodleně jeho porážka.
(1) K omráčení zvířete na jatkách lze použít, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, pouze
a) přístroj s upoutaným projektilem,
b) přístroj vyvolávající mechanický náraz,
d) elektrický omračovací přístroj,
(2) Omráčení zvířete podle odstavce 1 lze provést za předpokladu, že se bezprostředně provede vykrvení zvířete;
(3) K omráčení zvířete je zakázáno použít špičák; na jatkách je dále zakázáno použít kladivo, palici nebo obdobný nástroj.
(4) Odborně způsobilá osoba provádějící porážku musí před jejím zahájením zkontrolovat, zda omračovací přístroj odpovídá svými parametry požadavkům na účinné omráčení příslušného druhu a kategorie zvířat; při pochybnostech o dokonalé účinnosti nesmí být porážka zahájena.
(5) Podrobnosti stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
Tolik předpisy. Zkušenosti ukazují, že minimalizovat stres u tak citlivého zvířete, jakým je kůň, se dá nejlépe v menších zařízeních. Pokud tedy bránou na věčné pastviny u vašeho koně budou jatka, je ideální, když jsou blízko a jedná se o menší podnik. V takovém se můžete dohodnout např. na tom, že koně dovezete brzy ráno, dokud je tam klid. Ale tak, jako všechno je především o lidech, setkala jsem se s vstřícným přístupem i u velkého zařízení:
Případ 1:
Vykoupili jsme týraného valacha cca 7 let, slepý, vyhublý na kost - chtěli jsme mu pomoct, ale nakonec po dohodě s veterinářem (proběhlo vyšetření, odběry krve) bylo rozhodnuto jeho trápení ukončit, protože vzhledem k dalším problémům nebyla jeho prognóza příznivá. Bylo to v době, kdy T 61 ještě neletěla, a tak jsme ho vezli do nejbližšího obřího masokombinátu v Čakovicích. Zaměstnanci okamžitě zareagovali s tím, že musí kůň jít hned, ať chvíli počkáme, že to tam opláchnou, aby necítil krev. Chlapi jako hory byli velmi vstřícní a ohleduplní. Asi nejhorší pocit byl vést toho důvěřivého, tápavého koně dlouhou chodbou. Jakmile vstoupil do porážecí místnosti, manžel podal řezníkovi vodítko a než vyšel ze dveří, kůň už ležel omráčený na zemi. Bylo to rychlé, bez stresu. Naše ubrečené obličeje na cestě domů s prázdným vozíkem by asi nepochopil. Tento kůň si neprožil peklo na jatkách, ale mnoho měsíců u předchozího majitele, který ho nechal půl roku uvázaného mezi krávami, o jejichž roh si vypíchl oko a na druhé oslepl.
Odpovědnost chovatele - a trochu papírování
Když dovezete koně na jatka, musíte jako chovatel potvrdit, že kůň nebyl medikován léky, které jsou v rozporu se spotřebou, a také uvedete jméno veterinárního lékaře, který vám koně obvykle ošetřuje - to vyplníte do jednoduchého formuláře Informace o potravinovém řetězci (pozn.: najdete přiložen pod článkem). Pravda, otázky se různě mění nebo přibývají, ale zatím to platí. V případě, že necháte koně porazit na jatkách a odpovědně se přihlásíte k tomu, že např. dostával antibiotika, bude stejně odvezen do kafilerie, kterou zaplatíte. Na jatkách s koněm předáte i jeho průkaz.
Pokud je přežívání nemocného, vyčerpaného nebo zraněného zvířete spojeno s jeho nepřiměřeným utrpením, provede se jeho porážka nebo utracení na místě, kde k nemoci, vyčerpání nebo zranění zvířete došlo, a to za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem. V případě, že je kůň z nucených důvodů poražen doma, pak je to veterinární lékař, který musí písemně potvrdit nezávadnost masa a také lhůtu, do kdy je možné ho použít ke spotřebě. V domácím prostředí se také kůň utrácí s ohledem na transport, neboť podle zákona se nesmí přepravovat ležící zvíře, pokud k tomu není přepravce specielně vybavený.
T-61
Nechat koně uspat doma, kde to zná. Je to trend dnešní doby? „Většina velkých chovatelů dává koně na jatka, ale malí soukromníci, holky, co mají jednoho koně, ti ho raději nechají utratit doma," říká Dr. Jeřábek, který působí v mnoha stájích na Vysočině. A nejen holky, jak se lze dočíst v mnoha vypjatých diskuzích na toto téma. Také jsou hlasy, které T-61 odmítají, protože může dojít ke svalovým křečím - a kdoví, jestli to necítí. Tak jak to vlastně s tímto přípravkem je ve skutečnosti?
| Složení v 1 ml: | Embutramidum 200 mg Mebezonii iodidum 50 mg Tetracaini hydrochloridum 5 mg |
| Indikace s upřesněním pro cílový druh zvířat | Bezexcitační eutanazie zvířat (savci, ptáci), která nejsou určena k jatečným účelům. |
| Farmakodynamické vlastnosti | Embutramid má silný narkotický účinek. U psů v dávce 15 mg/kg živé hmotnosti po intravenózní aplikaci navozuje celkovou anestezii; v dávce 25 mg/kg je narkóza okamžitá a úplná. Mebezoniumjodid má myoparalytický (kurarizující) účinek. Způsobuje blokádu přenosu vzruchů z nervových zakončení na svalová vlákna. V závislosti na dávce, nejdříve je paralyzována svalovina končetin, poté trupu a nakonec dýchací svaly. Smrt nastává v důsledku anoxie a cirkulačního selhání. Tetrakain má lokálně anestetický účinek. |
Případ 2:
Těžké zranění přední nohy, ke konci úspěšné léčby si kůň zranění obnovil. Veterinář doporučil, spíš oznámil, že tím to končí a další pokus o léčbu by mi ani nedovolil. Koně jsem vyvedla před stáj, vet mi vzal vodítko, aby si ho nasměroval a prakticky současně s vpichem injekce do žíly kůň padl a už se ani nepohnul. Žádné svalové křeče. Kafilerie přijela brzy ráno a za dvě stě korun ho odvezli (r.1999). T-61.
Je třeba také pamatovat na to, že usmrcení zvířete nevhodným způsobem patří do kategorie aktivního týrání.
Úhyn
Obvyklá cena zpracování v asanačním ústavu je 7,50 plus DPH za kg a každý si snadno spočítá, kolik stojí odvoz půltunového zvířete.
Někdy nám kůň situaci „usnadní" a odejde sám. Máte na dvoře svého mrtvého koně a nezbývá, než zavolat kafilerii. Asanační ústavy mají zákonnou povinnost mrtvá těla zvířat svážet - takže i když v tu chvíli nemáte peníze, oni tělo odvézt musí a pak si budete muset nějak poradit. Obvyklá cena je 7,50 plus DPH za kg a každý si snadno spočítá, kolik stojí odvoz půltunového zvířete. Na druhou stranu, pokud je taková částka pro majitele koně problém, zřejmě má problém vůbec koně držet a řádně o ně pečovat.
Pokud kůň padl (infarkt, mrtvice, nehoda) a řeknete si, že by mohl být ještě využitelný ke spotřebě, pak je ho nutné včas vykrvit. Vykrvení zvířete je nezbytné - jinak patogeny z trávícího traktu rychle prostupují membránami a dostávají se do svalů, stejně tak dochází ke znehodnocení stresovými hormony, které se uvolní do krve po omráčení. Pravděpodobnost, že bude po ruce odborník, který koně pohotově vykrví, je zřejmě nulová a jedná se doslova o vteřiny.
Poslední místo odpočinku - povolená zahrabiště
Kůň má jako jediné z velkých hospodářských zvířat výjimku, která opravňuje majitele koně v zájmovém chovu pohřbít svého koně do země. Zvířetem v zájmových chovech se rozumí každé zvíře držené či určené k držení člověkem, zejména v jeho domácnosti, pro jeho potěšení a jako společník. Teoreticky to není např. ani závodní kůň na úrovni Z parkuru, ale v tomto bodě má legislativa trochu rozostřené vidění, takže výklad není ve sporných případech tak jednoznačný. Logicky i tady se musíme řídit příslušnou legislativou a získat k takovému kroku povolení - v tomto případě dle zk. 166/1999 & 41.:
Místo určené pro neškodné odstraňování konfiskátů živočišného původu zahrabáním, zařízení určené pro neškodné odstraňování a další zpracovávání konfiskátů živočišného původu nebo místo určené pro ukládání nebo spalování kadáverů zvířat v zájmovém chovu se zřizují po vyjádření krajského úřadu, obecního úřadu nebo újezdního úřadu a krajské veterinární správy na místě,
a) které je dostatečně vzdáleno od míst, na nichž jsou chována hospodářská zvířata,
b) kde touto činností nebude narušováno životní prostředí.
Máte-li souhlas příslušných orgánů...
Nerozhodl-li příslušný orgán veterinární správy z nákazových důvodů jinak, může chovatel sám na vlastním pozemku neškodně odstranit kadáver zvířete v zájmovém chovu, pokud tento kadáver nepochází ze zvířete náležejícího mezi přežvýkavce nebo prasata, anebo ze zvířete nemocného nebezpečnou nákazou nebo podezřelého z této nákazy. Neškodným odstraněním se v tomto případě rozumí zahrabání na místě vhodném z hlediska ochrany zdraví lidí a zvířat a ochrany životního prostředí, a to do hloubky nejméně 80 cm s použitím dezinfekčních prostředků. Kadáver koně v zájmovém chovu může chovatel neškodně odstranit sám na vlastním pozemku jen se souhlasem krajské, v Praze městské, veterinární správy a za podmínek jí stanovených." (zk.166/1999)
ALE...
Jak mi sdělil MVDr. Milan Kujal z veterinárního inspektorátu ve Žďáru nad Sázavou, je tu jeden problém. Pokud kůň uhyne náhle a nečekaně dřív, než si majitel obstará příslušná povolení, je tělo koně, zvlášť v horku, obrovským problémem. Proto, pokud někdo očekává, že koně v nejbližších dnech potká to nejhorší, může si tyto záležitosti zařídit s předstihem. Řešit toto v den úhynu nebo nucené porážky nebo utracení koně je prakticky k ničemu. A pochovat alespoň část - žíně, podkovy ano. Jestliže někdo chce pohřbít jen srdce nebo jinou část těla, nemusí na to shánět povolení - ale sama za sebe si neumím představit, že bych něco takového z těla koně oddělovala. Dodnes mám jen schované jedny žíně z hřívy.
„Koně můžete zahrabat jen na svém vlastním pozemku. Ale také je třeba brát ohled na sousedy," podotýká Dr. Kujal, „i když získáte všechna povolení a pohřbíte koně na hranici svého pozemku, sousedovi se to nemusí líbit. Třeba už jen z toho pocitu, že někde nad jeho studnou se v zemi rozkládá půl tunové zvíře. Proto lze jen doporučit, aby se v určitých případech lidé domluvili předem." Následuje trochu odlehčené povídání o případu sousedského sporu, kdy byl na hranici pozemku pohřben kůň - hrob tvořila mohutná mohyla a kříž. Po nějaké době přibyla jedna menší a pak ještě jedna (pes)...
Dá se kůň darovat na zkrmení do ZOO?
Tahle možnost před časem prolétla na diskuzních fórech. Vypadá docela férově - kůň po smrti poslouží přirozenému predátorovi. Opět zklamu, ani tento případ není tak jednoduchý, jak mi sdělila ochotná mluvčí ZOO Brno Lucie Kapounová. Porážka koně je možná pouze na k tomu určených jatkách a maso musí projít kontrolou, zda je nezávadné. Pak teprve přichází v úvahu jako krmení pro šelmy. Jak mi také zjistila, koňské maso šelmám velice chutná.
Den poté
Až protřete opuchlé oči od pláče, případně odsunete prázdnou láhev, je čas myslet na další pravidla.
Při přemístění koně na jatka nebo do asanačního podniku zasílá původní majitel koně na ÚEK „Hlášení změny" a současně předá průkaz koně jatkám, nebo asanačnímu podniku, které ho po poražení koně nebo zpracování těla koně zasílají ÚEK (do 5 dnů od porážky nebo zpracování těla). Takže průkaz odevzdá na ÚEK kafilerie nebo jatka a vy jen nahlásíte změnu, čehož jste povinni dostát do pěti dnů od této události.
Máte to za sebou. Vzali jste na sebe toho černého Petra a došli jste se svým koněm až na konec. Ať to bylo jakkoliv těžké, vám čest. Ne každý má tu odvahu a odpovědnost, nakonec i možnosti. A jedna rada na závěr. Váš kůň bude tak statečný, jak vy. Citové výlevy a hysterický pláč mu nepomůže, naopak. Musíte vědět, co a kdy udělat. Věcně a správně, s chladnou hlavou. S chladnou hlavou si můžete třeba koupit láhev kvalitního šnapsu - na potom. Ale nesmíte to přehnat, protože druhý den přece musíte do stáje...
Připojené obrázky
Připojené články
| 03.08. 2011 11:00 | Papíry na koně, papíry na stáj |
| 07.09. 2011 05:00 | Koňský důchod - pod širým nebem? |
| 14.09. 2011 05:00 | Nemoci starých koní |
Ohodnoť článek:
1 2 3 4 5
Čím více bodů, tím lepší hodnocení.
Linkuj na:
Naši partneři
-
-
-
EQUISERVIS spol. s r.o.
Servis pro vás a vašeho koně.
www.equiservis.cz
info@equiservis.cz
+420 257 316 782
Copyright (c) 1997 - 2011 EQUICHANNEL.cz - ISSN: 1213-0737
E-mail: info@equichannel.cz
EQUICHANNEL.cz je členem internetové reklamní sítě OUTDOORNET
Komentáře
rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře
Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího
ad ZOO
09:41 - 21. 09. 2011Mám úplne inú skúsenosť, už roky sa v miestnej ZOO skrmujú kone, kedysi sa vozili priamo tam živé a tam sa odporazili, v poslednej dobe žiadajú koňa už naporcovaného, bez hlavy, nôh a vnútorností, normálne aj vydajú doklad, že sa tam kôň skrmil a nie je to len táto jedna ZOO.
Nemá rada takéto články, sú také, no ,neviem, sterilné, dokonalé...realita je omnoho rozdielnejšia a pestrofarebnejšia...
A spôsobov, ako utratiť koňa je omnoho viac a použiteľných práve v teréne.
ad ZOO
09:58 - 21. 09. 2011Reaguje na 1.
Ale tvá zkušenost není v rozporu s tím, co píše článek... Koně je třeba odporazit na místě k tomu oficiálně určeném (jatka) a oficiálně schváleným postupem, pak případně předat do ZOO. Jde o to - jak to chápu - že prostě nemůžete doma střelit koně, naložit na vozík a odvézt do nejbližší ZOO, ať ho hodí šelmám... nebo když kůň uhyne či je utracen veterinářem, udělat dtto.
Jaké další způsoby utracení koně znáš? Myslím oficiální, povolené. Umlácení lopatou nepočítám :-) Já si nejsem jistá, zda je třeba odstřel koně legální! Podle mě ne, i když v některých případech to může být nejlepší způsob, jek koně rychle a eticky zbavit trápení, třeba při vážném úrazu, těžké kolice, kdy se ke koni nikdo nepřiblíží apod. Existují i foukačky, kterou se dá kůň uspat a pak se "dorazí" třeba tou injekcí T61. Nebo myslíš ještě něco jiného? Určitě to sem napiš.
Zkušenost s jatkami
10:03 - 21. 09. 2011Už jsem to do diskuse psala dříve, mám výbornou zkušenost s malými jatkami - v Horažďovicích. Fantastický přístup ke koni i ubrečenému majiteli...Já byla jen dopravce, který kobylu vezl. Líbilo se mi to tak, že jsem dokonce zapřemýšlela, jestli tam někdy v budoucnu neodvezu svého miláčka. Pro změnu mám zkušenost s kafilérií a z toho mi nebylo dobře, i když zvířata byla už dávno mrtvá....A nakládání koní na kafilérní auto je zážitek jen pro silnější povahy :-//
ad. způsoby
10:16 - 21. 09. 2011Údajně protětí břišní aorty přes rektum je v naléhavém případě rychlé, ale dosud jsem se s tím nesetkala.
jaja
10:17 - 21. 09. 2011Môžeme- strieľať asi nie, ale inak áno, už len z toho dôvodu, že to nikdy nikto neskontroluje a hlavne to v skutočnosti nikoho nezaujíma, koho by malo ? Pracovníka v ZOO ?
Horká soľ, prerezanie brušnej aorty per rectum, samozrejme, ideálne v sedácii , vykrvenie, v sedácii ideálne, ale kone so zlomenou nohou v lese bez signálu ju asi nedostanú...
Je milon prípadov z praxe, kone nikto nezabíja rád, ale niekedy asi nie je čas ho odtransportovať na jatky, pritransportovať veterinára, riešiť povolenie, niekedy to ani terén nedovolí, toho roku sme pri turistike v okolí Ždiaru našli lebky z 3 ťažných koní, neviem si predstaviť, v tom teréne, čo iné lesákom zostávalo ,ako ostrý nôž, alebo puška a spoľahnúť sa na šelmy.
Nedávno bol kolega u ťažkej koliky, v nejakom polochlieve, majiteľka povedala, že má 100 eur a viac ani cent, že nemá ani na transport na kliniku , kôň sa zhoršoval, utratil ho, T61, ale tá tiež dosť stojí, keby vedel, do čoho ide, verím, že by použil radšej horkú soľ - kvôli financiám.
Či je odstrel koňa legálny, to neviem ani ja, viem o prípadoch, kedy koňa zastrelil sám veterinár, legálne držanou zbraňou.
...
10:22 - 21. 09. 2011V kontraste s tým , ako to vyzerá v skutočnosti, keď treba rýchlo koňa utratiť vyznieva článok tak ideálne, až mi pripadá skoro smiešny. Kone sa totiž nezrania, alebo náhle neochorejú len doma, alebo na klinike, v pracovný deň, v úradné a ordinačné hodiny a keď je po ruke veterinár, kafiléria, auto, odvoz, bager a tak podobne.
směšný nesměšný
10:32 - 21. 09. 2011Reaguje na 6.
Nezlob se, ale přeháníš... Za své působení u koní, které už čítá nějakou tu desítku let, jsem nemusela ani jednou utratit koně jinak (nebo nebyla u utracení), než ve článku popisovaným způsobem. Třeba je to tím, že žiju v civilizaci a že jsem zatím byla mezi lidmi, kteří se i ke koním chovali civilizovaně - třeba tím, že je nedřeli v lese do skonání, že na nich nejezdili ve vyloženě nebezpečném terénu apod.
Představa, že se hrabu v rektu koně, abych ho vykrvila... to mu raději dám tu injekci T61, kor když bych ho měla před tou rektálkou sedovat :-)
Ostatně - pokud mluvíš o těch jiných způsobech usmrcení koně, jsou opravdu povolené právně? O to mi jde. O praktičnosti těchto metod nelmluvím, nb mi praktické nepřipadají - ani pro veta, a už vůbec ne pro vystresovaného majitele na smrt zraněného koně, s nímž zůstal někde v hlubokých lesích sám bez signálu!
Samozřejmě je dobré zmíniktz i extrémní situace, ale těch je fakt málo. Ve srovnání s tím, kolik koní se utrácí následkem těžké nemoci doma v boxe, následkem stáří a nemohoucnosti či následkem neschopnosti nebo neochoty koně dále živit :-)
A další věc: situace, že někdo nemá ani na T61, přestože je schopen koně vlastnit, považuji za tristnía nikoli standardní - a Míša to ve článku už psala.
pripraviť sa dopredu
10:35 - 21. 09. 2011No to je tiež perla, chcela by som vidieť toho človeka, čo vykope jamu 5 dní dopredu, niečo také jednoducho ľudská psychika ani nedovolí, pretože človek je už raz taký tvor, poverčivý a dúfajúci.
Moja kobyla uhynula skutočne náhle, v ťažko prístupnom teréne, v - 20 stupňových mrazoch, pred Vianocami, kafiléria nejazdila, ZOO nebrala. Ustajňovateľ ju teda zakopal na svojom pozemku, našťastie má na to ťažkú techniku, čo iné nám ostávalo ? Podľa zákona ? Počkať, kým bude po sviatkoch a kým z nej polku roznosia líšky a havrany ? Alebo kým si to nejaký dobrý turista neodfotí a nepovláči nás po hlavných správach, aby potom prišiel nejaký múdry úradník a vysvetlil nám, že sa treba pripraviť dopredu ?
jaja
10:40 - 21. 09. 2011Tak to máš šťastie, že žiješ v civilizácii, no.
Ten článok mi pripomína to, ako Herriot opisoval pôrod, ktorý bol znázornený v učebnici, ako bolo všetko čistunko biele, sterilné, asistent sa usmieval, veterinár sa usmieval a akoby aj tá krava sa usmievala.
realita
10:48 - 21. 09. 2011Za 35 let jsem zažila různé případy a vždycky se našlo řešení - a vždycky se k tomu dotáhl veterinář - byť časová prodleva je. Když jedete s koněm se zauzleným střevem na kliniku a shoří ve dvě ráno spojka, taky to má své následky. Ale o tom ten článek neměl a nechtěl být - barevné ať jsou komentáře:))
horsana
10:49 - 21. 09. 2011Reaguje na 9.
Ano, mám štěstí, že žiju v civilizaci - a rozhodně na tom nevidím nic směšného. Ani na tom, že snažím civilizovaně chovat. Tož tak :-)
Je tedy zákonem povoleno usmrtit koně těmi způsoby, které jsi uváděla?
připravit se dopředu
10:53 - 21. 09. 2011No, článek navazoval na seriál o důchodcích. Pokud bych patřila k těm, kteří si ho chtějí pohřbít na zahradě a viděla bych, že už se kvalita života horší ke konci, asi bych nekopala jámu, ale oběhla si příslušná povolení.
Téměř každého nás to čeká, nebo už potkalo....
11:04 - 21. 09. 2011Za tento článek děkuju, neradi mluvíme o nepříjemných věcech. Ale informace jsou třeba. Mám to štěstí, že mám vlastní pozemky a svůj malochov domácích koníčků... Když již nebylo zbytí a má 35ti letá ponička odcházela, byla uspána a mám ji zakopanou na jejím oblíbeném místě. Totéž se mi snad podaří u zbylých holek, povolení mám a doufám, že to bude za hodně dlouho. Za článek děkuji.
Civilizace?
11:05 - 21. 09. 2011V poslední době jsem s Vámi vždy souhlasil. Ale zde musí ostře protestovat. Nesmíte házet všechny lidi do stejného pytle a zobrazovat práci v lese jako všobecné týrání. Koně, které využívají kočí k přibližování dříví jsou pro ně zdrojem obživy a jsou pro ně prvním i posledním. Vím, že existují i takoví, kteří to tak neberou, ale většina z kočích má rozum. Dále i lidé, kteří žijí v méně osídlených oblastech (Tatry, Šumava, atd.) žijí v civilizaci a přesto se stávají úrazy koní na místech, kde se jen těžko dostane člověk, natož technika, která by měla koně přepravit nebo pohřbít. A nejde jen o těžbu v lese. Před rokem 1989 se stávalo mnohem více úrazů na místech, kde nebylo možné zasáhnout. Dnes je počet nižší. Ale i přesto se smrt na místech nepřístupných vyskytuje a zde by bylo možná vhodné časem zpracovat a uveřejnit článek na toto téma - přece jen by to ušetřilo spoustu nervů, starostí a možná i financí při vážných nehodách koní. Jinak děkuji za pěkný článek, leč na smutné téma.
koně v lese
11:11 - 21. 09. 2011Reaguje na 14.
Omlouvám se, pokud to vyznělo, že hážu do jednoho pytle všechny, kteří s koňmi pracují v lese. To bych si nedovolila! Přesto vámi popisované situace považuji za extrémní případy - a ano, je třeba o nich mluvit. Ostatně k tomu jsou zde komentáře pod článkem.
Nicméně moje reakce na Horsanu byla vyvolána tím, že jen proto, že existují tyto extrémní situace (a ano - vím, že v jistých částech světa jsou třeba i častější, než v ČR například), není nutné jedním šmahem zesměšnit článek, který popisuje poněkud jiné - obvyklejší - situace usmrcování koní!
Funkčnost T61
11:14 - 21. 09. 2011Zatím jsem se úspěšně tomuto vyhýbala, takže nevím z vlastní zkušenosti, jak přesně T61 funguje, proto mě zajímá, jestli veterinář ještě zjišťuje, zda je opravdu po všem? Onehdá jsem viděla video, kde utráceli koně na dostizích, kobyla se jim tam 2x zvedla, video natáčel známý, který byl na dostizích a znal se s trenérem koně, z tohoto mě opravdu jímá hrůza a obávala bych se, aby se třeba nestalo, že se kůň skutečně ještě může někde probudit. Nebo to může být opravdu ojedinělý případ?
články na Eqch
11:16 - 21. 09. 2011Reaguje na 15.
A mimochodem - kouzlo článků na Eqch je i v těch komentářích. Do pilotního článku (tedy prvního článku, který se danou problematikou zabývá, viz tento) napíšu logicky ty nejstandardnější situace, shrnu obvyklé situace a případy, nastíním běžná, uznané, "civilizovaná" řešení. Pod článkem se objeví komentáře popisující či zmiňující se o méně nažbých až extrémních případech a tím ten článek rozšíří o další rozměr. Možná budou podnětem k tomu, že časem k tomuto pilotnímu článku přibudou i další články, které již budou řešit či popisovat nestandardní situace.
pokud bych se však v prvním článku měla zabývat každou možnou situací, buď by ten článek byl nehorázně dlouhý a možná i zmateční, nebo by jednoduše začal od prostředku. Mluvit o tom, jak řešit utracení koně hluboko v lese bez signálu je sice zajímavé a pár lidem to třeba pomůže, nicméně většina lidí raději v první řadě přečte, jak je to s jatky, jak se zakopáním koně na zahradě apod.
zakázané způsoby usmrcování
11:56 - 21. 09. 2011ze zákona na ochranu zvířat proti týrání:
(8) Nestanoví-li tento zákon jinak, zakazují se následující metody usmrcování zvířat:
a) utopení a jiné metody udušení včetně použití farmak typu myorelaxantů,
b) použití takových látek a přípravků 2i), jejichž dávkování neuvede zvíře do hlubokého celkového znecitlivění a bezpečně nezpůsobí následnou smrt,
c) ubití, ubodání nebo jiné metody, které zvířeti způsobí nepřiměřenou bolest nebo utrpení,
d) použití elektrického proudu, pokud nenastane okamžitá ztráta vědomí,
e) použití lepů a jiných podobných prostředků, které dlouhodobě omezují pohyb zvířete tak, že k usmrcení zvířete dochází v důsledku nedostatku potravy nebo tekutin anebo v důsledku jiných metabolických poruch.
Takže myslím, že zastřelení nebo rychlé vykrvení zakázáno není. Samozřejmě vyždy je třeba dbát na to, aby zvíře netrpělo a v ideálním případě zvíře aspoň sedovat. V extrémních situacích je ale podle mně menší zlo zastřelení nebo rychlé protětí aorty než ponechání trpícího zvířete čekat na příjezd veterináře.
zákon
12:04 - 21. 09. 2011Reaguje na 18.
S tím naprosto souhlasím. Je teď ale otázka - opět z hlediska zákona - KDO smí koně zastřelit a kdo smí protnout jeho tepnu. Protože toto jsou úkony, které jsou zákonem regulovány (použití střelné zbraně i zákrok procházející skrze kkůži živého zvířete = aplikace injekce i protětí cévy...). Jde mi o to, že může nastat (extrémní) situace, že někdo v dobré víře ukrátí trápení koně (jiného zvířete) a někdo ho zažaluje, že neoprávněně použil zbraň či protnul cévu - a bud eza to popotahován po soudech! (Třeba majitel koně, který si po nějaké době uvědomí, že toho koně mohl ještě zkusit léčit... Nebo že kůň při protínání tepny trpěl, protože dotyčný člověk mu díky neklidu koně protrhnul rektum.... Nebo se střílející člověk dvakrát nestrefil a koně musel doslova rozstřílet... atd atd.)...
ještě :-)
12:06 - 21. 09. 2011Reaguje na 19.
Ono totiž - prakticky - není žádná sranda protnout rychle a "bezbolestně" tepnu (jakoukoli!!!) - na to jsou školení speciální řezníci mimochodem! A - přestože jsme v životě střílela pouze ze vzduchovky na namalovaný terč - myslím, že není výjimkou, že člověk kioně nezabije prvním výstřelem...kor když není zkušený a šikovný myslivec nebo voják s praxí...
ještě prakticky :-))
12:19 - 21. 09. 2011A vezměme si onu situaci - jsem obyčejný člověk (= nepohybuji se při práci se svým koněm se střelnou zbraní u pasu a obykle ani z ostrou kudlou), jehož koni se v nedostupném terénu stal se životem neslučitelný úraz, nemám mobil nebo není signál.... Koně sám nezabiju (můžu umlátit kamenem nebo větví...), takže hledám někoho s telefonem - komu zavolám? No já nejspíš několum, kdo mi doveze T61 popřípadě veterináři, který by mohl koně třeba i zachránit....Koňskou záchranku. nemyslím, že běžní jezdci mají ve svých mobilech, notýscích, halvách telefonní čísla na myslivce, aby je zavolali zastřelit koně...
Podle mě sahnat někoho, kdo mi skutečně slušně a spolehlivě zastřelí koně nebo přetne teppnu, je složitější, než zavolat veta, který koně uspí injekcí...
ano, kdo to dokáže?
12:25 - 21. 09. 2011Otázkou je, zda člověk, který v těch odlehlých končinách je, má zbraň nebo nástroj na vykrvení nebo sedaci – berou si něco takového lesáci – extrémní koňoturisti s sebou? I kdyby ano, nakonec stejně musí zvážit riziko, že koni ublíží ještě víc tím, že to nezvládnou. Tohle každý nedokáže. Když už, tak bych se nezdráhala použít nějaký prostředek proti bolesti a čekat na toho veta nebo jiného odborníka, který útrapy zvířete profesionálně ukončí. Vím o případu špatně střeleného koně, už je to dávno, a byla to velmi riskantní a nechutná situace. Sama jezdívám daleko, občas mi nejde mobil a jsem hluboko v lesích a i kdyby se něco stalo, třeba si zlomil nohu, rozhodně bych nebyla schopná koně sama usmrtit. Musel by bohužel chvíli trpět než bych se dostala na signál nebo k lidem a zavolala pomoc. Nebo by se mnou na ruce někam dopajdal a zase by ho dostal na triko člověk, který ví co a jak – tedy néé já, která si málem uřízne prst, když krájí chleba.
Pak je otázka kafilerie – to se vždycky nějak dořeší i kdyby tím zahrabáním na pozemku, jak zmínila horsana – za předpokladu, že tu díru nevyhrabu vedle potoka, který teče do vesnice – to mě snad napadne. Předpisy jsou jedna věc, ale že je člověk ve výjimečných případech musí ohnout, to považuji za samozřejmé a děje se to ve všech možných oblastech a tam, kde musí člověk použít svůj rozum a vynalézavost. Je to ale prostě extrémní situace.
prakticky
13:14 - 21. 09. 2011Pokud jde o to, kdo zvíře usmrtí, je potřeba ujasnit si pojmy. Utracením se rozumí usmrcení zvířete, pokud možno bezbolestně, stanovenými veterinárními prostředky a vybavením, provedené veterinárním lékařem, osobou odborně způsobilou podle § 17 odst. 1 nebo provedené pod jejich kontrolou.
Pokud koně odvezete na jatka, jedná se o porážku a ta řídí zase příslušnými předpisy.
Usmrcením se rozumí jakýkoliv zákrok nebo jednání, které způsobí smrt zvířete.
Nikdo nesmí zvíře usmrtit bezdůvodně. Důvody k usmrcení jsou v článku (nemoc, úraz apod. pokud je další přežívání spojeno s utrpením). Z toho pro mě vyplývá, že pokud jsou dodrženy podmínky : důvod k usmrcení, pomoc v nedohlednu, a usmrcení není provedeno zakázaným způsobem a je provedeno tak, aby zvíře netrpělo, může ho usmrtit kdokoli.
Jestli to ten který člověk dokáže nebo nedokáže, to už je na jinou debatu.
úzkostlivé dodržování předpisů
13:22 - 21. 09. 2011Ještě bych měla poznámku k tomu, jak píše jaja, že kdo není odborně způsobilý, neměl by narušovat integritu kůže, čili například ani dávat injekci - to už je trošku přehnané, kdo nikdy neporušil žádný předpis, ať se přihlásí:-) Konkrétně injekční aplikace léků majitelem je u koní dnes běžná praxe. A kde není žalobce, není soudce, takže svého koně raději usmrtím, než abych ho nechala trpět, byť bych se měla dopustit nějakého přestupku.
dodržování pravidel
13:30 - 21. 09. 2011Reaguje na 24.
No mě u toho porušování předpisů jde o to, že když se najde žalobce, má dotyčný porušující integritu kůže smůlu - byť by konal dobro a koni třeba i pomohl... Je potřeba to vědět a na základě toho případně jednat.
Umíte si představit situaci, kdy Máňa nemá žaludek píchnout do žíly svému koni dejme tomu finadyne, který jí zbyl od poslední koliky, tak řekne sousedovi Pepovi, který to udělá, ale aplikuje para a Máňa má najednou problém... A tak Pepu zažaluje, neboť cítí, že se na tom může finančně zahojit při léčení vleklé tromboflebitidy... Pokud se tento průšvih stane veterináři, tak je aspoň pojištěn proti blbosti...
Samozřejmě nic se nemá hrotit, ale je dobré to vědět - kor když těch skutečně akutních situací, kdy musí koně teď a hned usmrtit první člověk, co je po ruce, je opravdu velmi málo.
jatka
14:06 - 21. 09. 2011Reaguje na 3.
No, přítel je vyučený řezník, pracoval na jatkách na vysočině, bohužel asi na horších. Ke zvířatům se chovali odporně, prasata tahali za háky v oku atd. Když protestoval a upozorňoval, tak mu bylo řečeno, že bude držet hubu a krok. Na jatka raději ne. Nestresovala bych zvíře dalším převozem.
Naproti tomu jsem viděla uspání injekcí, kobyla přišla, během vteřiny padla na zem, a během minutky bylo po ní. Bezbolestně, humálně. Kafilerka je už jiná věc, nicméně je to jen nakládání s tělem, a ne se živým zvířetem. Bez stresu umřela tam, kde byla zvyklá, padla do nastlané slámy.
Poučný článok aj diskusia - ďakujem
16:03 - 21. 09. 2011Áno aj v Tatrách a na Šumave je už dosť dlhú dobu civilizácia, ale trošku odlišná od tej, kde je osídlenie. Chápem, čo píše Horsana a súhlasím - okrem poznámok o smiešnosti článku. Ten ja naopak, považujem za poučný. Aj v nedostupnom teréne je možná (napr. pre zraneného turistu) pomoc od záchranárov aj lekára. Problém býva počasie a skutočne signál. Ale v takom teréne je "nutné mať aj (sebestačnú) výbavu". Kto nemá ľahko doplatí životom - v lepšom prípade omrzlinami, alebo chorobou. Okrem toho, aj pri ťažbe dreva v lesoch nie je furman (obvykle) sám. Mal by tam byť vždy niekto skúsený, čo vie čo má robiť. Skutočne dôležitá je taká príprava, ktorá mi spoľahlivo povie, čo mám ja, alebo niekto iný urobiť, keď nastane takáto, alebo iná krízová situácia. Ak tam nie je horár, niekto by mal mať zbraň (nôž tam má predpokladám každý). A lekárnička (so všetkým potrebným no to je diskutabilné?) by mala byť samozrejmosť. Pred časom som stretol furmana s koňom, že ide k veterinárovi do dediny zašiť odtrhnutý kus pleca. Mal to z hory dobrých 5 km.
analgetika
17:44 - 21. 09. 2011vůbec není od věci vždy mít při ruce jakákoli analgetika (klidně i lidská), pro případ, že kůň trpí velkými bolestmi a musí se čekat než přijede vet. jednou už jsme to takhle řešili, kůň - s opravdu těžkou kolikou, se strašně silným a rychlým nástupem :-(
Zborcený v pěně a bolestí bez sebe, sebou mlátil v křečích o zdi boxu....při pokusu vodit ho se nám několikrát sesunul na zem a mlátil sebou ze strany na stranu, takhle silný průběh koliky jsem nikdy předtím neviděla....
klasická situace, pátek večer.... jeden veterinář zrovna operoval psa, druhý byl nedostupný, třetí byl na druhém konci okresu a sice vyjel okamžitě, ale i tak bylo jasné, že dřív jak za 45 minut se k nám nedostane.
Do koně jsem otočila celou lahvičku algifenu, to bylo to jediné, co jsme doma v lékárničce měli. Zaúčinkovalo během chvilky, a bolesti se zmírnily aspoň natolik, že do příjezdu veterináře se kůň nezmítal v úplných křečích. Vím že algifen asi nebude úplně o.k. , proto mě jen zajímá, jestli existují nějaká anagletika, pro tenhle případ, který by byly vhodnější? Finadyne? Fenylbutazon? Prostě něco od bolesti, co by mi vet dal (vyloženě jen jako prevenci) a nezavřeli ho za to? :-)
a ještě
17:52 - 21. 09. 2011a ještě mě tak napadá, někdo mi kdysi říkal, že majitel sám nemůže (nesmí? ze zákona? - nechci kecat z hladu), píchnout zvířeti nic nitrožilně. do svalu ano, do žíly ne (vím že jsme to řešili u Tildrenu).
Funkčnost T61
20:30 - 21. 09. 2011Reaguje na 16.
Bohužel za několik let kdy jsem asistovala na veterině,sice jen u malých zvířat,se nikdy nestalo pokud se opravdu aplikovalo do žíly,že by to nezafungovalo,ano pokud se zvíře bránilo,nebo majitel v tu nejblbější dobu zvíře nechal zazlobit a šlo to vedle,třeba jen troška zvířata strašně vyváděla,prý to pálí?,ale stejně to působilo akorát strašně pomalu a myslím že u toho by se křeče dali pozorovat,ale pokud bylo vše o.k. bylo to ihned,opravdu ve vteřinách,jednou jsem takto musela nechat i koně uspat a přesně byl to mžik než upadl na zem,možná u těch větších zvířat je to i jednodušší,nejen že mají větší žílu,ale asi se fakt většinou míň mrskají.
Jiná kapitola bylo nakládání koně do kafilerního vozu,po tom zážitku je mi jasné že všechny koně si prostě doma zahrabu a to byl vlastně zaměstnanec který k nám na vet.jezdil skoro každý týden a když byl u nás prostě pracoval rutinně...sám mě poprosil ať jdu pryč...
Co z průkazem?
22:34 - 21. 09. 2011Chci se jen zeptat, když by byla situace, že mám všechna povolení od úřadů a koně zakopu na vlastním pozemku, co udělám s průkazem koně? Pošlu do Slatiňan? Jakou nahlásím změnu? Posílám i nějaké informace o tom, že kůň byl zakopán a kde byl zakopán? Děkuji.
průkaz
23:14 - 21. 09. 2011Reaguje na 31.
Odešlete průkaz s hlášením o změně na ÚEK. Do toho, jak a kde byl zakopán jim s odpuštěním nic není:))), potřebují jen info pro evidenci.
porážka/zpracování doma
08:57 - 22. 09. 2011Z článku jsem nepochopila situaci, kdy mám doma koně se zlomenou nohou, zkolabovaného, nebo prostě jen přestárlého a jeho maso chci uchovat pro vlastní potřebu - respěktivě pro psa.
V článku se píše, že teoreticky ano - "V případě, že je kůň z nucených důvodů poražen doma, pak je to veterinární lékař, který musí písemně potvrdit nezávadnost masa a také lhůtu, do kdy je možné ho použít ke spotřebě" je asi myšleno pro lidskou spotřebu, ale pro psa mít veterinární potvrzení nemusím, to by snad stačilo utracení koně ( naporcování uhynulého ) třeba řezníkem ? Řada venkovských řezníků má povolení na porážku prasat, ovcí a koz ( dobytek se prý musí vozit na jatky )
Ale nedávno jsem tu četla jiný článek o chovateli, kterému se nabodl poník a uhynulého poníka vykrvil, stahl a věnoval známému pro psy.. a dostal pokutu za neodklizení kadáveru do kafiny... Jak to tedy ve skutečnosti v praxi je ? To by pak šlo takto zpracovaného a zkrmeného koně pak nahlásit, jako kradeného a bylo by po papírování, ne ?
Děkuji za objasnění.
T 61
10:23 - 22. 09. 2011Reaguje na 30.
"pokud se zvíře bránilo nebo ho majitel nechal v tu nejblbější dobu zazlobit a šlo to vedle" - tohle by se vážně nemělo stávat, od toho existují i.v. kanyly a/nebo případná sedace zvířete před vlastní aplikací - to je jak se vším, přípravek je spolehlivý, ale vždy záleží na lidech, jakým způsobem ho používají a jestli u toho používají mozek a mají trošku citu, nebo jsou bezohledná prasata....
Smutné ale nutné
13:28 - 22. 09. 2011Díky za článek i za diskuzi pod ním.
JaroK
19:57 - 22. 09. 2011No, ked tak pozerám, odkiaľ si, som rada, že si aspoň niekto vie predstaviť podmienky a terén, o ktorých píšem.
Ad majiteľ pri utrácaní- nemá tam čo hľadať, podľa mňa. Rozlúčiť sa a odísť vedľa je myslím veľmi vhodné a profesionálne, nie že by utrácané zviera držal, o tom počujem prvý krát.
Ono scénam sa človek nevyhne, ale vždy je to omnoho kľudnejšie, keď sa majiteľ zrúti nad mrtvym zvieraťom, než nad tým, že sa miláčik mece, jačí ( taký Tiopental para, to musí byť zážitok :(( ) a tak ďalej.
...
19:58 - 22. 09. 2011Reaguje na 36.
myslím zvlášť u malých zvierat
majitel při utrácení
09:50 - 23. 09. 2011Reaguje na 36.
A tak to já zase chápu, že někdo chce být se svým zvířetem až do konce. Kór u těch malých domácích mazlíčků. Ale pokud zvíře už není v bezvědomí, tak v civilizovaném světě se nejprv seduje nebo uvede do celkové anestezie. A až usne a už o sobě neví, může majitel s klidným srdcem odejít. Nechat zvíře při plném vědomí v takové chvíli s cizími lidmi, kterých se většinou bojí, to bych neudělala.
jj
13:08 - 23. 09. 2011Ano, tak . V sedácii to je o inom. Prípadne zviera so zmeneným vedomím.
Ale že by majiteľ pri utrácaní trebárs držal nohu...no ja neviem...
majitelia
13:15 - 23. 09. 2011Úprimne, väčšinou človek už tak nejak vie, intuícia, alebo čo, kto bude normálny a kto bude robiť cirkusové vystúpenie a tým myslím skutočné vystúpenie, pre širokú verejnosť v čakárni a tak ďalej...a podľa toho sa zariadi.
Skušenosti
15:24 - 23. 09. 2011V první řadě bych chtěla poděkovat za článek- je třeba mluvit (psát) i o tom nepříjemném.
Za ty léta, co jsem u koní jsem byla u několika případů utracení. Použití T61 bylo z mého pohledu vždy rychlé , "čisté" a spolehlivé. Zažila jsem toto několikrát u malých zvířat (v sedaci), u dlouhodobě nemocných koní (v klidu doma, bez sedace) i u koní s vážným úrazem doma i v terénu (tam byla předem podána analgetika).
Na jatka jsem koně nikdy nevezla, spíše než kůli odporu k jatkům z důvodu stresu ze samoty a při transportu a manipulaci se (většinou) starým a méně pohyblivým koněm.
K mé smůle jsem se několikrát vyskytla i u případů, kdy veterinář nebyl schopný dostavit se v únosné době a bylo potřeba jednat "nouzově".
Kobylu se silnou kolikou nám (doma) zastřelil myslivec (schodou okolností i řezník) a koně se zlomenou nohou a nejspíš vnitřním zraněním (pád ze srázu) v lese utratil zkušený zootechnik (otevřená krční tepna). V obou případech se "žhavily dráty" a hledalo se řešení nejrychlejší- pokud by ale nebylo možno sehnat člověka u kterého je jistota správného "zákroku", koně by nejspíše museli vydržet do příjezdu veta.I otevření tepny (pro amatéra asi "nejschůdnější" řešení) není věc, co se nedá pokazit. Oba kadávery odvezla kafilerie a na způsob usmrcení se nikdo neptal- ani v případě evidentrné zastřelené kobyly.
Ad zakopávání kadáverů doma- mě osobně se to nelíbí, možná že je to tím, že bydlím v údolí(vysoká hladina podzemní vody) a "bezpečně" tady uložit do země 500kilo "biologického materiálu" prostě nejde-jinde (a za dodržení jistých pravidel) se může věc mít jinak.
Myslím ale, že ať už zvíře zemřelo, či bylo utraceno kdekoli, tak kadáver by měl být odstraněn, myslím, že v Čechách je minimum míst, kde by otázka odvozu/ bezpečné likvidace na místě byla neřešitelná. (Pletu se, nebo mají i myslivci povinnost kadávery zvěře z honitby odstraňovat a nechat například sraženou zvěř u silnice je trestné?)
věc která bude jednou zajímat každého chovatele!
20:57 - 23. 09. 2011Rozhodně se mi článek líbí,opravdu je dobré psát i o takových smutných věcech!Já osobně sem se dozvěděl mnoho věcí,co mně zajímaly,taky mám "důchodkyni",a docela nad tím přemýšlím jaké to bude,až odejde,při takových myšlenkách se mi vždycky slzí oči,i při čtení tohoto článku to tak bylo,je to můj první lůń a strávila se mnou půl svého života,doufám že tu lepší půlku, t
věc která bude jednou zajímat každého chovatele-2
21:36 - 23. 09. 2011Omlouvám se trochu jsem se překlikl,a odeslal jsem to dříve než jsem to dopsal!A navíc dvakrát!
Takže Jmenuje se ostřice,mám od ní dvě dcery,tak to snad ustojím,rád ji doprovodím až dokonce,půl života mně nosila na zádech tak toto považuji za morální povinnost!Aď už ji někam povezu,nebo ji uspíme doma,jestli to bude nutné!Vedou se tady spory o způsobu v nepříznivých podmínkách mimo civilizaci,já na to vyhraněný názor nemám,a třeba zastřelení myslivcem považuji za dostatečně důstojný způsob ,který není traumatizující a v případě nouze bych určitě souhlasil!Vpřípadě nouze nejvyšší,ale opravdou nejvyšší i to přeříznutí tepny,i když si nedovedu představit jak bych to dělal.Podle mně je lepší situacím v kterých hrozí takové zranění koně které by mohlo vést až tak daleko,předcházet,určitě neštěstí nechodí po horách ale po lidech,respaktive po koních,ale neslyšel jsem že by se taková situace někomu známému přihodila,tak to zase tak časté aby jsme přistupovali k těm extrémním řešením nebude!A rozhodně nikomu ani nepřeju,aby v takové situaci byl!!!!!To rozhodně!
Taky mně zaujalo co se v článku píše o možnosti zakopání koně doma,je to zajímavé,sice nebudu mít tuto možnost i kdybych chtěl,ale nemyslím si že kafilérka je nedůstojný způsob naložení s tím co mi z koníka zbude,určitě si ale schovám hrst žíní,a budu vzpomínat.Co se týče T61,byl jsem u toho jak můj kamarád veterinář uspával sraženou srnku,i když jí píchl tři dávky než zemřela,tak na ni nebylo patrné že by trpěla,sice moc zkušeností s tímto nemám,ale zdá se mi tento způsob spolehlivý,rozhodně bych injekci věřil!Vkaždém případě ale budu rád když si Ostřice užije koňského "důchodu" co nejdéle a i když se na to trochu psichycky připravuji,tak a´d tyto otázky řešit ještě dlouho nebudu muset!!!
Kladaři
15:46 - 25. 09. 2011K těm kladařským koním - zrovna včera jsme se o tom bavili se známými (jeden už toho hodně pamatuje), a že prý na kinského pozemcích v rašeliništích takřka každý rok utoí nejmíň jednoho koně. Těžko takovému zvířeti asi pomoci, když zpanikaří, zamotá se do řemení... těžká technika se tam nedostane (proto se tam koneckonců pracuje koňmi). Čekat na příjezd veterináře, když se kůň v panice zahrabává hloub a hloub do bahna a skutečně se v něm topí, to musí být šílenost. Ale přiblížit se k němu s kudlou nebo se sřelnou zbraní je taky nemožné. Leda by koně stříleli z dálky nebo měli štěstí na rychlého veterináře s foukačkou. Musí to být šílený zážitek. O nějakém odklizení kadáveru v takových podmínkách taky nemůže být řeč.
U uspávání T-61 jsem byla přímo jednou, koník už ležel vysílený ve stájové uličce a kvůli nízkému tlaku (byl už "polomrtvý") byl problém najít žílu, ale nakonec se zadařilo a kůň během chvilky klidně dodýchal. Jinak se to nazvat nedá - žádné svalové křeče, nic takového.