Pomoc!!! Křivý kůň

4. 09. 2017 05:00, Aktualizováno 7. 09. 2017 14:04

Obrázky: 9

Autor: Zuzana Suzan Foto: Archiv autorky, Helena Žemličková Seriál: Jak to vidí fyzioterapeut Počet přečtení: 3618 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

"Začnu tak trochu představením sebe sama a cesty, jak jsem se k této problematice dostala. Jsem fyzioterapeut léčící lidi, který poměrně úspěšně dokáže léčit bolesti zad lidí a ještě tuto problematiku přednáší po mnoha zemích světa... a měla jsem koně, jenž jako by vypadl z učebnice křivosti se všemi typickými problémy." Možná o křivosti už víte hodně, ale čtěte, protože tak pěkné vyčerpávající povídání jako tohle od Zuzany Suzan opravdu hned tak nenajdete!

Můj kůň měl problém s uvolněním a stálého přilnutí jsem byla schopna dosáhnout jen občas a trvalo maximálně pět minut na konci hodinové snahy. Na pravou ruku mě vyvážel a na levou ruku mi padal. Často a rád se plašil. Byl schopen z ničeho vyrazit 300 z místa, což mě dost frustrovalo, neboť jsem jezdec spíš klidný, který se na koni až tak nebojí a nepřenáší na něj svou nervozitu a nejistotu. Završil to tím, že začal jednoho dne zčistajasna kulhat na levou zadní, bez zjevné příčiny na končetině, zato s velkou bolestí a tuhostí zad...

vwTo byla už poslední rána pro moje ego. Jsem povoláním, duší i srdcem fyzioterapeut zabývající se lidskými neduhy, které poměrně úspěšně léčí a tuto problematiku i přednáší v mnoha zemích světa. A zrovna já mám koně, co kulhá od zad a nevím si s ním rady, stejně jako většina přizvaných koňských fyzioterapeutů. Bylo mi jasné, že tento problém nevznikl sám od sebe a že jsme si jej vypěstovali špatnou mechanikou pohybu. Díky doporučení jedné mé kanadské kamarádky - chiropraktičky pro koně i lidi - jsem se seznámila s prací Jeana Luca Cornila, který přesně fenomén vzniku kulhání kvůli špatné biomechanice zad a křivosti koně popisuje (budu o něm ještě podrobně psát dále).

Další mou velkou frustrací byly limity mého sedu, které společně s křivostí koně blokovaly progres v tréninku. Jsem sice pohybově celkem šikovná, ale rozhodně nejsem jezdec talentovaný, nedovedu vždy rychle, správně a přiměřeně reagovat na měnící se situace na koňském hřbetě, nicméně s velkou palčivostí vnímám své nedostatky, které mi brání dobrat se kýženého stoupání společně se svým koňským partnerem po tréninkové škále. Trenéři opakovali pokyny, jak má kůň chodit a jakými pomůckami toho mám dosáhnout. Pokud ale jezdíte sedem, který vykazuje základní nedostatky, pak ani správně udílené pomůcky nepomůžou koni vykonat to, co mu nedovolí tělo jezdce. Ale o sedu až příště... Myslím, že mnoho z vás čtoucích tento článek se potýká s podobnými obtížemi, proto vězte, že nejste sami a z každého kruhu vede cesta ven. V následujících dvou článcích se budu zabývat biomechanikou ohnutí koně, přirozenou křivostí, narovnáním a příklady práce, jak docílit rovného a vyváženého koně.

Správné ohnutí je pro koně i jeho jezdce jednou ze základních dovedností, jak při práci na jízdárně, tak při práci ze země, na lonži atd. Je součástí většiny jízdárenských cviků, ať už jsou to kruhy, vlnovky, práce na dvou stopách či piruety. Každý kůň se snadněji více ohýbá na jednu stranu než na druhou. Pokud je kůň „křivý", pak ani na dlouhých stěnách nedokáže jít rovně. Na lepší ruku (tam kde snáz ohýbá hlavu a krk) má tendenci padat na vnitřní lopatku, na horší ruku strkat záď dovnitř. Je pouze na jezdci, aby systematickou gymnastickou prací koně na obě strany dokonale zohýbal a tím docílil rovného koně na kruzích i dlouhých stěnách.

vsSprávné ohnutí koně na kruhu

Při jízdě na kruhu a správném ohnutí by celé tělo koně mělo být rovnoměrně ohnuto od temene až k zádi, kdy aktivita zadních nohou jde ve směru a dráze končetin předních. Krční páteř je nejvíce pohyblivá jak do flexe a extenze, tak i do stran, což často svádí k tomu, aby jezdec začal s ohnutím koně právě v oblasti krku působením vnitřní otěže. Nejméně ohebnou částí koňského těla hrudní koš - hrudní páteř s žebry, která je vpředu spojená s prsní kostí. Tato část není tak docela schopna se podélně ohnout v obratu jako harmonika, nicméně je důležitou spojkou mezi plecemi s předními končetinami a zádí a je pro ohnutí koně zcela zásadním segmentem. Správné ohnutí koně ze středu - "v žebrech" totiž vždy nastaví adekvátní ohnutí krku i zádi a umožní koni zůstat v rovnováze bez vypadávání zádi či po pleci ven či nadměrnému ohnutí krku dovnitř. Kůň se i na kruhu došlapuje v dráze předních nohou a je v rovnováze.

 Jak se tedy může kůň ohnout ze středu, když není harmonikový autobus? Tajemství tkví v rotaci hrudní páteře. Ohnutí koňské páteře do strany je vždy spojeno s rotací obratlů v transverzální rovině. Co to znamená? Při správném ohnutí hřeben páteře - vrchol hrudního koše, na kterém sedíme - rotuje (sklopí) - dovnitř, tím pádem břicho se vytočí ven. Rotace hrudní páteře probíhá zejména mezi segmenty Th9-Th14 - tedy v oblasti, na které je položeno sedlo. Jezdec cítí, že má váhu na vnitřní sedací kosti a žebra pod vnitřní holení díky rotaci ven příjemně ustoupí a zároveň vyplní prostor pod vnější holení. Prakticky celý střed koňského těla i se sedlem a jezdcem se v obratu natočí dovnitř.

Toto ohnutí pak pokračuje rotací dolní krční páteře - kdy se hřeben hřívy již za kohoutkem začne natáčet dovnitř a krk koně se vyklene ven, což způsobí napětí na vnější otěži a povolení otěže vnitřní. Takto ohnutý krk, který je výsledkem rotace hrudní a krční páteře, není nikdy nadměrně přistaven dovnitř ani ven a týl i huba koně zůstává na kolmici v rovině s prsní kostí. Hrudní koš se mezi předníma a zadníma nohama natočí hřebenem dovnitř a masa břicha vyjede ven a tím se otevře prostor pro větší podkročení a zatížení vnitřní zadní nohy. Noha sice podkročí více pod těžiště koně, nicméně kopyto koně směřuje špičkou po kruhu ke vnitřní přední noze. Přední lopatka a noha je zatížená o něco více než vnější, ovšem kůň nepadá na vnitřní lopatku, neboť se nese více od vnitřní zadní nohy. Vnější přední i zadní noha nese o něco méně váhy, zato dělá na kruhu delší krok a dráha nohy ve vzduchu vypadá, jako by šla po mírné kružnici. Stopy předních a zadních kopyt se nerozcházejí ani nekříží.

vsNejvětší háček a zrada je v tom, že koně jsou schopni ohnutí i v opačném rotaci trupu, což označujeme jako falešné - inverzní ohnutí. Při falešném ohnutí dochází k inverzní rotaci hrudní páteře, kdy hřeben páteře rotuje ven a břicho dovnitř. Pokud je břicho uvnitř, blokuje správné podkročení zadní nohy, která směřuje kopytem více k diagonální přední noze, a tímto směrem se kůň odráží a je neustále vynášen z ohnutí ven přes zevní plec a ztrácí rovnováhu. Takto přistavený kůň na kruhu s břichem dovnitř má tendenci více zatěžovat (padat) na vnější lopatku, zvedat a vytáčet hlavu ven z kruhu, aby vyvážil odstředivou sílu zadní vnitřní nohy a získal rovnováhu. Tomu se jezdec snaží zabránit tahem za vnitřní otěž. Nedovolí-li jezdec koni zvednout hlavu a ohnout ji ven, kůň ohne falešně i krk, kdy hřeben páteře s hřívou padá více ven, masa krčních svalů a huba se natočí dovnitř, ale kůň bude neustále táhnout přes vnitřní otěž ven z kruhu.

 Rotace břicha dovnitř a hřebene páteře ven posadí jezdce více na vnější sedací kost. Jezdec má pocit, že nemůže dát pomůcku vnitřní holení, nebo že na ni kůň nereaguje. Krk koně - pokud je nucen zůstat na otěži, je ohnutý hřebenem hřívy ven včetně uší a huba koně se stáčí dovnitř. Na lonži kůň vystaví krk a hlavu ven, aby vyrovnal odstředivou sílu zadní nohy a přenesl váhu více na vnitřní lopatku. Jezdec není schopen dosáhnout kontaktu na vnější otěži a často se tahem za vnitřní otěž snaží zabránit vypadávání po pleci a najít kýžené přilnutí. Jezdec dále vyrovnává svou šikmou pánev, kdy vnější sedací kost je níž než vnitřní, tím, že přetáčí a naklápí ramena dovnitř, čímž se zlomí v pase. Ve snaze vytlačit žebra ven pobízí více vnitřní holení, což často jen zvýší aktivitu vnitřní zadní nohy, která ještě více začne diagonálně vynášet z kruhu ven.

Za domácí úkol se zkuste zaměřit, na které sedací kosti na kruhu více sedíte. Na vnitřní? Nebo na vnější? O tom tak úplně nerozhodujete vy, záleží na tom, kterým směrem si vás kůň se sedlem natočí. Dále zkuste vnímat i váhu koně, zatěžuje více vnitřní nebo vnější končetiny? Ucítíte, že na každou ruku to bude jiné. Pokud si vás kůň posadí více na vnější sedací kost, budete mít problém uplatnit vnitřní holeň. V ideálním případě při správném ohnutí ucítíte, že vaše vnitřní sedací kost pěkně „zapadne" a břicho koně uhne ven a udělá místo pro vaši vnitřní holeň. Člověku to dá pocit, jako by jel i po kruhu rovně. Můžete ověřit, že je kůň správně ohnutý - vezměte obě otěže do vnější ruky. Pokud je kůň ohnut správně, kruh udrží.

Příště budeme pokračovat tím, proč se koně nechtějí ohýbat a zda si můžeme nějak pomoci ohnutím krku.

Další díly

Připojené obrázky

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 1 čtenářů. Celkový počet bodů: 5.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: